Makroekonomie
3+2, EVSNPMABMI

Model důchod-výdaje
Ing. Kamila Turečková, Ph.D.
Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné
2

Teoretický vstup k modelu důchod-výdaje
–model pod úhlem 450, model multiplikátoru či jednoduchý keynesiánský model
–poptávkově orientovaný statický model, popisuje mechanismus, kterým agregátní výdaje (AE)
ovlivňují reálný produkt (důchod; Y)
–zjišťujeme jaká je úroveň rovnovážného důchodu (YE) při daných agregátních výdajích (resp.
agregátní poptávce (AD), protože platí, že AE=AD)
–v našem případě budeme pracovat již přímo s AD, přičemž AD je v každém okamžiku určována množstvím
peněz, které chtějí ekonomické subjekty utratit
–předpoklady modelu: cenová hladina je stabilní (reálné veličiny jsou totožné s veličinami
nominálními), ekonomika je uzavřená, ekonomika se nachází v produkční – recesní mezeře (Y<Y*),
model je krátkodobého charakteru (model nereflektuje stranu nabídky (stranu firem), úrokové míry
jsou konstantní
–rovnováha v ekonomice nastává, pokud Y=AD (tj. laicky řečeno, že vše co se vyrobí (produkce) je ve
stejném množství poptáváno ekonomickými subjekty (AD), nic nezůstane na zmar, nic nechybí)
–nerovnováha nastává, pokud se AD≠Y
– Y<AD, neplánované zásoby jsou záporné (IU-), měně se vyrobí, že se poptává
–Y>AD, neplánované zásoby jsou kladné (IU+), vyrobí se více, než je subjekty požadováno

Dvousektorový model
c=mpc=∆C/∆Y, mezní sklon ke spotřebě
s=mps=∆S/∆Y, mezní sklon k úsporám
YD je disponibilní důchod

Dvousektorový model



Třísektorový model



Třísektorový model
ve třísektorovém modelu ekonomiky rovnovážný důchod (Y) roste, jestliže:
•roste G, IA, TR, Ca,
•klesají Ta,
pak je křivka AD výše položená
a pokud:
•roste c a klesá t, pak také↑ α
pak je funkce AD je strmější
Chce-li vláda zvýšit produkt v ekonomice a provést tak expanzivní fiskální politiku (podpořit AD)
pak může: a) zvýšit vládní výdaje G, b) zvýšit transferové platby TR, c) snížit autonomní daně Ta
a/nebo d) snížit sazbu daně t. V případě, že chce ekonomik „přibrzdit“, bude se chovat v rámci
restriktivní fiskální politiky opačně.

Analýza státního rozpočtu
–saldo státního rozpočtu = příjmy – výdaje
–příjmy státního rozpočtu tvoří daně (T) (důchodové (t*Y) a autonomní (Ta))
–výdaje státního rozpočtu tvoří vládní výdaje na nákup statků a služeb (G) a transferové platby
(TR)
– BS = T – (G+TR)
– BS = Ta + t*Y-G-TR
–státní rozpočet může být vyrovnaný (BS=0), přebytkový (BS>0) nebo deficitní (BS<0)
–rozlišujeme 3 typy rozpočtů:
–běžný rozpočet: BS = Ta + tY-G-TR
–jaký je skutečný rozpočet při daném (resp. rovnovážném) důchodu
–strukturální rozpočet: BSS = Ta + tY*-G-TR  (Y*-potenciální produktu)
–jaký by mohl být rozpočet, pokud by ekonomika při daných makroekonomických proměnných (T, G, TR)
produkovala na úrovni potenciálního produktu
–cyklický rozpočet: BSC = BS - BSS = t(Y-Y*)
–jak si na tom „stojí“ skutečný rozpočet oproti tomu, jaký by byl v případě potenciálu

Čtyřsektorový model



Děkuji za pozornost.