Příklad č. 1 (nákladová funkce klienta „Rakouské železnice) Pro své zákazníky nabízí společnost „Rakouská železnice“ klientskou kartu, která opravňuje držitele karty zakoupit vnitrostátní jízdenku se slevou 30 %. Cena karty je 50 € a má časově omezenou platnost po dobu dvou měsíců. Cena jízdného bez slevy činí 8 €/100 km. S využitím nákladových funkcí stanovte: a) Kolik km musí klient během dvou měsíců cestovat, aby náklady na jízdné s využitím karty byly nižší než náklady na jízdné bez klientské karty? (U nákladové funkce: „cestování bez klientské karty“ nejsou vykázány žádné fixní náklady). b) Schematicky vyznačte grafickou podobu nákladových funkcí. Příklad č. 2: (příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku) Pekárna „Rohlíček s. r. o.“ vykázala v měsíci únoru roku 2018 ztrátu ve výši 86 400 Kč (VH = – 86 400 Kč). V uvedeném období bylo vyrobeno 120 000 ks pečiva. V měsíci dubnu letošního roku očekává management pekárny, že bude vyrobeno o 15 % ks pečiva více, než tomu bylo v měsíci únoru. Fixní náklady vykazuje pekárna ve výši 240 000 Kč za jeden měsíc. 1. Jaký výsledek hospodaření může management pekárny předvídat v měsíci dubnu roku 2018? 2. Při jakém množství vyrobeného pečiva bude pekárna v bodě zvratu? Příklad č. 3: Výrobce poplastovaného pletiva vykázal při měsíční produkci 640 ks balíků pletiva rentabilitu nákladů R[N] = 12 %. Dle operativní evidence bylo prokázáno, že měsíční produkce 400 ks balíků pletiva je produkcí, která zajišťuje dosažení bodu zvratu při celkových nákladech ve výši 560 000 Kč. 1. Stanovte výši tržeb, kterou výrobce vykáže při měsíční produkci 640 ks balíků pletiva. 2. Jaká výše celkových nákladů zatíží produkci 640 ks balíků pletiva? (k výpočtu využijte výraz pro výpočet rentability nákladů) 3. Sestavte nákladovou funkci výrobce poplastovaného pletiva platnou pro měsíční období. Příklad č. 4: Podniky „A“ a „B“ pracují s různým podílem cizího a vlastního kapitálu (viz tabulka). Zisk z provozní činnosti (EBIT) je u obou podniků stejný a má hodnotu 800 000 Kč. Sazba daně z příjmu má hodnotu 24 %. Úroková míra za zapůjčený cizí kapitál činí 6 % p. a. Tabulka: výpočet výnosnosti vlastního kapitálu a úrokové míry Stanovte: 1. Jak působí finanční páka v rámci kapitálové struktury podniku „B“? 2. při jaké úrokové míře bude výnosnost vlastního kapitálu u obou podniků shodná? Příklad č. 5: (optimalizace kapitálové struktury) Stanovte zadluženost, při které kapitálová struktura vykáže optimální složení (zadluženost z[OPTIMÁLNÍ]), tj. průměrné celkové náklady (k[O]) vykážou minimální hodnotu. Vývoj nákladů na cizí i vlastní kapitál v závislosti na míře zadluženosti je uveden v následující tabulce. Sazba daně z příjmu pro sledované období má hodnotu 24 %. K výpočtům lze využít prázdné řádky tabulky. Míra zadluženosti (z) v % 0 10 20 30 40 50 60 70 80 Úroková míra (k[D]) v % p. a. - 6 7 8 9 10 11 12 13 Roční míra dividend (k[E]) v %. p. a. 14 14 14 14 14 14 14 14 14 Náklady na cizí kapitál (při zadluženosti z) Náklady na vlastní kapitál (při zadluženosti z) PRŮMĚRNÉ NÁKLADY NA KAPITÁL (k[O]) v % Příklad č. 6 Ve firmě „Povidla a marmeláda“ byla zjištěna za rok 2017 průměrná výše běžné zásoby prázdných skleniček (do kterých se marmeláda plní) ve výši 18 050 ks. Dodávky skleniček jsou zajišťovány pravidelně 2 krát měsíčně (24 krát v roce). Náklady spojené s objednávkou a dopravou prázdných skleniček činí 8 000 Kč za jednu dodávku. Náklady na skladování jednoho kusu skleničky po dobu jednoho roku byly ve firmě vyčísleny v hodnotě 2,40 Kč/ks. Stanovte: 1. Výši nákladů na „zásobovací činnost“ při současném systému objednávání skleniček za období jednoho roku 2. Optimální výši dodávky skleniček s cílem dosáhnout minimálních nákladů na „zásobovací činnost“ 3. Stanovte výši minimálních nákladů na „zásobovací činnost“ při optimální výši dodávky prázdných skleniček Rok 2017 Optimální výše dodávky poptávka P (ks) velikost dodávky D (ks) počet zásobovacích cyklů P/D (počet dodávek) náklady na jednu dodávku n[do] (Kč/dodávka) celkové náklady na dodávky n[do]^.P/D (Kč) průměrná výše zásoby D/2 (ks) jednotkové sklad. náklady 1 ks skleničky n[s] (Kč/sklen.) celkové náklady na skladování n[s]^.D/2 Celkové náklady: n[do]^.P/D + n[s]^.D/2