Závazkové právo Vybrané smlouvy používané v podnikání Mgr. Tomáš Gongol, Ph.D. Mgr. Michael Münster přednáška Přenechání věci k užití jinému •Nájem (ust. § 2201 až § 2331 NOZ) –obecná ustanovení (§ 2201 až § 2234 NOZ) –nájem bytu, resp. domu (§ 2235 až § 2301 NOZ) –nájem prostoru sloužícího podnikání (§ 2302 až § 2315 NOZ) –podnikatelský pronájem věcí movitých (§ 2316 až § 2320 NOZ) –nájem dopravního prostředku (§ 2321 až § 2325 NOZ) –ubytování (§ 2326 až § 2331 NOZ) • •Pacht (ust. § 2332 až § 2357 NOZ) –obecná ustanovení (ust. § 2332 až § 2344 NOZ) –zemědělský pacht (ust. § 2345 až § 2348 NOZ) –pacht závodu (ust. § 2349 až § 2357 NOZ) • •Zápůjčka (ust. § 2390 až § 2394 NOZ) Nájemní smlouva •Nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. • •Pro nájemní smlouvu není zákonem požadována písemná forma. • •Účastníci nájemní smlouvy –pronajímatel, jakožto osoba, která přenechává pronajatou věc nájemci za úplatu do dočasného užívání –nájemce, jakožto osoba, která je oprávněna užívat pronajatou věc způsobem ujednaným nebo obvyklým, má povinnost platit nájemné a po skončení nájemního vztahu pronajatou věc odevzdat zpět pronajímateli. – •K podstatným náležitostem nájemní smlouvy patří především ujednání o předmětu nájmu a úplatě. • •NOZ připouští fakultativní zápis nájemního práva do veřejného seznamu –významná zejména pro přechod nájmu na nového vlastníka - zvyšuje ochranu nájemce • • Předmět nájmu •věc nemovitá –i část nemovité věci – •věc movitá –musí být nezuživatelná - taková, která se užíváním neztrácí, nespotřebovává, nýbrž opotřebovává, svou užitnou hodnotu tedy ztrácí postupně • Povinnosti pronajímatele •Pronajímatel je povinen: •přenechat věc nájemci - aby ji mohl užívat k ujednanému nebo obvyklému účelu •udržovat věc v takovém stavu, aby mohla sloužit užívání •zajistit nájemci nerušené užívání věci po dobu nájmu, a to jednak nerušené opravami a pak nerušené třetími osobami –někdy potřeba provést nezbytnou opravu věci Povinnosti nájemce •Nájemce je povinen: •užívat věc jako řádný hospodář k ujednanému účelu •platit nájemné •povinnost oznamovací - nájemce je povinen oznámit pronajímateli, že věc má vadu •po skončení nájmu odevzdat pronajímateli věc v místě, kde ji převzal Skončení nájmu •Uplynutím doby –obnovení mlčky - užívá-li nájemce věc i po uplynutí sjednané doby a pronajímatel ho do jednoho měsíce nevyzve, aby mu věc odevzdal •Zánikem věci •Výpovědí - 2 případy: –Nájem na dobu určitou - jen tehdy, byly-li ve smlouvě zároveň ujednány důvody výpovědi a výpovědní doba, případně z důvodů stanovených zákonem –Nájem na dobu neurčitou - i bez uvedení důvodu, přičemž výpovědní doba činí jeden měsíc, byla-li předmětem nájmu věc movitá, resp. tři měsíce, jedná-li se o věc nemovitou Smlouva o pachtu •Pachtovní smlouvou se propachtovatel zavazuje přenechat pachtýři věc k dočasnému užívání a požívání a pachtýř se zavazuje platit za to propachtovateli pachtovné • •rozdíl oproti nájmu - rozdílná hospodářská funkce –nájem = pouze k užívání –pacht = k požívání - předpokládá činnost pachtýře, aby dosáhl určitého výnosu, který mu celý připadá • •z hlediska formy OZ u pachtovní smlouvy nevyžaduje obligatorní písemnou formu • •účastníci pachtovní smlouvy –propachtovatel, jakožto osoba, která zavazuje přenechat pachtýři věc k dočasnému užívání a požívání –pachtýř, jakožto osoba, která se za užívání a požívání propachtované věci zavazuje platit propachtovateli pachtovné nebo poskytnout poměrnou část výnosu z věci. • Smlouva o pachtu •mezi podstatné náležitosti pachtovní smlouvy patří –specifikace věcí, které jsou předmětem pachtu –ujednání výše úplaty (nájemného) •buď ve formě pachtovného nebo ve formě naturálií (poměrné části výnosu z věci), nebo jejich kombinací (dále také jen pachtovné). •pachtovné může být stanovenou pevnou částkou nebo proměnlivou částkou, v závislosti na výnosu z pachtu. •předmět pachtu –pouze věc, která je schopná užitek přinášet (tj. věc plodivá, plodonosná, přinášející výnos, ať již jsou výnosem plody naturální nebo civilní); Zápůjčka •Smlouva o zápůjčce vznikne, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. • •Účastníci: –zapůjčitel, jakožto osoba přenechávající –vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti, a na straně druhé vypůjčitel, jakožto osoba, která se zavazuje po čase vrátit věc stejného druhu. •jedním z pojmových znaků zápůjčky je, že jejím předmětem je zastupitelná věc, což zápůjčku odlišuje od výpůjčky a nájmu. •smlouva o zápůjčce má reálnou povahu, tudíž k samotnému vzniku smlouvy je třeba faktické přenechání věci (nestačí pouhé uzavření smlouvy). •písemná forma není předepsána, smlouva může být proto uzavřena i ústně či konkludentně. • – Závazky ze smluv příkazního typu •smlouvy příkazního typu obecně patří do rámce těch smluv, jejichž podstatou je jednání za jiného na základě zmocnění • •NOZ v rámci závazků ze smluv příkazního typu upravuje: a)příkazní smlouvu (ust. § 2430 až § 2444 NOZ), b)smlouvu o zprostředkování (ust. § 2445 až § 2454 NOZ), c)smlouvu komisionářskou (ust. § 2455 až § 2470 NOZ), d)smlouvu zasílatelskou (ust. § 2471 až § 2482 NOZ), e)smlouvu o obchodním zastoupení (ust. § 2483 až § 2520 NOZ). • •dále by bylo možno zahrnout i správu cizího majetku (§ 1400 až § 1474 NOZ), která je však v NOZ upravena v rámci věcných práv • Příkazní smlouva •pojem: příkazník se zavazuje obstarat záležitost příkazce • •zpravidla příkazník jedná jménem a na účet příkazce, tj. je tedy jeho přímým zástupcem; –z právního jednání učiněného příkazníkem vůči třetí osobě tak vznikají práva a povinnosti přímo příkazci • •pokud by osoba jednala svým jménem, ale na účet jiné osoby, tj. byla by jeho nepřímým zástupcem, jednalo by se o komisionářskou smlouvou (viz dále) Příkazní smlouva •není stanovena obligatorní písemná forma •nicméně vyžaduje-li obstarání záležitosti, aby příkazník za příkazce právně jednal, musí příkazce příkazníkovi vystavit písemnou plnou moc (tj. příkazní smlouva může být uzavřena ústně a vystaví se pouze písemná plná moc); –plná moc však pouze prokazuje existenci zastoupení vůči třetím osobám, s nimiž má být v rámci zmocnění jednáno •účastníci: –příkazce, jakožto osoba, jejíž záležitost je příkazníkem obstarávána, a která se za to zavazuje příkazníkovi zaplatit úplatu, byla-li sjednána, a –příkazník, jakožto osoba, která se zavazuje (úplatně či bezplatně) obstarat záležitost příkazce •podstatné náležitosti: –vymezení záležitosti příkazce, k jejímuž obstarání se příkazník zavazuje Smlouva o zprostředkování •pojem: zprostředkovatel se zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi (k otázce sjednání provize viz dále) • •základním účelem zprostředkovatelské smlouvy je usnadnění „setkání“ nabídky a poptávky •zákon nestanoví požadavek obligatorní písemné formy •účastníci: –zájemce - osoba, která vymezuje obsah smlouvy, jejíž uzavření má být zprostředkováno, a která se zavazuje zaplatit zprostředkovateli za zprostředkování uzavření určité smlouvy s třetí osobou provizi –zprostředkovatel - osoba, která se zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy se třetí osobou, a • •podstatné náležitosti: –určení obsahu smlouvy, jejíž uzavření má být zprostředkováno –výše provize • Smlouva o zprostředkování •pokud již při uzavření smlouvy, kterou se jedna strana zaváže obstarat druhé straně příležitost k uzavření smlouvy s třetí osobou, z okolností zřejmé, že za obstarání bude požadována odměna, má se za to, že byla uzavřena smlouva o zprostředkování –X příkazní – •předmětem je určitá smlouva (např. smlouva kupní, smlouva o pachtu, apod.), jejíž obsah je vymezen zájemcem ve smlouvě o zprostředkování, a jejíž uzavření má být zprostředkováno se třetí osobou (tzv. zprostředkovávaná smlouva) • Smlouva komisionářská •pojem: komisionář se zavazuje obstarat pro komitenta na jeho účet vlastním jménem určitou záležitost (např. prodej či koupi věci, apod.), a komitent se zavazuje zaplatit mu odměnu • •mezi komisionářem a komitentem se jedná o právní vztah tzv. nepřímého zastoupení, tj. komisionář jedná svým jménem, ale na účet komitenta •z právního jednání učiněného komisionářem vůči třetí osobě nevznikají práva ani povinnosti komitentovi, nýbrž komisionáři samotnému •teprve po obstarání záležitosti je komisionář povinen postoupit komitentovi veškerá práva nabytá v souvislosti s obstaráním záležitosti (např. koupí-li komisionář věc pro komitenta, stává se tato vlastnictvím komisionáře; ten pak musí převést vlastnické právo na komitenta) Smlouva komisionářská •není stanovena obligatorní písemná forma •účastníci: –komitent - osoba, jejíž záležitost je komisionářem obstarávána –komisionář - osoba, která se zavazuje obstarat vlastním jménem pro komitenta na jeho účet určitou záležitost •podstatné náležitosti: –vymezení záležitosti, k jejímuž obstarání se komisionář zavazuje – –přestože je komisionářská smlouva pojmově smlouvou úplatnou, dohoda o výši odměny za obstarání určité sjednané záležitosti není podstatnou náležitostí komisionářské smlouvy; pokud si totiž smluvní strany nedohodly konkrétní výši odměny, dojde k aplikaci ust. § 2468 OZ, dle kterého platí, že nebyla-li výše odměny ujednána, náleží komisionáři odměna přiměřená vykonané činnosti a dosaženému výsledku Smlouva zasílatelská •pojem: zasílatel se zavazuje příkazci obstarat mu vlastním jménem a na jeho účet přepravu zásilky z určitého místa do jiného určitého místa, případně i obstarat nebo provést úkony s přepravou související (např. zabalení, naložení, pojištění, proclení, apod.), a příkazce se zavazuje zaplatit zasílateli odměnu •smlouva zasílatelská (spediční) je zvláštním druhem smlouvy komisionářské •způsoby provedení přepravy zásilky: –zasílatel tedy v rámci obstarání přepravy především uzavře smlouvu o přepravě věci s dopravcem, který přepravu, kterou má zasílatel obstarat, provede –dále zasílatel může užít k obstarání přepravy dalšího zasílatele (tzv. mezizasílatele) –neodporuje-li to smlouvě nebo nezakáže-li to příkazce nejpozději do začátku uskutečňování přepravy, může zasílatel sám provést přepravu, kterou má obstarat • • Smlouva zasílatelská •zákon nevyžaduje obligatorní písemnou formu –není-li smlouva uzavřena v písemné formě, má zasílatel právo žádat, aby mu příkazce doručil příkaz k obstarání přepravy (zasílatelský příkaz) • •účastníci: –zasílatel (v postavení obdobném komisionáři) - osoba, která se zavazuje, že obstará svým jménem na účet příkazce přepravu zásilky z určitého místa do jiného určitého místa –příkazce (v postavení obdobném komitentovi) - osoba, která vymezuje zásilku, včetně podmínek přepravy, a která se zavazuje zasílateli zaplatit odměnu •příp. tzv. mezizasílatel Smlouva zasílatelská •podstatné náležitosti: –určení zásilky - tj. věci, která má být přepravena •tento smluvní typ tedy nelze použít pro obstarání přepravy osob), –určení místa odeslání a místa doručení zásilky, – –přestože je zasílatelská smlouva pojmově smlouvou úplatnou, dohoda o výši odměny za obstarání přepravy není podstatnou náležitostí zasílatelské smlouvy; pokud si totiž smluvní strany nedohodly konkrétní výši odměny, dojde k aplikaci ust. § 2480 OZ, dle kterého platí, že nebyla-li výše odměny ujednána, náleží zasílateli přiměřená odměna, jaká se v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek obvykle poskytuje Smlouva o obchodním zastoupení •pojem: závazek obchodního zástupce jako nezávislého podnikatele dlouhodobě vyvíjet pro zastoupenou osobu činnost –i) směřující k uzavírání určitého druhu obchodů zastoupeným (tj. činnost spočívající ve sjednávání příležitosti pro zastoupeného uzavřít určené obchody), nebo –ii) k ujednání obchodů jménem zastoupeného a na jeho účet (tj. činnost spočívající v uzavření určených obchodů v přímém zastoupení zastoupeného), –a závazek zastoupeného platit obchodnímu zástupci provizi • •podstatné náležitosti: –vymezení činnosti obch. zástupce - určení druhu obchodů (smluv), které budou obch. zástupcem sjednávány, příp. úkony směřující k vytvoření příležitosti je sjednat, –údaj o tom, zda obch. zástupce bude obchody (smlouvy) v přímém zastoupení uzavírat, nebo bude pouze zprostředkovávat příležitost uzavření těchto obchodů Smlouva o obchodním zastoupení •přestože je pojmově smlouvou úplatnou, dohoda o výši provize není podstatnou náležitostí smlouvy; pokud si totiž smluvní strany nedohodly konkrétní výši provize, platí, že: –nebyla-li výše provize ujednána, má obchodní zástupce právo na provizi ve výši odpovídající zvyklostem v místě jeho činnosti vzhledem k druhu zboží nebo služeb, které jsou předmětem obchodů; –nejsou-li takové zvyklosti, má obchodní zástupce právo na provizi v rozumné výši zohledňující podstatné okolnosti uskutečněného jednání • •právní úprava obchodního zastoupení se nepoužije, je-li ujednáno, že zástupce není za svou činnost odměňován Smlouva o obchodním zastoupení •zákon obligatorně vyžaduje písemnou formu •účastníci: –obchodní zástupce, jakožto nezávislý podnikatel, který se zavazuje dlouhodobě vyvíjet pro zastoupeného činnost směřující k uzavírání určitého druhu obchodů zastoupeným nebo k ujednání obchodů jménem zastoupeného a na jeho účet, a –zastoupený, jakožto osoba, která se za uvedené činnosti zavazuje zaplatit obchodnímu zástupci provizi •zákon předpokládá, že obchodní zástupce je podnikatelem • •teritoriální vymezení (tzv. rozhodné území): –není-li ujednáno, kde má obchodní zástupce vyvíjet činnost, platí za ujednané území Česká republika; –je-li obchodním zástupcem zahraniční osoba, platí za ujednané území stát, kde má obchodní zástupce sídlo v době uzavření smlouvy Smlouva o obchodním zastoupení •obchodní zastoupení lze sjednat jako: –výhradní –nevýhradní • •NOZ předpokládá obchodní zastoupení nevýhradní, tj. v případě, kdy smlouva neobsahuje ustanovení o výhradním zastoupení, platí, že jde o zastoupení nevýhradní • •výhradní obchodní zastoupení musí být ve smlouvě výslovně sjednáno Smlouva o obchodním zastoupení •nevýhradní obchodní zastoupení: -zastoupený může v rámci rozhodného území pověřit i jinou osobu stejným obchodním zastoupením, jaké ujednal s obchodním zástupcem, a -obchodní zástupce může vykonávat činnost, ke které se zavázal vůči zastoupenému, i pro jiné osoby, popřípadě uzavírat obchody, jež jsou předmětem obchodního zastoupení, i na vlastní účet nebo účet jiné osoby •výhradní obchodní zastoupení: -zastoupený nemá právo na rozhodném území nebo pro určený okruh osob využívat jiného obchodního zástupce; -obchodní zástupce nemá ve stejném rozsahu právo vykonávat obchodní zastoupení pro jiné osoby, ani uzavírat obchody na vlastní účet nebo na účet jiné osoby -zastoupený sice může sám ve vymezeném území pro sebe uzavírat obchody bez součinnosti obchodního zástupce, avšak právo na provizi takových obchodů vzniká obchodnímu zástupci, jako by je sjednal on Smlouva o účtu •obecný smluvní typ, který je po příslušných smluvních modifikacích využitelný jak pro běžné, tak pro vkladové účty (či jejich kombinace) •jak běžné, tak vkladové účty mohou být za určitých okolností tzv. platebními účty podle zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, pro které se přednostně použijí ustanovení tohoto zákona •NOZ proto rozlišuje: –nejobecnější ustanovení, která se použijí pro všechny účty (ust. § 2662 až § 2668 NOZ), –ustanovení pro platební účty, jež pouze odkazuje na právní úpravu v zákoně o platebním styku (ust. § 2669 NOZ), –zvláštní ustanovení pro jiné než platební účty (ust. § 2670 až § 2675 NOZ) – –jako speciální případ účtu se upravuje vkladní knížka (ust. § 2676 až ust. 2679 NOZ) Smlouva o účtu •pojem: ten, kdo vede účet, se zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet •zákon nevyžaduje obligatorní písemnou formu •účastníky: –ten, kdo vede účet (většinou banka) - osoba, která se zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet, –majitel účtu - je-li účet zřízen pro více osob, má každá z nich postavení majitele účtu. Tyto osoby nakládají s účtem společně. Má se za to, že jejich podíly na peněžních prostředcích na účtu jsou stejné •podstatné náležitosti: –vymezení doby, od níž je účet veden, –vymezení měny, v níž je účet veden, a –závazek toho, kdo vede účet, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet Smlouva o jednorázovém vkladu •pojem: vkladatel se zavazuje poskytnout příjemci vkladu pevný jednorázový vklad v určité výši a příjemce vkladu se zavazuje tento vklad přijmout, po zániku závazku jej vrátit a zaplatit vkladateli úrok •pro jednorázový vklad (tzv. termínovaný vklad) je charakteristické, že na rozdíl od účtu nedochází ke změnám výše vložených peněžních prostředků •vkladní list pak představuje speciální případ jednorázového vklad •vkladním listem (podobně jako tzv. vkladní knížka) příjemce vkladu potvrzuje pevný jednorázový vklad na dobu určitou ve výši vkladním listem uvedené •zákon nepožaduje pro smlouvu o jednorázovém vkladu písemnou formu; ve vztahu ke vkladnímu listu však z povahy věci (jedná se o „potvrzení“ jednorázového vkladu) platí, že musí mít písemnou formu •bylo-li nakládání s vkladem podmíněno sdělením hesla a vkladatel heslo nezná, může vkladatel nakládat s vkladem, pokud prokáže, že mu vklad náleží – Smlouva o otevření akreditivu •pojem: výstavce akreditivu se zavazuje vůči příkazci vystavit na jeho žádost a účet ve prospěch třetí osoby (oprávněného) akreditiv a příkazce se zavazuje zaplatit výstavci akreditivu odměnu •podstatné náležitosti: –určení akreditivních podmínek (obsahu akreditivu) (určení plnění, které má banka poskytnout) –určení oprávněného (určení osoby, které má být plnění poskytnuto) –závazek příkazce zaplatit odměnu / úplatu (výše odměny) •účastníci: –výstavce akreditivu, jakožto osoba, která se zavazuje vůči příkazci vystavit na jeho žádost a účet ve prospěch třetí osoby (oprávněného) akreditiv, a –příkazce, jakožto osoba, která se zavazuje zaplatit výstavci akreditivu odměnu • – • Smlouva o otevření akreditivu •zákon nevyžaduje obligatorní písemnou formu •nicméně po uzavření smlouvy výstavce akreditivu bez zbytečného odkladu oznámí oprávněnému v písemné formě, že v jeho prospěch otvírá akreditiv, a sdělí mu jeho obsah • •akreditivní listina –povinnost banky zaplatit, doba platnosti akreditivu, akreditivní podmínky – Smlouva o otevření akreditivu •Druhy akreditivů •akreditiv odvolatelný •akreditiv neodvolatelný –Pokud není stanoveno jinak, je neodvolatelný –banka může změnit nebo zrušit pouze se souhlasem oprávněného a příkazce – •akreditiv avizovaný –je oznamován oprávněnému prostřednictvím jiné (avizující) banky –avizující banka však není z akreditivu zavázána •akreditiv potvrzený –potvrzen další bankou –vzniká oprávněnému nárok na plnění vůči této bance – – – • – Smlouva o otevření akreditivu •Druhy akreditivů •akreditiv dokumentární -v praxi nejčastější -banka je povinna přezkoumat s odbornou péčí vzájemnou souvislost předložených dokumentů, zda odpovídají podmínkám akreditivní listiny -většinou doklady o odeslání zboží a jeho převzetí k přepravě •akreditiv revolvingový (obnovující se) -spočívá v závazku banky po každém čerpání akreditované částky obnovit platební závazek do výše vyčerpané částky -je to dlouhodobá záruka banky za platby příkazce – – • – Smlouva o otevření akreditivu •Výhody –pro prodávajícího nehrozí situace, že by kupující zdržoval či jiným způsobem ovlivňoval placení (placení má slíbeno od banky) –kupující má zajištěno, že platba bude provedena pouze pokud budou splněny dohodnuté akreditivní podmínky • •Nevýhody –zpracování akreditivu bývá často složité a zdlouhavé –změnu akreditivu lze provádět pouze se souhlasem všech zúčastněných –vysoké náklady na jeho zřízení a realizaci Smlouva o inkasu •pojem: inkaso představuje bankovní obchod, při kterém se obstaravatel inkasa zavazuje obstarat pro příkazce přijetí peněžitého plnění, popřípadě jiného inkasního úkonu, jakým může být např. přijetí cenných papírů nebo předložení směnky k akceptaci •zákon nepožaduje pro smlouvu o inkasu písemnou formu •účastníky: –obstaravatel inkasa (většinou banka), jakožto osoba, která zavazuje obstarat pro příkazce přijetí peněžní částky nebo jiný inkasní úkon od třetí osoby, a –příkazce, jakožto osoba, která se zavazuje zaplatit obstaravateli inkasa odměnu •podstatné náležitosti: –určení výše peněžní částky, jejíž inkaso má obstaravatel inkasa obstarat, či jiného inkasního úkonu, a –určení třetí osoby povinné z inkasa –X sjednání výše odměny není podstatnou náležitostí smlouvy o inkasu, jelikož dle ust. § 2694 odst. 2 NOZ platí, že není-li výše odměny ujednána, zaplatí příkazce obstaravateli inkasa odměnu obvyklou v době uzavření smlouvy – Smlouva o inkasu •tzv. dokumentární inkaso: •podstata spočívá v tom, že inkasní úkon je vázán na vydání dokumentů (např. dokumenty k převzetí zboží, daňový doklad, pojistky, apod.) té osobě, která má inkasní úkon - zpravidla tedy platbu - provést •obstaravatel inkasa se vůči příkazci zavazuje vydat třetí osobě dokumenty, zaplatí-li tato osoba proti vydání dokumentů určitou peněžní částku, nebo provést před vydáním dokumentů jiný inkasní úkon, a příkazce se zavazuje zaplatit obstaravateli inkasa odměnu – Př. smlouva o inkasu zajišťující plnění z kupní smlouvy •Smlouvu o inkasu uzavírá s bankou prodávající –Prodávající při ní předkládá bance dokumenty s pověřením jejich předání kupujícímu proti zaplacení kupní ceny nebo akceptaci směnky –Banka obstarává plnění od kupujícího proti předání dokumentů, které umožňují nakládání se zbožím ze strany kupujícího •nezkoumá formální správnost listin •zhodnocení právní kvality listin tak nese kupující – může odmítnout poskytnutí plnění •Prodávající má jistotu, že odběratel se nedostane k dokumentům dříve než zaplatí •Prodávající nese riziko, že kupující neodebere příslušné dokumenty a nezaplatí –Lze snížit některou z forem zajištění (bankovní záruka nebo pojištění rizika nepřevzetí) • Smlouva o inkasu •dokumentární inkaso má zpravidla dvě formy, které rozlišujeme dle inkasního úkonu: –D/P (Documents against payment) – dokumenty proti placení •banka vydá příslušné dokumenty oproti okamžitému zaplacení příslušné částky –D/A (Documents against acceptance) – dokumenty proti akceptaci směnky •banka vydá kupujícímu příslušné dokumenty proti akceptaci směnky, která je obvykle splatná 30-180 dnů po viděné nebo má fixní splatnost •kupující (plátce) se stává vlastníkem zboží před lhůtou splatnosti, může s ním nakládat –např. prodat a tím získat prostředky na zaplacení •prodávající nese do data splatnosti platební riziko • Smlouva o inkasu •Výhody –nízká finanční náročnost (levnější než dokumentární akreditiv - banka (dovozce) není povinná zkoumat správnost listin ) –menší administrativní náročnost –dovozce nemusí vázat své finanční prostředky před obdržením zboží •Nevýhody –riziko prodávajícího spojené s projevem vůle kupujícího, zda-li převezme •proti případnému neodebrání zboží ze strany kupujícího se lze pojistit – – Smlouva o úvěru •upravena v rámci závazkových vztahů z titulu „přenechání věci k užití jinému“ (§ 2189 až § 2400 NOZ) •podstata – úvěrující se zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. •je uzavřena dohodou o poskytnutí peněžních prostředků, nikoli jejich faktickým poskytnutím •zákon nepožaduje pro smlouvu o úvěru písemnou formu •účastníky: –úvěrující (věřitel), jakožto osoba, která zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a –úvěrovaný (dlužník), jakožto osoba, která se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky •podstatné náležitosti: –určení výše peněžních prostředků, které mají být poskytnuty, včetně určení měny úvěru, a –určení výše úroku (jakožto úplaty za dočasné poskytnutí peněžních prostředků) – Smlouva o společnosti •nahradila smlouvu o sdružení •podstata je ve smluvním závazku alespoň dvou osob sdružit za společným účelem i) činnosti (práce), nebo ii) věci, anebo iii) obojí •rozlišují se společnosti i) pracovní, ii) kapitálové a iii) smíšené •společný účel není předepsán, může být tedy v mezích právního řádu jakýkoli, hospodářský (výdělečný) i nevýdělečný •společnost (dle ust. § 2716 a násl. NOZ) nemá vlastní právní osobnost; nejedná se o právnickou osobu •není zákonem vyžadována obligatorní písemná forma (ALE pokud se však společníci zavazují k vkladům (přínosům), vyžaduje se písemné (a společníky podepsané) provedení soupisu hodnot, které se jednotliví společníci zavázali do společnosti vložit) •účastníky jsou osoby, které se zavázaly sdružit jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci •podstatné náležitosti - sjednání společného účelu, a soupis vkladů společníků jimi podepsaný (bylo-li společníky ujednáno sdružení majetku) •z dluhů vzešlých ze společné činnosti jsou tak společníci zavázáni vůči třetím osobám solidárně, tj. společně a nerozdílně Smlouva o tiché společnosti •podstata - tichý společník zavazuje k vkladu, kterým se bude podílet po celou dobu trvání tiché společnosti na výsledcích podnikání podnikatele, a podnikatel se zavazuje platit tichému společníkovi podíl na zisku •oboustranný závazkový vztah mezi účastníky smlouvy, tj. tichým společníkem a podnikatelem, přičemž právní poměr tichého společníka je v podstatě poměrem věřitelským, kvalifikovaným účastí na zisku a ztrátě; tichý společník je věřitelem hlavního společníka jako jediného vlastníka a provozovatele závodu, stejně jako ten, kdo dal zápůjčku majiteli závodu •může být ujednána i k účasti tichého společníka jen na provozu některého ze závodů podnikatele •tichá společnost (dle ust. § 2747 a násl. NOZ) nemá vlastní právní osobnost; nejedná se o právnickou osobu •není zákonem vyžadována obligatorní písemná forma Smlouva o tiché společnosti •účastníky a)tichý společník jakožto poskytovatel vkladu na straně jedné b)podnikatel jakožto příjemce vkladu a osoba povinná platit tichému společníkovi podíl na zisku na straně druhé - -tichý společník se nestává spolupodnikatelem; nicméně není vyloučeno, aby byl také podnikatel -v určitých případech zákon zakládá ručitelský závazek tichého společníka za podnikatele • •podstatné náležitosti - závazek tichého společníka k poskytnutí vkladu podnikateli, určení předmětu a hodnoty vkladu (tj. přesné vymezení předmětu vkladu s jeho ohodnocením), a závazek podnikatele platit tichému společníkovi podíl na zisku Smlouva o výkonu funkce •práva a povinnosti mezi obchodní korporací a členem jejího orgánu se řídí přiměřeně: –i) ustanoveními občanského zákoníku o příkazu, ledaže –ii) ze smlouvy o výkonu funkce, byla-li uzavřena, –iii) nebo ze ZOK plyne něco jiného. •zákon tedy neukládá obchodním korporacím ani členům jejich orgánů povinnost uzavřít smlouvu o výkonu funkce dle ZOK •smlouva o výkonu funkce se v kapitálové společnosti sjednává písemně a schvaluje ji, včetně jejích změn, nejvyšší orgán společnosti, tj. VH •obligatorní písemná forma: –je vyžadována pouze v případech smluv uzavíraných se členy orgánů kapitálových obchodních společností (společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti) –nevyžaduje se tedy v případech osobních společností (veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti) a družstva Smlouva o výkonu funkce •povinný obsah z hlediska odměny za výkon funkce: a)vymezení všech složek odměn, které náleží nebo mohou náležet členovi orgánu, včetně případného věcného plnění, úhrad do systému penzijního připojištění nebo dalšího plnění; b)určení výše odměny nebo způsobu jejího výpočtu a její podoby; c)určení pravidel pro výplatu zvláštních odměn a podílu na zisku pro člena orgánu, pokud mohou být přiznány; d)údaje o výhodách nebo odměnách člena orgánu spočívajících v převodu účastnických cenných papírů (má-li být odměna poskytnuta v této podobě). •není-li odměňování ve smlouvě o výkonu funkce sjednáno v souladu se ZOK, platí, že výkon funkce je bezplatný •z přiměřeného použití smlouvy o příkazu pak vyplývá: –i nárok na úhradu nákladů účelně vynaložených při výkonu funkce (např. jízdné, cestovní výdaje, náklady na ubytování, telekomunikační poplatky, apod.) •smlouva o výkonu funkce a souběžný pracovní poměr člena orgánu společnosti: –ze ZOK vyplývá, že člen statutárního orgánu společnosti může být současně i jejím zaměstnancem –ALE pracovní náplň se nesmí jakkoli překrývat s činnostmi, které zákon svěřuje do kompetence statutárního orgánu •