Geografie cestovního ruchu a vývoj cestovního ruchu v České republice Ing. Patrik Kajzar, Ph.D. Vznik fenoménu •Rané formy „cestovního ruchu“ •Náboženské poutě •Zachyceny například Geoffrey Chaucerem: „The Canterbury Tales“ (1387 – 1400) 200px-Geoffrey_Chaucer_-_Illustration_from_Cassell%27s_History_of_England_-_Century_Edition_-_publi shed_circa_1902 Vznik fenoménu •Rané formy „cestovního ruchu“ •Osvícenství, romantismus •The Grand Tour (1660 – 1840) •Návrat k přírodě •George Gordon Byron (Childe Harold´s Pilgrimage) •Karel Hynek Mácha (Pouť krkonošská) Macha_karel 200px-George_Gordon_Byron2 4 Cestovní ruch v moderním pojetí •Podmínky pro vznik: •Dostupnost dopravy pro široké masy obyvatelstva •Introdukce nových typů hromadné dopravy a rozvoj dopravních sítí •Vznik kategorie volného času v souvislosti se změnou motivací obyvatelstva •Vznik nového podnikatelského sektoru Cestovní ruch v moderním pojetí •Uvedené podmínky byly naplněny především v souvislosti s průmyslovou revolucí a modernizačními procesy s ní spojenými •Rozvoj výrobních vztahů zapříčinil zkracování pracovní doby •Byly uspokojeny základní životní potřeby tudíž mohly být saturovány i některé další z hlediska čistého přežití méně důležité Box 1: Velká Británie: kolébka cestovního ruchu •Země na špičce vědecko-technického vývoje •Země na špičce sociálně-kulturního vývoje •Nejbohatší země tehdejšího světa •První země, kde se masově rozvíjel cestovní ruch v pojetí blízkém dnešnímu (polovina 19. století; v našich zemích spíše až konec 19. století, Morava až začátek 20. století) Velká Británie: kolébka cestovního ruchu •Vzorec rozvoje domácího cestovního ruchu do konce 19. století •Vnitrozemská lázeňská letoviska vznikla již v polovině 18. století (Bath, Tunbridge Wells…) •Přímořská letoviska jižního pobřeží Anglie: hlavně Kent a Sussex: Brighton, Bournemouth… z důvodu blízkosti Londýna (stále se uplatňují především zdravotní motivace) •Železnice, průmyslová revoluce a rozvoj masového cestovního ruchu na pobřeží •Městská a horská turistika •Difúze vzorců chování třídním systémem směrem dolů Cestovní ruch v moderním pojetí •Vliv literárního díla (travelogue): •Jerome Klapka Jerome: „Three Men in a Boat: to say nothing of the dog“ (1889) •Masové napodobování příběhu Jerome K. Jerome Cestovní ruch ve 20. století a dnes •Po obou světových válkách vždy skokově vzrostl význam cestovního ruchu v životě obyvatel i ve světové ekonomice •Jeho hlavním úkolem je regenerovat fyzické i duševní síly, které jsou vyčerpány v souvislosti s negativními vlivy ekonomické činnosti: urbanizační procesy (koncentrace obyvatelstva), poškození životního prostředí, odtržení lidí od přírody apod.) •Cestovní ruch se stal masovým jevem Cestovní ruch ve 20. století a dnes •Obecná, poměrně široká definice cestovního ruchu •„forma upokojování potřeb reprodukce fyzických a duševních sil člověka, a to mimo každodenní životní prostředí a obvykle ve volném čase“ Cestovní ruch ve 20. století a dnes •Cestovní ruch je dnes v rámci celé planety nejrychleji se rozvíjejícím ekonomickým odvětvím •Nárůst je do té míry masivní, že se CR označuje za největší světový průmyslový obor •1995: 567 miliónů příjezdů, 372 miliard USD •2001: 700 miliónů příjezdů, 476 miliard USD •2000: globální turistický průmysl 11 % HDP, 200 miliónů pracovních míst (8 % celkové zaměstnanosti) •2012: 1 035 miliard příjezdů Cestovní ruch ve 20. století a dnes •Domácí cestovní ruch je pak několikanásobně větší •(v závislosti na vyspělosti daného státu) •Odhaduje se, že na cestovním ruchu přímo ekonomicky závisí 74 miliónů lidí •(doprava, ubytování, zábava atd. atd.) •Cestovní ruch se považuje za prostředek větší mezinárodní integrace a jednu z cest k prosperitě zemí třetího světa •Cestovní ruch však má i své negativní dopady NOVOVĚK – počátek 21. století •cestovní ruch je i nadále na vzestupu •jeho rozmach je ovlivněn především prudkým rozvojem výpočetní techniky, především pak internetu a mobilních komunikátorů (telefon, navigace atd.) •elektronický nákup zájezdů, cestovních dokladů (např. letenek), ubytování, služeb •rychlé porovnání nabízených služeb jednotlivých poskytovatelů •rychlý přístup k informacím, které motivují obyvatelstvo k zájmu o cestování •odstranění komunikačních a administrativních bariér (např. vyřizování víz atd.) http://www.abax.cz/img/cw/onev.jpg Vývoj geografie cestovního ruchu •Geografie CR je mladá disciplína (30. léta 20. století) •První práce s problematikou CR vznikaly v zemích, kde: •Buď existovaly přírodní předpoklady pro rozvoje CR (Rakousko, Švýcarsko, Francie, USA) •Nebo místní obyvatelstvo bylo dostatečně schopné a ochotné účastnit se CR (Velká Británie, Francie, USA, Německo) Vývoj geografie cestovního ruchu •Geografie CR je mladá disciplína (30. léta 20. století) •První práce s problematikou CR vznikaly v zemích, kde: •Buď existovaly přírodní předpoklady pro rozvoje CR (Rakousko, Švýcarsko, Francie, USA) •Nebo místní obyvatelstvo bylo dostatečně schopné a ochotné účastnit se CR (Velká Británie, Francie, USA, Německo) Vývoj geografie cestovního ruchu - stručně •Předvědecké období (polovina 19. stol. až 1918) •Základy systematického zkoumání geografických problémů cestovního ruchu (1918 - 1945), formování statistiky cestovního ruchu •Formování vědeckého výzkumu cestovního ruchu, období základních výzkumů a vytýčení hlavních směrů dalšího rozvoje (1945- 1960), rozvoj regionální geografie cestovního ruchu •Sociologické období (1960 - 1970) •Období exaktních metod a vědecké kritiky (1970 - 1985) •Ekonomické a ekologické problémy, komplexní výzkum (po roce 1985) Zakladatelé geografie cestovního ruchu •A. Grünthal a hlavní úkoly geografie CR (1934) •Určit rozšíření cestovního ruchu na zemském povrchu •Určit jeho podmíněnost vzhledem k přírodním podmínkám •Určit jeho zpětné působení na krajinu •S. Leszczycki (1937, 1939) Zakladatelé geografie cestovního ruchu •Hans Poser (1939) •Definice CR: „lokální nebo územní nahromadění cizinců s přechodným pobytem, které podmiňuje vznik vzájemných vztahů mezi cizinci na jedné straně a domácím obyvatelstvem, městem a jeho územím na straně druhé“ •Poser, H. (1939): Geographische Studien über den Fremdenverkehr im Riesengebirge. Ein Beitrag zur geographischen Betrachtung des Fremdenverkehrs. Abhandlungen der Gesellschaft der Wissenschaften zu Göttingen. Mathematisch-Physikalische Klasse. Dritte Folge, Heft 20 (Berlin: Weidmann). Zakladatelé geografie cestovního ruchu •Hans Poser (1939) •Činitelé podílející se na formování oblastí cestovního ruchu: •Rozdíly v charakteru krajiny navštěvovaného místa a místa trvalého pobytu návštěvníka •Poloha navštěvovaného místa •Vzdálenosti a možnosti dopravního spojení s průmyslovými a obytnými centry •Počet, hustota, věková a sociální struktura obyvatelstva v okolí navštěvovaného místa •Majetkové poměry a velikost příjmů obyvatel •Psychologické podněty obyvatel a propagace •Vliv politických hranic Jména v oblasti geografie cestovního ruchu •Francie: P. Defert (1952) •Velká Británie: C. M. Hall, S. J. Page (2002); L. Hall, A. A. Lew (1998); Shaw, A. M. Williams (2002); J. T. Copock; D. Pearce (1987) •Polsko: J. Warszyńska, A. Jackowski (1978) Geografie cestovního ruchu v bývalém Československu •První práce ze 30. let minulého století se věnovaly lázeňství •Po 2. světové válce se geografii cestovního ruchu věnoval např. V. Häufler (1955), i když nikoliv jako hlavní disciplíně Geografie cestovního ruchu v bývalém Československu •Samostatná disciplína se etablovala až v 60. letech minulého století •Stanislava Šprincová (Olomouc) •fenoménem druhého bydlení, horská a podhorská rekreace v oblasti Jeseníků, rekreační zázemí Olomouce Stanislava Šprincová Geografie cestovního ruchu v bývalém Československu •Václav Gardavský (1969, 1975, 1993) – Praha •druhé bydlení a obecná geografie rekreace •Peter Mariot (Bratislava) •Zásadní publikace: „Geografia cestovného ruchu“ (1983) •Miroslav Havrlant (Ostrava) •rekreační zázemí ostravské aglomerace Současná témata geografie cestovního ruchu v ČR •Druhé bydlení •Lokalizační faktory •Prostorová analýza •Únosná kapacita a udržitelný turismus •Regionalizace CR Geografie cestovního ruchu dnes •Praha UK: •Dana Fialová, Ivan Bičík, Jiří Vágner •Praha VŠE: •René Wokoun • bicik fotka fotka foto, René Wokoun Cestovní ruch na území České republiky •rozvoj v kontextu evropských dějin, kde počátky moderního cestovního ruchu spadají do druhé poloviny 19. století • v českých zemích se v 19. století budovala především infrastruktura základních služeb (dopravní, ubytovací a stravovací služby) a infrastruktura lázeňských míst • zvláštní význam pro rozvoj cestovního ruchu mělo založení Klubu českých turistů v roce 1888, který podnítil rozvoj pěší turistiky a její infrastruktury. •po vzniku samostatného Československa v roce 1918 se rozvíjel domácí i zahraniční cestovní ruch •založení cestovní kanceláře Čedok v roce 1920, která se v meziválečném období stala jednou z největších evropských cestovních kanceláří •cestovní ruch byl soustředěn zvláště ve střediscích cestovního ruchu (Praha, západočeské lázně, Vysoké Tatry, Krkonoše) •rozvoj zaznamenal i domácí cestovní ruch (např. pobyty na tzv. „letním bytě“), jeho zvláštní formou, která se v tomto období rozvinula, byl tramping • -po roce 1948 byla materiálně technická základna služeb cestovního ruchu znárodněna a cestovní ruch na území českých se zemí rozvíjel v rámci • socialistického centrálního plánování -významnou součástí spotřeby obyvatelstva se stal vázaný cestovní ruch s vlastní materiálně technickou základnou (podniková rekreace, výběrová rekreace Revolučního odborového hnutí (ROH), rekreace dětí a mládeže) - komerční organizovaný cestovní ruch byl provozován pouze 3 celostátními cestovními kancelářemi a 3 českými a 3 slovenskými cestovními kancelářemi -zahraniční cestovní ruch byl orientován z 90 – 95 % na země socialistického bloku. •Od 70. let 20. století rostla životní úroveň obyvatel, zvýšil se fond volného času i vybavenost domácností automobily a rekreačními objekty v soukromém vlastnictví • nárůst individuálního domácího cestovního ruchu provozovaného mimo veřejné formy - chataření a chalupaření • zvyšování vybavenost středisek cestovního ruchu doplňkovými službami •. •Do roku 1989 bylo v tehdejším Československu povoleno pouze pět státních cestovních kanceláří : Čedok, Sporturist, CKM, Rekrea a Autoturist. • Cestovní kanceláře v té době prodávaly v drtivé většině pouze zájezdy do zemí socialistického bloku, jelikož cestování na západ bylo velmi omezeno. •Čeští turisté tak cestovali na dovolenou k moři do NDR (Německá demokratická republika), do Sovětského svazu (Soči na Krymu u Černého moře), do Bulharska, Rumunska (obojí k Černému moři) a do Maďarska (Balaton). •větlou výjimkou bylo období od roku 1962 do roku 1972, kdy byla možnost cestovat i do Jugoslávie, pak se však jugoslávský režim přiklonil k Západu a cesty českých turistů do Jugoslávie byly následně velmi omezeny. • •Do roku 1989 bylo v tehdejším Československu povoleno pouze pět státních cestovních kanceláří : Čedok, Sporturist, CKM, Rekrea a Autoturist. • Cestovní kanceláře v té době prodávaly v drtivé většině pouze zájezdy do zemí socialistického bloku, jelikož cestování na západ bylo velmi omezeno. •Čeští turisté tak cestovali na dovolenou k moři do NDR (Německá demokratická republika), do Sovětského svazu (Soči na Krymu u Černého moře), do Bulharska, Rumunska (obojí k Černému moři) a do Maďarska (Balaton). •větlou výjimkou bylo období od roku 1962 do roku 1972, kdy byla možnost cestovat i do Jugoslávie, pak se však jugoslávský režim přiklonil k Západu a cesty českých turistů do Jugoslávie byly následně velmi omezeny. • •V roce 1989 se změnily podmínky pro rozvoj cestovního ruchu •bylo umožněno soukromé podnikání, pro vstup do oboru cestovního ruchu neexistovaly téměř žádné bariéry •otevření státních hranic a postupně byla zavedena konvertibilita české koruny •dosavadní materiálně technická základna služeb cestovního ruchu byla zprivatizována •začátek 90. let - charakteristický pokles zájmu o domácí cestovní ruch, více cest do zahraničních destinací •vstup České republiky do Evropské unie v květnu roku 2004, další kladný vliv mělo začlenění ČR do Schengenského prostoru k 21. 12. 2007 •posílení zájmu státu o rozvoj všech forem cestovního ruchu •vypracování celostátní koncepce rozvoje cestovního ruchu, její plnění bylo podpořeno finančními dotacemi • strategie rozvoje cestovního ruchu je založena na filozofii udržitelného rozvoje společnosti • rozvoj cestovního ruchu se stal součástí plánů rozvoje všech krajů ČR •zlepšení image České republiky jako destinace cestovního ruchu, došlo k rozvoji infrastruktury, produktů cestovního ruchu i vzdělávání odborníků a k rozvoji přeshraniční spolupráce v cestovním ruchu •