Společná zemědělská politika EU http://www.eeb.org/tasks/sites/EEB/assets/Image/cartoon_EEB_3.JPG ¡SZP je koncipována jako společná politika, jejímž cílem je zajistit pro obyvatele EU cenově dostupné potraviny a zaručit zemědělcům odpovídající životní úroveň. ¡Vznik v roce 1962 ¡Právní základ v současném právu EU - Články 38 až 44 Smlouvy o fungování EU ¡Dnes 2 hlavní pilíře: ¡I. Pilíř - společná organizace trhů se zemědělskými produkty a přímé platby zemědělcům ¡II. Pilíř - politika rozvoje venkova ¡ ¡ ¡ podporovat zemědělce a zvýšit produktivitu zemědělství, aby byly zajištěny stabilní dodávky potravin za dostupné ceny ¡ chránit zemědělce v Evropské unii, aby měli přiměřenou životní úroveň ¡ pomáhat při řešení změny klimatu a udržitelném hospodaření s přírodními zdroji ¡ zachovat venkovské oblasti a typy krajiny v EU ¡ udržovat životaschopnost hospodářství venkovských oblastí podporou pracovních míst v zemědělství, zemědělsko-potravinářském průmyslu a přidružených odvětvích. ¡ ¡podpora příjmu prostřednictvím přímých plateb zajišťuje stabilitu příjmů zemědělců, odměňuje je za ekologický způsob hospodaření a za to, že poskytují veřejné statky, za něž jim trh obvykle neplatí (typickým příkladem je péče o krajinu) ¡tržní opatření, jimiž se řeší složité situace na trhu, jako je náhlý pokles poptávky kvůli obavám o zdravotní nezávadnost nebo pokles cen v důsledku dočasného přebytku nabídky na trhu ¡opatření pro rozvoj venkova spolu s vnitrostátními a regionálními programy, jejichž cílem je řešit specifické potřeby a problémy venkovských oblastí Význam zemědělského sektoru v čase ¡Nesoběstačnost členských zemí v produkci potravin ¡Snaha zajistit výživu obyvatelstva (50.léta je něco jiného než dnes, období krátce po 2.světové válce) ¡Negativní vlivy klimatických podmínek ¡Volný trh se zemědělskou produkcí, který by zároveň chránil domácí producenty (tzv. dlouhodobý cíl, prosazovala Francie – důvody viz tabulka) ¡V podstatě se jednalo o „handl“ mezi Německem a Francií ¡ ¡ ØJEDNOTA TRHU: společný trh pro zemědělské produkty při společných cenách, když se zemědělské produkty mohou volně pohybovat po celém území Unie a je zakázána jakákoliv diskriminace těchto produktů z titulu státní příslušnosti jejich producentů, ØPREFERENCE EU: preference výrobků Unie, což znamená zvýhodnění produkce, která má svůj původ v zemích Unie před zahraniční produkcí, ØFINANČNÍ SOLIDARITA: náklady na SZP (ve formě dotací) jsou hrazeny ze společného fondu, tj. rozpočtu Unie, do něhož přispívají všechny členské země. Dochází tak k motivaci domácích výrobců ¡ ¡zajištění bezpečných podmínek zásobování potravinami z vlastních zdrojů tak, aby byla minimalizována závislost na dovozech, alespoň co se týče základních potřeb; ¡udržení rodinných farem, osídlení venkova; ¡podíl zemědělství na národním produktu i na zaměstnaném obyvatelstvu trvale klesá, a tento zcela přirozený trend je nutné podpořit; ¡zajištění cenové stability zemědělských výrobků, neboť úroveň cenové hladiny potravin má výrazný vliv na celkovou inflaci v ekonomice a tedy i na vývoj životních nákladů. V souvislosti s tímto nelze pominout ani fakt, že cenová hladina zemědělských produktů výrazně ovlivňuje úroveň důchodů zemědělců; ¡produktivita práce roste v zemědělství zpravidla pomaleji nežli v ostatních odvětvích, což se samozřejmě musí odrazit i v pomalejším růstu důchodů v zemědělství. §z organizace jednotlivých dílčích trhů zemědělských produktů a s tím související jednotné cenové politiky (tzv. společná tržní organizace), §jednotná pravidla pro zahraniční obchod (dovozy) ze třetích zemí, §z opatření podporujících strukturální změny v zemědělství. ¡ Regulační nástroje a mechanismy SZP: Do roku 2007 se v Evropské unii uplatňovalo 21 SOT, které se týkaly různých zemědělských produktů živočišné nebo rostlinné povahy (např. rýže, obilí, cukru, mléka a mléčných výrobků, hovězího a telecího masa atd.), jejichž ceny by za předpokladu fungování volného trhu nepokrývaly produkční náklady. Dnes existuje jedna společná organizace trhů - zahrnuje celou řadu mechanismů, jimiž se v EU řídí výroba a obchod s těmito produkty. Tyto mechanismy poskytují různé záruky v závislosti na charakteristikách daných produktů. Tržní opatření společné organizace trhů patří do prvního pilíře SZP. Dvojí rozměr SOT: •vnitřní rozměr (intervenční opatření na trhu, pravidla pro uvádění na trh a pro organizace producentů), •vnější rozměr upravující obchod s třetími zeměmi (dovozní a vývozní licence, dovozní cla, řízení celních kvót, vývozní náhrady atd.). •Součástí společné organizace trhů jsou i pravidla hospodářské soutěže vztahující se na podniky a pravidla pro poskytování státní podpory. V rámci společné organizace trhů jsou rovněž definována obecná ustanovení o mimořádných opatřeních (zejména pro předcházení narušením trhu v důsledku kolísání cen nebo jiných událostí, podpůrná opatření v souvislosti s onemocněním zvířat a se ztrátou důvěry spotřebitelů v důsledku ohrožení zdraví veřejnosti, zvířat či rostlin, opatření související s jednáním ve vzájemné shodě v období značné nerovnováhy na trhu) a byla stanovena nová rezerva pro případné krize na zemědělském trhu. ¡Průměrné příjmy rostly mnohem rychleji než ceny potravin=>lidé mohli nakupovat spotřební statky ve větším množství ¡Z počátku se jevila SZP jako dobrý nápad (vzpomínky na hlad během 2.světové války) ¡Soucit obyvatelstva se zemědělci ¡Rychle rostoucí produktivita v zemědělství (nové stroje, efektivnější hnojení, šlechtení apod.)=>tzv. „zelená revoluce“ a zvýšení výnosnosti ¡Základním problémem je neelastická poptávka po potravinářských produktech (viz chléb apod.)=>tlak na pokles cen, což ale EU nedopustila (klesly by příjmy zemědělců) ¡V EHS byl tedy nadbytek produkce=>cena v EU ale vyšší než světová, takže otázka: „co s nadprodukcí?“=>EHS musela přebytečnou produkci od zemědělců odkoupit ¡ ¡Po výkupu další problémy – skladování a financování ¡Z počátku si mysleli, že se jedná o dočasný trend, jenže vysoké garantované ceny, odbyt a stálý technolog. pokrok lákaly další investice do zemědělství ¡Produkce rostla a rostla=>tzv. hory másla, cukru či hovězího v intervenčních skladech, navíc spotřebitelé platili díky cenovému mechanismu vysoké ceny ¡V roce 1965 podíl CAP výdajů na rozpočtu 8 %, ale v roce 1969 už 80 %!!! ¡Problém příjmů – většinu příjmů spolkly velké farmy, tj. zlomek všech zemědělců ¡Kritika financování CAP i ze zemědělských zemí mimo ES (tzv. sdružení CAIRNS – např. Argentina, Austrálie, Chile apod.) ¡ Chart showing beef and butter mountains ¡Obrovská nadprodukce a růst rozpočtových výdajů=>snaha získat alespoň část prostředků zpět=>dotování exportu ¡Velkochovy vedly kromě snížení nákladů i k různým nemocím (BSE či slintavka, kulhavka), nehumánnímu zacházení se zvířaty ¡Nebo k zániku tradičních rodinných farem ¡Evropský zemědělský záruční a usměrňovací fond (Agricultural Guidance and Guarantee Fund, EAGGF ) ¡1962 až do roku 2006 ¡Prostředky plynuly z variabilních poplatků, daní z cukru a glukózy a odvodů zemědělců za spoluodpovědnost ¡Dvě sekce – orientační a záruční ¡hlavní část (95%) zemědělského fondu a byla využívána k dotování cen zemědělské produkce a k regulaci opatření ke stabilizování trhů zemědělských produktů. ¡ Z povahy těchto výdajů vyplývá, že se jednalo ryze o pasivní výdaje, které jsou jednak nástrojem vnitroregionální intervence a jednak nástrojem exportního subvencování. ¡5 % finančních prostředků fondu, byla zaměřena na podporu strukturálních změn v zemědělství, tzn. že se snažila ovlivňovat zemědělství EU tak, aby se přizpůsobovalo měnícím se podmínkám a potřebám. ¡Tyto finanční prostředky byly součástí strukturálních fondů a sloužily veřejným projektům, jimiž se mělo dosáhnout rozvoje infrastruktury venkovských oblastí, růstu produktivity práce, zvyšování vzdělanostní úrovně zemědělského obyvatelstva. ¡Část prostředků této sekce byla věnována i na zemědělský výzkum. Graph: SHARE (%) IN EU AGRICULTURE (2005) Beneficiary countries of CAP funds ¡Dva nové fondy (dle 2.pilířů): ¡ ¡Evropský zemědělský záruční fond (European Agricultural Guarantee Fund – EAGF) ¡ ¡ ¡Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (European Agricultural Fund for Rural Development – EAFRD) ¡Naplnění původních cílů (hvýroby, produktivity, stabilizace trhů, bezpečné zásobování a ochrana příjmů farmářů před fluktuacemi cen) ¡Ovšem vznik nadprodukce a taktéž neúměrný nárůst výdajů na SZP, dále nespravedlivé a nerovnoměrné poskytování dotací ¡Váha zemědělství na tvorbě HDP trvale klesala v êRok 1968 – tzv. Mansholtův plán (Œpočtu zemědělců, Ÿproduktivity) êRok 1984 - dílčí reformní kroky: Øomezeny výrobní kvóty pro mléko Øzmírnění tempa zvyšování intervenčních cen êRok 1988 - na zasedání Evropské rady v Bruselu bylo dohodnuto: Øpružněji využívat intervenční mechanismus Øsnížit výměru orné půdy o 20% v průběhu pěti let Ømožnost předčasného odchodu do důchodu pro zemědělce, kteří se vzdají zemědělské aktivity Østanovit finanční strop pro výdaje na SZP z rozpočtu Unie êRok 1992 - MacSharryho reforma - zintenzivnění reformního procesu ØHLAVNÍ CÍL: postupné odstranění rozdílu mezi vnitřní a světovou cenou a postupný růst konkurenceschopnosti ØPŘIJATÁ OPATŘENÍ: ØSnížení intervenčních i prahových cen, čímž se sledovalo snížení výdajů na intervenční nákupy, jakož i snížení variabilních přirážek. ØZavedení kompenzačních plateb. ØOmezování objemu výroby, kterým jsou podmíněny některé podpory. ØPodpora odchodu zemědělců do předčasného důchodu, jestliže umožní zvětšování farem. ØPodpora alternativního využití zemědělské půdy. Ø Ø Ø Ø ØDůsledky rozšíření Unie o státy východní a střední Evropy. ØFinanční neúnosnost dosavadního systému. ØOčekávané závazky vůči WTO. ØNutnost rozvoje venkova a jeho nezemědělských funkcí. Ø Ø ¡Zohledňovala všechny předchozí okolnosti ¡Promítnutí do finanční perspektivy let 2000-2006 ¡„Zmrazení“ výdajů na CAP na úrovni roku 1999, tj. 42,5 mld. euro ¡zavedení komplexní politiky venkovského rozvoje (Rural Development Policy) ¡Přístup nových členských zemí=>přechodná období ¡ ¡Snížení cenových podpor u obilovin, hovězího masa (za účelem zvýšení konkurenceschopnosti) ¡Příspěvky nejsou vázány na objem produkce ¡Podpora tržní orientace s ohledem na mezinárodní obchod ¡Důraz kladen na nezávadnost a kvalitu ¡Ekologické cíle začleněny do zemědělství ¡Dle odhadu Komise v předreformním období CAP, 20% farmářů získávalo 80% přínosů CAP, což je dáno tím, že okolo 80% produkce připadalo na velké farmy. ¡Cílem bylo zvýšení konkurenční schopnosti zemědělství, a to jak uvnitř EU, tak i mimo ni, přechod z podpor poskytovaných na výrobek na podpory poskytované producentovi, zaměření na ochranu životního prostředí, jakost a bezpečnost potravin a pohodu zvířat (tzv. animal welfare). I. pilíř II. pilíř • V 80. letech byly výdaje SZP hlavně cenovou podporou prostřednictvím tržních mechanismů (intervenční a vývozní subvence), které se na konci desetiletí zvýšily kvůli zemědělským přebytkům. • Kvůli reformě z roku 1992 byla podpora tržních cen snížena a nahrazena podporou producentů ve formě přímých plateb. Zvýšily se také výdaje na opatření pro rozvoj venkova • Agenda 2000. Jako druhý pilíř byla zavedena politika rozvoje venkova. • reforma 2003. Byla oddělena většina přímých plateb produkce. • Reforma z roku 2013 zachovala tržně orientovanou cestu reforem a zároveň posílila vazbu oddělené přímé podpory na opatření v oblasti životního prostředí a klimatu prostřednictvím nového ekologizačního schématu. Výdaje SZP byly stabilizovány a navzdory postupnému rozšiřování se celkové výdaje SZP jako podíl na HDP ve skutečnosti snížily ¡odstranění vazby podpor na zemědělskou produkci (decoupling) zavedením jednotné platby na farmu (SPS=single payment scheme); ¡SAPS (jednotná platba na plochu) - určeno pro nové členské země v prvních letech ¡respektování standardů na úrovni farmy, která se týkají kvality a bezpečnosti potravin (ne objem produkce), pohody zvířat a agroenvironmentálních opatření (cross compliance); ¡modulaci (přesun určitého procenta z přímých plateb na opatření venkovského rozvoje, jinými slovy přesun z I. pilíře CAP do II. pilíře CAP); ¡zavedení zemědělského poradenského systému; ¡nová opatření v rámci venkovského rozvoje. ¡Týká se: ¡Snížení intervenční ceny nebo zrušení intervenčního nákupu u obilí, rýže, bramborového škrobu, sušených krmiv, ořechů, mléčných výrobků, hovězího masa a ¡úprav půdy vyjmuté z produkce (set-aside) neboli uvádění orné půdy do klidu ØHLAVNÍ CÍL: zajistit ekonomicky efektivní a ekologicky trvale udržitelné zemědělství a stimulovat integrovaný rozvoj venkovských oblastí Unie. ØOBSAHUJE ČTYŘI PRVKY: ØStabilizace trhu - systém tržní regulace tak, jak funguje nyní. ØPlatby na podporu kulturní a ekologické krajiny - platby za realizaci určitých funkcí či služeb namířených na udržení či zlepšení životního prostředí a zajištění kulturní krajiny. ØStimuly rozvoje venkova - podpora rozvoje i nezemědělských aktivit na venkově (nabídka rekreačních služeb, atd.). ØPřechodné podpory - jejím úkolem je zajistit plynulý přechod od SZP ke SZVPE. Ø Ø Ø ¡Týká se: ¡boj proti změně klimatu, ¡rozvoj energie z obnovitelných zdrojů, ¡vodní hospodářství, ¡ochranu biologické rozmanitosti, ¡podporu inovací ¡a doprovodná opatření týkající se restrukturalizace odvětví mléka. ¡Předimenzovaná a neefektivní výroba cukru ¡Ceny 3x vyšší než světová cena ¡Cíl: posílení konkurenceschopnosti_vyrábět cukr jen tam, kde je to ekonomicky výhodné ¡Nástroje – oddělení plateb od objemu produkce, zřízení restrukturalizačního fondu (platby zemědělcům, kteří opustí odvětví) ¡Vstup nových členských zemí (rozsáhlé zemědělství ¡Poměrně velký význam SOT ovoce a zeleniny v SZP ¡Opět snaha o větší tržní přístup a zvýšení konkurenceschopnosti ¡Dotace na plochu, ne na objem ¡Podíl EU na světové výrobě vína? ¡Ovšem ne na celém území EU, spíše jih ¡Dosavadní SOT: 1.Regulace nabídky vína (zákaz rozšiřování vinic) 2.Podpora kvality vína (ekologická pravidla, ochrana zeměpisných označení) 3.Mechanismy regulace trhu (postupné snižování intervenčních opatření v odvětví stolních vín, podpora soukromého skladování) ¡ekologičtější zemědělské postupy ¡výzkum a šíření poznatků ¡spravedlivější systém podpory pro zemědělce ¡silnější postavení zemědělců v potravinovém řetězci ¡V oblasti I.pilíře ¡větší důraz na šetrný přístup k životnímu prostředí pomocí režimu ozelenění ¡podpora mladých zemědělců (generační obměna) ¡podpora regionů čelícím obtížím ¡ČS mohou ve větší míře zacílit prostředky dle potřeby ¡V oblasti II.pilíře ¡užší provázanost II. pilíře SZP se strukturálními a investičními fondy ¡užší propojení mezi pilíři v rámci SZP navzájem (nová složka přímých plateb - platbu na zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí, tzv. ozelenění) ¡ ØZvýšení produktivity práce a racionalizace zemědělské výroby. ØRůst životní úrovně zemědělců. ØStabilizace trhů agrární produkce. ØZabezpečení plynulého zásobování potravinami. ØZajištění dodávek zemědělských produktů spotřebitelům za „rozumné ceny“. MMj03651600000[1] MMj03567300000[1] MMj02836170000[1] ØBěhem II. světové války byl rybolov poměrně nízký=>relativní dostatek fauny a flóry =>dojem nevyčerpatelnosti zásob ØNavíc nadměrný rybolov =>míra úlovku začala klesat Ø=>vznik rybolovné politiky (zejména Francie) ØNa svém významu získala po vstupu tradičních mořských zemí VB, Dánska a Irska a posléze jižního křídla ES § ØPočátky v roce 1970: přijata dvě nařízení, které zakotvují princip volného a rovného přístupu všech rybářů EU k celkovým zásobám ryb v ES Ø Ø CÍLE: Øzabránit těžbě jednotlivých druhů ryb v takovém rozsahu, který by vedl k jejich krajní redukci, případně jejich zánik; Øzajistit odpovídající příjmy pro všechny, kteří v tomto odvětví působí; Øzabezpečit dostatečné množství ryb a produktů z nich pro spotřebitele. ØSpolečná organizace trhu. ØPodpora producentských organizací. ØUrčení celkového povoleného objemu lovu ryb v teritoriálních vodách EU a jejich rozdělení mezi členské státy. ØUrčení technických norem pro sítě a jejich minimální rozměr. ØStálý dohled. ØSmlouvy s nečlenskými státy. ØStrukturální opatření. ¡V kompetenci Rady a Komise ¡2003=> reforma z důvodu jednak ekologických (nedostatečná obnova rybí populace), jednak ekonomická (pokles příjmů rybářů) ¡ ¡Dlouhodobý přístup (snaha o koncepční víceletý přístup) ¡Nová politika pro loďstvo (snaha řešit přemrštěnou kapacitu loďstva) ¡Lepší alokace pravidel (existují stále rozdílnosti v národních systémech kontroly a sankcí) ¡Zapojení regionálních autorit a dalších zainteresovaných stran (tzv. stakeholdeři) ¡Finanční nástroj pro podporu rybolovu (FIFG) – do roku 2006 ¡ ¡Hlavní oblasti jeho financování: 1.Restrukturalizace rybářské flotily 2.Drobný rybolov 3.Udržitelné vodní hospodářství 4.Zpracování a prodej rybářských výrobků 5. ¡V letech 2000 – 2006 byl rozpočtový příděl celkem 4,1 mld euro ¡Evropský rybářský fond (European Fisheries Fund, FIFG) ¡ ¡V program.období 2007-2013 celkem 3,8 mld. euro * podporu společné rybolovné politiky tak, aby bylo zajištěno využívání živých vodních zdrojů, a podporu akvakultury zabezpečující udržitelnost z hospodářského, environmentálního a sociálního hlediska; * prosazování udržitelné rovnováhy mezi zdroji a rybolovnou kapacitou rybářského loďstva Společenství; * podporu udržitelného rozvoje vnitrozemského rybolovu; * posílení konkurenceschopnosti provozních struktur a rozvoj ekonomicky perspektivních společností v odvětví rybolovu; * podporu ochrany a zlepšování životního prostředí a přírodních zdrojů souvisejících s odvětvím rybolovu; * podporu udržitelného rozvoje a zlepšování kvality života v oblastech s činnostmi v odvětví rybolovu; * prosazování rovnosti žen a mužů při rozvoji odvětví rybolovu a rybářských oblastí. ¡Evropský námořní a rybářský fond (European Maritime and Fisheries Fund, EMFF) ¡Cíle: ¡pomáhat rybářům při přechodu odvětví na udržitelný rybolov ¡podporovat pobřežní komunity v diverzifikaci ekonomiky ¡financovat projekty, jež zlepšují kvalitu života v evropských pobřežních oblastech a jejichž prostřednictvím se vytvářejí nové pracovní příležitosti ¡zvyšovat dostupnost finančních prostředků ¡ Council position on main EMFF figures