Makroekonomie
3+2, EVSNPMABMI

Hospodářský cyklus a ekonomický růst
Ing. Kamila Turečková, Ph.D.
Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné
8

Hospodářský cyklus
–Ekonomický cyklus – krátkodobé kolísání skutečného agregátního výstupu ekonomiky (reálného
produktu, HDP) okolo dlouhodobého vývojového trendu (potenciální produkt).
–tato fluktuace je objektivně dokumentovatelná, opakovaně pozorovatelná a nepravidelná co do délky
i rozsahu
–každý cyklus je jedinečný a neopakovatelný
–2 typy cyklů dle typu produktu, který má kolísat:
–kolísání skutečného kolem potenciálu – v důsledku výkyvů agregátní poptávky
–kolísání samotného potenciálu – kolísání ekonomické aktivity zejména skrze agregátní nabídku
(produkční chování firem)
–typy cyklů (tradiční členění, „historický pohled“,  dnes již neplatí)
1.Kitchinovy [kičinovy] cykly, krátkodobé, 36-40 měsíců, výkyvy v zásobách, sezónních událostech,
rozpracované výrobě
2.Juglarovy [džaglerovy] cykly, střednědobé, 10-11 let, výkyvy v investicích do fixního kapitálu,
např. do strojů a zařízení
3.Kondratěvovy (Kuznětsovy) cykly, dlouhodobé, 50-60 let, změny v technologiích a inovacích,
politických jevech (války, revoluce), objevy nových nalezišť strategických surovin

Perioda: počet měsíců mezi body zvratu v průběhu cyklického pohybu (např. mezi 2 vrcholy)
Amplituda: počet měsíců mezi horním a dolním bodem zvratu (mezi vrcholem a sedlem)
pro hospodářský cyklus je charakteristické neměnné střídání čtyř fází:
1.expanze, konjunktura – tvoří ji oživení a obnova
2.kontrakce – tvoří ji recese nebo deprese
3.dno (sedlo) – lokální minimum jednoho cyklu
4.vrchol – lokální maximum jednoho cyklu
5.
boom: období vysoké hospodářské prosperity
recese: pokles ekonomické aktivity trvající déle než 6 měsíců
hospodářská krize: pokles ekonomické aktivity trvající déle než 1 rok (není totéž co finanční
krize!!!)
produkt, výstup ekonomiky (HDP): (1) skutečný produkt (Y); rovnovážný produkt (YE) a (3)
potenciální produkt (Y*)
skutečný produkt dále členíme na produkt reálný a nominální
mezera (GAP) produktu:
expanzivní mezera: skutečný produkt je větší než produkt potenciální (Y>Y*), vznikají inflační
tlaky
recesní mezera: skutečný produkt je menší než produkt potenciální (Y<Y*), objevují se deflační
tendence
Finanční krize je prudký pokles ceny finančních instrumentů, který následně může vyústit v kolaps
ekonomiky.
Ekonomická bublina (nebo také spekulativní bublina) je dočasná a nestandardní (neracionální)
odchylka produktu od jeho „skutečné, vnitřní“ hodnoty.

Hospodářský vývoj v ČR (www.cnb.cz)
Vývoj růstu HDP České republiky
(www.finance.cz)

Hrubý domácí produkt (www.csu.cz)
U k a z a t e l

1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
HDP
mil. Kč, b. c.
1 201 088
1 370 455
1 586 447
1 818 342
1 958 725
2 146 389
2 242 417
2 379 393
2 568 309
2 681 644
2 810 382
3 062 444
3 264 931
HDP na 1 obyvatele
Kč/obyv., b. c.
116 265
132 588
153 565
176 275
190 100
208 490
218 075
231 627
251 199
262 886
275 483
300 036
319 025
HDP
%, r/r, reálně
1,3
2,3
6,1
4,2
-0,6
-0,3
1,4
4,3
2,9
1,7
3,6
4,9
6,5
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
3 512 798
3 840 117
4 024 117
3 930 409
3 962 464
4 033 755
4 059 912
4 098 128
4 313 789
4 595 783
4 767 990
5 047 267
5 323 556
342 156
372 007
385 833
374 628
376 759
384 289
386 317
389 900
409 870
435 911
451 288
476 628
500 973
6,9
5,6
2,7
-4,8
2,3
1,8
-0,8
-0,5
2,7
5,3
2,5
4,4
2,8

Příčiny cyklického kolísání, zdroje cyklu
–Proč výstup ekonomiky kolísá?
–→ následkem změn v ekonomice
–zdroje změn v ekonomice můžeme rozdělit na vnější (exogenní) nebo vnitřní (endogenní) a dále na
zdroje vycházející z nabídkové či poptávkové strany agregátního trhu
–
–vnější faktory (mimo ekonomický systém)
–volby, války, epidemie, nové vědecké objevy, klimatické změny
–znovuobjevení Ameriky Kryštofem Kolumbem
– vnitřní faktory (příčiny fluktuace jsou uvnitř systému)
–změny objemu investic
–na straně agregátní nabídky (vývoj a aplikace nových technologií do výrobního procesu, objevení
nových ložisek surovin…
–ovlivňují nejen skutečný, ale také potenciální produkt
–na straně agregátní poptávky (na straně ekonomických subjektů, AD=C+I+G+NX)

Klasická recese
Klasickou recesi identifikujeme podle toho, že: klesá výstup a zároveň klesá cenová hladina a roste
nezaměstnanost
Příčina klasické recese je pokles AD díky poklesu výdajů (C,I,G,NX)
Slumpflace (=slump+inflace)
slumpflace se pozná podle toho, že: klesá výstup a zároveň roste cenová hladina a nezaměstnanost
Slumpflace vzniká v důsledku poklesu AS, a to díky růstu nákladů firem (např. ropné šoky v 70.
letech 20. století)
V modelu AS-AD lze fázi konjunktury zakreslit těmito třemi způsoby: (1) zvýšení krátkodobé
agregátní nabídky nebo (2) agregátní poptávky vede ke zvýšení skutečného produktu (ekonomika se
ocitá v expanzivní mezeře), ve (3) případě roste celý potenciální produkt vlivem růstu LRAS

Teorie hospodářského cyklu
–Peněžní (monetární) teorie – chování centrálních bank a výkyvy v peněžní nabídce (→úrokovou míru,
objem úvěrů) jsou zdrojem změn v AD (Milton Friedman). Dle monetaristů je ekonomika vnitřně
stabilní (pružnost mezd a cen je zachována), nestabilitu způsobuje nepředvídatelný, nestabilní růst
peněžní nabídky.
–Teorie rovnovážného cyklu – opět předpoklad vnitřně stabilní ekonomiky + předpoklad racionálního
očekávání. Zdrojem fluktuací je neočekávaná hospodářská politika - nedokonalé informace a chybné
vnímání vede lidi k mylným rozhodnutím ohledně mzdových požadavků a cenových změn. (Robert Lucas,
Robert Barro)
–Psychologická teorie – šíření optimismu a pesimismu ve společnosti (Arthur Cecil Pigou)
–Inovační teorie - nerovnoměrné tempo technologického pokroku a vznik významných inovací (Josef
Alois Schumpeter)
–Teorie reálného hospodářského cyklu – navázaly na inovační teorie, příčinou cyklů jsou reálné
nabídkové školy, zejména technologické inovace, které vedou výlučně ke změnám a kolísání samotného
potenciální produktu
–nabídkové šoky mění celkovou produkční kapacitu ekonomiky
–politické události (válka v Perské zálivu, sjednocení Německa), změny přírodních podmínek
(globální oteplování, tsunami), změny spotřebitelských preferencí, nákladové šoky, objevy nových
přírodních nalezišť
–
–

–Teorie akcelerátoru a multiplikátoru, keynesiánský model – příčinou kolísání výstupu jsou změny v
investičních výdajích investic, ekonomika je vnitřně nestabilní  (Paul A. Samuelson, John Hicks)
–Čisté indukované investice závislé na výši výstupu hospodářství (IN = a . Δ Y), kde a je
akcelerátor, jež nám říká, o kolik se zvýší čisté indukované investice vzroste-li důchod o
jednotku.
–Důchod je závislý na výši investic (Δ Y = α . Δ I).
1.Růst produktu – růst investic – růst produktu – růst investic … (tempa růstu produktu rostou)
2.Růst produktu narazí na omezení v kapacitách (potenciální produkt) - zpomalení tempa růstu –
pokles investic – pokles produktu …
3.Produkt klesá až investice dosáhnou úrovně restitučních investic (určitá zařízení a stroje musí
být obnoveny)
4.Růst investic vyvolá růst výstupu …ten roste dokud nenarazí na bariéru potenciálního produktu
–Teorie poltického cyklu, politicko-hospodářský cyklus – příčina ekonomických cyklů leží v
politické sféře a politickém cyklu, politikové mají schopnost ovlivnit hospodářský vývoj, zejména
expanzivní hospodářskou politikou realizovanou za účelem  znovuzvolení v dalších volbách (William
Nordhaus)
–Před volbami chtějí, aby ekonomika v rostoucí fázi cyklu (nízká nezaměstnanost, vysoké tempo růstu
produktu, nízká inflace), snižují daně, rostou vládní výdaje…
–Po volbách se přechází k úsporným opatřením, kdy klesají vládní výdaje, rostou daně a ekonomika se
dostává do fáze kontrakce…

Stabilizační hospodářská politika
–Stabilizační politika jako nástroj odstranění nežádoucích výkyvů ekonomiky (vyhlazování cyklických
výkyvů ekonomiky).
–Snaha pozitivně stimulovat zaměstnanost a krátkodobou ekonomickou výkonnost prostřednictvím
aktivního ovlivňování AD.
–fiskální a monetární politika, resp. také vnější obchodní hospodářská politiky
–2 podoby stabilizační politiky:
–politika jemného ladění (stop-go), diskreční – záměrná  opatření
–politika automatického ladění, vestavěné stabilizátory
–mandatorní výdaje, progresivní zdanění, transferové platby

Ekonomický růst
–představuje dlouhodobé zvyšování produkčních možností ekonomiky, tj. zvyšování potenciálního
produktu země (Y*)
–ekonomický růst = růst potenciálního produktu
–ekonomický pokles = pokles potenciálního produktu
–je výsledkem pozitivních změn v dané ekonomice v dostupnosti a produktivitě výrobních faktorů
–
–
–
–
–
–nutno rozlišovat: růst Y* a růst HDP, neboli...
–...roste-li v daném roce HDP ještě to nemusí  znamenat, že došlo k ekonomickému růstu (Y* mohl
zůstat nezměněn)
–roste-li pouze HDP, pak jde zpravidla o změnu v agregátní poptávce
–

Měření ekonomického růstu
–ekonomický růst jako rozdíl úrovní reálného produktu během období:
–
–tempo růstu:
–
–...tempo růstu nám říká, o kolik procent se změnil produkt v daném období oproti předchozímu
období (pokud g=10, pak to znamená, že produkt vzrostl o 10 %)
–koeficient růstu:
–
–...koeficient růstu nám říká, kolikaprocentní úrovně produktu předchozího období dosáhl produkt v
tomto období (pokud G=110, pak to znamená, že produkt v tomto roce dosáhl 110%ní úrovně produktu
předchozího období)
–ukazatel ekonomické úrovně dané země:
–
–
–
–

Zdroje ekonomického růstu
–Růst produkčních možností ekonomiky je možný prostřednictvím změn v objemu, kvalitě a struktuře
výrobních faktorů, tj. v práci, kapitálu, půdě a technologii a může být extenzivního nebo
intenzivního charakteru.
–4 kola růstu:
–lidské zdroje, resp. práci (L),
–přírodní zdroje (R),
–kapitál (K), 𝑄 = 𝑓 𝐴 ∗ (𝐿,𝑅,𝐾))
–technologii (A).
–extenzivní a intenzivní faktory růstu
–extenzivní faktory = zvyšování objemu práce a kapitálu, zapojeného do výroby (např. zvyšování
zaměstnanosti, čisté investice, vyšší pracovní nasazení (vyšší intenzita práce) apod.)
–intenzivní faktory = zvyšování efektivnosti využití stávajících výrobních faktorů (technologický
pokrok, zvyšování vzdělanosti, získání pracovních zkušeností apod.)
–jiné: determinanty na straně politického prostředí (určení politicko-ekonomického systému),
klimatických změn (globální oteplování, El Nino, změny směru mořských proudů) a přírodních
katastrof (tsunami, tornáda).




Vybrané teorie ekonomického růstu
–Teorie endogenního růstu se zaměřuje na zkoumaní dlouhodobého ekonomického růstu determinovaného
faktory uvnitř modelu. Klíčovou roli v oblasti růstu hraje lidský kapitál generující inovace a
technologický pokrok.
–úroveň technologického pokroku závisí na kvantitativní i kvalitativní úrovni fyzického kapitálu,
kvalifikaci pracovníků, jejich iniciativě, zkušenostech a dovednostech, akumulované i individuální
úrovni znalostí, institucionálních podmínkách, jakými jsou vládní podpora vědy, vývoje a výzkumu,
infrastruktuře, právním prostředí, historické zkušenosti, životní úrovni apod.
–dochází k rostoucím výnosům z rozsahu, vyšší míře průměrné produktivity práce, významným
pozitivním externalitám apod.
–V rámci teorie nulového ekonomického růstu se připouštějí limity (růstu) vlastní každé zemi,
které, po jejich překonání, neumožňují této ekonomice dosahovat dalšího ekonomického růstu.
–Teorie trvale udržitelného růstu se opírá o takovou výši výroby a spotřeby, která umožňuje
uspokojovat současné potřeby, aniž by tato spotřeba omezovala spotřebu budoucí. Koncept trvale
udržitelného rozvoje zdůrazňuje kvalitativní rozvoj před fyzickou expanzí.

Prorůstová hospodářská politika
–jedná se o specifický typ hospodářské politiky, který provádějí její nositelé s cílem stimulovat
hospodářský růst a růst potenciálního produktu
–orientace zejména na oblast podpory a ovlivnění intenzivního hospodářského růstu ve smyslu
dlouhodobého udržení disponibilních zdrojů, založeného na zvyšování produktivity výrobních faktorů
a lidského kapitálu
–stimulace úspor a jejich přeměna na soukromé a veřejné investice
–investice do infrastruktury, stabilizace bankovního sektoru, podpora přímé zahraničních investic,
kvalitní právní a politické prostředí, debyrokratizace, pokles korupce, zvýšení otevřenosti
ekonomiky, podpora podnikání, ochrana vlastnických práv, politická a společenská stabilita….

Děkuji za pozornost.