GEOGRAFIE
 České Republiky
1

https://encrypted-tbn3.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcQfFpp6gYVh7K3wS30JKz6RsZvcgjKtvJGxUuYyVKpVpXN
qJCjl príroda, krajinka, hory, chalupa GEOGRAFIE KRAJINNÁ SFÉRA
je věda, která v minulosti studovala planetu Zemi jako celek,
věda, která dnes studuje pouze část Země, tzv. krajinnou sféru.

MC900234625[1]
Co to je krajinná sféra ?
Životní prostředí člověka.
Část planety Země, která bezprostředně ovlivňuje život člověka.
Část planety Země mezi astenosférou a ozónosférou.
Souhrn přírodního a sociálního prostředí.
O 3
O 3
O 3
O 3
O 3
O 3

Krajinnou sféru tvoří přírodní prostředí a lidská civilizace a všechny její výtvory.
alaskan-highway zivotni_prostredi rainforestsunabsorb
old_town_hall_prague_czech_republic_photo_prague_gov MC900234625[1]
Jak dlouho se vyvíjí přírodní prostředí?
Jak dlouho se vyvíjí lidská civilizace?
Přírodní prostředí je komplex několika geosfér.

ÚVOD DO STUDIA GEOGRAFIE
ZÁKLADNÍ POJMY
geografie
•slovo pochází z řečtiny (geos – zemský, grafein – psát, popisovat)
•věda, která se zabývá studiem tzv. krajinné sféry
krajinná sféra - výsek zemského tělesa sahající od astenosféry po ozonosféru (O3)
zeměpis – doslovný český překlad výrazu geografie, bývá tak označován školní předmět, v němž se
vyučují převážně geografické poznatky

Výřez obrazovky
ÚVOD DO STUDIA GEOGRAFIE
ZÁKLADNÍ POJMY
GEOGRAFIE             =                         VĚDA
irak01 obraz15jana1.jpg
ZEMĚPIS                         =                         ŠKOLNÍ PŘEDMĚT

geografie
•původně se geografie zabývala studiem celé planety Země, jak se postupně poznatky rozšiřovaly,
odštěpovaly se z ní nové vědy (např. geologie) a objekt jejího studia se zúžil na krajinnou sféru
•geografie leží na pomezí přírodních, společenských a technických věd =˃ jde o vědu syntetickou a
komplexní , spojuje všechny tyto složky  a vyvozuje pravidla na základě poznatků z nich získaných
•při svém zkoumání se geografie čím dál tím více zaměřuje na člověka, jeho činnost a na faktory,
které ji ovlivňují
http://www.muzeum-umeni-benesov.cz/iid/mez-graf-komunikace/img/ISO-6.gif

•fyzická geografie (FG sféra) - zkoumá přírodní složky krajinné sféry
•litosféra - studuje složení zemské kůry a svrchního zemského pláště
•atmosféra – plynný obal Země

•hydrosféra – vodní obal Země

•pedosféra – půdní obal Země
•biosféra – zkoumá živé organismy v krajinné sféře
http://img.groundspeak.com/cache/a24fd5f4-fbf9-4cc2-82d9-cd60cab02b3d.jpg iso9001
http://www.korsika-ostrov.cz/img/auto/2/0/11.jpg 0a000001-b483-b89a.jpg
http://www.thelensflare.com/large/rabbit_11907.jpg
ČLENĚNÍ GEOGRAFIE

•socioekonomická geografie (SE sféra) – zaměřuje se na činnost člověka a jeho výtvory, patří sem:
•geografie obyvatelstva a sídel – zkoumá strukturu a rozmístění obyvatelstva a sídel na Zemi
•
•geografie zemědělství  – studuje zemědělskou činnost člověka ve vazbě ke krajinné sféře
•
•geografie průmyslu – studuje průmyslovou činnost člověka ve vazbě ke krajinné sféře
•
•geografie služeb  – všímá si nevýrobních aktivit člověka (služeb)
http://www.inforse.org/europe/fae/DOPRAVA/DOPRAVA%201.jpg Soubor:Dav lidi.png
http://www.stetronic.cz/obrazky/praxe_1.jpg factory-smoke.jpg

Další členění geografie
•obecná geografie – zkoumá jevy v krajinné sféře bez vtahu ke konkrétnímu regionu, vyvozuje obecně
platné závěry
•regionální geografie – zkoumá jevy v krajinné sféře vždy v konkrétním regionu (oblasti), vyvozuje
závěry platné jen pro něj (region může být různě velký – např. okres i světadíl)

Co je regionální geografie?
World pictures 1 czech-republic okres-nymburk-slepa-mapa Europe_mosaic MC900234625[1]
Geografie regionů (oblastí). Část geografie, která se zabývá zkoumáním krajinné sféry na úrovni
makro-, mezo- nebo i mikroregionů.
makroregion
mikroregion
mezoregion

Co je fyzická geografie?
Co je humánní geografie?
Část geografie, která zkoumá přírodní prostředí.
Část geografie, která zkoumá lidskou společnost a její působení.
geografie obyvatelstva                          geografie sídel
ekonomická geografie …
geomorfologie studiem tvarů, vzniku a stáří zemského povrchu, klimatologie , glaciologie - studium
ledovců, oceánografie …
MC900234625[1] MC900234625[1]
Geografie se dělí na několik disciplin. Čím se zabývají?

Co je politická geografie?
Co je kartografie?
MC900234625[1] MC900234625[1]
Věda, která zkoumá politickou mapu světa, t j. státy světa, jejich polohu, rozlohu, státní hranice,
vznik a vývoj států  a způsoby jejich řízení.
Věda o zhotovování                                                     a využívání map.
C:\Users\Lucie\AppData\Local\Microsoft\Windows\Temporary Internet
Files\Content.IE5\I62NPYE5\MC900383224[1].wmf
http://www.inflationproofinvestor.com/images/political_map_of_europe.jpg

1. PŘEDMĚT GEOGRAFIE
CESTOVNÍHORUCHU
1.Geografie cestovního ruchu se zabývá studiem zákonitostí, činitelů a skutečným rozmístěním
cestovního ruchu v oblastech různé velikosti a ekonomického potenciálu.
Je to interdisciplinární věda, jejíž součástí je regionální geografie, historie, socio-ekonomické
geografie, fyzické geografie, dějin umění, politologie, mezinárodní vztahy, ekonomie.
2.
2.Geografie cestovního ruchu je vědou „hraniční“ a syntetickou, navazuje na poznatky jiných
přírodních a společenských věd a využívá je ke svým analýzám.
14

Studium geografie cestovního ruchu se orientuje na:
uAvyhodnocení činitelů (faktorů a podmínek) a jejich lokalizační váhy obecně i v konkrétních
oblastech;
u
uA analýzu CR jako specifické formy, migrace populace mezi oblastí jejího vzniku a oblastí jejího
uspokojování ve vnitrostátním či mezinárodním měřítku;
u
uA vliv CR na změny ve struktuře a rozmístění hospodářství v oblasti jeho realizace;
u
uA vyhodnocování oblastí pro různé formy CR na základě přírodních a společenských předpokladů;
uA vymezení oblastí CR pro makroekonomické účely a použití.
15

PŘEDPOKLADY  ROZVOJE
CESTOVNÍHO RUCHU
uCestovní ruch se vyskytuje v oblastech, v nichž má pro svůj rozvoj nejlepší předpoklady.
u
uFunkční přístup k členění souboru předpokladů cestovního ruchu spočívá v tom, že se zjišťuje,
jakou úlohu nebo funkci hrají jednotlivé prvky tohoto souboru při určování místa výskytu, jeho
intenzity, jeho časového průběhu i složení účastníků cestovního ruchu.
u
uSoubor činitelů cestovního ruchu lze rozdělit na tři skupiny:
16

u1. Lokalizační předpoklady
- určující místo výskytu, lokalizace cestovního ruchu;
u
u2. Selektivní faktory
- umožňující výběr a stimulaci účastníků cestovního ruchu;
u
u3. Realizační podmínky
- dovolující uskutečnit, realizovat účast na cestovního
ruchu.
u
uJejich společným jmenovatelem je to, že se projevují vždy v prostorovém, územním uspořádání.
17

LOKALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY
CESTOVNÍHO RUCHU
uK lokalizačním předpokladům cestovního ruchu řadíme ty, jejichž příznivé hodnoty určují místo jeho
výskytu.
u
uDělí se na dvě podskupiny:

u        - přírodní podmínky cestovního ruchu;
u        - kulturně společenské podmínky cestovního
       ruchu.
18

Přírodní podmínky
ujsou stálé, do značné míry neměnné a uplatňují se zpravidla plošně ve větších územních celcích.
u
ua) R e l i é f
uHorizontální morfologie pevniny má v cestovním ruchu velmi konkrétní vliv na charakter a kvalitu
pobřeží, břehů, povrchových vod.
uMinimální hodnotu mají pobřeží bažinatá, skalnatá, strmá a těžko dostupná.
uNejvětší hodnotu mají písečné pláže, která se násobí rozsahem dalších atraktivit (skalní útvary,
jeskyně, ostrovy u pobřeží), za předpokladu příznivých klimatických podmínek.
19

uNejpříznivější předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu má vertikální členitost povrchu pevniny,
tzn. pohoří s relativními výškovými rozdíly a atraktivními výhledy do okolí.
u
uPřitažlivost horských oblastí z hlediska cestovního ruchu vyplývá i ze skutečnosti, že většina
populace, v hospodářsky vyspělých zemích s masovým rozšířením cestovního ruchu žije v nížinných
nebo rovinných oblastech, a proto jsou hory pro ni psychologicky zajímavé a přitažlivé podle zákona
kontrastu, navíc v horách je příroda méně dotčena lidskou činností než v nížinách.
20

Podle nadmořské výšky povrchu krajiny, rozlišujeme:
unížiny do 200 m n.m.
uvysočiny nad 200 m n.m.
u
uRoviny tvoří část zemského povrchu, který je málo členitý, téměř plochý a výškové rozdíly
nepřesahují 30 m, v praxi jde o monotónní zemědělské oblasti, které obyčejně nejsou cílem turistů.
u
uPahorkatiny většinou lemují okraje nížin a nebo vystupují jako jejich vyvýšené části, mají mírně
zvlněný povrch s výškovou členitostí od 30 do 150 m (Středočeská pahorkatina, Hlučínská
pahorkatina). Pro svou jednotvárnost neposkytují příznivé předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu.
21

uVrchoviny mají členitější povrch a hustší síť údolí, výškový rozdíl mezi údolním dnem a nejvyššími
vrcholy vrchovin se pohybuje od 151 do 300 m (Děčínská vrchovina, Drahanská vrchovina, Bílé
Karpaty) a jsou ideálními terény pro pěší turistiku.
u
uHornatiny představují výškové rozdíly mezi dnem údolí a hřebeny již od 301 do 640 m. Výškové
rozdíly do 470 metrů již vytvářejí vhodné podmín- ky nejen pro běžnou turistiku, ale i pro zimní
sporty, zvláště pro rekreační lyžování (Hostýnské a Vsetínské vrchy). Hornatiny s výškovými rozdíly
mezi dnem údolí a hřebeny pohoří 471 až 640 metrů jsou většinou těžko přístupné, ale pro účastníky
cestovního ruchu vytvářejí atraktivní prostředí vyhledávané turisty i lyžaři (Šumava, Krušné Hory,
ale i části M. Beskyd a H. Jeseníku).
22

uNejčlenitější povrch mají velehory, k nimž se řadí nejvyšší a nejmohutnější části vysokých pohoří.
u
uNa malém území se tu střídají hluboká údolí a úzké skalnaté hřebeny s ostrými štíty, výškové
rozdíly přesahují 640 m (Nízké a Vysoké Tatry).
u
uPro turisty jsou přitažlivou kulisou, vyžadují vysokohorskou dopravní infrastrukturu, jsou rájem
zejména horolezců a lyžařů.
23

b)  K l i m a t i c k é    p o m ě r y
uPodnebí, klima, představuje celkový charakter denního, sezónního nebo ročního průměru počasí - je
jednou z hlavních podmínek realizace a rozmístění CR, na který působí prostřednictvím hodnot svých
prvků (teplota, množství srážek a jejich rozdělení, množství - radiace slunečního svitu, vlhkost
vzduchu ap.) ve vztahu k biologickým potřebám lidského organizmu.
u
uNa naší planetě se vyskytuje 13 základních podnebných pásem (rovníkové, 2 subrovníkové, 2
tropické, 2 subtropické, 2 mírné, 2 subarktické, arktické a antarktické), která jsou seřazena od
rovníku k pólům.
24

uV okolí rovníku přijímá zemský povrch 6 až 7 krát více sluneční energie než v oblasti zemských
pólů, průměrná teplota vzduchu směrem od rovníku k pólu proto klesá od 28°C až pod bod mrazu.
u
uPro cestovní ruch však mohou mít značnou hodnotu i příznivé mikroklimatické poměry jednotlivých
středisek a regionů cestovního ruchu (teplotní inverze, déle trvající sněhová pokrývka na svazích
odvrácených od slunce ap.).
25

Rovníkové podnebné pásmo
uje charakterizované vysokými a vyrovnanými denními teplotami (24°C až 28°C) nejen v průběhu dne,
ale i v průběhu roku, denně zde prší a proto patří toto pásmo k nejvlhčím na Zemi.
u
uVětšímu rozvoji cestovního ruchu zde brání především nepříjemná vlhkost vzduchu, která způsobuje
neustálé pocení.
u
uTeplota mořské vody umožňuje koupání po celý rok.
26

Subrovníkové podnebné pásmo
uNa severní i jižní polokouli se k rovníkovému pásu přimyká subrovníkové podnebné pásmo, v němž se
výrazně projevují rozdíly mezi sušším, chladnějším zimním a deštivým, teplým letním obdobím.
u
uV těchto podnebných pásmech jsou velmi příznivé klimatické předpoklady pro rozvoj cestovního
ruchu, zejména koupání v moři, v zimní polovině roku, kdy je převážně sucho a průměrné denní
teploty dosahují 20 až 25°C, voda ve volné přírodě umožňuje koupání.
27

Tropické pásmo
uV okolí obratníku Raka na severní polokouli a obratníku Kozoroha na jižní polokouli leží tropické
pásmo se suchým a horkým podnebím.
u
uV těchto oblastech se nachází většina pouští na Zemi.
u
uI přes teplé počasí, 28 až 30°C, většímu rozvoji cestovního ruchu brání sucho.
u
uNa mořském pobřeží v tomto pásmu je možno se koupat po celý rok.
28

Subtropické pásmo
uPříznivé podmínky pro rozvoj cestovního ruchu mají oblasti rozložené v příjemném podnebí, ve
kterém v létě převládá suché a teplé počasí a v zimním období prší (oblast Středozemního moře,
Madeira a Kanárské ostrovy, Florida a Kalifornský poloostrov).
u
uKoupání je možné od časného jara do pozdního podzimu.
29

Mírné podnebné pásmo
uPásmo mírného podnebí se rozkládá zhruba mezi 40° a 60° zeměpisné šířky na obou polokoulích.
uToto počasí odpovídá našim podmínkám (Praha 49° severní zeměpisné šířky). Typickým znakem našeho
klimatu je pravidelné střídání poměrně stejně dlouhých čtyř ročních období a velká závislost teplot
vzduchu a srážek na poloze konkrétního území vůči oceánům a mořím s ohledem na vertikální
členitost.
uKlimatické předpoklady jsou vhodné jak pro zimní, tak i pro letní cestovní ruch.
30

Pásmo subarktické a arktické
na severní polokouli,
subarktické a antarktické
na jižní polokouli
uMezi póly a pásmem mírného podnebí leží klimatická pásma s dlouhou zimou a krátkým létem  -
subarktické a arktické na severní polokouli, subarktické a antarktické na jižní polokouli.
u
uVzhledem k nízkým teplotám vzduchu (kolem bodu mrazu) nemají tyto oblasti Země příznivé
předpoklady pro koupání ve volné přírodě.
31

c)  H y d r o l o g i c k é    p o m ě r y
uV globálním měřítku patří k nejdůležitějším lokalizačním podmínkám pro rozvoj dlouhodobého i
krátkodobého cestovního ruchu.
u
uPodzemní vody vytvářejí předpoklady pro střediskovou koncentraci cestovního ruchu, především to
platí o minerálních pramenech s léčebnými účinky.
uLázeňská střediska patří historicky k nejstarším centrům cestovního ruchu (Vichy, Wiesbaden,
Baden-Baden, Spa, Badgastein, Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Piešťany).
uVelmi atraktivní jsou gejzíry (Island, Nový Zéland, Yellowstonský národní park, Herlany).
32

Povrchové vody
uJejich zejména sezónní využitelnost je závislá na teplotních poměrech. Svým charakterem vytvářejí
předpoklady pro areálové rozmístění zařízení CR.
uJejich hodnotu zvyšuje nebo snižuje řada komponentů (teplota a čistota vody, ekologická kvalita
pobřeží, břehů a přilehlého okolí).
u
uŘeky mají význam především v uspokojování krátkodobých forem CR. Velkou atraktivitou je plavba a
vodopády (Grand Canyon, Niagarské vodopády, alpské vodopády, horské vodopády ve Skandinávii,
Viktoriiny vodopády, nejdelší vodopád na světě Angel - 1000 m ve Venezuele, vodopády v Jihoafrické
republice a na Novém Zélandě).
33

Moře
ujsou z povrchových vod nejpřitažlivější, mají význam pro dlouhodobé pobyty - rozhodujícími
činiteli pro turisty jsou teplota, kvalita pláží, malé dmutí moře, rybolov, sportovní vyžití ap.
94% veškerých vod-ních zásob na Zemi soustřeďuje světový oceán.
u
uNejvětší rozlohu, 50%, představuje Tichý oceán (nejvýznam-nější oblasti CR se nacházejí na
severoamerickém pobřeží Tichého oceánu: Kalifornie, Acapulco; intenzívně se využí-vají Havajské
ostrovy, oblast JV Austrálie a další - problémem jsou velké vzdálenosti).
34

uV Indickém oceánu, 21% rozlohy, se uplatňuje zahra-niční CR především na ostrovech Mauritius,
Réunion, Seychely a Madagaskar, taktéž i na pobřeží Thajska (střediska Phuket, Phangnga).
u
uAsi 25% rozlohy představuje Atlantský oceán, který omývá tři kontinenty, kde se CR soustřeďuje na
ostrovech amerického Středomoří, ale i na Azorských a Kanárských ostrovech, na marockém pobřeží a
písečných plážích jihozápadní Evropy.
u
uPro Evropu platí, že 50% jejího CR se realizuje ve Středomoří (teploty voda 24 - 28°C). Chladnější
vody má Balt (18°C) i Černé moře (24°C), proto mají pro rozvoj CR mnohem nižší hodnoty.
35

Jezera a umělé vodní plochy
use v cestovním ruchu uplatňují v obdobných souvislostech jako moře.
u
uTradičně jsou silně navštěvována jezera alpské oblasti, rovněž jezerní komplexy ve Velké Británii,
v Polsku Mazurská jezera a jezera v jižní části Finska, velký zájem turistů je i o Balaton a
Ladošské jezero.
u
uVelký význam, nejen národohospodářský a ochranný, mají rybníky a přehrady.
36

d)  F l o r a   a   f a u n a
uK přírodním lokalizačním předpokladům patří i rostlinstvo a živočišstvo.
u
uRostlinstvo přestavuje rozmanitý kryt zemského povrchu, který je souvisle rozšířen v teplejších a
vlhčích podnebných pásmech. Z velkého bohatství zastoupení rostlinných druhů mají největší význam
pro cestovní ruch lesy, turisticky nejvyužívanější jsou listnaté a jehličnaté lesy mírného
podnebného pásu.
uZvláštní postavení pro cestovní ruch mají pralesy, národní parky a botanické zahrady (nejstarší v
italském Salermu). Světově proslulé jsou atraktivní porosty sekvojí v národním parku Muir Woods u
San Franciska, obřích sekvojí v národním parku Sequoia v Kalifornii.
37

uV Čechách se zájem soustřeďuje na Žofínský a Boubínský prales a na Moravě na zbytky beskydského
jedlobukového pralesa Mionší v Dolní Lomné.
u
uZajímavé vegetační formace najdeme na maďarské pusztě, v Camargue v deltě Rhôny, ve stepní oblasti
Andalusie, v Lüneburském vřesovišti jižně od Hamburku, v lužních lesích podél Dunaje.
u
uTaké různorodosti a zvláštnosti živočišné říše podporují cestovní ruch. Turisticky atraktivní jsou
zejména velcí savci, ať volně žijící v přírodě nebo v safari parcích či zoologických zahradách,
kterých je na světě téměř 1000, nejstarší je ve Vídni (z r. 1752).
u
uMezi nejnavštěvovanější patří národní park Serengeti (12.950 km²) v Tanzanii, Krügerův park (19
485 km²) v Jihoafrické republice a další.
38

e)  K u l t u r n í    a   s p o l e č e n s k é
p ř e d p o k l a d y, a t r a k t i v i t y
r o z v o j e   C R
uNa vznik středisek a oblastí cestovního ruchu se podílejí nejen přírodní činitelé, ale i výsledky
tvůrčí činnosti člověka.
u
uSkutečnost sama dokazuje, že k největším centrům cestovního ruchu na světě patří také mnohá
historická města, která přitahují návštěvníky hlavně svéráznými architektonickými památkami a
bohatstvím uměleckých sbírek vystavených v muzeích, galeriích či na hradech a zámcích.
39

Kulturně historické památky
umají mezi společenskými podmínkami a atraktivitami největší váhu a význam, jejich vliv na využití
v cestovním ruchu je dán jejich zvláštností, uměleckou a historickou hodnotou.
u
uMezi nejpřitažlivější patří architektonická díla jednotlivých historických slohů a epoch, moderní
architektury, ale i různé užitkové stavby, ať již jako objekty samostatné nebo soustředěné do
historických jader měst, či archeologická naleziště.
40

uVelice navštěvované jsou také místa velkých vojenských bitev a událostí spojených s válkami, ať
již jde o vojenské památníky či koncentrační tábory, bez ohledu na politický význam a obsah.
u
uKromě vlastních staveb je předmětem zájmu jejich výzdoba (sochařská, malířská, řezbářská),
případně i další objekty výtvarného umění (mobiliář, cenné předměty ap.).
41

Kulturní zařízení
utvoří soubor atraktivit diferencovaného určení a funkce s rozdílným významem pro CR. Většina z
nich vystupuje jako doplněk jiných památek. Řada akcí, které jsou v nich organizovány, je buď
jednorázová nebo sezónní. Pro většinu zařízení je typické střediskové rozmístění, areálový
charakter mají pouze skanzeny.
u
uPodle charakteru provozu se dělí:
u   - na zařízení soustřeďující sbírky různého druhu (muzea, galerie, knihovny, skanzeny, arboreta
aj.)
u   - zařízení, jejichž prostřednictvím se realizují kulturní i další akce (divadelní představení,
koncerty, hudební, filmové či jiné festivaly, jarmarky, folklórní a další slavnosti, kongresy a
sympozia aj.).
42

uNejvětší význam mají muzea a galerie:
u
uA pařížský Louvre (4,8 ha, 260 sálů, 500 tisíc exponátů, Mona Lisa),
uA Ermitáž v Sankt Peterburgu (5 mil. návštěvníků, 400 sálů), Metropolitan Museum of Arts v New
Yorku (13 ha plochy sálů, 4 mil. návštěvníků),
uA British Museum v Londýně (sbírky antických skulptur a knihovna),
uA Národní galerie antického umění v Římě, muzea ve Vatikánu,
uA muzeum Prado v Madridu,
uA Galerie Uffizzi a Pitti ve Florencii.
43

Kulturní význam některých měst
uznásobují divadelní a operetní představení a koncerty, filmové, hudební, televizní  a jiné
festivaly.
u
uNejvětší světové scény: milánská Scala (z r. 1778, 3600 míst, 6 balkónů a galerií), Metropolitan
Opera v New Yorku (z r. 1966, 3788 míst, scéna široká 71 m, hluboká 45 m), Velké divadlo v Moskvě
(16 balkónů a galerií, 3000 míst), Radio City Music Hall (Rockefeller Center v New Yorku, 6200
míst).
u
uPro masovou účast mají pro CR význam společen-ské, zábavní i sportovní akce a podniky, návštěva
zábavných parků, např. olympijské hry, mistrovství různých sportů, festivaly populární a zábavné
hudby, jazzu, karnevaly, folklórní a historická představení, Prater, Tivoli, Suiss Miniatur, Europa
Park, Murodam, Disneyland aj.
44

uTradiční pohyb obyvatelstva, který předcházel modernímu CR a který se dochoval do dnešní doby,
představují akce související s náboženskými slavnostmi a poutěmi.
u
uMezi světově proslulá poutní místa patří: Lourdes v JZ Francii, ročně kolem 5 mil. poutníků,
(60.000 nemocných); Fátima v Portugalsku, 4 mil. návštěvníků; Częstochowa (Černá Matka Boží -
patronka Polska, 4 mil.; Padova, sv. Antonín, 3 mil.; Santiago de Compostela ve Španělsku, ostatky
sv. Jakuba, patrona země, poutě s tradicí od 9. století, 3 mil. návštěvníků; Assisi v Itálii, sv.
František, zakladatel františkánského řeholního řádu, 2.5 mil.; Mekka a Medína, nejposvátnější
místa islámu v Saudské Arábii, 5 mil. poutníků; Vărănasi (Benares) v sev. Indii na řece Ganges,
miliony hinduistů.
45

Města
ujsou také sídlem mnohých administrativních a řídících orgánů, centrálních institucí, které mají
čilé kontakty  s partnerskými organizacemi v rámci regionu, státu či mezinárodní.
u
uUdržování těchto kontaktů vyvolává i tzv. služební cestovní ruch, jehož účastníci necestují za
účelem rekreace, zábavou či poznáním, ale z pracovních důvodů, pro které nebyly v minulosti
považování za účastníky CR. Ale i tito služebně cestující mají stejné požadavky na služby CR jako
ostatní turisté (doprava, ubytování, stravování), ale i na další doplňkové služby.
46

SELEKTIVNÍ FAKTORY CESTOVNÍHO RUCHU
uSelektivní  - stimulační faktory dokumentují způsobilost společnosti zúčastnit se cestovního
ruchu.
u
uProjevují se geograficky, na určitém území a mají také primární význam pro jeho rozvoj.
u
uJejich prostřednictvím se mohou využít podmínky (předpoklady) pro cestovní ruch v konkrétních
oblastech, střediscích cestovního ruchu.
u
uDělí se na:
47

ua) objektivní faktory
 - mírové uspořádání světa, terorismus ve světě, vnitropolitická situace a charakter politického
systému, celní, devizový a hraniční režim, ekonomické předpoklady (dosažená životní úroveň, fond
volného času, životní styl), demografickou skladbu obyvatelstva, urbanizace, stav životního
prostředí a ekologie v oblastech koncentrace hospodářských aktivit;
u
ub) subjektivní faktory
- kulturní úroveň, vzdělanost, tradice a psychologie v rozhodování obyvatelstva, reklama, propagace
ap.
48

3.REALIZAČNÍ PODMÍNKY
uRealizační podmínky umožňují realizovat nároky účastníků cestovního ruchu v oblastech, v nichž
jsou pro rozvoj cestovního ruchu nejpříznivější předpoklady. Realizační podmínky cestovního ruchu
se dělí na dvě podskupiny:
u
u 1. Komunikační podmínky cestovního ruchu.
u
u 2. Materiálně - technickou základnu cestovního
         ruchu.
49

a)K o m u n i k a č n í    p o d m í n k y
a)Komunikace - doprava patří mezi základní podmínky realizace cestovního ruchu. Účastníci
cestovního ruchu využívají existující síť silničních, železničních, leteckých a vodních komunikací.
b)S rozvojem poptávky po cestovním ruchu význam dopravy pro jeho realizaci i rozmístění roste.
c)Moderní doprava zvyšuje dostupnost rekreačních oblastí, což vede ke zvyšování průměrných
přepravních vzdáleností. Rozhodující část světového dopravního systému byla vybudována a funguje
pro jiné hospodářské účely.
50

uStěžejní úlohou této sítě je zabezpečovat minimální časové limity potřebné k překonání vzdálenosti
mezi místem trvalého bydliště účastníků CR a místem, které chtějí navštívit.
uDélka a míra únosnosti těchto limitů je přímo úměrná délce volného času účastníků CR, na
dvoutýdenní dovolenou jsou turisté ochotni cestovat i půl dne, zatímco při cestě na víkend jen pár
hodin.
uSnadná dosažitelnost atraktivní oblasti však může vést k předimenzování CR do té míry, že se sníží
hodnota jeho využití.
uMasová individuální automobilová doprava přispívá k celkovému zhoršování životního prostředí v
oblastech s velkou intenzitou CR.
51

Železniční doprava
uslouží potřebám především kontinentálnímu CR a to k přepravě na velké vzdálenosti. Byla prvním
odvětvím dopravy, které poskytlo své služby CR a rozšířilo tak předpoklady pro masový rozvoj CR v
mezinárodním měřítku.
u
uŽelezniční doprava se modernizuje nejen zlepšováním vozového parku, ale i rychlostí spojů,
zaváděním Inter City a Euro City - přímých rychlých vlaků, využíváním restauračních, lehátkových,
lůžkových, vyhlídkových, tanečních a kulturních vagónů (video, hry ap.).
u
uV přímořských státech slouží i kooperace železniční a námořní dopravy (ferry-boaty), v horských
oblastech jsou to specializované horské dráhy.
52

Automobilová doprava
use stala objemem přepravovaných účastníků cestovního ruchu vedoucím odvětvím přepravy ve
vnitrostátním i mezinárodním měřítku.
u
uRozhodující část připadá na individuální motorismus, který si vyžádal rozvoj dálniční sítě, silnic
pro motorová vozidla a obslužných služeb (čerpadla pohonných hmot, opravny, motoresty, motely,
autokempinky, žlutí andělé ap.).
u
uRelativně hustá silniční síť rozšiřuje mobilitu automobilové dopravy a tím i prostorové využití
velkých území cestovním ruchem.
53

Vodní vnitrozemská doprava
use uplatňuje pro potřeby cestovního ruchu  v závislosti na vodních cestách na velkých řekách a
jezerech.
u
uProto se setkáváme s pravidelnou lodní dopravou jen na Volze, Oce, Dněpru a Donu, Dunaji, Labi,
Rýnu a Seině.
u
uNepravidelná vodní doprava slouží pro sezónní zájezdy i na jiných řekách, pokud jsou břehy
vroubeny historickými a architektonickými památkami nebo k lodním výletům po horských jezerech či
přehradních nádržích.
54

Námořní doprava
uFunkce námořní dopravy k cestovnímu ruchu se podstatně mění, její význam jako přepravy na větší
vzdálenosti klesá, udržuje si však svůj význam na vnitřních mořích, v kabo-tážní dopravě a při
přepravě na ostrovy bez letecké dopravy.
u
uV poslední době se také orientuje na komfort služeb, které nevyžadují rychlou přepravu a to při
realizaci tzv. okruž-ních tematických plaveb na trasách spojujících atraktivní místa na pevnině
(zejména oblast Středozemního, ale i Baltského a Severního  moře).
uPo dobu plavby je pro účastníky zajištěn bohatý program o který se na lodích starají desítky
animátorů.
55

Letecká doprava
use v cestovním ruchu prosadila především při přepravě na velké vzdálenosti.
u
uDíky své rychlosti zkracuje vzdálenosti na minimální časové limity, nabízí komfort, pohodlí, dnes
i velkokapacitní letadla.
u
uPro cestovní ruch mají především význam charterové lety, kterých využívají cestovní kanceláře k
přepravě v období turistické sezony a na speciální mezinárodní akce (veletrhy, výstavy, sportovní
utkání, kongresy ap.).
56

b)  M a t e r i á l n ě    t e c h n i c k á
    z á k l a d n a
uUbytovací a stravovací zařízení tvoří podstatnou část materiálně technické základny CR, která
zabezpečuje realizaci cestovního ruchu.
u
uÚnosnost území limituje další výstavbu těchto zařízení.
u
uStruktura lůžek se přizpůsobuje charakteru lokalizačních předpokladů a má stálý nebo sezónní
charakter.
u
uStravovací zařízení slouží účastníkům CR k uspokojení potřeb stravování, ale i zájmu o různé druhy
zábavy (restaurace, jídelny, grily, snack-bary, bary, vinárny, kavárny, výčepy, koliby, salaše
ap.).
57

Doplňková zařízení cestovního ruchu
uSkupina dalších zařízení materiálně technické základny cestovního ruchu tvoří doplňková zařízení
cestovního ruchu s rekreační funkcí (hřiště, bazény, sauny, tělocvičny, kuželny, sjezdovky,
lyžařské běžecké tratě, lyžařské vleky, aquaparky, vodní tobogany, vodní lyžování, tenisové kurty,
minigolf, golf, dětská hřiště, amfiteátry ap.).
u
uNesmíme zapomenout i na zařízení, která bezprostředně podporují nebo organizují  rozvoj cestovního
ruchu (cestovní kanceláře, informační kanceláře, komunální a zdravotní služby, telekomunikace aj.).
58

4. VLIV CESTOVNÍHO RUCHU NA EKONOMIC-
    KOU STRUKTURU OBLASTI
uMasový rozvoj CR působí na strukturu hospodářství v oblastech jeho realizace, v jejich zázemí,
uvnitř i vně celého národního hospodářství jako celku - multiplikační efekt cestovního ruchu.
Strukturální změny vyvolané CR probíhají především v těchto rovinách:
uurčité obory hospodářské činnosti jsou vlivem CR rozšiřová-ny nebo nově zaváděny (produkce
zeleniny, ovoce, speciál-ních potravinářských produktů a polotovarů, výroba suve-nýrů), dopravní
infrastruktura je přizpůsobována jeho potřebám;
upod tlakem rozvoje CR ustupují původně profilující obory hospodářské aktivity;
uobory činnosti, které ohrožují rozvoj a funkce CR se ruší nebo omezují.
59

uCestovní ruch se v hospodářství konkrétní oblasti (střediska) projevuje dvojím způsobem:
u
u       - je profilujícím oborem hospodářské aktivity;
u       - je doplňkovým oborem hospodářství.
u
uad1) Oblasti tohoto charakteru se zpravidla ekonomicky zformovaly tak, že od počátku fungovala pro
potřeby CR (Typ A) a nebo se postupně vytvářela změnou struktury hospodářské aktivity (Typ B) na
základě využívání přírodních a společenských podmínek, jejichž hodnota pro využití CR byla
objevována.
60

uTyto oblasti patří zpravidla k nejvýznamnějším z hlediska vnitrostátních či mezinárodních poměrů,
mají k dispozici atraktivní přírodní a společenské podmínky a vysokou úroveň vybavenosti
v materiálně technické základně. Jejich gravitační zázemí je územně rozsáhlé, vytvářejí základní
schéma rozmístění realizace CR ve vnitrostátním i globálním měřítku.
u
uTypickými středisky typu A jsou lázně (kromě léčebných zařízení mají řadu dalších – sportovní,
rekreační, zábavní podniky, kulturní zařízení a instituce), střediska při mořském pobřeží vodních
plochách vůbec a v horských oblastech.
u
uŘada oblastí patří mezi typ B, kdy s rozvojem CR došlo k potlačení či oslabení původní hospodářské
funkce.
61

uTypickými příklady této transformace jsou některé horské a podhorské oblasti. CR zde podnítil
rozvoj městských center uvnitř jejich území nebo na přístupových trasách (Garmisch-Partenkirchen,
Chamonix, Innsbruck aj.).
u
uad 2) Oblasti tohoto charakteru mohou být přesto objemem CR významná. Typickým příkladem jsou
velká města s řadou kulturně historických a dal-ších atraktivit, některá z nich mají mezinárodní
význam (Řím, Londýn, Paříž, Praha apod.). Pozitivní je skutečnost, že návštěvnost je rozprostřena
po celý rok. Výhodou je, že zařízení budovaná původně pro jiné účely může využívat i CR.
62

uPotenciál oblasti pro využití CR, který se vyjadřuje komplexem ukazatelů a kategorií, přestavuje
jeho objektivní způsobilost – možnosti rozvoje v jeho různých formách bez ohledu na to, zda se
v konkrétním čase realizuje.
u
uKapacita oblasti je vyjádřena limitujícími hodnotami, které dovolují předpokládat, že nenastane
negativní narušení vlastního potenciálu.
u
63