Koncepce manažerských funkcí Management 5. přednáška Ing. Šárka Zapletalová, Ph.D. Katedra Podnikové ekonomiky a managementu •Manažerské funkce jsou chápány jako typické činnosti, úkoly, které by měl manažer vykonávat tak, aby byl zajištěn úspěch manažerské práce a byly naplněny stanovené cíle organizace. •Za myšlenkového otce koncepce manažerských funkcí je považován Francouz Henri Fayol, který vymezil pět základních funkcí (nazýval je funkce správy) již v roce 1916. •Manažerské funkce jsou často rozdělovány, klasifikovány do tří skupin, a to na sekvenční, paralelní a zabezpečovací. Toto rozdělení je založeno na charakteru a průběhu manažerských funkcí. •Manažerské funkce by měly být vykonávány účelně a účinně. Účelností se rozumí smysluplnost, odpovídající potřebám, cílům a hodnotám organizace. Účinností se pak rozumí hospodárnost provádění konkrétních činností. Prostor pro doplňující informace, poznámky Podstata manažerských funkcí •Sekvenční manažerské funkce tvoří ty funkce, které probíhá v určité logické návaznosti, sekvenci. •Do sekvenčních manažerských funkcí bývají zařazovány „klasické“ manažerské funkce. • Jedná se o tyto manažerské funkce: •plánování; •organizování; •výběr a rozmisťování pracovníků; •vedení lidí; •kontrola. Prostor pro doplňující informace, poznámky Sekvenční manažerské funkce •Plánování představuje proces stanovení cílů a předpokládaných postupů jak těchto cílů dosáhnout. Proces plánování probíhá v několika krocích : •Analýza výchozí situace – strategická analýza •Stanovení cílů •Zvážení předpokladů a ověření reálnosti •Vypracování scénářů přípustných plánů •Výběr adekvátního scénáře •Dořešení návaznosti na ostatní plány •Plnění a průběžného hodnocení plánu •Změny a korekce plánu •Výsledné vyhodnocení Prostor pro doplňující informace, poznámky Plánování Prostor pro doplňující informace, poznámky Cyklus podnikového plánování Tým pro tvorbu plánu Řídící orgán Stanovení cílů Stanovení strategického plánu Stanovení taktického plánu •Výsledkem procesu plánování je plán jako cílově definovaný záměr na splnění určitých skupin úkolů. • •Plán je obvykle písemný dokument (dnes jsou možné i jiné formy), který specifikuje stanovené cíle, navržené postupy, zdroje, způsoby kontroly a hodnocení dosažených výsledků. • •Plánem se rozumí záměr na dosažení účelu řízeného procesu nebo činností organizační jednotky ve stanoveném čase a na požadované úrovni. Prostor pro doplňující informace, poznámky Plán •Struktura plánu není právně závazná. Struktura plánu je specifická pro každý typ a velikost podniku. Nicméně existují určité části, které jsou společné všem plánům bez ohledu na velikost a specifičnost organizace: • •Analýza současné situace organizace – Kde jsme? •Stanovení cílů – Čeho bychom chtěli dosáhnout? •Návrh řešení, stanovení odpovědnosti a časového rámce – Jak nejlépe a nejefektivněji dosáhnout cíle? •Požadované výstupy – Kde, proč a s jakým výsledkem jsme skončili? •Kontrola – Jak si vedeme? Jak na tom skutečně jsme? • • • Prostor pro doplňující informace, poznámky Struktura plánu Plány lze klasifikovat na základě různých kritérií. Nejčastěji se plány člení následovně: •podle komplexnosti plánu – do jaké míry se plán týká organizační jednotky jako celku a do jaké míry pouze konkrétní její části; •podle funkcionální oblasti plánu – kterých činností se plán týká, např. výrobní, finanční, personální, marketingový atd.; •podle organizačně-správní oblasti plánu – toto členění se týká teritoriálního hlediska dílčích organizačních jednotek, kde se bude plán realizovat; •podle časového horizontu realizace plánu – zda se jedná o plány dlouhodobé, střednědobé, krátkodobé; •podle úrovně managementu – zda se jedná o plány strategické, taktické, operativní. Prostor pro doplňující informace, poznámky Klasifikace plánů •Organizování lze definovat jako proces uspořádání lidí v konkrétní organizační jednotce, takovým způsobem, aby byla zajištěna realizace plánů a naplněny stanovené cíle plánů. •Organizování je založeno na společenské dělbě práce, sladění potřebných činností a vztahů mezi lidmi a přiměřeného vymezení pravomocí a zodpovědností zúčastněných lidí. • Vlivy působící na proces organizování •Prostředí – mechanická struktura, organická struktura •Strategie •Velikost •Technologie •Konkurence • Prostor pro doplňující informace, poznámky Organizování •Manažerská funkce výběr a rozmisťování pracovníků (anglické pojmenování této funkce je staffing) představuje personální zajištění řídících a řízených procesů v souladu s procesem organizování a organizační strukturou. •Manažerská funkce výběr a rozmisťování pracovníků je často propojována, a někdy i zaměňována, s manažerským řízením. Je přímo spojena s prací se zaměstnanci. •V případě výběru a rozmisťování pracovníků se klade důraz na profesní a kvalifikační předpoklady pracovníků, tzn. na jejich kompetence. •Řízení lidí se zaměřuje na zajištění dynamického souladu mezi lidmi (lidskými zdroji) a cíli dané organizace. •Odpovědnost za řízení lidí mají výkonní (linioví) manažeři a personální specialisté. • • • • Prostor pro doplňující informace, poznámky Řízení lidí (výběr a rozmísťování pracovníků) Hlavními problémovými okruhy této manažerské funkce je: •plánování potřeby vhodných spolupracovníků – personální plánování; •nábor, výběr a pracovní nasazení vhodných pracovníků; •hodnocení pracovníků; •změna pracovního zařazení pracovníků – povýšení/sestup, převod a uvolnění pracovníků; •zvyšování kvalifikace a rekvalifikace pracovníků; •odměňování pracovníků; •vytváření pracovních podmínek pracovníkům a personální záležitosti administrativního charakteru. • • • • Prostor pro doplňující informace, poznámky Řízení lidí (výběr a rozmísťování pracovníků) •Posláním manažerské funkce vedení lidí je dosažení aktivní a kvalitní účasti pracovníků na naplňování poslání a cílů organizace nebo jejich částí. •Jedná se o takové vedení, usměrňování, stimulování a motivování pracovníků, aby vedlo k tvůrčímu plnění cílů jednotlivými pracovníky. •K vedení lidí jsou využívány schopnosti, dovednosti a znalosti manažerů. •Při realizaci manažerské funkce vedení lidí se používají různé metody psychologického charakteru, jako třeba teorie X a Y. •Dále jsou zde využívány teorie zaměřené na motivaci jako je Maslowova teorie hierarchie potřeb, Herzbergova teorie dvou faktorů, Alderferova teorie tří kategorií potřeb nebo McClellandova teorie potřeby dosáhnout úspěchu. • • • • Prostor pro doplňující informace, poznámky Vedení lidí •Podstatou kontroly je zjištění odchylek, ať už pozitivních nebo negativních, mezi plánovaným záměrem a skutečnou realizací plánu. •Kontrola slouží ke zjištění zda bylo dosaženo shody ve vývoji kontrolované reality vůči specifikovaným požadavkům •Úkolem kontroly je zhodnocení průběhu aktivit nebo procesů v organizaci. •Výsledky kontroly se využívají opět a zase v procesu plánování, konkrétně ve fázi analýzy současné situace. • • • • • Prostor pro doplňující informace, poznámky Kontrola •Interní kontrola - Externí kontrola •Předběžná kontrola – průběžná kontrola – konečná kontrola •Přímá kontrola – nepřímá kontrola •Na vrcholovém vedení – na nižších úrovních řízení •Na finanční hodnoty – na fyzické hodnoty • • • • • Prostor pro doplňující informace, poznámky Typy kontrolních procesů Prostor pro doplňující informace, poznámky Fáze kontrolního procesu •Určení předmětu kontroly •Získávání a výběr informací pro kontrolu •Ověření správnosti získaných informací •Hodnocení kontrolovaných skutečností •Závěry a návrhy opatření •Zpětná kontrola Prostor pro doplňující informace, poznámky Hodnotící kritéria •Standardy –Obecné normy a pravidla chování –Specifické požadavky •Časové srovnání •Konkurenční srovnání •Správné řídící a provozní praktiky