Moderní přístupy k managementu Management 2. přednáška Ing. Šárka Zapletalová, Ph.D. Katedra Podnikové ekonomiky a managementu •Podnikatelské prostředí, obecně řečeno, představuje veškeré síly a vlivy, přímého nebo nepřímého vlivu, působící na podnikatelské subjekty. •Podnikatelské prostředí musí být chápáno v celé jeho celistvosti, jako určitý komplex faktorů, vztahů a vlivů působících na daný podnikatelský subjekt. •Každý podnik je otevřený systém, který má vztahy k okolím, ve kterém a působí a výsledky podniku pak ve značné míře závisí na faktorech vnějšího a vnitřního prostředí. Všechny tyto faktory a síly musí vzít manažer do úvahy při realizaci a výkonu manažerských funkcí. Tyto faktory nelze ignorovat nebo zcela pomíjet. •v Timmonsově modelu z roku 2001 podnikatelské prostředí jako jeden ze tří faktorů úspěchů podnikání. V tomto svém modelu jej Timmons označuje jako hnací síly. • Prostor pro doplňující informace, poznámky Podnikatelské prostředí a jeho vliv na management organizace •Podnikatelské prostředí, jako celek má vrstvy, které strukturují prostředí a vytvářejí z podnikatelského prostředí tak určitý komplexní systém. • Strukturovat podnikatelské prostředí můžeme z různých hledisek a je pojímána různých autory různě. •Asi nejčastěji se setkáváme se strukturováním podnikatelského prostředí ze dvou pohledů, a to z pohledu směru vlivu faktorů na daný podnik a z prostorového pohledu působení daného podniku. •Struktura podnikatelského prostředí z pohledu směru vlivu faktorů na daný podnik rozlišuje podnikatelské prostředí na externí (vnější) a prostředí interní (vnitřní). •Z prostorového (geografického) pohledu působení daného podniku se podnikatelské prostředí člení na globální, národní, lokální, odvětví a podnik. Prostor pro doplňující informace, poznámky Struktura podnikatelského prostředí •Moderní směry managementu vznikly jako reakce na významné změny v podnikatelském prostředí na konci dvacátého století a začátku 21. století. •Aby podnik přežil a uspěl v současné době, tak musí přijít s novým způsobem řízení a rozhodování o svých podnikatelských aktivitách. • Mezi moderní směry managementu bývá zařazován především: •management změny, •management znalostí, •procesní management, •management rizika, •krizový management. • Prostor pro doplňující informace, poznámky Vybrané současné přístupy k managementu •Změna přestavuje odchylku, posun od předpokládaného, cílového stavu nebo průběhu procesu. Tato odchylka může být negativní nebo pozitivní, kvalitativního nebo kvantitativního charakteru. •Management změny je směr managementu, který spočívá jednak v připravenosti reakcí na podněty okolí (pasivní aspekt), a také na iniciaci samotné změny (aktivní aspekt). •Management změny zahrnuje aktivity spojené s monitorováním, přípravou a hlavně implementací změn. V praxi existuje značná rozmanitost změn a různým změnám odpovídají rozdílné přístupy a reakce managementu na změny. Mezi nejznámější a nejčastější přístupy patří přístupy trvalého zlepšování a reeingeneering. • Prostor pro doplňující informace, poznámky Management změny (Change management) Změna – odchylka (posun) od předpokládaného (cílového, plánovaného) stavu nebo průběhu procesu. •Typy změn –pozitivní – negativní –malé změny – velké změny •Důvody změn –Vnější příčiny –Vnitřní příčiny •Závažnost změn –Kvantitativní ukazatel –Kvalitativní ukazatel • Prostor pro doplňující informace, poznámky Změna •Plánovanost změn –Záměrné (zamýšlené) změny – spontánní změny, programové změny – proaktivní strategie –Nezáměrné (nezamýšlené) změny – poruchy, ohrožení, příležitost – reaktivní strategie •Časový průběh změn –Postupný (průběžný) průběh –Skokový (zlomový) průběh – •Objekt změn –Organizační struktura podniku –Procesy organizace –Technologie v podniku –Produkty –Lidské zdroje • Prostor pro doplňující informace, poznámky Plánování změn •Obecný model řízení změny –Analytická fáze –Návrhová fáze – vytvoření modelu, stanovení agenta změny, intervenční oblasti podniku –Realizační fáze –Hodnotová fáze •Lewinův model řízený změny –Rozmrazení - přesvědčit –Provedení změny (přechod na novou úroveň) –Zamrazení (stabilizace) • Prostor pro doplňující informace, poznámky Modely řízení změny •Maximálně pozitivní vztah •Příležitost (aktivní přístup) •Hrozba (pasivní přístup) •Maximálně negativní vztah •Odpor ke změnám –Jednotlivec-kolektiv –Oprávněný – neoprávněný –Zjevný – skrytý –Jasně cílený – nejasně vyjádřený –Mocensky založený – pozičně slabý –Aktivní - pasivní • Prostor pro doplňující informace, poznámky Postoje ke změnám •Vyvolat vědomí naléhavosti uskutečnit změnu •Sestavení koalice spolupracovníků prosazující změny •Vytvoření vize a strategie •Komunikace •Posílení pravomoci zaměstnanců v širokém měřítku •Vytváření krátkodobých vítězství •Využití výsledků k podpoře dalších změn •Zakotvení nových přístupů do podnikové kultury Prostor pro doplňující informace, poznámky Překonání odporu ke změnám •Proaktivní manažerské myšlení a jednání •Přístupy ekonomicky účelné redukce změn s negativní důsledky •Přístupy identifikace a zhodnocení podnikatelských příležitostí •Přístupy trvalého zlepšování –Demingův zlepšovací cyklus PDCA: Plan – 5WH, Do, Check, Act –Základní doporučení: týmy (trvalé, ad hoc týmy), měřitelnost, rychlost zlepšování •Reengineering – směr managementu změny, který hledá příležitost k úspěchu v radikálních změnách orientovaných především do oblasti řízení. –Filosofie: procesní přístup, výrazné pozitivní změny procesů – zásadní a radikální –Úrovně: WPR (work process reengineering), BPR (business process reengineering), TBR (total business reengineering) • Prostor pro doplňující informace, poznámky Základní přístupy managementu změn •Znalost představuje strukturovaný souhrn vzájemně souvisejících poznatků a zkušeností z určité oblasti nebo k nějakému účelu. Poznatek je jednotlivý výsledek lidského poznávání. Soustava poznatků tvoří znalost. Znalosti mohou být všeobecné a specifické. Typy znalostí : •explicitní znalost – je formalizovaná nebo dokumentovaná znalost, která je většinou dobře strukturovaná a snadno přenositelná, např. dokumenty, manuály apod.; •implicitní znalost – je znalost uložená v hlavách pracovníků kdykoliv převoditelná do explicitní formy, např. znalost procesu vlastníkem procesu apod.; •tacitní (neformulovaná) znalost – je znalost uložená v hlavách pracovníků, kterou je obtížně nebo zcela nemožné převést do explicitní formy, zformalizovat nebo zdokumentovat. • Prostor pro doplňující informace, poznámky Management znalostí (Knowledge management) •Management znalostí – část managementu zaměřená na využití znalostí k zefektivnění činnosti podniku. Cílem je zajistit, aby lidé v podniku měli ve správnou chvíli k dispozici správné znalosti. • •Nefunkčnost managementu znalostí – monopol, umělý nedostatek, obchodní bariéry • •Proces tvorby znalostí: –Socializace – zkušenost –Externalizace – artikulace –Kombinace – spojování –Internalizace – osvojování si • Prostor pro doplňující informace, poznámky Management znalostí •Proces je soubor činností, který vyžaduje jeden nebo více vstupů a tvoří výstup, který má pro zákazníka hodnotu. •Každý proces má vstup, výstup, vlastníka, zdroje a náklady s ním spojené, a vnitřní organizační strukturu. Pro realizaci procesu je potřeba mít vhodné informační zabezpečení a čas potřebný k realizaci konkrétního procesu. •Procesní management je přístup managementu zaměřený na monitoring existujících procesů, jejich analýzu, případné změny, stabilizaci a další zlepšování. •Procesní přístup představuje systematickou identifikaci a řízení procesů používaných v organizaci a jejich vzájemné působení. Prostor pro doplňující informace, poznámky Procesní management (Process management) •Identifikace procesů – mapy procesů •Nové definování procesů –Redesign procesů –Napřímení procesů •Zajištění stability procesů •Navození atmosféry zlepšování procesů Prostor pro doplňující informace, poznámky Úkoly procesního řízení •Inovace v obecném pojetí je chápána jako hluboká, kvalitativní změna v různých oblastech organizace. Inovace může znamenat zdokonalení a představuje vlastně jakoukoliv novinku, změnu, která přináší něco nového do života společnosti. •Podle Vebra a kolektivu (2017) inovace představuje komplexní proces od nápadu přes vývoj až po realizaci a komercionalizaci. •Inovace je hybným faktorem každé organizace, jelikož jejím prostřednictvím dochází k italizaci produktového portfolia a tím k posílení pozice organizace na trhu, ke zvyšování efektivnosti provozních činností, zvyšování kvality a snižování nákladů atd. •J. A. Schumpeter považoval inovace za podstatu ekonomického vývoje tržních ekonomik, které narušují stávající rovnováhu a opět ji navozují, ale na kvalitativně vyšší úrovni. • • Prostor pro doplňující informace, poznámky Management inovací •Invence –nápad, podnět, myšlenka o nové možné změně nebo možném řešení –produkt lidské tvořivosti – •Inovace –zmaterializované, realizované invence –zdroj ekonomického rozvoje podniku • • Prostor pro doplňující informace, poznámky Inovace a invence •Management inovací se zabývá problematikou řízení inovací a inovačních aktivit v organizaci. •Management inovací je manažerskou disciplínou, která představuje komplex aktivit spojených s procesem, který začíná iniciací inovací a končí komerčním uplatněním inovací. •Předmětem tohoto managementu jsou inovace, které jsou chápány jako hluboké, kvalitativní změny v různých oblastech organizace a společnosti. •Ne každá změna může být chápána jako inovace. Aby změna byla změnou inovační, tak musí splňovat určitá kritéria z hlediska kvality a hloubky změny. Z tohoto důvodu jsou inovace různě klasifikovány a členěny do tříd. • Prostor pro doplňující informace, poznámky Management inovací •Informace jsou strukturovaná, organizovaná, shrnutá a interpretovaná data, závislá na jejich uživateli. K tomu, abychom mohli informace využívat v procesu rozhodování a řízení, musí splňovat tato kritéria: relevantnost, reliabilita, validita, efektivita, odpovídající míra podrobnosti, srozumitelnost, aktuálnost, úplnost a kontinuita atd. Data můžeme členit podle následujících kritérií (Kozel a kol., 2006): •podle zdroje – sekundární, primární; •podle formy vyjádření dat (měřitelnost) – kvantitativní, kvalitativní; •podle charakteru – hard data, soft data; •podle časového hlediska – stavová, toková; •z hlediska závislosti – data na sobě nezávislá, data na sobě závislá; •podle formy zpracování dat – data agregovaná, data neagregovaná; •data podle obsahu – fakta, znalosti, názory, záměry, motivy. • Prostor pro doplňující informace, poznámky Informační management I •Informační management lze definovat jako transdisciplinárně pojatý soubor poznatků, metod a doporučení systémových přístupů informatiky, které pomáhají vhodně realizovat informační procesy manažerského myšlení a jednání k dosažení cílů uvažované organizace. •Informační management se zabývá řízením informací v organizaci. Cílem informačního managementu je řízení a správa informačního systému organizace. Informační management v současném pojetí je úzce spojen s rozvojem informačních technologií a s explicitními znalostmi. Informační technologie je souhrn hardwarového, softwarového, databázového a komunikačního vybavení podniku. •Význam informačního managementu je strategický, podpůrný, vytváří infrastrukturu systému řízení organizace a působí na všech úrovních řízení organizace. • • Prostor pro doplňující informace, poznámky Informační management II •Jakost je chápána jako naplnění požadavků a přání zákazníků, a zároveň naplnění cílů organizace. •Definice jakosti z normy ČSN EN ISO 9000:2006 říká, že jakost je stupeň splnění požadavků souborem inherentních charakteristik. Přičemž požadavky jsou obvykle dány kombinací požadavků (potřeb a přání) zákazníků, dalších zainteresovaných stran a také legislativy. A inherentní charakteristika je spojená s takovými znaky výrobku nebo služby, které jsou pro daný produkt typický (např. vůně pro parfém, výkon pro motor apod.). •Management jakosti, který představuje komplex aktivit zaměřených na zvyšování a udržování jakosti v podniku, je realizován prostřednictvím tří koncepcí, a to odvětvových standardů, norem ISO a koncepce TQM. • • • • Prostor pro doplňující informace, poznámky Management jakosti •Dobrý návrh • •Originalita a vkusnost návrhu • •Převaha nad konkurencí • •Funkčnost a vnější vzhled • •Fyzické působení • • • • • Prostor pro doplňující informace, poznámky Významné prvky jakosti Prostor pro doplňující informace, poznámky Základní přístupy managementu jakosti •Přístup vycházející z ISO norem (International Organization for Standardization) –Typický pro USA a Evropu –ISO – celosvětová federace národních normalizačních orgánů –Mezinárodní normy ISO – minimální rámec managementu jakosti –ČSN EN ISO • •Přístup TQM (Total Quality Management) –Původ Japonsko, rozvíjen v Evropě –Nová podniková kultura –Hlavní zodpovědnost nesou zaměstnanci – vnitřní motivace pracovníkůp –Orientace na odběratele – potřeby a přání – • Prostor pro doplňující informace, poznámky TQM •Environmentální management (EMS – Environmental Management System) je systém managementu, který svými systémovými nástroji upřednostňuje prevenci vzniku znečišťování a odpadů. •Environmentální management se zabývá problematikou ochrany životního prostředí při naplňování cílů organizace. •Je důležité, aby organizace při realizaci svých aktivit a naplňování svých cílů respektovat a chránila životní prostředí v nejvyšší možné míře. •Jedním z požadavků EMS je zavedení postupů k identifikaci a zajištění přístupu k požadavkům právních předpisů, včetně jejich následní aplikace v podnikovém prostředí. Tak EMS zajistí maximální soulad aktivit podniku s environmentální legislativou. •Aplikace systému EMS v podniku se dnes stává jistou konkurenční výhodou a často také prestižní záležitostí. Prostor pro doplňující informace, poznámky Environmentální management •Strategický management představuje přípravu a realizaci rozvojových záměrů dlouhodobější povahy, které mají pro danou organizaci rozhodující význam a jejichž cílem je dosažení stanovených strategických cílů. •Strategický management je realizován na strategické úrovni řízení top manažery, popřípadě vlastníky podniku, a má výrazně komplexní působnost zahrnující veškerou činnost organizace a je východiskem všech plánů a projektů organizace. •Hlavním a základním cílem strategického managementu je formulace strategie. Strategie představuje kroky, které vedou k naplnění stanoveného strategického cíle. Jedná se o koncepci dlouhodobé povahy, která má přinést organizaci dlouhodobě udržitelnou konkurenční výhodu a tím upevnit její postavení na trhu. Strategie musí respektovat disponibilní zdroje organizace (finanční, personální, organizační apod.) a zároveň respektovat prostředí (externí prostředí – makroprostředí, trh, odvětví), ve kterém působí. • • • • Prostor pro doplňující informace, poznámky Strategický management •Strategické řízení představuje proces přípravy a realizace rozvojových záměrů dlouhodobější povahy, které mají pro daný subjekt rozhodující význam a jejichž cílem je dosažení stanovených strategických cílů. •Strategické řízení představuje systémově řízený proces, jehož podstatou je pružná reakce na změny, obrana podniku před nebezpečím hrozeb a využití všech vhodných příležitostí v budoucím, nastupujícím dlouhodobém časovém horizontu. •Strategické řízení můžeme chápat jako ucelený systém, jehož nosným produktem je adekvátní a úspěšná podniková strategie zajišťující potřebný rozvoj a budoucnost podniku. •Strategické řízení lze také chápat nejen jako snahu o sladění aktivit podniku se změnami v prostředí, ale i jako prostředek pro usměrnění sociální politiky uvnitř podniku. Prostor pro doplňující informace, poznámky Vybrané definice strategického řízení •Zaměření na specifické úkoly, které představují pro podnik klíčovou oblast podnikání. •Účelnou a pro podnik co nejvýhodnější reakci na změny, rušivé vlivy, rizika a šance, které se mohou vyskytnout. •Cestu k nalezení konkurenční výhody ve srovnání s ostatními konkurenty a její co nejdelší udržení. •Způsob jak využít relevantní přednosti podniku a využití agresivních iniciativ. •Orientaci na vytvoření potřebné podnikové stability jak v podnikání, tak i ve vnitřní sociální oblasti. •Dlouhodobý charakter, vysoké riziko, dynamický a kreativní přístup • Prostor pro doplňující informace, poznámky Základní charakteristiky strategického řízení •Proces strategického managementu tak představuje systémově řízený proces, jehož podstatou je pružná reakce na změny, obrana podniku před nebezpečím hrozeb a využití všech vhodných příležitostí v budoucím, nastupujícím dlouhodobém časovém horizontu. Vzhledem k určitému procesnímu charakteru strategického managementu, tak hovoříme o sekvenčním modelu strategického managementu, který má tři základní fáze, a to: 1. strategické plánování – posloupnost jednotlivých kroků, které začínají strategickou situační analýzou a končí formulací strategie a vytvořením strategického plánu, přičemž cílem je připravit a naplánovat strategickou koncepci; 2. implementace strategie – znamená praktickou realizace zvolené strategie; 3. kontrola - má za úkol zjistit, zda vybraná a implementovaná strategie přináší takové výsledky, které byly od ní vyžadovány a očekávány. • • • Prostor pro doplňující informace, poznámky Strategický management •Riziko definujeme jako podmínku reálného světa, v němž existuje vystavení nepříznivým okolnostem. Je to situace, v níž existuje možnost nepříznivé odchylky od žádoucího výsledku, který je očekáván, nebo v něj doufáme. •Management rizika představuje soustavný proces monitorování rizik, která mohou ovlivnit podnik a současně provádí soustavnou prevenci případných ohrožení. Podstatou této činností je rozhodování v podmínkách nejistoty, tedy rozhodování, kdy máme minimum informací a nedostatek času k ověření jejich správnosti a nutnost vydat potřebné rozhodnutí. •Management rizik je charakterizováno jako činnost, která je zaměřena na snižování současných a budoucích rizik, jejich příčin i následků. • • • • Prostor pro doplňující informace, poznámky Management rizika •Podnikatelská – čistá •Systematická – nesystematická •Vnitřní – vnější •Ovlivnitelná – neovlivnitelná •Primární – sekundární •Podle fází projektu •Podle věcné náplně •Strategická - operativní. • • • • Prostor pro doplňující informace, poznámky Klasifikace rizik •Cíle managementu rizika –Zajištění přežití podniku –Udržení podnikatelské prosperity podniku •Proces managementu rizika 1.Vymezení kontextu a cílů managementu rizika 2.Identifikace rizika a jejich sledování 3.Stanovení významnosti rizika 4.Měření rizika 5.Hodnocení rizika a rozhodování o riziku 6.Příprava a realizace opatření ke snížení rizika • • • Prostor pro doplňující informace, poznámky Management rizika •Krize je složitá situace, v níž je významným způsobem narušena rovnováha mezi základními charakteristikami systému (narušeno je poslání, filozofie, hodnoty, cíle, styl fungování systému) na jedné straně a postojem okolního prostředí k danému systému na straně druhé. Za krizi obecně lze považovat cokoli, co v sobě obsahuje potenciál významně ovlivnit či dokonce ohrozit integritu a životaschopnost podniku. Za společné znaky všech krizí mohou být považovány tyto: •Krize je téměř vždy rozkladná. •Krize je téměř vždy negativní. •Krize rozděluje organizaci. •Krize může vyvolávat zkreslené nebo nesprávné dojmy.. •Krize zpravidla překvapí, i když management podniku s určitými riziky počítá. • • Prostor pro doplňující informace, poznámky Krize a krizový management •Přírodní krize •Ekologická krize •Technologická krize •Konfrontační krize •Ilegální krize •Psychologická krize •Ekonomická krize •Finanční krize •Podnikové krize • • Prostor pro doplňující informace, poznámky Typologie krizí •Stadium symptomů –Signály slabé, špatně strukturované –Signály silné, úplné, strukturované –Signály velmi silné •Akutní stadium •Chronické stadium • •Základní body v krizi –Mez sladěnosti –Mez únosnosti • • Prostor pro doplňující informace, poznámky Průběh krize Prostor pro doplňující informace, poznámky Krize typu „rychlá smrt“ skenování0005.jpg Prostor pro doplňující informace, poznámky Krize typu „pomalé umírání“ skenování0003.jpg Prostor pro doplňující informace, poznámky Úplně řízená krize Prostor pro doplňující informace, poznámky Utlumení krize ve fázi symptomů skenování0002.jpg •Krizový management můžeme definovat jako jednu z disciplín managementu podniku. Je určen ke zvládání mimořádné negativní (krizové) situace podnikatelského subjektu. •Podstatu krizového managementu lze spatřovat zejména v systému promyšlených, provázaných procesů a postupných kroků, jejichž cílem je jak rozpoznat komplexní podstatu krizové situace podniku, tak také nalézt způsob jejího úspěšného vyřešení. •V užším slova smyslu lze krizový management považovat za soubor opatření, zaměřený na řešení vzniklé krize podniku a omezování objemu škod, které mohou vzniknout v jejím důsledku. •V širším smyslu slova je úkolem krizového managementu: včas rozpoznat možnost vzniku nestandardní negativní situace podniku a odhalit její možné příčiny (krizový potenciál podniku); nastavit preventivní procesy předcházející krizi; efektivně vyřešit vzniklou krizi; odstranit následky uplynulé krizové situace podniku. • • • Prostor pro doplňující informace, poznámky Krizový management }Vyhlášení krizového stavu a zajištění pořádku }Zastavení pádu – zlepšení organizačního uspořádání }Zpětná kontrola zavedených opatření – průběžné hodnocení }Restrukturalizace a návrat ke standardnímu řízení • • • Prostor pro doplňující informace, poznámky Základní úkoly řízení (Hálek, 2006) •Transformace podniku –Konsolidace – ve vlastní režii, expertní krizoví specialisté –Sanace –fúze – •Likvidace podniku •Konkurz –Nepatrný konkurz –Reorganizace • • • Prostor pro doplňující informace, poznámky Nástroje k řešení krize