doc. Mgr. Ing. Michal Tvrdoň, Ph.D.
katedra ekonomie a veřejné správy
č. dveří: A 235
telefon: 596 398 460
email: tvrdon@opf.slu.cz

¡1. Úvod do makroekonomie
2. Keynesiánský výdajový model
3. Model AS-AD
4. Peníze a jejich role v ekonomii
5. Inflace
6. Trh práce a nezaměstnanost
7. Ekonomický růst
8. Hospodářský cyklus
9. Fiskální politika
10. Monetární politika
11. Zahraniční obchod a vnější obchodní politika
12. Mezinárodní peněžní trh a vnější měnová politika
13. Hospodářská politika a měření její účinnosti

¡TVRDOŇ, M., 2019. Obecná ekonomie II. Karviná: SU OPF.
¡HOLMAN, R. Ekonomie. Praha, 2002. ISBN 80-7179-681-6.
¡POŠTA, V., SIRŮČEK, P. Makroekonomie - základní kurs. Cvičebnice. Slaný, 2006. ISBN 80-86175-42-1.
¡PAULÍK, T., PELLEŠOVÁ, P. Makroekonomie A. Opora pro distanční studium. Karviná, 2005. ISBN
80-7248-234-3.
¡RUSMICHOVÁ, L., SOUKUP, J. A KOL. Makroekonomie. Základní kurz. Slaný, 2002. ISBN 80-86175-24-3.
¡MANKIW, N. G. Principles of Macroeconomics. Mason: Cengage Learning, 2011. ISBN 978-0538453042.
¡FUCHS, K., TULEJA, P. Základy ekonomie. Praha, 2003. ISBN 80-86119-74-2.
¡TULEJA, P., MAJEROVÁ, I., NEZVAL, P. Základy makroekonomie. Praha, 2006. ISBN 80-251-0952-6.
¡
¡
C:\Documents and Settings\Zam\Local Settings\Temporary Internet
Files\Content.IE5\RG5WVU0Q\MCj04404240000[1].wmf

1.Průběžný test
2.Zkouška
3.
▪Celkem 100 bodů v tomto rozložení:
-až 30 bodů průběžný test (online - bude spuštěn v pátek
16. 4. a uzavřen bude o půlnoci v neděli 25. 4. 2021.
-až 70 bodů zkouškový test (test + grafy)
▪
▪Minimální hranice pro úspěšné absolvování předmětu je 60 bodů.
C:\Documents and Settings\Zam\Local Settings\Temporary Internet
Files\Content.IE5\RG5WVU0Q\MPj04017940000[1].jpg

¡MIKROEKONOMIE
¡zabývá se chováním dílčích ekonomických subjektů na dílčím trhu, tedy trhu určitého statku nebo
trhu určitého výrobního faktoru
¡MAKROEKONOMIE
¡zabývá chováním ekonomiky jako celku, zkoumá souhrnné, agregátní ekonomické jevy a vzájemné vztahy
mezi nimi, souhrnné ekonomické veličiny jako jsou nezaměstnanost, inflaci, národní produkt, vztah k
zahraničí
¡










¡Cíle firmy?
•Dosahování zisku, resp. maximalizace zisku
¡ale také alternativní cíle:
•Tržní podíl
•Dlouhodobé přežití
•Expanze a růst firmy
¡
¡
Cíle státu?
•Zvyšování blahobytu obyvatelstva
determinanty:
•Ekonomický růst
•Nízká míra nezaměstnanosti
•Cenová stabilita a kurzová stabilita
•Vnější rovnováha
•
•

csvukrs

¡Vývoj ekonomiky a jeho sledování zajímá domácnosti, firmy, stát a koneckonců i zahraničí
¡PROČ?
¡Domácnosti – mzdy, důchody, investice do infrastruktury, jistota zaměstnání
¡Firmy  - kolik investovat, mzdy, kolik vyrábět
¡Stát – kurz měny (CB), daně, rozpočet
¡Politici – chtějí znovuzvolení
¡Zahraničí – investice, zahraniční obchod, půjčky
¡Kde jde zjistit data?

¡Výkon dané ekonomiky – produkt (HDP a HNP)
¡Pracovní síla (zaměstnanost a nezaměstnanost)
¡Cenová hladina
¡Pozice vůči zahraničí

¡Výkon ekonomiky je vyjadřován nejčastěji pomocí hrubého domácího produktu (HDP)
¡Na základě tohoto ukazatele jsme schopni určit aktuální výkonnost dané ekonomiky, výkonnost v čase
a jsme také schopni porovnávat jednotlivé země v rámci světové ekonomiky mezi sebou, případně
regiony v rámci jedné země.
¡Obdobně jako tomu je u sportovců, tak i ekonomika může mít aktuální výkonnost pod svými možnostmi
nebo naopak může být její výkonnost tak vysoká, že se může začít i přehřívat, což následně
zpravidla přináší negativní dopady.
¡Důležité je, v jaké relaci k dlouhodobě udržitelné výkonnosti se aktuální výkonnost nachází, což
bude klíčové i pro nastavení odpovídající hospodářské politiky státu (zejména fiskální a monetární
politiky).

¡Práce je primární výrobní faktor  a patří ke klíčovým faktorům výkonnosti ekonomiky (jak co do
kvantity, tak do kvality).
¡Zaměstnanost nám zpravidla ukazuje, kolik obyvatel v produktivním věku je zapojeno do pracovního
procesu.
¡Se zaměstnaností souvisí i opačný jev, a to je nezaměstnanost, která znamená, že určitá část
obyvatel v produktivním věku nepracuje (buď z vlastního rozhodnutí, nebo tzv. nedobrovolně čili i
když by chtěli pracovat, nikdo jejich ruce ani mozky nepoptává).
¡trh práce je v podstatě zrcadlem fungování ekonomiky, lze na základě vývoje počtu nezaměstnaných
hodnotit aktuální vývoj ekonomiky.

¡Cenová hladina představuje všeobecnou úroveň cen v ekonomice (v makroekonomii se pohybujeme ne na
dílčích trzích (např. banánů) ale agregátních trzích, kde sledujeme všechny ceny statků a služeb,
které se navíc v čase vyvíjejí).
¡Cenová hladina se měří nejčastěji pomocí cenových indexů  (CPI, PPI apod.)
¡Cenová hladina se v důsledku zdražování jednotlivých výrobků může zvyšovat, kdy v makroekonomii
označujeme tento jev termínem inflace čili trvalý vzestup všeobecné cenové hladiny
¡Inflace je sice peněžní jev, nicméně její dopad na ekonomiku může být zásadní.

¡Vnější ekonomická pozice vyjadřuje postavení dané ekonomiky ve světové ekonomice.
¡Současné ekonomiky nejsou uzavřené a čile se zapojují do mezinárodního obchodu, který jim může
přinést celou řadů jak pozitivních dopadů, tak i negativních dopadů
¡V rámci světové ekonomiky můžeme s různou intenzitou sledovat toky zboží, služeb, osob a kapitálu
mezi zeměmi.
¡Pro makroekonomy je tedy důležité nějaký způsobem zachytit postavení dané země vůči zbytku světa,
což se nejčastěji stanovuje pomocí sledování účtů v rámci platební bilance, jež zjednodušeně řečeno
vyjadřuje mezinárodní obchod s výrobky a službami a mezinárodní pohyb kapitálu do země a ze země.
¡Důležité jsou nejen toky v absolutních číslech, ale rovněž i výsledná salda jednotlivých účtů,
čili jestli převažuje směr z ekonomiky nebo do ní.

http://www.webweaver.nu/clipart/img/entertainment/sports/weightlifter.gif
http://www.istockphoto.com/file_thumbview_approve/2169507/2/istockphoto_2169507_weight_lifter.jpg


http://i235.photobucket.com/albums/ee240/joelrybi/TInyWeightLifter.jpg
V absolutních číslech je zřejmé, že větší váhu zvedne vzpěrač vpravo, což je dáno tím, že je větší,
má větší objem svalů, než kolik má vzpěrač vlevo. Pokud bych ale poměřovali relativní výkon obou
vzpěračů, tj. že bychom zohlednili jednak váhu, kterou zvedli, jednak ale i celkovou hmotnost
vzpěrače a vzájemně je poměřili, mohli bychom klidně dojít k závěru, že malý vzpěrač je silnější,
tj. má vyšší výkon než vzpěrač velký. Stejně je tomu tak i u ekonomik (viz následující obrázek)
Otázka - Který ze zobrazených vzpěračů je výkonnější?

¡= součet peněžních hodnot finálních výrobků a služeb vyprodukovaných během jednoho roku výrobními
faktory alokovanými v dané zemi, a to bez ohledu, kdo je jejich vlastníkem
¡Proč peněžní hodnota?
¡

¡Podmínky pro započítaní do HDP:
¡jen to, co je nově vyprodukováno (NE opětovný prodej)
¡jen finální produkce (NE polotvary)
¡jen to, co prošlo trhem (NE domácí práce)
¡jen to, co je legální (NE černý/šedý trh) - ne tak úplně (Statistici zahrnují do národních účtů
vedle prostituce a obchodu s drogami také krádeže motorových vozidel, ilegální výrobu a pašování
cigaret, alkoholu a paliv a také porušování autorských práv.
¡
¡
¡




¡Ceny se v čase mění (zpravidla rostou), což může mít vliv na hodnotu HDP » možná zkreslení v čase
a nemožnost srovnání
¡Nominální HDP – vypočítává se v běžných cenách, tj. cenách roku ve kterém počítáme HDP
¡Reálný HDP – vypočítává se ve stálých cenách, tzn. cenách očištěných od změn (např. HDP za rok
2014 v cenách roku 2005). Důležitý pro posouzení vývoje ekonomiky v čase
¡Deflování= očištění od inflačních jevů čili převod z nominální hodnoty na reálnou




¡Ekonomická síla = udává ji celkový HDP přepočtený na srovnatelnou měnovou jednotku (USD nebo EUR).
Tento ukazatel definuje postavení dané země (její sílu) ve světové ekonomice
¡

¡Ekonomická úroveň = udává ji celkový HDP přepočtený na 1 obyvatele)
¡


2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
Luxembourg
266
258
260
267
263
264
272
272
272
264
263
261
Ireland
136
131
132
130
133
133
138
181
178
183
191
191
Denmark
127
127
131
129
129
130
129
128
128
129
129
129
Netherlands
143
140
137
135
136
137
133
132
129
129
130
128
Austria
127
128
128
129
133
133
132
131
130
128
128
127
Germany
118
118
121
124
124
125
127
125
125
124
123
121
Sweden
129
126
128
130
130
128
127
129
124
123
121
120
Belgium
116
119
121
119
121
121
121
121
120
119
118
117
Finland
123
119
118
119
117
115
113
111
111
111
111
111
France
108
109
109
109
108
110
108
107
106
104
104
106
United Kingdom
113
110
111
108
110
111
111
111
109
108
106
105
Italy
108
108
106
105
103
100
98
97
98
98
97
95
Czechia
85
86
84
84
83
85
87
88
88
90
91
92
Spain
102
101
96
93
91
90
91
91
92
93
91
91
Slovenia
91
86
85
84
83
83
83
83
84
86
87
88
Estonia
70
65
66
72
75
77
79
77
77
79
82
84
Lithuania
64
57
61
66
71
74
76
75
76
79
81
82
Portugal
82
83
83
78
76
78
78
78
78
77
77
79
Slovakia
73
72
76
76
77
78
78
78
73
72
73
74
Hungary
64
65
66
67
66
68
69
70
68
69
71
73
Poland
56
60
63
66
68
68
68
69
69
70
71
73
Latvia
60
53
53
58
61
63
64
65
65
67
69
69
Romania
52
52
52
52
54
55
56
57
60
64
66
69
Greece
95
95
86
76
73
72
72
70
69
68
68
68
Croatia
64
63
60
60
61
60
60
60
61
62
63
65
Bulgaria
43
44
44
46
47
46
47
48
49
50
51
53

csvukrs


2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
EU (28 countries)
3,3
3,1
0,5
-4,3
2,1
1,8
-0,4
0,3
1,8
2,3
2
2,4
Euro area (19 countries)
3,2
3,1
0,5
-4,5
2,1
1,6
-0,9
-0,2
1,4
2,1
1,9
2,4
Bulgaria
6,9
7,3
6
-3,6
1,3
1,9
0
0,9
1,3
3,6
3,9
3,6
Czech Republic
6,9
5,6
2,7
-4,8
2,3
1,8
-0,8
-0,5
2,7
5,3
2,5
4,3
Germany
3,7
3,3
1,1
-5,6
4,1
3,7
0,5
0,5
2,2
1,7
2,2
2,2
Ireland
5
5,3
-4,4
-5
1,9
3,7
0,2
1,3
8,8
25,1
5
7,2
Greece
5,7
3,3
-0,3
-4,3
-5,5
-9,1
-7,3
-3,2
0,7
-0,3
-0,2
1,4
Spain
4,2
3,8
1,1
-3,6
0
-1
-2,9
-1,7
1,4
3,6
3,2
3
Italy
2
1,5
-1,1
-5,5
1,7
0,6
-2,8
-1,7
0,1
1
0,9
1,5
Cyprus
4,7
5,1
3,6
-2
1,3
0,4
-2,9
-5,8
-1,3
2
4,8
4,2
Luxembourg
5,2
8,4
-1,3
-4,4
4,9
2,5
-0,4
3,7
5,8
2,9
3,1
2,3
Hungary
3,9
0,4
0,9
-6,6
0,7
1,7
-1,6
2,1
4,2
3,4
2,2
4
Austria
3,5
3,7
1,5
-3,8
1,8
2,9
0,7
0
0,8
1,1
1,5
3
Poland
6,2
7
4,2
2,8
3,6
5
1,6
1,4
3,3
3,8
3
4,6
Portugal
1,6
2,5
0,2
-3
1,9
-1,8
-4
-1,1
0,9
1,8
1,6
2,7
Romania
8,1
6,9
8,3
-5,9
-2,8
2
1,2
3,5
3,4
3,9
4,8
6,9
Slovakia
8,5
10,8
5,6
-5,4
5
2,8
1,7
1,5
2,8
3,9
3,3
3,4
Finland
4,1
5,2
0,7
-8,3
3
2,6
-1,4
-0,8
-0,6
0,1
2,5
2,8
United Kingdom
2,5
2,5
-0,3
-4,2
1,7
1,6
1,4
2
2,9
2,3
1,8
1,7

csvukrs

TIME
2019-Q1
2019-Q2
2019-Q3
2019-Q4
2020-Q1
2020-Q2
2020-Q3
2020-Q4
Belgium
0,2
0,3
0,5
0,6
-3,4
-11,8
11,6
-0,1
Bulgaria
1,3
0,6
0,6
0,6
0,4
-10,1
4,3
:
Czechia
0,6
0,5
0,5
0,4
-3,1
-8,7
7,1
0,6
Denmark
0,8
1,0
0,4
0,1
-1,3
-6,8
5,2
0,6
Germany (until 1990 former territory of the FRG)
0,6
-0,5
0,3
0,0
-2,0
-9,7
8,5
0,3
Estonia
2,5
0,4
0,4
0,5
-1,1
-5,2
2,5
2,1
Ireland
-0,5
4,9
-0,9
4,3
-3,5
-3,2
11,1
:
Greece
0,9
0,5
-0,7
0,5
0,1
-14,1
2,3
:
Spain
0,5
0,4
0,4
0,4
-5,3
-17,9
16,4
0,4
France
0,5
0,3
0,2
-0,2
-5,9
-13,5
18,5
-1,4
Croatia
1,0
0,5
1,2
-0,4
-1,1
-15,4
8,2
2,7
Italy
0,1
0,1
0,0
-0,4
-5,5
-13,0
15,9
-1,9
Cyprus
1,3
0,7
-0,1
1,3
-0,5
-13,1
8,9
1,4
Latvia
-0,5
0,6
0,5
0,0
-2,3
-7,0
6,9
1,1
Lithuania
1,3
0,9
0,9
0,9
-0,3
-6,2
6,1
-0,2
Luxembourg
0,1
1,9
0,7
0,2
-1,6
-7,3
9,3
1,6
Hungary
1,6
0,8
0,9
0,6
-0,4
-14,5
11,0
1,4
Malta
1,0
2,6
0,9
1,1
-2,4
-14,2
8,0
3,8
Netherlands
0,5
0,4
0,3
0,5
-1,5
-8,5
7,8
-0,1
Austria
0,8
-0,3
0,3
-0,5
-3,0
-10,7
11,8
-2,7
Poland
1,7
0,7
1,2
0,2
-0,3
-9,0
7,9
-0,7
Portugal
0,8
0,6
0,5
0,7
-4,0
-13,9
13,3
0,2
Romania
1,9
0,4
0,9
1,1
0,2
-12,2
6,1
5,3
Slovenia
0,8
-0,1
0,6
1,1
-4,8
-10,1
12,2
-1,0
Slovakia
0,6
0,4
0,4
0,6
-5,1
-8,3
11,7
0,2
Finland
0,8
0,9
-0,3
-0,6
-0,9
-4,3
3,2
0,4
Sweden
0,3
0,2
0,5
-0,3
-0,3
-7,6
6,4
-0,2
United Kingdom
0,6
0,1
0,5
0,0
-3,0
-18,8
16,0
:

csvukrs

¡1. Hrubý domácí produkt
¡2. Hrubý národní produkt
¡
¡U HDP je důležité, kde jsou VF umístěny (v domácí zemi či v cizině) bez ohledu na to, kdo je
vlastní. U HNP je naopak důležité, kdo tyto výrobní faktory vlastní, bez ohledu na to, kde jsou
umístěny.
¡

¡Výdajová metoda
¡Důchodová (příjmová) metoda
¡Odvětvová metoda
¡
¡
¡
¡

¡Podstata – sečteme výdaje ekonomických subjektů
¡
¡HDP = C + I + G + NX
¡
¡C= spotřeba domácností
¡I= hrubé soukromé investice
¡G= výdaje vlády na nákup statků a služeb
¡NX= čistý export (rozdíl mezi Exportem a Importem)
¡
¡
¡
¡
¡
¡

http://img.ihned.cz/attachment.php/60/51472060/fbD1sk3xt0vnFMTuNo7COzqV2lrpWPKi/EK46_16.gif



¡ vychází z důchodů (příjmů), jež plynou ek. subjektům z vlastnictví VF a jež byly použity na
tvorbu HDP
¡HDP = w + i + z + n + s + a +TN
¡
¡w - mzdy a platy
¡n - renta (u zemědělců renta z půdy či pronájem nemovitosti)
¡i - čisté úroky
¡z - zisky firem
¡a – odpisy (amortizace)
¡TN - nepřímé daně
¡s – příjmy ze samozaměstnání
¡

¡Neoklasická ekonomie – navazuje na klasickou ekonomii (neviditelná ruka trhu, volný trh bez zásahu
státu - liberalismus, pružnost cen jakožto nástroj utváření rovnováhy) = víra v samoregulační
schopnosti ekonomiky
¡Keynesovská ekonomie – vzniká v období hospodářské krize v 30.letech, neviditelná ruka trhu
selhala, nutnost státní intervence (popření samoregulační schopnosti v krátkém období), ceny jsou
nepružné, zejména směrem dolů

¡HDP?
¡Při stejné vybavenosti VF může být výkon ekonomiky rozdílný
¡Hranice produkčních možností?
¡Skutečný produkt může být vyšší nebo i menší, než kolik činí tzv. potenciál
¡Krátké vs. dlouhé období (PPF)
¡Determinanty výkonu v krátkém období
¡

mobily
auta
PPF1
PPF2

¡=takový produkt ekonomiky, pro jehož produkci jsou využity všechny disponibilní výrobní faktory,
avšak v míře, jež ještě nevyvolává inflační tlaky, tj. tlaky zejména v podobě růstu cen VF.
Ekonomika nefunguje tzv. „nadoraz“, nýbrž jde o dlouhodobě udržitelný stav a nejsou vyvolávány ani
inflační, ani deflační procesy. Současně na trhu práce existuje tzv. přirozená míra nezaměstnanosti

§Proč jsou některé státy bohatší než ty druhé?
§Proč např. Čína rostla v 90.letech přes 10 % ročně a teď je ekonomický růst pomalejší?
§Jaké byly příčiny a následně i důsledky ekonomické krize v letech 2008-2009
§Krátkodobé výkyvy vs. dlouhodobý trend
§
§

§KRÁTKODOBÉ ZVÝŠENÍ PRODUKTU, které je po určité době vystřídáno poklesem, úroveň rovnovážného Y je
dána změnami AD, které způsobují pohyb skutečného Y kolem Y*, jedná se o růst skutečného produktu
ve smyslu jeho cyklického kolísání
¡nebo
§DLOUHODOBÝ TREND -  spojen se zvyšováním produkčních možností ekonomiky, dlouhodobý růst Y*, tzv.
růst v pravém slova smyslu
§
§
§
§

§HDP v čase neustále kolísá, střídavě roste a klesá Þ probíhá ekonomický cyklus (krátkodobé změny
agregátního výstupu ekonomiky)
§ekonomický cyklus je tedy kolísání celkové ekonomické aktivity v čase Þ opakující se nesoulad mezi
potenciálním a skutečným produktem
§ekonomický cyklus je posloupností pravidelně se opakujících fází vzestupu, poklesu nebo stagnace
makroekonomické aktivity (reálného HDP, zaměstnanosti, spotřeby, investic, exportu atd.)
§expanze Þvrchol Þkontrakce Þdno Þexpanze
§Ekonomický růst= širší pojetí, výsledek změn dostupných VF a změn v intenzitě využívání VF
(produktivitě)




¡=konjunktura, zotavení, rozmach
¡
§ domácnosti více poptávají spotřební statky Þ růst objemu výroby (firmy také najímají více L a K),
mzdy zatím nerostou, je pouze více odpracovaných hodin
§ v této fázi dochází k růstu reálného HDP, což má za následek růst zaměstnanosti (pokles
nezaměstnanosti), růst agregátní poptávky, větší využívání výrobních kapacit
§ rostou investice do výroby (skrze bankovní úvěry) a zpravidla dochází i k růstu cenové hladiny
§ zakládají se i nové firmy, roste cenová bublina na realitním trhu
§ expanze následuje po dosažení dna a končí dosažením vrcholu, kdy se vyčerpávají VF (nutnost např.
přeplácet pracovníky), prudce rostou konzumní aktivity domácností
¡

¡= HDP dosáhne vrcholu a dále již neroste
¡
¡ skutečný produkt dosahuje v rámci jednoho cyklu svého maxima
¡ maximálně jsou využívány výrobní kapacity (jejich cena roste), vysoká míra investic vyčerpává
zdroje ekonomiky (úspory), roste poptávka po kvalifikovaných pracovnících, kterých je nedostatek
¡ ekonomika pracuje nad své možnosti, což vede k prudkému nárůstu cenové hladiny
¡ Optimistická nálada= enormně roste C, masivní poptávka po hypotékách (bublina na realitním trhu)
a dalších spotřebních úvěrech
¡ konec vrcholu Þ ekonomika přechází do fáze poklesu (kontrakce)
¡
Fáze ekonomického cyklu - vrchol

Fáze ekonomického cyklu – souvislost s vývojem realitního trhu



Fáze ekonomického cyklu – souvislost s vývojem realitního trhu



Fáze ekonomického cyklu – souvislost s vývojem trhu práce



Fáze ekonomického cyklu – souvislost s vývojem míry nezaměstnanosti



Fáze ekonomického cyklu – souvislost s vývojem míry nezaměstnanosti



Fáze ekonomického cyklu – souvislost s vývojem míry nezaměstnanosti



§ Pokles (někdy vnímáno jako jakási „ozdravná kůra“) -po vrcholu začíná reálný HDP klesat
§ Optimistická nálada se mění v pesimistickou
§ pokles produkce komodit, snižování důchodů ekonomických subjektů, růst nezaměstnanosti, nižší
zisky firem, pokles investic, nepřiměřené snižování agregátní poptávky,
§ Do potíží se dostává automobilový průmysl
§ firmy reagují výprodejem své produkce a hledáním úspor (problém jsou mzdy)
§ nedobytné úvěry, propadá se realitní trh
§ v některé literatuře se tato fáze nazývá recese
¡
Fáze ekonomického cyklu - kontrakce

¡Kontrakce podle délky trvání
¡recese Þ pokud klesne reálný HDP alespoň dvě čtvrtletí po sobě
¡krize Þ prudká kontrakce (výrazný pokles HDP, např. krize v 30.letech nebo 2008-2009)
¡deprese Þ dlouhodobá recese
¡stagnace Þ období, kdy produkt vykazuje nulové nebo nepatrné změny
¡
Fáze ekonomického cyklu

¡= dno je bod, ve kterém je skutečný produkt nejnižší ve vztahu k produktu potenciálnímu
§ nejnižší úroveň hospodářské aktivity, malé nebo nulové zisky firem, nízká úroveň spotřebitelské
poptávky
§ Vysoká nezaměstnanost, nízká spotřeba (jen to nejnutnější, odložení spotřeby), realitní trh
stagnuje, banky nepůjčují
§ krach neefektivních výrob
§ relativně nízká cenová hladina, ale riziko deflace
§ po jisté době již produkce neklesá, začne stagnovat a posléze opět dochází k expanzi
¡
Fáze ekonomického cyklu - dno

§rozbor příčin ekonomického cyklu je velmi složitý a nejednoznačný
§některé teorie vidí příčinu ekonomického cyklu v kolísání množství peněz v ekonomice, další
v zásazích státu do tržního mechanismu, nabídkové teorie pak v oblasti výrobních faktorů
§prvotní příčinou vzniku cyklu jsou faktory externí, ale jakmile ekonomika dostane prvotní impuls,
začnou procyklicky působit i faktory interní
§
¡

§nedostatečné informace ekonomických subjektů,
§nerovnoměrné tempo využívání nových vynálezů a objevů,
§změny cen základních surovin na světových trzích,
§měnové krize, problémy na mezinárodních kapitálových trzích
§vládní regulace ekonomiky nástroji fiskální a monetární politiky
§změny vládní politiky (volební období)
§politické příčiny (války, revoluce)
¡

§příčiny kolísání agregátní nabídky a poptávky jsou uvnitř ekonomiky
§snaha firem maximalizovat zisk úsporami mzdových nákladů Þ úspory mezd vyvolávají zaostávání
poptávky za nabídkou
§nestabilita investičních výdajů
§bohatí nebo šetrní lidé získávají příliš velké příjmy v relaci k možným investicím ve společnosti
apod.
§

§Kitchinovy cykly – krátkodobé, trvají 36-40 měsíců, jsou způsobeny výkyvy v zásobách a
rozpracované výrobě, označují se i jako sezónní cykly,
§Juglarovy cykly – střednědobé, trvají 7-10 let, jsou způsobeny investicemi do strojů a zařízení,
jsou označovány i jako podnikatelské cykly,
§Kondratěvovy cykly – dlouhodobé, trvají 30-60 let, jsou způsobeny změnami ve výrobních
technologiích, monetárními a politickými jevy, klimatickými změnami, inovacemi vyšších řádů, apod.

71014_MoneyHappiness_vl-vertical
bugatti
money-saving-tips
SPOTŘEBA
ÚSPORY
=
=

¡Z předchozího obrázku tedy vyplývá, že disponibilní důchod lze rozdělit na spotřebu a úspory,
neboli:
¡DI= C + S
¡Co je klíčové pro poměr mezi C a S?
¡mpc (mezní sklon ke spotřebě) vs. mps (mezní sklon k úsporám), platí mpc + mps=1
¡Velikost spotřeby je závislá na výši disponibilního důchodu, s rostoucím důchodem roste i spotřeba
Þ spotřeba je funkcí disponibilního důchodu.
¡Úsporová funkce je pak zrcadlovým obrazem spotřební funkce
¡

45° (Y=C)
C
Y
C=CA+mpc*Y
CA
Do tohoto bodu je spotřeba vyšší než disponibilní důchod. Co z toho vyplývá?
ÚSPORY
SPOTŘEBA
CA= autonomní spotřeba, tj. spotřeba, která nezávisí na výši důchodu

¡CA – autonomní spotřební výdaje, které nezávisí na velikosti důchodu, autonomní spotřeba vyjadřuje
spotřební výdaje, když je důchod roven nule
¡CI – indukovaná spotřeba (spotřební výdaje), která je funkcí důchodu a je násobkem mezního sklonu
ke spotřebě (mpc) a důchodu (Y)  CI=mpc*Y
¡mpc – mezní sklon ke spotřebě, vyjadřuje velikost, o kterou se zvýší spotřební výdaje při zvýšení
důchodu o každou dodatečnou jednotku.
¡
¡
¡
¡

Y
S
S= -CA+(1-mpc)*Y
-CA
Až do tohoto bodu jsou úspory
S=0
Rovnice úsporové křivky se dá zapsat i jako S= -CA+mps*Y , neboť plati:
mps + mpc = 1
ZÁPORNÉ
=>
1.Čerpám naspořené finance
nebo
2.Půjčím si

¡Úsporová funkce= rostoucí funkce důchodu
¡SA – autonomní úspory, které nezávisí na velikosti důchodu, autonomní úspory vyjadřují velikost
úspor, když je důchod roven nule, platí SA=-CA
¡SI – indukované úspory, které jsou funkcí důchodu a jsou násobkem mezního sklonu k úsporám (mps) a
důchodu (Y)  SI=mps*Y nebo také SI= (1-mpc)*Y
¡mps – mezní sklon k úsporám, vyjadřuje poměr přírůstku úspor k přírůstku důchodu.
¡
¡
¡
¡

¡Určení rovnovážného produktu
¡Tento výdajový model je tzv. poptávkově orientovaný, tj. popisuje mechanismus, kterým agregátní
výdaje ovlivňují reálný produkt
¡Agregátní výdaje (AE) jsou stimulem růstu produktu
¡Dvou, tří a čtyřsektorová verze
¡Agregátní výdaje AE=hodnota plánovaných výdajů na nákup výrobků a služeb, jež jsou ekonomické
subjekty ochotny vydat při určité úrovní reálného produktu
¡
K ČEMU?

¡cenová hladina je stálá,
¡zásoba kapitálu je dostatečná, může být vyrobena produkce, která je poptávaná,
¡existuje produkční mezera,
¡nabídka práce je dostatečná, může být vyrobena produkce, která je poptávaná při dané stálé
nominální mzdě,
¡všechny nominální veličiny jsou reálnými veličinami,
¡ekonomika je uzavřená
PŘEDPOKLADY MODELU SE 2 SEKTORY

¡Poměrně proměnlivé
¡Závisí např. na poptávce po produkci firem, očekáváních podnikatelů ohledně dalšího vývoje
ekonomiky, na inflaci, nastavení podnikatelského prostředí, pohybu měnových kurzů, a v neposlední
řadě také na politickém vývoji
¡Investice ovlivňuje i vláda prostřednictvím např. investičních pobídek, změnou sazby daně ze
zisku, existencí minimální mzdy atd.
¡Investice se nemění se změnou reálného důchodu
¡Investice mají multiplikační efekt na produkt (produkt roste rychleji než investice, které jej
vyvolaly)
INVESTICE FIREM

Y
I
Investiční výdaje jsou autonomní, tj. nezávislé na úrovni důchodu
I1
I2= I1 +Δ I

¡skutečné spotřební výdaje = plánovaným spotřebním výdajům,
¡liší se plánované a skutečné investiční výdaje,
¡skutečné celkové investiční výdaje: investiční výdaje plánované IP a investiční výdaje neplánované
IN (mají charakter zásob).
¡vyrobí-li firmy více produktu, hromadí se vyrobená produkce v zásobách, dochází k neplánovanému
hromadění zásob a IN > 0. Pokud vyrobí firmy méně produkce, dochází k neplánovanému čerpání zásob,
IN < 0.
¡celkový objem plánovaných výdajů zahrnuje výdaje tvořící agregátní výdaje AE = C + I
¡
SKUTEČNÉ AGREGÁTNÍ VÝDAJE

45° (Y=AE)
AE
Y
AE=C+I
C
AA
Do tohoto bodu jsou úspory nižší než investice. Bod E je rovnovážným, kdy se zamýšlené agregátní
výdaje rovnají důchodu
CA
YE =rovnovážný produkt
I
AA= autonomní výdaje, tj. součet autonomní spotřeby a investičních výdajů
E

Y
S, I
S= -CA+(1-mpc)*Y
-CA
V tomto bodě se investice rovnají úsporám, čili všechny úspory jsou proinvestovány, jedná se tedy o
rovnovážný bod
S=0
Výše rovnovážného produktu je samozřejmě stejná jako v předchozím případě, tj. pomocí spotřební a
úsporové funkce
S=I
I
YE =rovnovážný produkt
E

45° (Y=AE)
AE
Y
AE=C+I
C
AA
CA
YE
I
YE =rovnovážný produkt
Y*
Y* =potenciální produkt
E
recesní mezera
<

Y
S, I
S= -CA+(1-mpc)*Y
-CA
V tomto bodě se investice rovnají úsporám, čili všechny úspory jsou proinvestovány, jedná se tedy o
rovnovážný bod
S=0
Zvýšit reálný produkt jde v rámci této teorie např. politikou „levných peněz“ čili snížením
úrokových sazeb
S=I
I
YE =rovnovážný produkt< Y*=potenciální produkt
YE
Y*
recesní mezera

Y
S, I
S1
-CA
V tomto bodě se investice rovnají úsporám, čili všechny úspory jsou proinvestovány, jedná se tedy o
rovnovážný bod
Spořivost může vést i k tomu, že ekonomika se dostane do recese nebo ji prohloubí
I
Domácnosti více spoří=>část produkce není nakoupena=>hromadění zásob =>firmy snižují výstup
YE1
YE2
S2
E2
E1

45° (Y=AE)
AE
Y
AA
YE1
Jaký efekt bude mít na výši rovnovážného produktu zvýšení investic?
AE0=C+I
AE1=C+I
ΔI
YE2
Přírůstek investic vyvolá posun křivky AE směrem nahoru
E1
E2
Nový rovnovážný bod
Došlo k nárůstu produktu

Zvýší se nám investiční výdaje, což vyvolá posun křivky AE směrem nahoru. Důležité je, že změna
investic vyvolá několikanásobnou (multiplikovanou změnu rovnovážného produktu, která se dá
vypočítat skrz jednoduchý výdajový multiplikátor (značí se k), který udává, o kolik se zvýší
produkt, zvýšíme-li investiční výdaje o jednotku.
Výpočet: k=
ΔY
Δ I
=
=
1-mpc
1
1
mps

45° (Y=AE)
AE
Y
AA
YE1
Jaký efekt bude mít na výši rovnovážného produktu zvýšení mpc?
AE0=C+I
AE1=C+I
Δmpc
YE2
Změna mpc vyvolá změnu sklonu AE
zvýší se
E1
E2
Nový rovnovážný bod
Došlo k nárůstu produktu

¡posune se směrem nahoru, když se zvýší CA, IA
¡zvýší se její sklon, pokud se zvýší mpc
¡posune se směrem dolů, pokud se sníží CA nebo IA
¡sníží se její sklon, pokud se sníží mpc
¡
KŘIVKA AGREGÁTNÍCH VÝDAJŮ