Terciární vzdělávání
doc. Ing. Jan Nevima, Ph.D.
Základní pojmy
Terciární vzdělávání:
tento sektor se člení na vzdělávání vysokoškolské a
vyšší odborné,
vysokoškolské vzdělávání poskytují vysoké školy,
vyšší odborné vzdělávání organizují odborné školy a
dále konzervatoře,
třístupňová struktura vysokoškolského vzdělávání:
bakalářský studijní program,
magisterský studijní program,
doktorský studijní program.
Základní pojmy
Vyšší odborné školy:
z hlediska zřizovatele mohou být školy:
veřejné,
státní,
soukromé,
církevní.
vyšší odborné školy vznikaly většinou při veřejných
odborných školách a většinou s nimi tvoří jeden
právní subjekt.
Samostatně působí jen asi čtvrtina počtu vyšších odborných
škol.
Základní pojmy
členění vysokých škol dle zřizovatele:
veřejné – zřizované zákonem,
soukromé,
státní (vojenská a policejní vysoká škola).
Členění podle typu poskytovaných studijních
programů:
vysoké školy univerzitní,
vysoké školy neuniverzitní.
Základní pojmy
Vysoké školy neuniverzitní:
uskutečňuje převážně bakalářské studijní programy a
v souvislosti s tím výzkumnou, vývojovou, uměleckou
nebo další tvůrčí činnost,
může uskutečňovat programy magisterské, nemůže
uskutečňovat doktorské studijní programy,
nečlení se na fakulty,
podmínky pro přijetí, studijní obory, cíle, metody,
hodnocení a certifikace jsou upraveny stejně jako pro
vysoké školy univerzitní.
Základní pojmy
Vysoké školy univerzitní:
vysoká školy může poskytovat všechny typy studijních
programů a v souvislosti s tím vědeckou, výzkumnou,
vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost,
všechny veřejné vysoké školy s výjimkou Vysoké školy
polytechnické v Jihlavě a Vysoké škola technické a
ekonomické v Českých Budějovicích jsou univerzitního typu,
pouze několik z nich uskutečňuje studijní programy z jedné
oblasti,
většina vysokých škol má fakulty z různých vědních oblastí.
Počet vysokých škol
veřejné vysoké školy: 26
soukromé vysoké školy: 33
státní vysoké školy: 2
zdroj: MŠMT, 4. března 2020
Vnitřní předpisy vysokých škol
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registruje
vnitřní předpisy dle zákona o vysokých školách:
vnitřní předpisy veřejných vysokých škol:
statut veřejné vysoké školy,
volební řád akademického senátu veřejné vysoké školy,
jednací řád akademického senátu veřejné vysoké školy,
vnitřní platový předpis,
jednací řád vědecké rady veřejné vysoké školy,
studijní a zkušební řád,
disciplinární řád pro studenty,
aj.
Vnitřní předpisy vysokých škol
Proces registrace vnitřních předpisů:
rektor vysoké školy podá žádost o registraci,
ministerstvo rozhodne o žádosti do 90 dnů ode dne jejich
předložení,
je-li žádosti vyhověno, vyznačí ministerstvo registraci na
stejnopisu registrovaného vnitřního předpisu, rozhodnutí o
registraci se nevydává,
ministerstvo vydá rozhodnutí, kterým žádost o registraci
zamítne v případě, že vnitřní předpis vysoké školy odporuje
zákonu nebo jinému právnímu předpisu.
Systém financování vysokých škol
hlavní činností vysokých škol je poskytování vzdělávání a
výzkumné činnosti,
většinu prostředků vysoké školy získávají na tyto činnosti ze
státního rozpočtu,
MŠMT přiděluje jednotlivých veřejným vysokým školám dotace
podle určitých kritérií:
Institucionální financování VVŠ je odvozeno od rozsahu a
ekonomické náročnosti výkonů VVŠ (část fixní) a výstupů
činnosti VVŠ a jejich kvality (část výkonová).
poměr fixní a výkonové části je 90 % : 10 %
Systém financování vysokých škol
Dotace a příspěvky jsou určené na pokrytí potřeb vysokých
škola v následujících oblastech:
uskutečňování akreditovaných studijních programů,
vědecká, výzkumná a umělecká činnost,
rozvoj vysoké školy,
specifická a sociální podpora studentů, U3V, programy mezinárodní
spolupráce,
ubytování a stravování,
stipendijní programy.
Systém financování vysokých škol
nejvýraznějším zdrojem vysokých škol je podpora ze státního
rozpočtu, která tvoří ¾ rozpočtu institucí,
nejvýraznějším mechanismem stanovení výše jednorázových
příspěvků je normativní financování:
vstupní charakteristika systému (počet studentů, počet
pracovníků, velikost instituce),
výstupní charakteristika systému (výzkumné kontrakty, publikace,
uplatnitelnost absolventů),
vybrané indikátory tzv. výkonové části:
- výsledky výzkumu, vývoje a inovací;
- zaměstnanost absolventů;
- mobilitní programy studentů;
- externí příjmy na tvůrčí a výzkumnou činnost;
- absolventi.
Systém financování vysokých škol Systém financování vysokých škol
Další způsoby financování vysokých škol:
dalším způsobem rozdělování veřejných prostředků jsou
externí projekty, které mohou vysoké školy získat v
grantových schématech, zejména ve schématech evropských
fondů,
dalším zdrojem finančních zdrojů jsou určité výzkumné
činnosti a publikační činnost akademických pracovníků,
další doplňková činnost: pronájmy, ediční činnost, poplatky
za studium, atd.
Novela vysokoškolského zákona
Novela zákona o vysokých školách č. 137/2016 Sb.:
nahrazuje Akreditační komisí v Národní akreditační úřad pro
vysoké školství (Akreditační úřad),
v rámci Akreditačního úřadu jsou nově zpřesněny a rozšířeny
pravomoci, především pak v oblasti akreditací,
výkonným orgánem Akreditačního úřadu je 15členná Rada
Akreditačního úřadu, která bude rozhodovat v prvním stupni o
žádostech o akreditace,
v čele je předseda Akreditačního úřadu na návrh ministerstva
školství na dobu 6 let.
www.nauvs.cz
Novela vysokoškolského zákona
Novela zákona o vysokých školách č. 137/2016 Sb.:
Systém akreditaci studijního programů je doplněn o tzv.
institucionální akreditaci:
může být udělena vysoké škole na dobu deseti let,
tato forma akreditace má umožnit vysoké škole uskutečňovat
určité typy studijních programů autonomně a bez nutností
akreditace Akreditačního úřadu.
Novela vysokoškolského zákona
Novela zákona o vysokých školách č. 137/2016 Sb.:
Novela dále zavádí řízení o vyslovení neplatnosti vykonání státní
zkoušky nebo obhajoby disertační práce:
o vyslovení neplatnosti bude rozhodovat rektor vysoké školy, a
to v řízení, které může být zahájeno do tří let od vykonání
státní zkoušky či obhajoby,
proti rozhodnutí rektora bude možné podat odvolání
v dvouměsíční prekluzní lhůtě.
Novela vysokoškolského zákona
Novela zákona o vysokých školách č. 137/2016 Sb.:
dále novela zavádí možnost zřízení pracovní pozice
mimořádného profesora,
novela vypouští titul Th.D. udíleného absolventům doktorských
studijních programů v oblasti teologie,
Ministerstvo školství je dále podle novely povinno vést registr
uměleckých výstupů, registr docentů, profesorů a mimořádných
profesorů, registr řízení o žádostech o uznání zahraničního
vzdělávání a veřejný registr vysokých škol a studijních
programů,
jmenování profesorů je i nadále v kompetenci prezidenta České
republiky.
Děkuji za pozornost
