CHARAKTERISTIKA A ČLENĚNÍ NÁKLADŮ V NÁKLADOVÉM ÚČETNICTVÍ • Členění nákladů •Rozeznáváme následující členění nákladů: • •druhové členění nákladů •účelové členění nákladů • Druhové členění nákladů •náklady účtujeme v 5. účtové třídě a lze je rozdělit na: • •náklady provozní – souvisí s pravidelně se opakující provozní činností podniku (např. spotřeba materiálu) • •náklady finanční – zachycují náklady spojené s finančními operacemi podniku (např. nákladové úroky) • Účelové členění nákladů •z hlediska identifikace nositele, který vyvolává vznik nákladů, můžeme provést rozdělení nákladů na: • •náklady hlavní výroby – vytváří se hlavní vlastnosti výkonů • •náklady pomocné výroby - výrobek získává charakteristické znaky (barva) • •náklady vedlejší výroby - výroba náhradních dílů, součástek • •náklady přidružených činnosti – například zužitkování odpadu • • Účelové členění nákladů Základem účelového členění nákladů je jejich rozlišení na: •náklady technologické •náklady na obsluhu a řízení • Náklady technologické •vznikají v technologickém procesu dané činnosti • •odpovídají reálnému průběhu aktivity • •pokud se určitá výroba neuskuteční, technologické náklady nejsou vynaloženy • •příkladem může být mzda pracovníků, odpisy výrobního zařízení aj. • • • Náklady na obsluhu a řízení •jedná se o náklady vynaložené na činnosti nebo operace vytvářející podmínky k průběhu dané činnosti • •jsou obvykle vynakládány společně na zajištění více druhů výrobků • •při zavedení nebo zastavení určitého výkonu se rozsah těchto nákladů mění jen částečně • • Náklady jednicové •souvisí nejen s technologickým procesem jako celkem, ale přímo s jednotkou dílčího výkonu • •zpravidla se vypočítá vynásobením příslušné normy s předem stanoveným nebo skutečným počtem provedených výkonů (např. počtem vyrobených výrobků) • •základním hodnotovým informačním nástrojem jejich řízení je kalkulace • Náklady režijní •výše nákladů na obsluhu a řízení • •výše části technologických nákladů, která souvisí s technologickým procesem jako celkem • •neroste přímo úměrně s počtem provedených výkonů • •příkladem těchto nákladů může být mzda mistra, náklady na otop, které vychází z harmonogramu topné sezóny a normativu založeného na vytápěných m3 a další • •základním nástrojem řízení těchto nákladů je rozpočet • • • Kalkulační členění nákladů •Pro účely kalkulací používáme kalkulační členění nákladů na: • •náklady přímé •náklady nepřímé • • Přímé náklady •bezprostředně souvisí s konkrétním druhem výkonu • •lze je jednotlivým aktivitám přiřadit bezprostředně při jejich vzniku • •jedná se například o náklady jednicové (jednicový materiál, jednicové mzdy, ostatní přímé náklady) • • • Nepřímé náklady •nevážou se k jednomu druhu výkonu, ale k celku • •zajišťují průběh podnikatelského procesu podniku jako celku • • • Náklad podle závislosti na objemu výroby •Základem členění nákladů podle závislosti na objemu výroby jsou dvě základní skupiny nákladů: • •náklady fixní, které zůstávají neměnné i při změnách v určitém intervalu prováděných výkonů nebo využití kapacity • •náklady variabilní, které se mění v závislosti na objemu výkonů • • Fixní náklady •nemění se v určitém rozsahu prováděných výkonů nebo aktivity podniku • •zpravidla se jedná o tzv. kapacitní náklady, které mají vztah k zajištění podmínek pro efektivní průběh podnikatelské činnosti • •rozdělují se dále na dvě následující skupiny: • •umrtvené (utopené) fixní náklady •vyhnutelné fixní náklady • • Fixní náklady • •čím větší bude objem provedených výkonů v rámci dané kapacity, tím rychleji bude klesat podíl fixních nákladů na jednotku výkonů (degrese fixních nákladů) • • !!!!!! • • Umrtvené (utopené) fixní náklady •jsou vynakládány často ještě před zahájením výroby • •souvisí zejména s pořízením dlouhodobého majetku (budovy, strojní zařízení, informační systém) nebo realizací jiného investičního rozhodnutí • •jejich celkovou výši nelze v průběhu podnikatelského procesu ovlivnit • •jedinou možností jejich snížení je opačně působící investiční rozhodnutí (např. odprodej strojního zařízení) • •jako příklad můžeme uvést odpisy fixních aktiv, nákup strojního zařízení apod. • • • Vyhnutelné fixní náklady •souvisí se zajištěním kapacitních podmínek podnikatelského procesu, avšak nesouvisí bezprostředně s investičním rozhodnutím • •při trvalém snížení využití kapacity lze tyto náklady omezit • •příkladem mohou být časové mzdy mistrů, náklady na vytápění výrobních prostor v případě, že podnik redukuje třísměnný provoz na dvousměnný apod. • • Variabilní náklady •náklady, které se mění v závislosti na objemu výkonů • •ze je rozdělit na variabilní náklady: • •proporcionální • •nadproporcionální • •podproporciální • • Nákladová funkce Celkové náklady = variabilní náklady + fixní náklady CN = VN + FN CN = vn * Q + FN CN…celkové náklady VN…celkové variabilní náklady FN….celkové fixní náklady vn…..variabilní náklady na jednotku Q……počet výrobků • Pojetí nákladů v nákladovém účetnictví Rozlišujeme: •finanční pojetí nákladů • •hodnotové pojetí nákladů • •ekonomické pojetí nákladů • csvukrs • Oportunitní náklady •Protože ekonomické zdroje jsou omezené, nemůže podnik uskutečnit všechny možnosti, ale vybírá si pouze některé z nich. • •Oportunitní náklady jsou tak charakterizovány jako ušlé výnosy, o který podnik přichází tím, že určitou alternativu, která byla předmětem rozhodování, neuskuteční. • •Naproti tomu můžeme vymezit oportunitní výnosy, což představuje náklady, kterým se podnik tím, že určitou alternativu dalšího vývoje neuskuteční, vyhýbá. • Kalkulační úroky •používají se u vlastního kapitálu • •cílem je ekonomicky reálný pohled na vykázaný hospodářský výsledek • •do účetních (daňových) nákladů lze dát jen úroky z půjčeného cizího kapitálu • •kalkulační úroky se definují ve výši, která odpovídá reálným úrokům získaných půjčením vlastních peněz s obdobným rizikem. csvukrs • Kalkulační nájemné •používá se tam, kde se využívají vlastní budovy (např. výrobní, skladovací, prodejní a kancelářské prostory) a pozemky • •cílem kalkulačního nájemného je zajištění ekonomicky reálného pohledu na vykázaný hospodářský výsledek • •do účetních (daňových) nákladů lze dát jen náklady spojené s údržbou budov a pozemků, reálně však existuje tržní nájemné • •kalkulační nájemné se definuje ve výši, která odpovídá tržního hodnotě nájmu daných vlastních prostorů a ploch csvukrs • Kalkulační odpisy •používají se především tam, kde úroveň účetních (daňových) odpisů neodpovídá reálné hodnotě pořízení nového majetku • •v případě cenově nízkých původních investic jsou ve finančním účetnictví používány adekvátně nízké odpisy, které však neodpovídají současné výrazně vyšší pořizovací ceně daného majetku • •z tohoto důvodu by měly kalkulační odpisy vycházet z reálných současných pořizovacích cen daného majetku csvukrs • Příklad •Autobazar se zabývá nákupem aut za účelem jejich následného prodeje. • •Zásoba nakoupených 150 aut má hodnotu 30 mil. Kč a je plně kryta vlastním kapitálem. • •Cizí zdroje nejsou používány. • •Autobazar vlastní pozemek o výměře 6 000 m2, který zakoupil před 15 lety za 1 mil. Kč. • •Roční hospodářský výsledek před zdaněním činil 2,5 mil. Kč. • •Je tento hospodářský výsledek z ekonomického pohledu (z pohledu nákladového účetnictví) dostatečný? • • Řešení HV dle FÚ 2 500 000 Kč Kalkulační úroky ze státních dluhopisů 5 % z 30 mil. Kč - 1 500 000 Kč Kalkulační nájemné (tržní nájemné je 300 Kč / m2 / rok) - 1 800 000 Kč HV dle NÚ - 800 000 Kč csvukrs • Příklad • csvukrs Děkuji za pozornost