Podniková ekonomika Přehled základních pojmů; význam a využití elementárních ekonomických vztahů z předmětů Podniková ekonomika a Nauka o podniku. Přednáška dne 24 02. 2020 Ing. Karel Stelmach, Ph.D. Úvod n nV rámci přednášek a seminářů bude uplatňován následující princip v použité symbolice: nVELKÝMI PÍSMENY BUDOU OZNAČOVÁNY VELIČINY A UKAZATELÉ JEJICHŽ HODNOTA BUDE VYKAZOVÁNA V ABSOLUTNÍ VÝŠI. nNAPŘ.: nCELKOVÉ NÁKLADY N [Kč] nOBJEM (VÝŠE) PRODUKCE Q [ks, m3, kg, l, KWh, …] nVÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ VH [Kč] nTRŽBY T [Kč] Úvod nmalými písmeny budou označovány veličiny a ukazatelé, jejichž hodnota bude vztažena na jednotkovou velikost: n ncelkové náklady na jednotku produkce n [Kč/ks] nvariabilní náklady na jednotku produkce v [Kč/kg] ncena p [Kč/kWh] n n n Základní pojmy n nV rámci výuky předmětu podniková ekonomika šlo o následující pojmy: n nÚčetní výkazy: n q rozvaha (majetková struktura a kapitálová struktura) q výkaz zisku a ztrát (výnosy, náklady) q výkaz cash flow (příjmy, výdaje) n nVýkon, výnos, tržba, výsledek hospodaření, nákladová funkce, Základní pojmy nVýnosy jsou finančním (peněžním) ohodnocením celého souboru realizovaných výrobků a služeb, které podnik prostřednictvím své činnosti realizoval za určité časové období. (tržby za prodej výrobků či služeb, zvýšení stavu nedokončené výroby či hotových výrobků, výroba náhradních dílů na sklad). Bez ohledu na to, zda v tomto období došlo k fyzickému inkasu peněžních prostředků. n Výnos (modelová situace) nS jakou hodnotu výnosů (a příjmů) může kalkulovat vedení hotelu „Student“ za měsíc červenec roku 2015, jestliže v uvedeném měsíci: a) bylo od klientů hotelu přijato v hotovosti 269 320 Kč n a další skupiny klientů uhradí červencový pobyt v hotelu formou faktury a to: b) 1. skupina fakturou v hodnotě 36 200 Kč se splatností 30. července 2015, c) 2. skupina fakturou v hodnotě 40 365 Kč se splatností 15. srpna 2015. Výkon, výnos Základní pojmy nRozhodující výnosovou položkou výrobních podniků jsou tržby za prodej výrobků a poskytovaných služeb. U obchodních organizací se za výnosovou položku může považovat obchodní rozpětí (rozdíl mezi prodejní a nakupovanou cenou prodávaného zboží). nTržby za prodej vlastních výrobků (služeb) jsou výslednicí součinu objemu prodejů výrobků (Q) a cen za jednotlivé druhy výrobků (p) (respektive služeb) nT = p · Q Co jsou to tržby? nPod pojmem tržby se obvykle rozumějí celkové tržby. Pojem tržby ale překvapivě není v české odborné literatuře (aspoň ne v té níže uvedené) nijak definován a není ani definován ani legislativně. Pomoci nám však může překvapivě Slovník spisovného jazyka českého, který říká, že tržba je „úhrnný peněžní příjem z prodeje za určitou dobu nebo při nějaké příležitosti.“ Bohužel, definice podle Ústavu pro jazyk český počítá s příjmy a nikoliv s výnosy, takže z Výkazu zisku a ztráty by tržby nikdy nebylo možné vyčíslit, nemluvě o tom, že by se jednalo dokonce o přímý rozpor s výkladem v účetnictví. Ústav pro jazyk český AV ČR tak fakticky definuje tento pojem v přímém rozporu s tím, jak se v češtině používá. Sám Výkaz zisku a ztráty totiž sice celkové tržby nedefinuje, nicméně ve třech případech tržby (počítané z výnosů) přeci jen zmiňuje. nSYNEK, Miloslav a kol. Podniková ekonomika. 4. přeprac. vyd. Praha : C. H. Beck, 2006. 475 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 80-7179-892-4. nSCHOLLEOVÁ, Hana. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. 1. vyd. [s.l.] : Grada Publishing, a. s., 2008. 256 s. ISBN 978-80-247-2424-9. nKOVANICOVÁ, Dana. Abeceda účetních znalostí pro každého. XIX. aktualizované vydání. Praha : Polygon, 2009. 413 s. ISBN 978-80-7273-156-5. n n Základní pojmy qObjem výroby (označen symbolem Q) v naturálních jednotkách [ks, m2, kg, l, kWh, atd.]; objem poskytnutých služeb [počet m2 uklízených kancelářských prostor, počet zaúčtovaných položek v účetních knihách], qCena (označena symbolem p) vyjadřuje peněžní ekvivalent výkonu obsaženého v jednotkovém objemu produkce [Kč/ks, Kč/kWh, Kč/m3, Kč/l, ….] n Tržby v závislosti na objemu produkce n Základní pojmy n nV rámci výuky předmětu „Podniková ekonomika“ jsme předpokládali, že nvýnosy byly prezentovány pouze “. „tržbami“ n Základní pojmy nZmíněné zjednodušení má svou logickou oporu v praktickém poznatku, že v běžné ekonomické praxi tvoří tržby skutečně podstatnou a ve většině případů podnikatelských subjektů i nejvýznamnější položku výnosů. Do náplně pojmu „výnosy“ jsou jinak dále zahrnovány: nzměna stavu nedokončené výroby, nzměna stavu hotových výrobků, nvýroba náhradních dílů na sklad (aktivace), nvýnos z prodeje majetku podnikatelské jednotky Modelový příklad: A nPříklad (výnosy/náklady, příjmy/výdaje) nPodnik vynaložil na výrobu deseti výrobků (průmyslové čerpadlo) náklady ve výši 100 000 Kč. Osm z nich prodal za 120 000 Kč. Zbylé dva neprodané výrobky jsou oceněny na úrovni vlastních nákladů jejich výroby, které činí 20 000 Kč. Z osmi prodaných výrobků bylo uhrazeno ještě v daném měsíci 45 000 Kč. nKteré položky výkonů se podílejí na celkových výnosech podniku? nJakou hodnotu má výsledek hospodaření? Modelový příklad: A nPříklad (výnosy/náklady, příjmy/výdaje) n n n n nTržba: T = p· Q Hotové čerpadla na skladě: n T = 15 000 · 8 Hot výr = 2· 10 000 n T = 120 000 Kč Hot výr = 20 000 Kč n Výnosy celkem = T + Hot výr Výnosy celkem = 140 000 Kč n n C:\Users\Stelmach\AppData\Local\Microsoft\Windows\Temporary Internet Files\Content.IE5\SLZ8TJDW\MC900320218[1].wmf C:\Users\Stelmach\AppData\Local\Microsoft\Windows\Temporary Internet Files\Content.IE5\SLZ8TJDW\MC900320218[1].wmf C:\Users\Stelmach\AppData\Local\Microsoft\Windows\Temporary Internet Files\Content.IE5\SLZ8TJDW\MC900320218[1].wmf C:\Users\Stelmach\AppData\Local\Microsoft\Windows\Temporary Internet Files\Content.IE5\SLZ8TJDW\MC900320218[1].wmf C:\Users\Stelmach\AppData\Local\Microsoft\Windows\Temporary Internet Files\Content.IE5\SLZ8TJDW\MC900320218[1].wmf C:\Users\Stelmach\AppData\Local\Microsoft\Windows\Temporary Internet Files\Content.IE5\SLZ8TJDW\MC900320218[1].wmf C:\Users\Stelmach\AppData\Local\Microsoft\Windows\Temporary Internet Files\Content.IE5\SLZ8TJDW\MC900320218[1].wmf C:\Users\Stelmach\AppData\Local\Microsoft\Windows\Temporary Internet Files\Content.IE5\SLZ8TJDW\MC900320218[1].wmf C:\Users\Stelmach\AppData\Local\Microsoft\Windows\Temporary Internet Files\Content.IE5\SLZ8TJDW\MC900320218[1].wmf C:\Users\Stelmach\AppData\Local\Microsoft\Windows\Temporary Internet Files\Content.IE5\SLZ8TJDW\MC900320218[1].wmf C:\Users\Stelmach\AppData\Local\Microsoft\Windows\Temporary Internet Files\Content.IE5\YM12JI7K\MC900441741[1].png C:\Users\Stelmach\AppData\Local\Microsoft\Windows\Temporary Internet Files\Content.IE5\YM12JI7K\MC900149747[1].wmf 8 ks 2 ks Modelový příklad: A nPříklad (výnosy/náklady, příjmy/výdaje) nOdpovědi: nNa výnosech se podílejí nTržby za prodané výrobky nHodnota čerpadel na skladě hotových výrobků n nVýsledek hospodaření: nVH = V – N nVH = 140 000 – 100 000 n VH = 40 000 Kč n n Modelový příklad: B nPříklad (výnosy/náklady, příjmy/výdaje) nPodnik vynaložil na výrobu deseti výrobků (průmyslové čerpadlo) náklady ve výši 100 000 Kč. V hodnoceném období neprodal z důvodu provozní výluky u svého odběratele ani jeden výrobek. Ocenění hotových výrobků se děje na stejné bázi jako v modelové situaci „A“ nKteré položky výkonů se podílejí na celkových výnosech podniku? nJakou hodnotu má výsledek hospodaření? n Základní pojmy nNáklady podnikatelského subjektu jsou peněžní částky vynaložené na získání výnosů. nNáklady podnikatelského subjektu lze charakterizovat jako peněžně vyjádřenou (oceněnou) spotřebu výrobních faktorů Základní pojmy: třídění nákladů nTřídění nákladů nPro účely řízení nákladů se náklady kumulují do stejnorodých skupin podle řady kritérií. Smyslem zmíněného kumulování nákladů do stejnorodých skupin je potřeba ovlivňovat výši nákladů podle jejich specifických charakteristik. n Základní pojmy: třídění nákladů nPro účely řízení nákladů jak podniků služeb tak průmyslových podnikatelských subjektů se uplatňují následující kritéria třídění nákladů: 1.členění nákladů podle nákladových druhů, 2.účelové třídění nákladů, qpodle místa vzniku a odpovědnosti qpodle výkonů (kalkulační hledisko) Základní pojmy: třídění nákladů 3. 3.v závislosti na změnách objemu výroby respektive množství poskytovaných služeb, 4.z pohledu vnitropodnikového řízení nákladů 5.Členění nákladů v manažerském rozhodování, (účetní pojetí nákladů je v některých případech málo průkazné => vzniklo manažerské pojetí nákladů). n Základní pojmy. Druhové třídění nákladů nDruhovým třídním nákladů vznikají ekonomicky stejnorodé skupiny nákladů. nExistuje řada kritérií podle kterých lze členit náklady do stejnorodých skupin za účelem jejich snadnější aplikace v rámci celé palety rozhodovacích úloh. Z pohledu kontinuity reprodukčního procesu lze za základ přijmout druhové členění nákladů, které vstupují do výrobního procesu jako prvotní (primární) náklady. Základní pojmy: druhové třídění nákladů n nJde o náklady externí, které do podniku vstupují jako produkty jiných podnikatelských subjektů. nDruhové členění nákladů je sice základem nákladové struktury účetních výkazů, ale je málo upotřebitelné v oblasti sledování hospodárného vynakládání nákladů. n Základní pojmy: účelové třídění nákladů nPro účely kontroly hospodárného vynakládání nákladů je vhodnějším kritériem jejich účelnost použití. V tomto bodě lze uvést dvě roviny sledování nákladů: npodle místa vzniku (střediska), npodle výkonů (výrobek, kalkulační jednice, nositel nákladů, služba) nPokud jde o první skupinu nákladů, hovoří se o jednicových a režijních nákladech. n n Základní pojmy: účelové třídění nákladů nJednicové náklady lze spojit jednoznačně s určitým výkonem (výrobkem, službou). nNaopak množina všech ostatních nákladů, kterou nelze jednoznačně přiřadit k určitému výkonu tvoří skupinu režijních nákladů. nU takto strukturovaných nákladů se hledá odpověď na otázku: „kde“ náklady vznikly a „kdo“ má pravomoc a možnost jejich výši ovlivnit. nSledování nákladů podle místa vzniku má úzkou návaznost na metodu řízení nákladů prostřednictvím „nákladového controllingu“. n n Základní pojmy: účelové třídění nákladů nU takto strukturovaných nákladů se hledá odpověď na otázku: „kde“ náklady vznikly a „kdo“ má pravomoc a možnost jejich výši ovlivnit. nSledování nákladů podle místa vzniku má úzkou návaznost na metodu řízení nákladů prostřednictvím „nákladového controllingu“. n Základní pojmy: účelové třídění nákladů MCj03015140000[1] MCj02504270000[1] MCj03449450000[1] Základní pojmy: účelové třídění nákladů nKalkulační členění nákladů umožňuje odpovědět na otázku: na co byly náklady vynaloženy (na jakou službu). Toto hledisko je pro podnikovou sféru velmi významné, protože dokáže zjistit: q rentabilitu (ziskovost) jednotlivých položek poskytovaných výrobků a služeb, q jak jednotlivé výrobky či služby přispívají na tvorbu výsledku hospodaření (zisku) a tím ovlivňovat nabídkovou paletu výrobků a služeb, q zda danou službu provozovat ve vlastní režii nebo raději danou službu nakoupit (outsourcing), q minimální cenu pro obchodní oblast. Základní pojmy: účelové třídění nákladů nPři kalkulačním třídění nákladů, které odpovídá na otázku „na co“ byly náklady vynaloženy jde o druhou rovinu sledování nákladů a to v závislosti na způsobu přiřazování nákladů na nositele nákladů. Rozeznávají se náklady: n přímé n a nnepřímé. Základní pojmy: účelové třídění nákladů n nVzhledem k existenci společných (nepřímých) nákladů pro skupinu výkonů, je základní otázkou tohoto pohledu na náklady způsob přiřazování společných nákladů konkrétním výkonům. n Vztahy mezi základními ekonomickými veličinami nK posuzování úspěšnosti (neúspěšnosti) hospodaření podnikatelských subjektů jak v oblasti výrobní činnosti tak v oblasti služeb se využívá veličin: qvýnosy, qnáklady, qvýsledek hospodaření, n Vztahy mezi základními ekonomickými veličinami nRozdíl mezi výnosy a náklady se označuje jako výsledek hospodaření. nV případě, že výnosy mají vyšší hodnotu než náklady hovoříme o zisku; v případě, že hodnota výnosů nedosahuje výše nákladů, hovoříme o ztrátě n n Vztahy mezi základními ekonomickými veličinami nPřehled o výnosech nákladech a výsledku hospodaření podává výkaz zisku a ztrát; stručně označovaný jako výsledovka Nákladová funkce nNákladová funkce vyjadřuje matematickou (grafickou) formou vztah mezi náklady a objemem produkce. n n proporcionální náklady n podproporcionální náklady n nadproporcionální náklady n nVyužití nákladových funkcí: n v řadě rozhodovacích úloh managementu podniku, n ale i v soukromé sféře v oblasti osobních rozhodovacích úloh. n Měsíční hodnoty produkce a celkových nákladů převzaté z účetnictví podnikatelského subjektu Nákladová funkce (klasifikační analýza) nMetoda klasifikační analýzy (expertní) je založena na roztřídění jednotlivých nákladových položek do skupin variabilních a fixních (konstantních) nákladů na základě posouzení jejich chování při měnícím se objemu produkce. nPoznámka: nDruhově stejný typ nákladů nemusí být zařazen „jednoznačně a trvale“ do jedné ze skupin nákladů. Nákladová funkce (klasifikační analýza) Nákladová funkce (metoda dvou období) A B Nákladová funkce (metoda dvou období) nMetoda dvou období využívá ke konstrukci nákladové funkce pouze dva extremní body ve výrobě. Principem řešení je sestavení rovnice přímky s využitím „souřadnic“ dvou extrémních bodů: n 1. N QMIN = v · QMIN + F byly dosazeny souřadnice bodu A dle předchozího diagramu A[QMIN,, NQMIN ] 2. NQMAX = v ∙ QMAX + F byly dosazeny souřadnice bodu B dle předchozího diagramu B[QMAX , NQMAX ] 3. Diagram bodu zvratu V měsíci červnu minulého roku vyrobila firma „Doplňky pro zahradu s. r. o.“ 72 ks zahradních houpaček. Dle podnikové evidence odpovídá výroba 72 ks zahradních houpaček produkci v bodě zvratu (QBZ). V měsíci září bylo vyrobeno 86 ks zahradních houpaček při tržbách ve výši 344 000 Kč. 1.Rozhodněte, zda v měsíci září, kdy bylo vyrobeno 86 ks zahradních houpaček, měly celkové náklady hodnotu 327 200 Kč nebo 367 200 Kč? (k rozhodnutí využijte svůj vlastní náčrt diagramu bodu zvratu) 2.Spočítejte hodnotu výsledku hospodaření dosaženého v měsíci září (VHZÁŘÍ). 3.Stanovte výši tržeb a nákladů, které firma vykázala v měsíci červnu minulého roku. 4.Na základě znalosti hodnot tržeb a nákladů v měsících červen a září stanovte matematickou podobu nákladové funkce firmy „Doplňky pro zahradu s. r. o.“ pro měsíční období za předpokladu, že výše fixních nákladů je v jednotlivých měsících roku stejná (s využitím principu metody dvou období). V měsíci červnu minulého roku vyrobila firma „Doplňky pro zahradu s. r. o.“ 72 ks zahradních houpaček. Dle podnikové evidence odpovídá výroba 72 ks zahradních houpaček produkci v bodě zvratu (QBZ). V měsíci září bylo vyrobeno 86 ks zahradních houpaček při tržbách ve výši 344 000 Kč. 1.Rozhodněte, zda v měsíci září, kdy bylo vyrobeno 86 ks zahradních houpaček, měly celkové náklady hodnotu 327 200 Kč nebo 367 200 Kč? (k rozhodnutí využijte svůj vlastní náčrt diagramu bodu zvratu) V měsíci červnu minulého roku vyrobila firma „Doplňky pro zahradu s. r. o.“ 72 ks zahradních houpaček. Dle podnikové evidence odpovídá výroba 72 ks zahradních houpaček produkci v bodě zvratu (QBZ). V měsíci září bylo vyrobeno 86 ks zahradních houpaček při tržbách ve výši 344 000 Kč. 2.Spočítejte hodnotu výsledku hospodaření dosaženého v měsíci září (VHZÁŘÍ). V měsíci červnu minulého roku vyrobila firma „Doplňky pro zahradu s. r. o.“ 72 ks zahradních houpaček. Dle podnikové evidence odpovídá výroba 72 ks zahradních houpaček produkci v bodě zvratu (QBZ). V měsíci září bylo vyrobeno 86 ks zahradních houpaček při tržbách ve výši 344 000 Kč. 3.Stanovte výši tržeb a nákladů, které firma vykázala v měsíci červnu minulého roku. V měsíci červnu minulého roku vyrobila firma „Doplňky pro zahradu s. r. o.“ 72 ks zahradních houpaček. Dle podnikové evidence odpovídá výroba 72 ks zahradních houpaček produkci v bodě zvratu (QBZ). V měsíci září bylo vyrobeno 86 ks zahradních houpaček při tržbách ve výši 344 000 Kč. 4.Na základě znalosti hodnot tržeb a nákladů v měsících červen a září stanovte matematickou podobu nákladové funkce firmy „Doplňky pro zahradu s. r. o.“ pro měsíční období za předpokladu, že výše fixních nákladů je v jednotlivých měsících roku stejná (s využitím principu metody dvou období). Výpočet produkce v bodě zvratu (QBZ) a produkce pro požadovaného zisku (QZ) Rentabilita Řízení zásob. nKlasifikace zásob: qDruhové členění zásob qvýrobní zásoby, qnedokončená výroba, Účetnictví qnáhradní díly… n qČlenění podle funkčních složek qběžná zásoba, qpojistná zásoba, qtechnologická (technická zásoba), Operativní řízení qsezónní zásoba, qspekulativní zásoba. Řízení zásob (účetní pohled) n n n n Operativní řízení zásob nBěžná zásoba, kryje potřeby výroby mezi jednotlivými dodávkami. Její stav vykazuje pokles od momentu dodávky (maximum) až po úplné vyčerpání běžné dodávky těsně před další dodávkou (minimum). nPojistná zásoba, plní funkci jisticího prvku v momentě, kdy je narušena možnost čerpání běžné zásoby z důvodu odchylky od plánovaných parametrů v její spotřebě nebo dodávce. nTechnická zásoba, nHavarijní zásoba, nSezonní zásoba, nSpekulativní zásoba Průběh zásoby běžné v čase Pojistná zásoba n Pojistná zásoba Operativní plánování nákupu nCílem plánování nákupu je určit potřebu materiálu (pro naplnění požadavků výrobního procesu). Plánování se realizuje prostřednictvím bilanční metody. Řeší bilanci mezi zdroji a potřebami. nZdroje: zásoba příslušné materiálové položky na začátku sledovaného období (zásoba na počátku plánovaného období) a dodávky příslušné materiálové položky od dodavatele. nPotřeba: spotřeba příslušné materiálové položky za dané období a očekávaná (požadovaná) výše zásoby na konci sledovaného období (může být ve výši pojistné zásoby). nPoznámka: Z hlediska použité terminologie je nutno rozlišovat mezi pojmy „spotřeba“ a „potřeba“ Operativní plánování nákupu n n Platí následující bilanční rovnice: n Zdroje = Potřeba n n ZásobaPOČÁT. + Dodávky = Spotřeba mat. + ZásobaKONEČNÁ n ZP + Do = S + ZK n Poznámka: v rámci plánovacího mechanizmu se někdy předpokládá, že zásoba konečná ZK je ve výši pojistné zásoby. Operativní plánování nákupu nPlánování zásob: n n n n n n n n n n Operativní plánování nákupu nV souladu s bilančním pravidlem patrným z tabulky Bilance zdrojů a potřeb platí: n ZP + Do = S + ZK n Kde: n ZP Počáteční zásoba (v naturálních jednotkách) n Do Dodávka (nákup) požadovaného materiálu (naturální jednotky) n S Spotřeba materiálu ve výrobním procesu nebo procesu služeb (naturální jednotky) n ZK Konečný stav zásob v určitém období n (naturální jednotky) Plán výrobních kapacit n nZa výrobní kapacitu považujeme maximální objem výroby, který je výrobní jednotka (podnik, závod, dílna, stroj) je schopna vyrobit za určitý časový úsek. (rok, měsíc, den, hodinu) n Plán výrobních kapacit nPlán výrobní kapacity řeší tyto otázky: nJaký druh a jaká velikost výrobních kapacit je potřeba? nJak budou výrobní kapacity rozmístěny? nKdy budou výrobní kapacity potřeba? Plán výrobních kapacit n Kapacita výrobní jednotky je závislá na mnoha činitelích, mezi které patří: n použitá technologie, technická úroveň strojů a zařízení, na době jejich činnosti, organizaci práce a výroby, kvalifikaci pracovních sil, použitých surovinách. n Obecně můžeme výrobní kapacitu vyjádřit jako výsledek jejího výkonu a doby, po kterou je v činnosti. Plán výrobních kapacit n Výkon výrobní jednotky je maximální výrobnost za jednotku času, obvykle 1 hodinu, při normované jakosti surovin a přesném dodržení technologického postupu a jakosti výrobku. n Výkon výrobní jednotky se stanoví na základě kapacitní normy výrobnosti. Plán výrobních kapacit n Časový fond výrobního zařízení (využitelný časový fnd) je plánovaný počet dní (hodin) jeho činnosti za rok. Je závislý na mnohých faktorech, např. na přírodních podmínkách - počasí atd. nRozlišujeme tyto časové fondy: nkalendářní časový fond TK nnominální časový fond TN nvyužitelný časový fond TP Schéma časového fondu n Charakteristika časových fondů (poznámky) n nKalendářní časový fond Tk. nPoužívá se k výpočtu výrobní kapacity v nepřetržitých výrobních procesech (hutích, chemických výrobách). 1) nNominální časový fond Tn – zjistíme z kalendářního časového fondu odečtením nepracovních dnů (nedělí, sobot, svátků). Je-li organizována celozávodní dovolená odečteme i počet dnů jejího trvání. Nominální časový fond v hodinách zjistíme násobením počtu dnů nominálního časového fondu počtem směn v jednom pracovním dni a délkou směny v hodinách. („stratil“ se čas, který odpovídá neprovozovaným směnám např. odpolední a noční směna při jednosměnném provozu) nVyužitelný (efektivní) časový fond Tp – vypočteme z nominálního časového fondu odečtením plánovaných prostojů. Plánovanými prostoji rozumíme čas pro plánované opravy a přemístění zařízení a čas na výrobu technologicky nevyhnutelných zmetků (technologicky nutný odpad) n1) V nepřetržitých provozech („4“ směnných provozech) platí, že kalendářní čas je roven nominálnímu časovému fondu TKAL = TNOM (pokud nejsou vyznačeny jinak dny pracovního klidu; např. plánované opravy) n Výpočet výrobní kapacity n Pro výpočet výrobních kapacit (VK ≡ QP) se používají tři základní vzorce: n 1. Pokud vyrábí výrobní jednotka jeden druh výrobku nebo výrobky na sebe převoditelné vyjádříme VK v naturálních jednotkách (např. u výrobní linky): nQ(P) = TP(P) ∙ V(P) n nKde: QP = VÝROBNÍ KAPACITA vyjádřená v naturálních jednotkách, n TP = využitelný časový fond v hod., n VP = výkon v naturálních jednotkách např. za 1 hod. n • Výpočet výrobní kapacity n2. VK (Q) je možné vypočítat pomocí kapacitní normy pracnosti (používá se ve strojírenských výrobách u mechanického obrábění). Kapacitní normu pracnosti v hodinách stanovíme jako: n n n n Kde: n tk norma pracnosti výrobku v normohodinách, n Výpočet výrobní kapacity Využití výrobní kapacity n Poměr mezi skutečným objemem výroby (Qs) a výrobní kapacitou (Qp) charakterizuje využití plánované kapacity Qp (interval od 0 do 1). Rozdíl mezi Qs - Qp vyjadřuje kapacitní rezervu: n n n n nSVVK = koeficient celkového (integrálního) využití VK, nQs = skutečný objem výroby, nQp = (kapacitní objem výroby), Koeficient časového (extenzivního) využití kapacity nRozkladem koeficientu celkového využití dostaneme koeficient časového (extenzivního) využití, ukazující stupeň využití využitelného časového fondu, a koeficient výkonového využití výrobní kapacity, vyjadřující stupeň využití výkonnostních parametrů strojů nebo zařízení. n • • nKde: nTs = skutečná doba provozu, nVs = skutečný výkon, nke = koeficient časového (extenzivního) využití, nki = koeficient výkonového využití. • Koeficient celkového (integrálního) využití nRozkladem koeficientu celkového (integrálního, skutečného) využití Qp dostaneme koeficient časového (extenzívního) využití kapacity a koeficient výkonového (intenzivního) využití Qp. nObdobným způsobem počítáme využití výrobní kapacity u různorodé výroby a výrobní kapacity ploch. n Extenzivní využití výrobní kapacity n K tomu dochází zejména vyšším využíváním časového fondu výrobních jednotek, tj. extenzivní cestou, zvýšení časového využití výrobní kapacity lze dosáhnout především vyšší směnnosti (zvyšováním počtu směn, počtu pracovníků v druhé a třetí směně). n Dalším způsobem, jak zvyšovat extenzivní využívání výrobní kapacity, je zdokonalování organizace práce. n Extenzivní způsob má však své meze: horní hranicí je kalendářní časový fond. • Intenzivní využívání výrobní kapacity n Intenzivní využívání výrobní kapacity je dáno využitím technických parametru strojů a výrobního zařízení. n K růstu kapacity vede snižování pracnosti výrobku, zkracování operačních časů, zvyšování kvalifikace pracovníku apod. n Tento způsob dokonalejšího využívání výrobní kapacity má velké možnosti. n