ANALÝZA PRO EKONOMY SYSTÉM NÁRODNÍCH UČTU A JEHO VYMEZENÍ: ČASOVÉ A PROSTOROVÉ VYMEZENÍ NÁRODNÍHO ÚČETNICTVÍ SLEZSKA ^ UNIVERZITA V OPAVĚ SYSTÉM NÁRODNÍCH ÚČTŮ A JEHO VYMEZENÍ: ČASOVÉ A PROSTOROVÉ VYMEZENÍ NÁRODNÍHO ÚČETNICTVÍ V rámci přednášky se dozvíte: • jak lze vymezit národní účetnictví, • co jsou to jednotky stejnorodé produkce, • jak v rámci národního účetnictví definujeme institucionální jednotky, • a jak definujeme národní hospodářství. Literatura: • HRONOVÁ, S., HINDLS R. Národní účetnictví. Koncept a analýzy. Praha: CH Beck, 2000. ISBN 80-7179-235-7, ss. 18-23 ANALÝZA PRO EKONOMY SLEZSKA UNIVERZITA V OPAVĚ 2 z 17 CASOVE A PROSTOROVÉ VYMEZENI NÁRODNÍHO ÚČETNICTVÍ Národní účetnictví můžeme vymezit z hlediska: času je každý ekonomický jev vymezen referenčním obdobím, jímž je v tomto případě období jednoho roku (čtvrtletí). • prostoru, kde se jako nej důležitější jeví vlastní vymezení národního hospodářství, které chápeme jako souhrn jednotlivých ekonomických jednotek —» v prostorovém vymezení má zásadní význam vymezení jednotlivých ekonomických jednotek tvořících dané národní hospodářství, a to z důrazem na potřeby národního účetnictví. ANALÝZA PRO EKONOMY SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ CASOVE A PROSTOROVÉ VYMEZENI NÁRODNÍHO ÚČETNICTVÍ • při definování ekonomické jednotky z pohledu národního účetnictví je pak nezbytné, abychom vzali v úvahu: právní charakteristiky (fyzická x právnická osoba), institucionální charakteristiky (technicko-ekonomické vazby), statistické disponibilní zdroje (disponibilní informace umožňují co nejvěrněji popsat realitu) a ekonomické funkce, jež tyto jednotky zastávají. SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ ANALÝZA PRO EKONOMY 4 z 17 ČASOVÉ A PROSTOROVÉ VYMEZENÍ NÁRODNÍHO ÚČETNICTVÍ • dva způsoby definice ekonomické jednotky: • jednotky stejnorodé produkce, které slouží k popisu toků spojených se samotným procesem výroby, tj. realizujeme analýzu původu a užití statků a služeb. Jednotky zobrazují vztahy technicko-ekonomického charakteru. • institucionální jednotky, které slouží jak k deskripci toků spjatých s výrobou, distribucí a redistribucí důchodu, tak k popisu finančních transakcí. Jednotky nám umožňují popsat jak vlastní ekonomické jevy, tak chování jednotlivých ekonomických subjektů. SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ ANALÝZA PRO EKONOMY 5 z 17 JEDNOTKY STEJNORODÉ PRODUKCE jednotka stejnorodé produkce je jednotkou, která realizuje výlučnou činnost týkající se jednoho výrobku, popř. jedné skupiny výrobků. Jednotka je pak charakterizována: vstupy a výstupy výrobků, jež jsou zde vymezeny podle své povahy, stadia zpracování, a vlastním procesem produkce těchto homogenních výrobků. jednotka stejnorodé produkce může odpovídat buďto institucionální jednotce, nebo její jednotlivé části, přičemž není možné, aby jedna jednotka stejnorodé produkce náležela dvěma institucionálním jednotkám. SLEZSKA UNIVERZITA V OPAVĚ ANALÝZA PRO EKONOMY 6 z 17 JEDNOTKY STEJNORODÉ PRODUKCE • jednotky stejnorodé produkce mohou realizovat také činnost vedlejší, tj. činnost nenáležící do daného odvětví, či dokonce některé formy pomocných činností, k nimž řadíme např. správu, nákup, prodej, zásobování či opravy. • příslušná ekonomická jednotka bude rozdělena na několik samostatných jednotek stejnorodé produkce, přičemž jejich počet bude záviset na počtu hlavních a vedlejších činností vykonávaných touto jednotkou. SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ ANALÝZA PRO EKONOMY JEDNOTKY STEJNORODÉ PRODUKCE • jednotky stejnorodé produkce, jejichž výstupem je tentýž produkt pak vytvářejí skupiny, jež označujeme jako čistá odvětví. • místní činnostní jednotky - jednotky realizující na jednom místě jediný typ ekonomické činnosti. Může odpovídat institucionální jednotce či její části a současně nesmí náležet více než jedné takovéto jednotce. • v určitých situacích může jednotka místní činnost sdružovat více vedlejších činností. • místní činnostní jednotky vytvářejí skupiny, které označujeme jako odvětví činnosti. SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ ANALÝZA PRO EKONOMY 8 z 17 INSTITUCIONÁLNÍ JEDNOTKY • institucionální jednotku budeme chápat jako centrum ekonomického rozhodování, které využívá své rozhodovací samostatnosti k: realizaci své hlavní ekonomické činnosti, získávání a následnému disponování s důchodem, • akumulaci kapitálu, a k půjčování, resp. vypůjčování peněžních prostředků. SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ ANALÝZA PRO EKONOMY INSTITUCIONÁLNÍ JEDNOTKY za institucionální jednotky můžeme považovat např. domácnosti, nezávislé společnosti, obce či stát. samostatnost v rozhodování určuje velmi obtížně -> nutno upravit definici: institucionální jednotka je útvar, který využívá své rozhodovací samostatnosti při realizaci své hlavní ekonomické funkce a současně vede uzavřené účetnictví. UNIVERZITA V OPAVĚ ANALÝZA PRO EKONOMY 10 z 17 INSTITUCIONÁLNÍ JEDNOTKY • několik poznámek k definici institucionální jednotky: • rozhodovací samostatnost jednotky lze vyjádřit buďto její právní subjektivitou, nebo její velikostí, popř. druhem činnosti, kterou tato jednotka realizuje, • samostatnost v rozhodování budeme chápat jako rozhodování o rozdělení vlastních běžných, kapitálových a finančních zdrojů, a to v institucionální rámci, který je této jednotce vlastní, uzavřené účetnictví chápeme jako účetní dokumenty zachycující jednak veškeré ekonomické a finanční transakce uskutečněné během analyzovaného roku a jednak stav majetku a závazků, jež má daná jednotka k dispozici. SLEZSKÁ ^1 UNIVERZITA V OPAVĚ ANALÝZA PRO EKONOMY 11 z 17 INSTITUCIONÁLNÍ JEDNOTKY • institucionální jednotka - jednotka mající právní subjektivitu ať již veřejného, nebo soukromého práva (filiálka mající právní subjektivitu i vlastní mateřskou společnost). • ekonomické jednotky, jež sice nemají právní subjektivitu, ale současně vedou samostatné účetnictví -> v úvahu je brána úroveň samostatnosti těchto jednotek -> samostatné jsou takové útvary, jež se svou ekonomickou činností a svým chování odlišují od činnosti a chování společnosti pod jejíž právní kontrolou se nacházejí. • institucionální jednotky mající stejnou hlavní ekonomickou funkci, popř. stejné zdroje činnosti vytvářejí institucionální sektory. J^fí^k SLEZSKÁ ^1 UNIVERZITA V OPAVĚ ANALÝZA PRO EKONOMY NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Národní hospodářství můžeme definovat jako: souhrn jednotlivých ekonomických jednotek realizujících svou ekonomickou činnostná určitém území, jež může být definováno např. administrativními hranicemi státu či jeho územní svrchovaností. • souhrn jednotlivých ekonomických jednotek, jež mají státní příslušnost dané země, přičemž v tomto případě není důležité místo na němž tyto jednotky realizují svou ekonomickou činnost soubor rezidentských jednotek, tj. jednotek jejichž střed zájmu leží na ekonomickém území daného státu. Tento definice národního hospodářství je pak využívána také v rámci národního účetnictví. UNIVERZITA V OPAVĚ ANALÝZA PRO EKONOMY 13 z 17 NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ • rezidentské jednotky nemusí mít bezpodmínečně státní příslušnost dané země, nemusí být právnickou osobou a nemusí být v době transakce přítomny na území daného státu. • střed zájmu na ekonomické území daného státu pouze v případě, že na tomto území realizuje svou ekonomickou činnost po dobu alespoň jednoho roku -> ekonomická jednotka realizuje po dobu jednoho roku své ekonomické transakce na větším počtu ekonomických území, pak bezpodmínečně musí mít centrum svého zájmu na všech těchto územích. UNIVERZITA V OPAVĚ ANALÝZA PRO EKONOMY 14 z 17 NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ • základem definice ekonomického území je v rámci národního účetnictví geografické území státu, přičemž ale platí, že tato dvě území se nemusí bezpodmínečně překrývat, neboť zahrnuje: národní vzdušný prostor, teritoriální vody a kontinentální šelf, teritoriální enklávy (zastupitelské úřady, konzuláty, vojenské či vědecké základny), exteritoriální enklávy (části geografického území státu, jež na základě mezinárodních smluv využívají zahraniční vlády, orgány mezinárodních institucích a mezinárodních integračních seskupení), svobodné bezcelní zóny a ložiska ropy a plynu nacházející se v mezinárodních vodách. jML SLEZSKÁ ^1 UNIVERZITA V OPAVĚ ANALÝZA PRO EKONOMY NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ • nerezidentskou jednotkou je ekonomická jednotka jejíž sídlo se nachází mimo ekonomické území daného státu, přičemž platí, že v okamžiku kdy tato jednotka realizuje na daném ekonomické území svou činnost alespoň po dobu jednoho roku je tato její část považována na daném území za rezidenta UNIVERZITA V OPAVĚ ANALÝZA PRO EKONOMY 16 z 17 NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ • v souvislosti s dělením ekonomických jednotek na rezidentské a nerezidentské se pak v rámci národního účetnictví setkáváme s následujícími třemi typy jednotek: nefinanční, finanční a pojišťovací společnosti -> rezidenti (řídí se zákony země), domácnosti —> rezidenti mají-li sídlo na území daného státu (i tehdy pokud jsou krátkodobé či sezónní práce v zahraničí, studia v zahraničí, služebních cest, léčebných pobytů, turistiky či práce na zastupitelských úřadech). Za rezidenty jsou považování také pracovníci těch mezinárodních institucí, jež mají sídlo na území daného státu. majitelé pozemků a budov -» vždy rezidenti. UNIVERZITA V OPAVĚ ANALÝZA PRO EKONOMY 17 z 17