Podniková ekonomika Nákladová funkce, metody sestavování nákladových funkcí, oblasti využití nákladových funkcí v podnikové praxi. Přednáška dne 24. 02. 2020 Ing. Karel Stelmach, Ph.D. Náklady qZákladní principy: qpojetí nákladů z pohledu finančního účetnictví, qnáklady v rámci vnitropodnikového (manažerského) účetnictví, qnáklady je nutno odlišit od peněžních výdajů, o qNáklady podniku jsou peněžní částky, které podnik účelně vynaložil na získání výnosů. q Jsou finančním ohodnocením spotřeby výrobních faktorů. Náklady qPro správné používání ekonomických pojmů nutno rozlišovat mezi: qNáklady a výdaji qVýnosy a příjmy qVýsledkem hospodaření a Cash Flow Úvod (opakování podniková ekonomika) •Z hlediska podnikové ekonomiky dělíme výrobní faktory na: dispozitivní výrobní faktory a elementární výrobní faktory. •Dispozitivní výrobní faktory - řídící práce Elementární výrobní faktory - výkonná práce - dlouhodobý hmotný majetek (pozemky, budovy, stroje) - materiály (suroviny, pomocné a provozní látky aj.) Výrobní faktory a jejich klasifikace: (dispozitivní- řídící práce) •Řídící práce zajišťuje optimální kombinaci všech ostatních výrobních faktorů. Bez tohoto faktoru nemohou být ostatní faktory účelně a hospodárně využívány. K tomu musí vytvořit jednotné podnikové řízení - management, stanovit cíle podniku a způsoby jejich dosažení. •Management provádí řadu činností od plánování,organizování, rozdělování úkolů, běžného rozhodování, koordinace až po kontrolu plnění cílů a úkolů. •Pojmem management je rovněž označován řídící struktura pracovníků podniku, počínaje generálním ředitelem a mistrem, respektive předákem konče. Výrobní faktory a jejich klasifikace: (výkonná práce) •Výkonnou prací rozumíme lidskou energii a duševní schopnosti (v podobě vynakládané pracovní silou při výrobě statků. Účinnost lidské práce, tj. množství výrobků připadající na jednoho pracovníka, se označuje jako produktivitu práce. •Cenou práce je mzda a další personální náklady. Mzdové náklady tvoří hrubá mzda (tj. součet základní mzdy, přesčasové mzdy a příplatků za práci ve ztížených podmínkách) a vedlejší mzdové náklady (placená dovolená). •Rostoucí podíl mechanizace, automatizace, kompjuterizace ve výrobním procesu má za následek snižování podílu manuální práce ve prospěch kontroly a dohledu nad fungováním automatů a robotů. Výrobní faktory a jejich klasifikace: (dlouhodobý hmotný i nehmotný majetek ) •Do dlouhodobého hmotného majetku zahrnujeme soubor veškerých prostředků, které nejsou spotřebovány v jednom výrobním cyklu, ale slouží v podniku delší dobu respektive přenášejí svou hodnotu na výrobek postupně. Patří sem pozemky, budovy, stavby, stroje, výrobní zařízení, nástroje, dopravní prostředky, výpočetní technika atd. Rozlišujeme u nich technickou a ekonomickou životnost. • technická životnost - je dána způsobilostí výrobních faktorů plnit výrobní účel, tj. produkovat technicky nezávadné statky • ekonomická životnost – je dána schopností dlouhodobého majetku zajistit potřebnou hospodárnost, tj. vyrábět statky s takovými náklady, které jsou schopné konkurence. Výrobní faktory a jejich klasifikace: (dlouhodobý hmotný i nehmotný majetek ) • ekonomická životnost (pokračování) – během svého aktivního provozního využívání, ztrácí postupně svou užitnou i tržní hodnotu. Na ztrátě hodnoty se podílí jak postupné opotřebení vlivem jejich provozování (odpisy), tak technický pokrok, který s sebou přináší nové výrobní technologie a postupy v podobě nových dokonalejších a výkonnějších zařízení. •Odpisy jsou nákladovou položkou a stávají se součástí ceny produktu, který se na daném majetku vyrábí. V tom případě plní odpisy jak funkci nákladové položky, tak plní roli střádací (zdroj prostředků na nákup nového zařízení). Výrobní faktory a jejich klasifikace: (pracovní předmět - materiál) •Jako materiál jsou označovány pracovní předměty, ze kterých vznikají finální výrobky. Patří k nim suroviny, základní materiály, pomocné materiály, provozní látky, součástky, obaly, ale i energie. Suroviny jsou přírodní látky v původním stavu (např. železná ruda, kaolin, ropa). Základní materiály jsou částečně zpracovány suroviny a stávají se základní substancí výrobku (plechy, tyčová ocel, vápno, dřevěné hranoly, papír). Pomocné materiály napomáhají vzniku výrobků (barvy, lepidla, nýty, šrouby), netvoří však jeho hlavní látkovou substanci. Provozní látky nevstupují do výrobku, ale jsou nápomocny při jeho vzniku (mořidla, mazadla, čisticí látky) Kombinace výrobních faktorů •Výroba (poskytnutá služba) se uskutečňuje prostřednictvím účelného spolupůsobení výrobních faktorů. U většiny výrobních procesů jde o spoluúčast všech výrobních faktorů – v oblasti služeb se v řadě případů neuplatní pracovní předmět v podobě materiálu; významný podíl v souhrnu výrobních faktorů má lidská práce. •Účelně spojit a vhodně kombinovat výrobní faktory do efektivně fungujícího celku je náplní činnosti dispozitivního faktoru. •Proporcionalita výrobních faktorů je dána přírodně technickými činiteli, cenou jednotlivých faktorů a náklady, které jsou s jejich fungováním ve výrobě spojeny. •S časem se proporce podílu jednotlivých výrobních faktorů mění. (ruční práce je nahrazována prací strojů) Nákladová funkce nAnalýza nákladové funkce umožňuje členění nákladů do dvou základních skupin: q fixní (konstantní) náklady, q variabilní (proměnné) náklady. nUvedené členění nákladů je výsledkem závislosti nákladů na množství (objemu) produkce. q fixní náklady (má se na myslí celková výše fixních nákladů za určité období) jsou vůči změnám objemu produkce netečné. n Závislost fixních nákladů na množství (objemu ) produkce Variabilní náklady nVariabilní náklady NV mění svou výši v závislosti na objemu produkce. nObvykle tvoří variabilní náklady celá plejáda nákladových položek, jednicových nákladů. Variabilní náklady qVariabilní náklady mění svou výši v závislosti na množství produkce, které bylo v daném období vyrobeno. Jednou z položek variabilních nákladů při výrobě psacích stolů ve firmě „ Nábytek ze dřeva, s. r. o.“ je spotřeba dřeva na zhotovení vrchní desky. Dalšími položkami jsou: qdřevěné boční stěny stolu, qkování, qbarva a lak qspojovací šrouby, qa řada dalších položek. MC900301514[1] Variabilní náklady Variabilní náklady nCelkové variabilní náklady na výrobu 40 ks psacích strojů dle předchozího obrázku činí: q dřevo na vrchní desku stolu 39 270 Kč q dřevo na boční stěny stolu 21 450 Kč q barva a lak 2 200 Kč q spojovací šrouby 1 400 Kč q VARIABILNÍ NÁKLADY CELKEM 64 320 Kč Variabilní náklady nNa 40 ks psacích stolů, připadá za 64 320 Kč variabilních nákladů NV = 64 320 Kč; => jeden kus psacího stolu vyžaduje jednotkové variabilní náklady v hodnotě: n v = 64 320 / 40 n v = 1 608 Kč/ks nPotom celková výše variabilních nákladů na libovolný počet vyrobených psacích stolů je: n NV = v · Q n NV = 1 608 · Q [Kč] Graf proporcionální závislosti celkových variabilních nákladů NV na objemu produkce Graf proporcionální závislosti celkových a jednotkových variabilních nákladů v závislosti na objemu produkce Graf lineární a nelineárních závislosti celkových variabilních nákladů na objemu produkce Graf závislosti celkových fixních nákladů F na objemu produkce, služeb Graf závislosti celkových fixních nákladů F a fixních nákladů vztažených n jednotku produkce f v závislosti na výši produkce Q Metody pro stanovení parametrů nákladových funkcí n nParametrem (parametry) nákladové funkce se rozumí stanovení (kvantifikace) hodnot variabilních nákladů v (jednotkových) a celkových fixních nákladů F v nákladové funkci. nPlatí vztah: n N = NV + F (1) nDále platí: n NV = v ∙ Q n Metody pro stanovení parametrů nákladových funkcí n N = v · Q + F n nkde: n v variabilní náklady vztažené na jednotku produkce (jednotkové variabilní náklady) [Kč/ks,m,kg…] n Q množství (objem, masa) produkce [ks,m,kg…] n n F celková výše fixních nákladů za příslušné období [Kč] Metody pro stanovení parametrů nákladových funkcí nV případě dříve uváděné modelové situace výroby psacích stolů platí: nObecná formulace nákladové funkce: N = v · Q + F nKonkrétní nákladová funkce pro měsíční výrobu psacích stolů: N = 1 608 · Q + 450 000 n jednotky [Kč] Metody pro stanovení parametrů nákladových funkcí nPřehled vybraných metodických postupů k stanovení matematické (grafické) formy nákladové funkce: q klasifikační analýza (expertní analýza), q metoda dvou období, q grafické řešení (bodový diagram), q metoda dvou bodů. q regresní a korelační analýza, q aj. Měsíční hodnoty produkce a celkových nákladů převzaté z účetnictví podnikatelského subjektu Nákladová funkce (klasifikační analýza) nMetoda klasifikační analýzy (expertní) je založena na roztřídění jednotlivých nákladových položek do skupin variabilních a fixních (konstantních) nákladů na základě posouzení jejich chování při měnícím se objemu produkce. nPoznámka: nDruhově stejný typ nákladů nemusí být zařazen „jednoznačně a trvale“ do jedné z skupin nákladů. Nákladová funkce (klasifikační analýza) Nákladová funkce (metoda dvou období) nMetoda dvou období využívá ke konstrukci nákladové funkce pouze dva extremní body ve výrobě. Principem řešení je sestavení rovnice přímky s využitím „souřadnic“ dvou extrémních bodů: n 1. N QMIN = v · QMIN + F byly dosazeny souřadnice bodu A dle předchozího diagramu A[QMIN,, NQMIN ] 2. NQMAX = v ∙ QMAX + F byly dosazeny souřadnice bodu B dle předchozího diagramu B[QMAX , NQMAX ] 3. Metoda dvou období Nákladová funkce (metoda dvou období) A Textové pole: B B Nákladová funkce (grafická metoda) Nákladová funkce (metoda regresní a korelační analýzy) nMetoda dvou bodů (metoda průměru) nVyžaduje údaje alespoň za čtyři období. Vstupní údaje se seřadí od největšího objemu výroby k nejmenšímu. Pak se soubor vstupních údajů rozdělí na dvě skupiny, pro každou skupinu se vypočítá průměrný objem výroby za jedno období a průměrné náklady za jedno období. n Vypočtené průměrné hodnoty se dosadí v obou případech do lineárních rovnic o dvou neznámých se zjistí konstanty nákladové funkce. Postup stanovení parametrů nákladové funkce v této fázi výpočtu je shodný s výpočtem dle metody dvou odobí. Nákladová funkce (metoda dvou bodů) Metoda dvou bodů Metoda dvou bodů Metoda dvou bodů Nákladová funkce (metoda dvou bodů) nØ QMIN = 5 193,33 ks Ø NQMIN = 2 350 833,3 Kč nØ QMax = 7 431,67 ks Ø NQMAX = 3 243 333,3 Kč nDalší postup výpočtu shodný s metodou dvou období, tj.: nN = v∙ Q + F n Nákladová funkce (metoda regresní a korelační analýzy) nMetoda regresní a korelační analýzy dává nejvěrohodnější výsledky při sestavování nákladové funkce. Její nespornou předností je fakt, že lze nákladové funkce sestrojit i pro nelineární průběh. nS využitím tabulkového programu „Excel“ lze rychle zjistit i korelační koeficient (koeficient spolehlivosti). nPrincip metody regresní a korelační analýzy: Nákladová funkce (metoda regresní a korelační analýzy) nPrincip metody regresní a korelační analýzy: Nákladová funkce (metoda regresní a korelační analýzy) nS využitím metody regresní a korelační analýzy lze rovněž stanovit hodnotu korelačního koeficientu r, který čím více se blíží hodnotě 1, tím stanovená nákladová funkce lépe popisuje vývoj (závislost ) nákladů nVýpočet parametrů nákladové funkce metodou regresní a korelační analýzy je poměrně pracný. K výpočtu se využívá následujících vztahů: n n Metoda regresní a korelační analýzy Nákladová funkce (regresní a korelační analýza) n n n Nákladová funkce (regresní a korelační analýza) n n n Nákladová funkce (regresní a korelační analýza) n n n Srovnání tří metod stanovení nákladových funkcí n Využití nákladových funkcí v podnikové praxi nZnalost fixních a variabilních nákladů umožňuje posuzovat efektivnost racionalizačních opatření, slouží ke srovnání různých variant technologických postupů. nJednotlivé varianty se obvykle liší výši svých variabilních i fixních nákladů. (respektive variabilní náklady na jednotku produkce jsou shodné), ale výkon výrobního zařízení umožňuje dosáhnout vyšší objem produkce na „výkonnějším“ novém zařízení. Příklad: pořízení nového výrobního zařízení nV souvislosti s nárůstem prodejních možností firmy „Zubní kartáček s. r. o.“, zvažuje management firmy nákup nové výrobní linky. Technicko-ekonomické parametry stávající i nové linky jsou v tabulce: „Základní údaje výrobních linek“. Cena zubního kartáčku je 32 Kč/ks a zůstane ve stejné výši i po případném uvedení nové linky do provozu. a.Nakreslete grafickou podobu nákladových funkcí u obou typů výrobního zařízení b.Jaká výše prodeje zubních kartáčků z nového výrobního zařízení zajisti firmě dosažení alespoň srovnatelných výsledků hospodaření jako tomu bylo na stávajícím lince? c.Na základě marketingového průzkumu se předpokládá, že prodej zubních kartáčků se bude pohybovat na úrovni 30 000 – 37 000 ks zubních kartáčků za sledované období. Lze na základě dostupných informací z analýzy nákladových funkcí nákup linky doporučit? Příklad: pořízení nového výrobního zařízení Příklad: pořízení nového výrobního zařízení Tabulka: Základní údaje výrobních linek Výrobní zařízení Variabilní náklady Fixní náklady (měsíční) Kapacita linky [Kč/ks] [Kč] [ks] Stávající linka 23 Kč/ks 93 000 Kč 20 000 – 22 000 Nová linka 23 Kč/ks 160 400 Kč 40 000 – 4 3 000 Využití nákladových funkcí v osobní praxi n Využití nákladových funkcí v osobní praxi n Využití nákladových funkcí Využití nákladových funkcí v podnikové praxi nV následující modelové situaci jsou porovnávány 3 varianty technologického zařízení (např. výroba teplých jídel v konvektomatu) nKritériem pro výběr příslušné varianty je měřítko co nejnižších celkových nákladů na přípravu jídel nUkazuje se, že „vhodnost“ příslušné varianty je ovlivněna výši předpokládané výroby hotových jídel. Grafická podoba nákladových funkcí mobilních operátorů Využití nákladových funkcí v podnikové praxi n Využití nákladových funkcí v podnikové praxi n nPlatí: nV intervalu 0 – Q1 je nejvhodnější varianta I nV intervalu Q1 – Q2 je nejvhodnější varianta II nV intervalu Q > Q2 je nejvhodnější varianta III n n Využití nákladových funkcí v podnikové praxi n n n Společnost Patriot nabízí 120 volných minut a následně účtuje poplatek 2 Kč/min; to vše po zaplacení vstupního poplatku 280 Kč/měsíc. Mobilní operátor „Transit“ nabízí za měsíční poplatek 470 Kč neomezené volání po dobu jednoho měsíce. n n n