Příklad č. 1: K přípravě 1 porce snídaně pro zákazníky hotelu „EURO“ v Opavě se spotřebuje v průměru 0,6 l ovocného nápoje. Hotel je provozován nepřetržitě (včetně sobot, nedělí a svátků) a denně se připravuje 80 ks snídani. Na začátku měsíce června (30 dnů) i července (31 dnů) odpovídala zásoba ovocného nápoje jeho čtyřdenní spotřebě. Stanovte: 1. Spotřebu ovocného nápoje v měsících červnu a červenci, 2. Výši dodávky ovocného nápoje v měsíci červnu, 3. Nejzazší termín první dodávky ovocného nápoje v měsíci červenci. Řešení: Ad 1) S[ČERVEN] = dny ·snídaně za den ·THN S[ČERVEN] = 30·80·0,6 S[ČERVEN] = 1 440 l ovocného nápoje S[ČERVENEC] = 31·80 ·0,6 S[ČERVENEC] = 1 488 l ovocného nápoje Ad 2) Tabulka: bilance zásob měsíce června ZDROJE POTŘEBY Z[POČ] 192 l S[ČERVEN] 1 440 l Dod[ČERVEN] ? l Z[KON] 192 l CELKEM 1 632 l CELKEM 1 632 l Z bilanční tabulky rezultuje dodávka v červnu ve výši 1 440 l. Ad 3) Nejzazší termín první dodávky ovocného nápoje v měsíci červenci je: v průběhu čtvrtého dne měsíce července, respektive do 6:00 hod 5. dne měsíce července Příklad č. 2: Firma „Hrátky s. r. o.“ vyrábí dětská pískoviště z dřevěných fošen. Denně (včetně sobot, nedělí a svátků, celkem 360dnů) vyrobí 10 ks pískovišť a na jejich výrobu spotřebuje 10 ks fošen. Průměrná roční výše zásob fošen činí 40 ks. Fošny jsou dodávány denně v počtu 10 ks, které přiveze dodavatel a současně odveze zhotovená pískoviště. Stanovte: a) počet obrátek zásob fošen b) dobu obratu zásob fošen c) pokud se doba obratu zásob sníží oproti výše uvedené situaci o 1 den, jaká bude průměrná výše zásob? ad a) n[obrátek] = 90 (počet) ad b) [] [] [ ] t[obrátky] = 4dny ad c) n[obrátek] = 120 (počet) Z[ø] = 30 ks fošen Příklad č. 3: Firma „Maloši s. r. o.“, vyrábí dětské prolézačky z nerezových trubek. Na výrobu jedné prolézačky se spotřebuje 7 ks trubek. Denně ve firmě vyrobí 3 ks prolézaček (včetně sobot, nedělí a svátků, celkem 360 dnů v roce). Trubky jsou dodávány v pravidelných dodávkových cyklech a firma využívá pouze běžnou zásobu (pracuje bez pojistné zásoby). Průměrná výše běžné zásoby trubek byla v uplynulém roce evidována ve výši 378 ks trubek. 1. načrtněte schematicky průběh vývoje zásob za loňský rok Stanovte 2. roční spotřebu trubek v naturálních jednotkách [ks] 3. počet obrátek zásob nerezových trubek [počet obrátek] 4. dobu obratu zásob nerezových trubek ve dnech [dny] 5. výši dodávky nerezových trubek [ks] 6. pokud se doba obratu zásob zvýší oproti situaci dle bodu c) o 2 dny, jaká bude průměrná výše zásob v naturálních jednotkách [ks]? ad 1) ad 2) ad 3) ad 4) ad 5) ad 6) Příklad č. 4 Kapacita šicí dílny je 600 ks dámských šatů, které se zhotoví za jeden měsíc (20 pracovních dnů, zbytek jsou soboty, neděle a svátky). Dílna pracuje na jednu směnu. Pracnost 1 ks dámských šatů byla stanovena na 12 minut/ks. 1. S jakým ročním nominálním časovým fondem T[N] [hod] firma může počítat? 2. S jakou výši měsíčních prostojů (T[PROSTOJE] [hod]) management dílny kalkuluje? 1) T[N(rok)] = 12 měsíců ∙ 20 dnů/měsíc T[N(rok)] = 240 dnů ≡1 920 hodin T[N(rok)] =1 920 hodin 2) → T[P] = t[k] ∙ Q T[P] = 12 ∙ 600 T[P] = 7 200 minut ≡ 120 hodin T[PROSTOJ] = T[N ] – T[P] T[PROSTOJ] = 20 ∙8 – 120 = 40 hodin Příklad č. 5: Podnikatelská činnost firmy „Astra, s. r. o.“ je zaměřena na balení pracích prášků. K balení prášku využívá podnik hadicový balicí stroj „VHP-540 slow“, kde se prášek plní do 5 litrových sáčků. Takt balení činí 1,5 sekundy. Plnící zařízení pracuje ve dvousměnném provozu. Ve sledovaném roce je evidováno 104 dnů sobot respektive nedělí (So a Ne) a 13 svátků, z nichž 3 připadají na sobotu nebo neděli. Ve firmě mají statisticky vysledováno, že na 10 hodin produktivního času (T[P]) připadá 1 hodina prostojů (T[PROSTOJE]). Stanovte roční kapacitu zabalených pracích prášků ve hmotnostních jednotkách, je-li v 5 litrovém sáčku 4,5 kg pracího prášku. Řešení: Pro výpočet kapacity zařízení platí vztah: T[N] = T[KALEND ]- T[KLIDU] T[N] = 365 – 114 T[N] = 251 dnů ≡ 251∙16 (transformace dnů na hodiny pro „2“ směnný provoz) T[N] = 4 016 hodin Vztah mezi produktivním časem a prostoji lze uvést následovně: T[PROSTOJE] = 0,1 T[P ] Potom platí: T[P] = T[N] - T[PROSTOJE] T[P] = T[N] – 0,1T[P] 1,1 T[P] = T[N] T[P] = 3 650,9091 hodin …a dle v úvodu uvedeného vztahu: Příklad č. 6: Závěrečná fáze výroby cementu ve firmě „Pevnost s. r. o.“ probíhá na lince, která balí cement do 35 kg pytlů. Výkon linky činí 300 ks pytlů za hodinu (V=300ks/hod). Linka pracuje ve dvousměnném provozu. V roce 2017 je evidováno 105 dnů sobot a nedělí a dále je evidováno 14 svátků, z nichž 4 připadají na sobotu respektive neděli. Ve firmě mají statisticky vysledováno, že na 10 hodin produktivního časového fondu (T[P]) připadá 0,5 hodiny prostojů (T[PROSTOJE] = 0,05 T[P]). Úkol: 1. Stanovte roční kapacitu balící linky v jednotkách hmotnosti (hmotnost nasáčkovaného cementu [t]) pro rok 2017. 2. Z jaké normy pracnosti t[K] [sek/ks] je odvozen výkon linky V = 300 ks/hod? Q = T[P] ∙ V T[N] = T[K] - T[KLIDU] T[P] = T[N] – T[PROSTOJE] T[N] = 366 – 105 – 10 T[P] = T[N] – 0,05T[P][] T[N] =251 dnů ≡ 251∙ 16 hod 1,05T[P] = T[N][] T[N] =4 016 hodin T[P] = 3 824,7619 hodin Q = T[P] ∙ V Q =3 824,7619 ∙ 300 Q = 1 147 428,6 ks pytlů cementu Q = 1 147 428,6∙ 0,035 [t] Q = 40 160, [t] cementu Příklad č. 7: (ilustrativní příklad na využití i grafického řešení) Podnik Dřevokonstrukt dodává dřevěné lavičky do parků, lázeňských areálů apod. Za rok bylo pro jejich výrobu dodáno 2000 m^3^ dřeva od dvou dodavatelů. První dodal 600 m^3^ dřeva v cyklu jednou měsíčně, druhý 1400 m^3 v cyklu jednou za 2 měsíce. Vypočtěte průměrný dodávkový cyklus. Řešení s využitím průměrného stavu zásob: a) průměrná výše zásob 1. dodavatele (modrá) b) průměrná výše zásob 2. dodavatele (červená) z celkové hodnoty průměrné výše zásob (141.65 m^3 dřeva) lze stanovit dodávkový cyklus: Dodávkový cyklus (c) = 51 dnů Text Box: → Výše běžné zásoby