Finanční analýza bank Prezentace je určena na tento týden i na příští týden. Tento týden: Z prezentace se zaměřte na slidy 1 – 18. K prezentaci si prostudujte ze skript kap. 12.1 a 12.2.1 str. 96 – 99. K slidu 9 – 13: - rentabilita českých bank velmi dobrá: z hlediska ROA dobrá až velmi dobrá, ROE taktéž velmi slušné hodnoty (slide 9) - nejvíce ziskové (měřeno ROA) jsou střední a velké banky (slide 10) - ČR má rentabilitu kapitálu v rámci Evropy nadprůměrnou (slide 11) - měřeno ROE, nejziskovější jsou velké banky a stavební spořitelny (slide 12) - zisk bank v některých letech bývá výrazně ovlivněn tvorbou opravných položek k problémovým úvěrům (impairments) (slide 13) Řešené příklady viz samostatný soubor. Příští týden: Z prezentace se zaměřte na slidy 19 – 43. K prezentaci si prostudujte ze skript kap. 12.2.2 – 12.2.5 str. 100 – 105. K slidům 21 – 22: - likvidita českých bank velmi nadstandardní, jak z pohledu zásob likvidních aktiv (první dva ukazatele – vysoké hodnoty), tak z pohledu úvěrové aktivity a jejího financování (banky úvěrují rozumně – L3, zdroje pro poskytování úvěrů získávají primárně z klientských vkladů – L4), na mezibankovním trhu jsou sice v průměru české banky v pozici čistého dlužníka, což není úplně příznivé, ale čistá pozice je velmi malá – L5 (slide 21) - RLA = rychle likvidní aktiva = to, co je ve vzorcích jako likvidní aktiva (slide 22) – nejlikvidnější jsou pobočky zahraničních bank a malé banky K slidu 24: - zde je změna oproti skriptům – jak už bylo zmíněno v předchozích tématech, banky nově klasifikují úvěry na výkonné a nevýkonné – podstata klasifikace je na slidu (dle prodlení ve splácení), tvorba opravných položek také - vzhledem ke změně metodiky upravujeme vzorce – místo A1 až A3 dle skript budeme používat pouze A1 a A2 – viz slide (upravila jsem i soubor se vzorci v ISu) - pro ukazatel A1 platí: vyšší hodnota ukazatele signalizuje horší kvalitu úvěrového portfolia a vyšší úroveň úvěrového rizika, podstupovaného bankou - pro ukazatel A2 platí: o obecně růst podílu opravných položek k celkovým úvěrům ukazuje na to, že v důsledku horší kvality úvěrového portfolia banka musí vytvářet ve větší míře opravné položky o příliš nízká hodnota tohoto ukazatele však také nemusí být optimální, a to v případě, že banka má velký podíl špatných úvěrů – pak to znamená, že z nějakého důvodu banka nevytváří opravné položky v dostatečné výši – problém špatné kvality úvěrů se tak pouze odsouvá do budoucnosti K slidům 25 – 28: - kvalita úvěrů v ČR je dobrá, po předchozím nárůstu došlo k poklesu (slide 25) - ve srovnání s ostatními zeměmi EU je dokonce vynikající – čtvrtá nejpříznivější hodnota (slide 26) - příznivá je i struktura úvěrů z hlediska kvality: polovina z nich není v prodlení se splácením vůbec či max. 90 dní (slide 27) - ČR patří mezi několik málo zemí v třetím, nejpříznivějším kvadrantu grafu, kde málo problémových úvěrů, avšak současně hodně velké krytí rezervami a opravnými položkami (slide 28) K slidu 36: - zde je také změna oproti skriptům: vzhledem ke změně pravidel kapitálové přiměřenosti došlo i ke změně ukazatelů kapitálové přiměřenosti - nové ukazatele už znáte z tématu Management pasiv bank: o poměr kmenového kapitálu tier 1 – hodnota musí být minimálně 4,5 % o kapitálový poměr tier – 1 hodnota musí být minimálně 6 % o celkový kapitálový poměr – hodnota musí být minimálně 8 % K slidům 37 – 39: - kapitálová přiměřenost je dobrá, a to jak českých bank (slide 37), tak celkově evropských bank (slide 38), české banky nad průměrem EU (slide 39) Řešené příklady viz samostatný soubor.