doc. Mgr. Ing. Michal Tvrdoň, Ph.D. katedra ekonomie a veřejné správy č. dveří: A 235 telefon: 596 398 460 email: tvrdon@opf.slu.cz ¡1. Úvod do makroekonomie 2. Keynesiánský výdajový model 3. Model AS-AD 4. Peníze a jejich role v ekonomii 5. Inflace 6. Trh práce a nezaměstnanost 7. Ekonomický růst 8. Hospodářský cyklus 9. Fiskální politika 10. Monetární politika 11. Zahraniční obchod a vnější obchodní politika 12. Mezinárodní peněžní trh a vnější měnová politika 13. Hospodářská politika a měření její účinnosti ¡TVRDOŇ, M., 2019. Obecná ekonomie II. Karviná: SU OPF. ¡HOLMAN, R. Ekonomie. Praha, 2002. ISBN 80-7179-681-6. ¡POŠTA, V., SIRŮČEK, P. Makroekonomie - základní kurs. Cvičebnice. Slaný, 2006. ISBN 80-86175-42-1. ¡PAULÍK, T., PELLEŠOVÁ, P. Makroekonomie A. Opora pro distanční studium. Karviná, 2005. ISBN 80-7248-234-3. ¡RUSMICHOVÁ, L., SOUKUP, J. A KOL. Makroekonomie. Základní kurz. Slaný, 2002. ISBN 80-86175-24-3. ¡MANKIW, N. G. Principles of Macroeconomics. Mason: Cengage Learning, 2011. ISBN 978-0538453042. ¡FUCHS, K., TULEJA, P. Základy ekonomie. Praha, 2003. ISBN 80-86119-74-2. ¡TULEJA, P., MAJEROVÁ, I., NEZVAL, P. Základy makroekonomie. Praha, 2006. ISBN 80-251-0952-6. ¡ ¡ C:\Documents and Settings\Zam\Local Settings\Temporary Internet Files\Content.IE5\RG5WVU0Q\MCj04404240000[1].wmf 1.Průběžný test 2.Zkouška 3. ▪Celkem 100 bodů v tomto rozložení: -až 30 bodů průběžný test (online - bude spuštěn v pátek 16. 4. a uzavřen bude o půlnoci v neděli 25. 4. 2021. -až 70 bodů zkouškový test (test + grafy) ▪ ▪Minimální hranice pro úspěšné absolvování předmětu je 60 bodů. C:\Documents and Settings\Zam\Local Settings\Temporary Internet Files\Content.IE5\RG5WVU0Q\MPj04017940000[1].jpg ¡MIKROEKONOMIE ¡zabývá se chováním dílčích ekonomických subjektů na dílčím trhu, tedy trhu určitého statku nebo trhu určitého výrobního faktoru ¡MAKROEKONOMIE ¡zabývá chováním ekonomiky jako celku, zkoumá souhrnné, agregátní ekonomické jevy a vzájemné vztahy mezi nimi, souhrnné ekonomické veličiny jako jsou nezaměstnanost, inflaci, národní produkt, vztah k zahraničí ¡ ¡Cíle firmy? •Dosahování zisku, resp. maximalizace zisku ¡ale také alternativní cíle: •Tržní podíl •Dlouhodobé přežití •Expanze a růst firmy ¡ ¡ Cíle státu? •Zvyšování blahobytu obyvatelstva determinanty: •Ekonomický růst •Nízká míra nezaměstnanosti •Cenová stabilita a kurzová stabilita •Vnější rovnováha • • csvukrs ¡Vývoj ekonomiky a jeho sledování zajímá domácnosti, firmy, stát a koneckonců i zahraničí ¡PROČ? ¡Domácnosti – mzdy, důchody, investice do infrastruktury, jistota zaměstnání ¡Firmy - kolik investovat, mzdy, kolik vyrábět ¡Stát – kurz měny (CB), daně, rozpočet ¡Politici – chtějí znovuzvolení ¡Zahraničí – investice, zahraniční obchod, půjčky ¡Kde jde zjistit data? ¡Výkon dané ekonomiky – produkt (HDP a HNP) ¡Pracovní síla (zaměstnanost a nezaměstnanost) ¡Cenová hladina ¡Pozice vůči zahraničí ¡Výkon ekonomiky je vyjadřován nejčastěji pomocí hrubého domácího produktu (HDP) ¡Na základě tohoto ukazatele jsme schopni určit aktuální výkonnost dané ekonomiky, výkonnost v čase a jsme také schopni porovnávat jednotlivé země v rámci světové ekonomiky mezi sebou, případně regiony v rámci jedné země. ¡Obdobně jako tomu je u sportovců, tak i ekonomika může mít aktuální výkonnost pod svými možnostmi nebo naopak může být její výkonnost tak vysoká, že se může začít i přehřívat, což následně zpravidla přináší negativní dopady. ¡Důležité je, v jaké relaci k dlouhodobě udržitelné výkonnosti se aktuální výkonnost nachází, což bude klíčové i pro nastavení odpovídající hospodářské politiky státu (zejména fiskální a monetární politiky). ¡Práce je primární výrobní faktor a patří ke klíčovým faktorům výkonnosti ekonomiky (jak co do kvantity, tak do kvality). ¡Zaměstnanost nám zpravidla ukazuje, kolik obyvatel v produktivním věku je zapojeno do pracovního procesu. ¡Se zaměstnaností souvisí i opačný jev, a to je nezaměstnanost, která znamená, že určitá část obyvatel v produktivním věku nepracuje (buď z vlastního rozhodnutí, nebo tzv. nedobrovolně čili i když by chtěli pracovat, nikdo jejich ruce ani mozky nepoptává). ¡trh práce je v podstatě zrcadlem fungování ekonomiky, lze na základě vývoje počtu nezaměstnaných hodnotit aktuální vývoj ekonomiky. ¡Cenová hladina představuje všeobecnou úroveň cen v ekonomice (v makroekonomii se pohybujeme ne na dílčích trzích (např. banánů) ale agregátních trzích, kde sledujeme všechny ceny statků a služeb, které se navíc v čase vyvíjejí). ¡Cenová hladina se měří nejčastěji pomocí cenových indexů (CPI, PPI apod.) ¡Cenová hladina se v důsledku zdražování jednotlivých výrobků může zvyšovat, kdy v makroekonomii označujeme tento jev termínem inflace čili trvalý vzestup všeobecné cenové hladiny ¡Inflace je sice peněžní jev, nicméně její dopad na ekonomiku může být zásadní. ¡Vnější ekonomická pozice vyjadřuje postavení dané ekonomiky ve světové ekonomice. ¡Současné ekonomiky nejsou uzavřené a čile se zapojují do mezinárodního obchodu, který jim může přinést celou řadů jak pozitivních dopadů, tak i negativních dopadů ¡V rámci světové ekonomiky můžeme s různou intenzitou sledovat toky zboží, služeb, osob a kapitálu mezi zeměmi. ¡Pro makroekonomy je tedy důležité nějaký způsobem zachytit postavení dané země vůči zbytku světa, což se nejčastěji stanovuje pomocí sledování účtů v rámci platební bilance, jež zjednodušeně řečeno vyjadřuje mezinárodní obchod s výrobky a službami a mezinárodní pohyb kapitálu do země a ze země. ¡Důležité jsou nejen toky v absolutních číslech, ale rovněž i výsledná salda jednotlivých účtů, čili jestli převažuje směr z ekonomiky nebo do ní. http://www.webweaver.nu/clipart/img/entertainment/sports/weightlifter.gif http://www.istockphoto.com/file_thumbview_approve/2169507/2/istockphoto_2169507_weight_lifter.jpg http://i235.photobucket.com/albums/ee240/joelrybi/TInyWeightLifter.jpg V absolutních číslech je zřejmé, že větší váhu zvedne vzpěrač vpravo, což je dáno tím, že je větší, má větší objem svalů, než kolik má vzpěrač vlevo. Pokud bych ale poměřovali relativní výkon obou vzpěračů, tj. že bychom zohlednili jednak váhu, kterou zvedli, jednak ale i celkovou hmotnost vzpěrače a vzájemně je poměřili, mohli bychom klidně dojít k závěru, že malý vzpěrač je silnější, tj. má vyšší výkon než vzpěrač velký. Stejně je tomu tak i u ekonomik (viz následující obrázek) Otázka - Který ze zobrazených vzpěračů je výkonnější? ¡= součet peněžních hodnot finálních výrobků a služeb vyprodukovaných během jednoho roku výrobními faktory alokovanými v dané zemi, a to bez ohledu, kdo je jejich vlastníkem ¡Proč peněžní hodnota? ¡ ¡Podmínky pro započítaní do HDP: ¡jen to, co je nově vyprodukováno (NE opětovný prodej) ¡jen finální produkce (NE polotvary) ¡jen to, co prošlo trhem (NE domácí práce) ¡jen to, co je legální (NE černý/šedý trh) - ne tak úplně (Statistici zahrnují do národních účtů vedle prostituce a obchodu s drogami také krádeže motorových vozidel, ilegální výrobu a pašování cigaret, alkoholu a paliv a také porušování autorských práv. ¡ ¡ ¡ ¡Ceny se v čase mění (zpravidla rostou), což může mít vliv na hodnotu HDP » možná zkreslení v čase a nemožnost srovnání ¡Nominální HDP – vypočítává se v běžných cenách, tj. cenách roku ve kterém počítáme HDP ¡Reálný HDP – vypočítává se ve stálých cenách, tzn. cenách očištěných od změn (např. HDP za rok 2014 v cenách roku 2005). Důležitý pro posouzení vývoje ekonomiky v čase ¡Deflování= očištění od inflačních jevů čili převod z nominální hodnoty na reálnou ¡Ekonomická síla = udává ji celkový HDP přepočtený na srovnatelnou měnovou jednotku (USD nebo EUR). Tento ukazatel definuje postavení dané země (její sílu) ve světové ekonomice ¡ ¡Ekonomická úroveň = udává ji celkový HDP přepočtený na 1 obyvatele) ¡ 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 Luxembourg 266 258 260 267 263 264 272 272 272 264 263 261 Ireland 136 131 132 130 133 133 138 181 178 183 191 191 Denmark 127 127 131 129 129 130 129 128 128 129 129 129 Netherlands 143 140 137 135 136 137 133 132 129 129 130 128 Austria 127 128 128 129 133 133 132 131 130 128 128 127 Germany 118 118 121 124 124 125 127 125 125 124 123 121 Sweden 129 126 128 130 130 128 127 129 124 123 121 120 Belgium 116 119 121 119 121 121 121 121 120 119 118 117 Finland 123 119 118 119 117 115 113 111 111 111 111 111 France 108 109 109 109 108 110 108 107 106 104 104 106 United Kingdom 113 110 111 108 110 111 111 111 109 108 106 105 Italy 108 108 106 105 103 100 98 97 98 98 97 95 Czechia 85 86 84 84 83 85 87 88 88 90 91 92 Spain 102 101 96 93 91 90 91 91 92 93 91 91 Slovenia 91 86 85 84 83 83 83 83 84 86 87 88 Estonia 70 65 66 72 75 77 79 77 77 79 82 84 Lithuania 64 57 61 66 71 74 76 75 76 79 81 82 Portugal 82 83 83 78 76 78 78 78 78 77 77 79 Slovakia 73 72 76 76 77 78 78 78 73 72 73 74 Hungary 64 65 66 67 66 68 69 70 68 69 71 73 Poland 56 60 63 66 68 68 68 69 69 70 71 73 Latvia 60 53 53 58 61 63 64 65 65 67 69 69 Romania 52 52 52 52 54 55 56 57 60 64 66 69 Greece 95 95 86 76 73 72 72 70 69 68 68 68 Croatia 64 63 60 60 61 60 60 60 61 62 63 65 Bulgaria 43 44 44 46 47 46 47 48 49 50 51 53 csvukrs 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 EU (28 countries) 3,3 3,1 0,5 -4,3 2,1 1,8 -0,4 0,3 1,8 2,3 2 2,4 Euro area (19 countries) 3,2 3,1 0,5 -4,5 2,1 1,6 -0,9 -0,2 1,4 2,1 1,9 2,4 Bulgaria 6,9 7,3 6 -3,6 1,3 1,9 0 0,9 1,3 3,6 3,9 3,6 Czech Republic 6,9 5,6 2,7 -4,8 2,3 1,8 -0,8 -0,5 2,7 5,3 2,5 4,3 Germany 3,7 3,3 1,1 -5,6 4,1 3,7 0,5 0,5 2,2 1,7 2,2 2,2 Ireland 5 5,3 -4,4 -5 1,9 3,7 0,2 1,3 8,8 25,1 5 7,2 Greece 5,7 3,3 -0,3 -4,3 -5,5 -9,1 -7,3 -3,2 0,7 -0,3 -0,2 1,4 Spain 4,2 3,8 1,1 -3,6 0 -1 -2,9 -1,7 1,4 3,6 3,2 3 Italy 2 1,5 -1,1 -5,5 1,7 0,6 -2,8 -1,7 0,1 1 0,9 1,5 Cyprus 4,7 5,1 3,6 -2 1,3 0,4 -2,9 -5,8 -1,3 2 4,8 4,2 Luxembourg 5,2 8,4 -1,3 -4,4 4,9 2,5 -0,4 3,7 5,8 2,9 3,1 2,3 Hungary 3,9 0,4 0,9 -6,6 0,7 1,7 -1,6 2,1 4,2 3,4 2,2 4 Austria 3,5 3,7 1,5 -3,8 1,8 2,9 0,7 0 0,8 1,1 1,5 3 Poland 6,2 7 4,2 2,8 3,6 5 1,6 1,4 3,3 3,8 3 4,6 Portugal 1,6 2,5 0,2 -3 1,9 -1,8 -4 -1,1 0,9 1,8 1,6 2,7 Romania 8,1 6,9 8,3 -5,9 -2,8 2 1,2 3,5 3,4 3,9 4,8 6,9 Slovakia 8,5 10,8 5,6 -5,4 5 2,8 1,7 1,5 2,8 3,9 3,3 3,4 Finland 4,1 5,2 0,7 -8,3 3 2,6 -1,4 -0,8 -0,6 0,1 2,5 2,8 United Kingdom 2,5 2,5 -0,3 -4,2 1,7 1,6 1,4 2 2,9 2,3 1,8 1,7 csvukrs TIME 2019-Q1 2019-Q2 2019-Q3 2019-Q4 2020-Q1 2020-Q2 2020-Q3 2020-Q4 Belgium 0,2 0,3 0,5 0,6 -3,4 -11,8 11,6 -0,1 Bulgaria 1,3 0,6 0,6 0,6 0,4 -10,1 4,3 : Czechia 0,6 0,5 0,5 0,4 -3,1 -8,7 7,1 0,6 Denmark 0,8 1,0 0,4 0,1 -1,3 -6,8 5,2 0,6 Germany (until 1990 former territory of the FRG) 0,6 -0,5 0,3 0,0 -2,0 -9,7 8,5 0,3 Estonia 2,5 0,4 0,4 0,5 -1,1 -5,2 2,5 2,1 Ireland -0,5 4,9 -0,9 4,3 -3,5 -3,2 11,1 : Greece 0,9 0,5 -0,7 0,5 0,1 -14,1 2,3 : Spain 0,5 0,4 0,4 0,4 -5,3 -17,9 16,4 0,4 France 0,5 0,3 0,2 -0,2 -5,9 -13,5 18,5 -1,4 Croatia 1,0 0,5 1,2 -0,4 -1,1 -15,4 8,2 2,7 Italy 0,1 0,1 0,0 -0,4 -5,5 -13,0 15,9 -1,9 Cyprus 1,3 0,7 -0,1 1,3 -0,5 -13,1 8,9 1,4 Latvia -0,5 0,6 0,5 0,0 -2,3 -7,0 6,9 1,1 Lithuania 1,3 0,9 0,9 0,9 -0,3 -6,2 6,1 -0,2 Luxembourg 0,1 1,9 0,7 0,2 -1,6 -7,3 9,3 1,6 Hungary 1,6 0,8 0,9 0,6 -0,4 -14,5 11,0 1,4 Malta 1,0 2,6 0,9 1,1 -2,4 -14,2 8,0 3,8 Netherlands 0,5 0,4 0,3 0,5 -1,5 -8,5 7,8 -0,1 Austria 0,8 -0,3 0,3 -0,5 -3,0 -10,7 11,8 -2,7 Poland 1,7 0,7 1,2 0,2 -0,3 -9,0 7,9 -0,7 Portugal 0,8 0,6 0,5 0,7 -4,0 -13,9 13,3 0,2 Romania 1,9 0,4 0,9 1,1 0,2 -12,2 6,1 5,3 Slovenia 0,8 -0,1 0,6 1,1 -4,8 -10,1 12,2 -1,0 Slovakia 0,6 0,4 0,4 0,6 -5,1 -8,3 11,7 0,2 Finland 0,8 0,9 -0,3 -0,6 -0,9 -4,3 3,2 0,4 Sweden 0,3 0,2 0,5 -0,3 -0,3 -7,6 6,4 -0,2 United Kingdom 0,6 0,1 0,5 0,0 -3,0 -18,8 16,0 : csvukrs ¡1. Hrubý domácí produkt ¡2. Hrubý národní produkt ¡ ¡U HDP je důležité, kde jsou VF umístěny (v domácí zemi či v cizině) bez ohledu na to, kdo je vlastní. U HNP je naopak důležité, kdo tyto výrobní faktory vlastní, bez ohledu na to, kde jsou umístěny. ¡ ¡Výdajová metoda ¡Důchodová (příjmová) metoda ¡Odvětvová metoda ¡ ¡ ¡ ¡ ¡Podstata – sečteme výdaje ekonomických subjektů ¡ ¡HDP = C + I + G + NX ¡ ¡C= spotřeba domácností ¡I= hrubé soukromé investice ¡G= výdaje vlády na nákup statků a služeb ¡NX= čistý export (rozdíl mezi Exportem a Importem) ¡ ¡ ¡ ¡ ¡ ¡ http://img.ihned.cz/attachment.php/60/51472060/fbD1sk3xt0vnFMTuNo7COzqV2lrpWPKi/EK46_16.gif ¡ vychází z důchodů (příjmů), jež plynou ek. subjektům z vlastnictví VF a jež byly použity na tvorbu HDP ¡HDP = w + i + z + n + s + a +TN ¡ ¡w - mzdy a platy ¡n - renta (u zemědělců renta z půdy či pronájem nemovitosti) ¡i - čisté úroky ¡z - zisky firem ¡a – odpisy (amortizace) ¡TN - nepřímé daně ¡s – příjmy ze samozaměstnání ¡ ¡Neoklasická ekonomie – navazuje na klasickou ekonomii (neviditelná ruka trhu, volný trh bez zásahu státu - liberalismus, pružnost cen jakožto nástroj utváření rovnováhy) = víra v samoregulační schopnosti ekonomiky ¡Keynesovská ekonomie – vzniká v období hospodářské krize v 30.letech, neviditelná ruka trhu selhala, nutnost státní intervence (popření samoregulační schopnosti v krátkém období), ceny jsou nepružné, zejména směrem dolů ¡HDP? ¡Při stejné vybavenosti VF může být výkon ekonomiky rozdílný ¡Hranice produkčních možností? ¡Skutečný produkt může být vyšší nebo i menší, než kolik činí tzv. potenciál ¡Krátké vs. dlouhé období (PPF) ¡Determinanty výkonu v krátkém období ¡ mobily auta PPF1 PPF2 ¡=takový produkt ekonomiky, pro jehož produkci jsou využity všechny disponibilní výrobní faktory, avšak v míře, jež ještě nevyvolává inflační tlaky, tj. tlaky zejména v podobě růstu cen VF. Ekonomika nefunguje tzv. „nadoraz“, nýbrž jde o dlouhodobě udržitelný stav a nejsou vyvolávány ani inflační, ani deflační procesy. Současně na trhu práce existuje tzv. přirozená míra nezaměstnanosti §Proč jsou některé státy bohatší než ty druhé? §Proč např. Čína rostla v 90.letech přes 10 % ročně a teď je ekonomický růst pomalejší? §Jaké byly příčiny a následně i důsledky ekonomické krize v letech 2008-2009 §Krátkodobé výkyvy vs. dlouhodobý trend § § §KRÁTKODOBÉ ZVÝŠENÍ PRODUKTU, které je po určité době vystřídáno poklesem, úroveň rovnovážného Y je dána změnami AD, které způsobují pohyb skutečného Y kolem Y*, jedná se o růst skutečného produktu ve smyslu jeho cyklického kolísání ¡nebo §DLOUHODOBÝ TREND - spojen se zvyšováním produkčních možností ekonomiky, dlouhodobý růst Y*, tzv. růst v pravém slova smyslu § § § § §HDP v čase neustále kolísá, střídavě roste a klesá Þ probíhá ekonomický cyklus (krátkodobé změny agregátního výstupu ekonomiky) §ekonomický cyklus je tedy kolísání celkové ekonomické aktivity v čase Þ opakující se nesoulad mezi potenciálním a skutečným produktem §ekonomický cyklus je posloupností pravidelně se opakujících fází vzestupu, poklesu nebo stagnace makroekonomické aktivity (reálného HDP, zaměstnanosti, spotřeby, investic, exportu atd.) §expanze Þvrchol Þkontrakce Þdno Þexpanze §Ekonomický růst= širší pojetí, výsledek změn dostupných VF a změn v intenzitě využívání VF (produktivitě) ¡=konjunktura, zotavení, rozmach ¡ § domácnosti více poptávají spotřební statky Þ růst objemu výroby (firmy také najímají více L a K), mzdy zatím nerostou, je pouze více odpracovaných hodin § v této fázi dochází k růstu reálného HDP, což má za následek růst zaměstnanosti (pokles nezaměstnanosti), růst agregátní poptávky, větší využívání výrobních kapacit § rostou investice do výroby (skrze bankovní úvěry) a zpravidla dochází i k růstu cenové hladiny § zakládají se i nové firmy, roste cenová bublina na realitním trhu § expanze následuje po dosažení dna a končí dosažením vrcholu, kdy se vyčerpávají VF (nutnost např. přeplácet pracovníky), prudce rostou konzumní aktivity domácností ¡ ¡= HDP dosáhne vrcholu a dále již neroste ¡ ¡ skutečný produkt dosahuje v rámci jednoho cyklu svého maxima ¡ maximálně jsou využívány výrobní kapacity (jejich cena roste), vysoká míra investic vyčerpává zdroje ekonomiky (úspory), roste poptávka po kvalifikovaných pracovnících, kterých je nedostatek ¡ ekonomika pracuje nad své možnosti, což vede k prudkému nárůstu cenové hladiny ¡ Optimistická nálada= enormně roste C, masivní poptávka po hypotékách (bublina na realitním trhu) a dalších spotřebních úvěrech ¡ konec vrcholu Þ ekonomika přechází do fáze poklesu (kontrakce) ¡ Fáze ekonomického cyklu - vrchol Fáze ekonomického cyklu – souvislost s vývojem realitního trhu Fáze ekonomického cyklu – souvislost s vývojem realitního trhu Fáze ekonomického cyklu – souvislost s vývojem trhu práce Fáze ekonomického cyklu – souvislost s vývojem míry nezaměstnanosti Fáze ekonomického cyklu – souvislost s vývojem míry nezaměstnanosti Fáze ekonomického cyklu – souvislost s vývojem míry nezaměstnanosti § Pokles (někdy vnímáno jako jakási „ozdravná kůra“) -po vrcholu začíná reálný HDP klesat § Optimistická nálada se mění v pesimistickou § pokles produkce komodit, snižování důchodů ekonomických subjektů, růst nezaměstnanosti, nižší zisky firem, pokles investic, nepřiměřené snižování agregátní poptávky, § Do potíží se dostává automobilový průmysl § firmy reagují výprodejem své produkce a hledáním úspor (problém jsou mzdy) § nedobytné úvěry, propadá se realitní trh § v některé literatuře se tato fáze nazývá recese ¡ Fáze ekonomického cyklu - kontrakce ¡Kontrakce podle délky trvání ¡recese Þ pokud klesne reálný HDP alespoň dvě čtvrtletí po sobě ¡krize Þ prudká kontrakce (výrazný pokles HDP, např. krize v 30.letech nebo 2008-2009) ¡deprese Þ dlouhodobá recese ¡stagnace Þ období, kdy produkt vykazuje nulové nebo nepatrné změny ¡ Fáze ekonomického cyklu ¡= dno je bod, ve kterém je skutečný produkt nejnižší ve vztahu k produktu potenciálnímu § nejnižší úroveň hospodářské aktivity, malé nebo nulové zisky firem, nízká úroveň spotřebitelské poptávky § Vysoká nezaměstnanost, nízká spotřeba (jen to nejnutnější, odložení spotřeby), realitní trh stagnuje, banky nepůjčují § krach neefektivních výrob § relativně nízká cenová hladina, ale riziko deflace § po jisté době již produkce neklesá, začne stagnovat a posléze opět dochází k expanzi ¡ Fáze ekonomického cyklu - dno §rozbor příčin ekonomického cyklu je velmi složitý a nejednoznačný §některé teorie vidí příčinu ekonomického cyklu v kolísání množství peněz v ekonomice, další v zásazích státu do tržního mechanismu, nabídkové teorie pak v oblasti výrobních faktorů §prvotní příčinou vzniku cyklu jsou faktory externí, ale jakmile ekonomika dostane prvotní impuls, začnou procyklicky působit i faktory interní § ¡ §nedostatečné informace ekonomických subjektů, §nerovnoměrné tempo využívání nových vynálezů a objevů, §změny cen základních surovin na světových trzích, §měnové krize, problémy na mezinárodních kapitálových trzích §vládní regulace ekonomiky nástroji fiskální a monetární politiky §změny vládní politiky (volební období) §politické příčiny (války, revoluce) ¡ §příčiny kolísání agregátní nabídky a poptávky jsou uvnitř ekonomiky §snaha firem maximalizovat zisk úsporami mzdových nákladů Þ úspory mezd vyvolávají zaostávání poptávky za nabídkou §nestabilita investičních výdajů §bohatí nebo šetrní lidé získávají příliš velké příjmy v relaci k možným investicím ve společnosti apod. § §Kitchinovy cykly – krátkodobé, trvají 36-40 měsíců, jsou způsobeny výkyvy v zásobách a rozpracované výrobě, označují se i jako sezónní cykly, §Juglarovy cykly – střednědobé, trvají 7-10 let, jsou způsobeny investicemi do strojů a zařízení, jsou označovány i jako podnikatelské cykly, §Kondratěvovy cykly – dlouhodobé, trvají 30-60 let, jsou způsobeny změnami ve výrobních technologiích, monetárními a politickými jevy, klimatickými změnami, inovacemi vyšších řádů, apod. 71014_MoneyHappiness_vl-vertical bugatti money-saving-tips SPOTŘEBA ÚSPORY = = ¡Z předchozího obrázku tedy vyplývá, že disponibilní důchod lze rozdělit na spotřebu a úspory, neboli: ¡DI= C + S ¡Co je klíčové pro poměr mezi C a S? ¡mpc (mezní sklon ke spotřebě) vs. mps (mezní sklon k úsporám), platí mpc + mps=1 ¡Velikost spotřeby je závislá na výši disponibilního důchodu, s rostoucím důchodem roste i spotřeba Þ spotřeba je funkcí disponibilního důchodu. ¡Úsporová funkce je pak zrcadlovým obrazem spotřební funkce ¡ 45° (Y=C) C Y C=CA+mpc*Y CA Do tohoto bodu je spotřeba vyšší než disponibilní důchod. Co z toho vyplývá? ÚSPORY SPOTŘEBA CA= autonomní spotřeba, tj. spotřeba, která nezávisí na výši důchodu ¡CA – autonomní spotřební výdaje, které nezávisí na velikosti důchodu, autonomní spotřeba vyjadřuje spotřební výdaje, když je důchod roven nule ¡CI – indukovaná spotřeba (spotřební výdaje), která je funkcí důchodu a je násobkem mezního sklonu ke spotřebě (mpc) a důchodu (Y) CI=mpc*Y ¡mpc – mezní sklon ke spotřebě, vyjadřuje velikost, o kterou se zvýší spotřební výdaje při zvýšení důchodu o každou dodatečnou jednotku. ¡ ¡ ¡ ¡ Y S S= -CA+(1-mpc)*Y -CA Až do tohoto bodu jsou úspory S=0 Rovnice úsporové křivky se dá zapsat i jako S= -CA+mps*Y , neboť plati: mps + mpc = 1 ZÁPORNÉ => 1.Čerpám naspořené finance nebo 2.Půjčím si ¡Úsporová funkce= rostoucí funkce důchodu ¡SA – autonomní úspory, které nezávisí na velikosti důchodu, autonomní úspory vyjadřují velikost úspor, když je důchod roven nule, platí SA=-CA ¡SI – indukované úspory, které jsou funkcí důchodu a jsou násobkem mezního sklonu k úsporám (mps) a důchodu (Y) SI=mps*Y nebo také SI= (1-mpc)*Y ¡mps – mezní sklon k úsporám, vyjadřuje poměr přírůstku úspor k přírůstku důchodu. ¡ ¡ ¡ ¡ ¡Určení rovnovážného produktu ¡Tento výdajový model je tzv. poptávkově orientovaný, tj. popisuje mechanismus, kterým agregátní výdaje ovlivňují reálný produkt ¡Agregátní výdaje (AE) jsou stimulem růstu produktu ¡Dvou, tří a čtyřsektorová verze ¡Agregátní výdaje AE=hodnota plánovaných výdajů na nákup výrobků a služeb, jež jsou ekonomické subjekty ochotny vydat při určité úrovní reálného produktu ¡ K ČEMU? ¡cenová hladina je stálá, ¡zásoba kapitálu je dostatečná, může být vyrobena produkce, která je poptávaná, ¡existuje produkční mezera, ¡nabídka práce je dostatečná, může být vyrobena produkce, která je poptávaná při dané stálé nominální mzdě, ¡všechny nominální veličiny jsou reálnými veličinami, ¡ekonomika je uzavřená PŘEDPOKLADY MODELU SE 2 SEKTORY ¡Poměrně proměnlivé ¡Závisí např. na poptávce po produkci firem, očekáváních podnikatelů ohledně dalšího vývoje ekonomiky, na inflaci, nastavení podnikatelského prostředí, pohybu měnových kurzů, a v neposlední řadě také na politickém vývoji ¡Investice ovlivňuje i vláda prostřednictvím např. investičních pobídek, změnou sazby daně ze zisku, existencí minimální mzdy atd. ¡Investice se nemění se změnou reálného důchodu ¡Investice mají multiplikační efekt na produkt (produkt roste rychleji než investice, které jej vyvolaly) INVESTICE FIREM Y I Investiční výdaje jsou autonomní, tj. nezávislé na úrovni důchodu I1 I2= I1 +Δ I ¡skutečné spotřební výdaje = plánovaným spotřebním výdajům, ¡liší se plánované a skutečné investiční výdaje, ¡skutečné celkové investiční výdaje: investiční výdaje plánované IP a investiční výdaje neplánované IN (mají charakter zásob). ¡vyrobí-li firmy více produktu, hromadí se vyrobená produkce v zásobách, dochází k neplánovanému hromadění zásob a IN > 0. Pokud vyrobí firmy méně produkce, dochází k neplánovanému čerpání zásob, IN < 0. ¡celkový objem plánovaných výdajů zahrnuje výdaje tvořící agregátní výdaje AE = C + I ¡ SKUTEČNÉ AGREGÁTNÍ VÝDAJE 45° (Y=AE) AE Y AE=C+I C AA Do tohoto bodu jsou úspory nižší než investice. Bod E je rovnovážným, kdy se zamýšlené agregátní výdaje rovnají důchodu CA YE =rovnovážný produkt I AA= autonomní výdaje, tj. součet autonomní spotřeby a investičních výdajů E Y S, I S= -CA+(1-mpc)*Y -CA V tomto bodě se investice rovnají úsporám, čili všechny úspory jsou proinvestovány, jedná se tedy o rovnovážný bod S=0 Výše rovnovážného produktu je samozřejmě stejná jako v předchozím případě, tj. pomocí spotřební a úsporové funkce S=I I YE =rovnovážný produkt E 45° (Y=AE) AE Y AE=C+I C AA CA YE I YE =rovnovážný produkt Y* Y* =potenciální produkt E recesní mezera < Y S, I S= -CA+(1-mpc)*Y -CA V tomto bodě se investice rovnají úsporám, čili všechny úspory jsou proinvestovány, jedná se tedy o rovnovážný bod S=0 Zvýšit reálný produkt jde v rámci této teorie např. politikou „levných peněz“ čili snížením úrokových sazeb S=I I YE =rovnovážný produkt< Y*=potenciální produkt YE Y* recesní mezera Y S, I S1 -CA V tomto bodě se investice rovnají úsporám, čili všechny úspory jsou proinvestovány, jedná se tedy o rovnovážný bod Spořivost může vést i k tomu, že ekonomika se dostane do recese nebo ji prohloubí I Domácnosti více spoří=>část produkce není nakoupena=>hromadění zásob =>firmy snižují výstup YE1 YE2 S2 E2 E1 45° (Y=AE) AE Y AA YE1 Jaký efekt bude mít na výši rovnovážného produktu zvýšení investic? AE0=C+I AE1=C+I ΔI YE2 Přírůstek investic vyvolá posun křivky AE směrem nahoru E1 E2 Nový rovnovážný bod Došlo k nárůstu produktu Zvýší se nám investiční výdaje, což vyvolá posun křivky AE směrem nahoru. Důležité je, že změna investic vyvolá několikanásobnou (multiplikovanou změnu rovnovážného produktu, která se dá vypočítat skrz jednoduchý výdajový multiplikátor (značí se k), který udává, o kolik se zvýší produkt, zvýšíme-li investiční výdaje o jednotku. Výpočet: k= ΔY Δ I = = 1-mpc 1 1 mps 45° (Y=AE) AE Y AA YE1 Jaký efekt bude mít na výši rovnovážného produktu zvýšení mpc? AE0=C+I AE1=C+I Δmpc YE2 Změna mpc vyvolá změnu sklonu AE zvýší se E1 E2 Nový rovnovážný bod Došlo k nárůstu produktu ¡posune se směrem nahoru, když se zvýší CA, IA ¡zvýší se její sklon, pokud se zvýší mpc ¡posune se směrem dolů, pokud se sníží CA nebo IA ¡sníží se její sklon, pokud se sníží mpc ¡ KŘIVKA AGREGÁTNÍCH VÝDAJŮ