Podniková ekonomika Kalkulace úplných a neúplných nákladů, srovnání obou typů kalkulací, oblasti využití. Přednáška dne 25. 03. 2020 Ing. Karel Stelmach, Ph.D. Osnova přednášky 1.Úvod 2.Modelový příklad kalkulace 3.Jednicové a režijní náklady 4.Výrobní režie 5.Správní režie 6.Odbytová režie 7.Charakteristika kalkulace úplných nákladů 8.Kalkulace neúplných nákladů 9.Využití kalkulace neúplných (variabilních) nákladů 10. Úvod nSoučasné období je charakterizováno jako období nestability, a vřadě případů jde o období nedořešených dopadů finanční krize: qpodniky nevyužívají plné kapacity produkce, qvýše uvedený trend se promítá negativně do působení efektu „ekonomie rozsahu“, qmanagement řady podniků přistupuje i k razantním krokům omezování a vyřazování „neefektivních výrob“ Úvod npři rozhodování o výše uvedené problematice sehrává důležitou roli jeden z nástrojů ovlivňování ekonomické efektivnosti podniku v oblasti nákladů a to: n q KALKULACE NÁKLADŮ n nJeden z problémových okruhů: management řady podniků přistupuje i k razantním krokům omezování a vyřazování „neefektivních výrob“ n lze shrnout do následující modelové situace: Modelová situace A n Jednicové a režijní náklady nProblémovým místem všech kalkulačních metod je přiřazování režijních nákladů. (jednicové náklady se přiřazují obvykle v souladu s normami –THN) n nNejrozšířenější členění režijních nákladů má podobu: q výrobní režie q správní režie q (zásobovací režie) q odbytová režie (prodejní) Výrobní režie n nVýrobní režii v oblasti výrobních podniků a služeb se rozumějí náklady na řízení a zajištění příslušného výkonu; jde o náklady, které se neváží k jednotlivému výkonu (výrobku nebo službě), ale jsou vázány na celou paletu poskytovaných výrobků nebo služeb. Výrobní režie je spjatá s náklady na výrobních střediscích, kterými daný výrobek technologicky prochází. n n Výrobní režie nNa výrobní režii se podílejí všechny typy nákladových druhů na) Spotřeba režijního materiálu ( není součástí budoucího výrobku): q režijní materiál, spotřebovaný v průběhu výrobního procesu ( poskytování služby) (mazadla při údržbě ventilace na výrobní lince, alobal při přípravě pokrmů, filtr ve vysavači při úklidových službách) q pracovní oděv pracovníka (na lakovacím stroji či personálu hotelu), q materiál na opravy a údržbu (spojovací materiál, mazací olej) q čisticí prostředky (pucvol (čisticí vlna), holičství, příprava jídel atd.) q provozní nevýrobní spotřeba materiálu (oprava výrobní haly, ) n Výrobní režie q pracovní vybavení, q ochranné pomůcky, q kancelářské potřeby, q odborné publikace (receptury pro přípravu jídel) q qZařazuje se zde zejména materiál, u něhož nelze stanovit THN (technicko hospodářskou normu) spotřeby na kalkulační jednici n Výrobní režie nb) Spotřeba režijní energie: q elektrická energie (topení, světlo) q plyn (topení), q voda (v sociálních zařízeních) q pára (topení) q stlačený vzduch (čištění opravovaných strojů a jejich součástek) n Výrobní režie nc) režijní mzdy, do této položky se řadí: q platy technicko-hospodářských pracovníků (vedoucích provozních středisek nebo jednotlivých poskytovatelů služeb; obslužných středisek; štábních útvarů atd.) q časová mzda dělnických profesí včetně příplatků a položek mzdy majících charakter časové mzdy q zákonné pojištění vztahující se k výše uvedeným formám mzdy Výrobní režie n nd) Odpisy dlouhodobého hmotného i nehmotného majetku, q v oblasti spotřeby režijních nákladů lze vysledovat jistou závislost na strojní hodinu, podlahová plocha, počet administrativních pracovníků, q jak nákladové položky výrobní režie, tak ostatních typu režie mají v sobě prvky variabilních i fixních nákladů. Výrobní režie převod na kalkulační jednici nPřevedení výrobní režie na nositele nákladů se děje prostřednictvím rozvrhové základny: q jednicové mzdy, (případně další položky jednicových nákladů), zejména u služeb s vysokým podílem ruční práce q podle spotřeby času (dle technologie) příslušného výkonného pracovníka či výrobního agregátu n n Výrobní režie převod na kalkulační jednici nPřirážka SVR se udává v procentuálním nebo poměrovém vyjádření. nVe slovní interpretaci prezentuje přirážka: q jaké množství výrobní režie připadá na 1 Kč jednicových mezd? q násobením plánované výše jednicových mezd obsažených v kalkulační jednici „plánovanou sazbou výrobní režie “ přiřadí alikvotní podíl výrobní režie na kalkulační jednici. q obdobné relace platí pro předběžné kalkulace a výsledné kalkulace q Výrobní režie převod na kalkulační jednici nStanovení sazby výrobní režie podle spotřeby času na danou technologickou operaci: n n n n n n nPoznámka: čas, který je zapotřebí k provedení pracovních operací na výrobním zařízení, respektive spotřeba času při různých službách poskytovaných v holičství. n Modelová situace 2 n Modelová situace 2 nÚkol: nVypočítejte podíl nákladové položky „výrobní režie“ na jednici produkce. K výpočtu použijte kalkulaci přirážkovou a jako rozvrhovou základnu zvolte čas potřebný k produkci čerpadel. n Modelová situace 2 n Správní režie nJde o náklady u nichž nelze vysledovat příčinnou souvislost mezi jednotlivými „výrobky“ či „službami“ a náklady zahrnutými do správní režie. qNákladové portfolio správní režie má zhruba stejnou strukturu nákladů jako výrobní režie, (navíc náklady na pojištění majetku, poradenské služby …) qVýznam a způsob přidělování podílu správní režie je obdobný jako u výrobní režie: prostřednictvím zvolené rozvrhové základny a sazby správní režie q n q Správní režie převod na kalkulační jednici q qpodniky výrobního charakteru používají jako rozvrhovou základnu jednicové mzdy, qjako rozvrhová základna v podnicích služeb převažuje rovněž jednicová mzda qpřichází do úvahy i pracnost výroby nebo služby měřená spotřebou technologického času Odbytová režie nOdbytová režie se váže pouze k objemu dohotovených respektive prodaných výrobků, nPatří sem náklady: q na provoz skladů hotových výrobků (v čistírně prádla, potravinové provozovny), q náklady prodejního oddělení, q fakturace vyskladněných výrobků, nUkazuje se jako účelné oddělit odbytové náklady jednicové od nákladů režijních Odbytová režie převod na kalkulační jednici n nPostupuje se obdobně jako u ostatních typů režie: n n Princip kalkulace s poměrovými čísly Úvod • •Kalkulace s poměrovými čísly mají uplatnění u výrob zaměřených na produkty, které se liší rozměrem, hmotností, tvarem a pro nákladovou položku, která je předmětem přerozdělení, se dají „transformovat“ na jedinou výrobkovou položku. •Principem přerozdělení nákladů na celkové množství jednotlivé druhy (typy) výrobků je, že se pomoci vhodné „transformační veličiny“ převedou objemy (množství) jednotlivých druhů výrobků na objem (množství) jediného vybraného druhu (typu) výrobku, který je označen jako konvenční výrobek. Za konvenční výrobek lze zvolit libovolný druh výrobků. Úvod • •V případě dále uvedeného modelového případu je „transformační veličinou“ (pomocí níž budou převedeny jednotlivé druhy výrobků na jediný druh) délka tyče. Tato transformace pak umožní využít prosté kalkulace dělením na jednotlivé sortimentní položky reprezentované tzv. fiktivními výrobky, které jsou ekvivalentem konkrétnímu objemu položky daného druhu výrobku. Postup výpočtu bude prezentován na nákladové položce „odpis lakovacího zařízení“. Řešený příklad č. 1 • •Stanovte podíl nákladové položky „odpis lakovacího zařízení“ na jednice jednotlivých druhů výrobků. Jde o tyče čtvercového průřezu, které v rámci výrobního procesu procházejí lakovacím zařízením. Technicko-ekonomické parametry jednotlivých druhů výrobků jsou uvedeny v následující tabulce. Za sledované období činily náklady na odpis lakovacího zařízení 86 400 Kč. Řešený příklad č. 1 • Řešený příklad č. 1 •Předpokládá se, že doba, po kterou příslušný druh tyče prochází lakovací linkou (a na její povrch se nanáší vrstva laku), je úměrná délce tyče. V následující tabulce jsou shrnuty údaje týkající se stanovení hodnot poměrových čísel pro jednotlivé druhy výrobků. Výpočet začíná volbou tzv. „konvenčního výrobku“, který je pak ohodnocen poměrovým číslem v hodnotě 1 1) • • •1) Je lhostejno, který druh výrobku bude označen jako konvenční. Z praktického hlediska je vhodné zvolit výrobek s nejvyšší (nebo nejnižší) hodnotou „transformačního“ parametru. Poměrová čísla jsou v tom případě všechna menší než jedna nebo všechna větší než jedna. Řešený příklad č. 1 konvenční výrobek: tyč „C“ Řešený příklad č. 1 Konvenční výrobek: tyč „C“ Řešený příklad č. 1 Konvenční výrobek: tyč „C“ Závěry k rozvrhu režie q qvolba rozvrhové základny je vždy spojena s vysokou mírou nepřesnosti při kalkulování, qkalkulace platí jen pro objem výroby respektive služeb pro které byla sestavena qnarůstající podíl mechanizace a automatizace vytěsňuje rozvrhovou základnu přímé mzdy n Charakteristika kalkulace úplných nákladů nKlasická kalkulace úplných nákladů vychází z představy, že pro úspěšné řízení podniku je třeba znát „úplné náklady vlastního výkonu“ pro jednotlivé výrobky či služby (výkony) poskytované podnikatelským subjektem. (viz všeobecný kalkulační vzorec) q Je vžitá představa, že pro orientaci při cenotvorbě je zapotřebí konfrontace výsledků kalkulace úplných nákladů s cenou q Na základě postupného přičítání jednotlivých nákladových položek se tvoří kalkulace úplných nákladů, což reprezentativně zobrazuje přirážková kalkulace Charakteristika kalkulace úplných nákladů Charakteristika kalkulace úplných nákladů nNepřesnost kalkulace úplných nákladů (absorpční) pramení ze snahy přerozdělit veškeré náklady na kalkulační jednice; včetně nepřímých (režijních) nákladů. Podstatnou část nepřímých nákladů tvoří fixní náklady, jejichž vznik nemá příčinnou souvislost s daným výkonem (službou). n nKalkulace úplných nákladů platí pouze pro objem a strukturu výkonů (služeb) pro který byla sestavena. n Charakteristika kalkulace úplných nákladů Přímé a nepřímé náklady Způsob přiřazování přímých a nepřímých nákladů Kalkulace neúplných nákladů n nZ kritiky tradičních kalkulací úplných nákladů (absorpčních) vzešly kalkulace neúplných nákladů. Kritika byla směrována do těchto oblastí: qtradiční způsob kalkulace s rozvrhováním režijních nákladů podle zvolené rozvrhové základny (přímých mezd nebi jiných přímých nákladů)pro řadu výrobních činnosti (služeb) nevyhovuje, protože nevyjadřuje souvislost mezi výrobními činiteli (nákladovými činiteli) a náklady, které jsou jimi vyvolány. (fixní náklady -mechanizmy, přímé mzdy - ruční práce) Kalkulace neúplných nákladů nZ kritiky tradičních kalkulací úplných nákladů (absorpčních) vzešly kalkulace neúplných nákladů. Kritika byla směrována do těchto oblastí: q kalkulace úplných nákladů předpokládá znalost vyráběného množství jednotlivých druhů výrobků (platí jen pro objem produkce, na který byly sestaveny) Kalkulace neúplných nákladů nKritika byla směrována do těchto oblastí: qzisk na jeden výrobek není proporcionální k vyráběnému množství (zvyšováním objemu výroby dochází k degresi fixních nákladů, a tím k růstu zisku na jednotkou produkce). To ztěžuje řadu ekonomických rozhodnutí v podniku, např. volbu optimálního výrobního programu metodami lineárního programování). qKalkulace úplných nákladů považuje za minimální hranici ceny výrobku jeho úplné vlastní náklady; výrobky s nižší cenou považuje za nerentabilní Charakteristika kalkulace neúplných nákladů nKalkulační jednici (příslušné položce služby) se přiřazuje pouze část nákladů (odtud název kalkulace) a to náklady variabilní povahy q s kalkulací neúplných nákladů je spjat ukazatel příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku q přispívá na úhradu fixních nákladů a zisku (viz diagram) q náhrada příspěvku na úhradu hrubým rozpětím Struktura kalkulace neúplných nákladů Diagram bodu zvratu s vyznačením hodnot příspěvku na úhradu Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku 1 nejsou plně uhrazeny fixní náklady=> ztráta 2 jsou plně uhrazeny fixní náklady (2a) a další část příspěvku tvoří zisk Využití kalkulace neúplných (variabilních) nákladů qUrčení minimální hranice ceny qRozhodování o portfoliu služeb qStanovení optimálního plánu výroby (služeb) v literatuře často se pracuje s ukazatelem zisku, což je chybné ! (po ekonomické stránce) qRozhodování o přijetí dodatečných zakázek v případě nevyužité kapacity služeb (výroby) qSestavování plánu hospodaření daného podnikatelského subjektu qRozbor hospodaření subjektu pro manažerské rozhodování q Modelová situace B n Modelová situace B nPro jednotlivé varianty (1., 2., 3.) spočítejte ukazatel „zisk před zdaněním“ do níže uvedených tabulek „Rozpočet po přijetí rozhodnutí 1. nebo 2. nebo 3.“. n nNa základě provedené analýzy dosažených výsledků rozhodněte, kterou variantu výrobního programu („1“, „2“ , „3“) doporučujete a proč? n Modelová situace B n Příklad č. 5 seminář využití kalkulací neúplných nákladů v ekonomické praxi. n Příklad č. 5 seminář využití kalkulací neúplných nákladů v ekonomické praxi. n Příklad č. 5 seminář využití kalkulací neúplných nákladů v ekonomické praxi. 1.Jaký ekonomický dopad bude mít naplnění výrobní kapacity pouze těsněním typu „A“? 2.Jaký ekonomický dopad bude mít naplnění výrobní kapacity pouze těsněním typu „B“? 3.Jaký ekonomický dopad bude mít naplnění výrobní kapacity kombinací obou typu těsnění „A“ i „B“? 4.Rozhodněte, v jaké podobě bude poptávka akceptována? n Příklad č. 5 seminář využití kalkulací neúplných nákladů v ekonomické praxi. n Příklad č. 5 seminář využití kalkulací neúplných nákladů v ekonomické praxi. n Příklad č. 5 seminář využití kalkulací neúplných nákladů v ekonomické praxi. n Příklad č. 5 seminář využití kalkulací neúplných nákladů v ekonomické praxi. n