Inspirace v historických proudech
ekonomického myšlení
doc. Ing. Jan Nevima, Ph.D.
2. přednáška
2
Základní otázky…
• Je možné hledat inspiraci v historických ekonomických
proudech?
• Které ekonomické školy se zabývají hledáním zdrojů
konkurenceschopnosti?
3
Merkantilismus
- význam obchodní bilance
- význam mezinárodní konkurenceschopnosti
- dvě vývojové etapy
4
Klasická ekonomie
- konkurenceschopnost vnímána podle výrobních faktorů
- koncept neviditelné ruky trhu
- podstata konkurenceschopnosti vychází
z mikroekonomických základů
- teorie komparativních a absolutních výhod
5
Adam Smith
Pojetí Adama Smithe:
„Konkurenceschopnost je projevem vášnivé touhy po
zlepšení vlastních životních podmínek. Existence
neviditelné ruky trhu reguluje konkurenční boj směrem k
nezamýšlenému společensky pozitivnímu výsledku.“
6
Neoklasická ekonomie
V rámci neoklasické ekonomické teorie zaujímá
nejvýznamnější postavení z pohledu konkurenceschopnosti
Cambridgeská škola a její zakladatel Alfred Marshall, který
se zabýval zkoumáním územní koncentrace průmyslových
odvětví. Ve svém díle dospěl k názoru, že průmyslová
odvětví jsou často koncentrována na jednom místě a získávají
díky tomu různé typy výhod, mezi které patří např. úspory z
rozsahu.
Základní předpoklady neoklasických teorií, tj. dokonalé
informace, konstantní výnosy z rozsahu a plná dělitelnost a
dostupnost výrobních faktorů, vytváří podmínky pro
neoklasický model dokonalé konkurence.
Lze hledat zdroj konkurenční výhody v přebytku spotřebitele
či přebytku výrobce?
7
Příspěvek Schumpetera
- vliv inovací na konkurenceschopnost a ekonomický růst
- význam technologických inovací
8
Teorie endogenního růstu
Zásadní přínos v chápání konkurenceschopnosti pak přináší
teorie endogenního růstu, která mění dosavadní pohled na
technologický pokrok jako exogenní faktor rozvoje.
David Romer definuje úlohu technického pokroku jako
endogenního faktoru rozvoje a zdůrazňuje základní význam
inovací a znalostí v ekonomice.
9
M. Porter
Jedním z nejvýznamnějších autorů 20. století, který přispěl
k rozpracování teorie konkurenceschopnosti, je Michael
Porter, který v roce 1990 v knize Konkurenceschopnost
národů (Porter, 1990) propojil konkurenceschopnost s
produktivitou a položil základy tzv. mikroekonomické teorie
konkurenceschopnosti s modelem diamantu, ve kterém
definoval její hlavní determinanty.
Konkurenceschopnost je zde popsána prostřednictvím
následujících faktorů: faktory vstupů, faktory poptávky,
faktory generované přítomností příbuzných a podpůrných
odvětví, faktory generované strategiemi a charakterem
konkurence firem a dále faktory vlivu vlády a náhody.
10
M. Porter
Porter zastává názor, že konkurenční výhody jsou v globální
ekonomice silně lokalizovány a vznikají z koncentrace vysoce
specializovaných znalostí, institucí, příbuzných firem a
zákazníků. V souladu s tím prosazuje koncept klastrů, které
chápe jako geografická soustředění vzájemně provázaných
firem, specializovaných dodavatelů a poskytovatelů služeb a
dalších institucí. Aplikace tohoto konceptu je mnohem bližší
regionálnímu než odvětvovému členění systému národní
ekonomiky.
Novodobé výzkumné práce v oblasti konkurenceschopnosti
zdůrazňují úlohu znalostí jako stále významnějšího faktoru
pro dosažení konkurenceschopnosti ve společnosti postavené
na znalostech.
11
M. Porter a diamant
12
Klastrové iniciativy
- vybudování specificky zaměřených klastrů
- subjekty klastru
- zdroje konkurenčních výhod klastrů
Děkuji za pozornost ☺
nevima@opf.slu.cz