ANALÝZA PRO EKONOMY INSTITUCIONÁLNÍ SEKTORY SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ INSTITUCIONÁLNÍ SEKTORY V rámci přednášky se dozvíte: co rozumíme pod pojmem institucionální sektor, jak definuje sektor nefinančních podniků, které subjekty zahrnujeme do sektorů finančních podniků, jak definuje sektor vládních institucí, jakým souborem je tvořen sektor domácností, které jednotky sdružuje sektor neziskových institucí poskytujících služby domácnostem a jak definujeme sektor nerezidentů. Literatura: • HRONOVÁ, S., HINDLS R. Národní účetnictví. Koncept a analýzy. Praha: CH Beck, 2000. ISBN 80-7179-235-7, ss. 24-29 SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ ANALÝZA PRO EKONOMY INSTITUCIONÁLNÍ SEKTORY • institucionální sektor můžeme tedy definovat jako souhrn institucionálních jednotek, jež se vyznačují stejným ekonomickým chováním, přičemž platí, že toto chování je dáno jednak hlavní ekonomickou funkcí jednotky a jednak její činností. • doplňujícím kritériem pro zařazení institucionální jednotky do příslušného institucionálního sektoru je pak kategorie výrobců do niž tato jednotka náleží. • většina institucionálních sektorů se člení na podsektory, přičemž kritéria pro toto členění se liší sektor od sektoru, čímž je omezeno nebezpečí vzniku homogenních skupin. UNIVERZITA V OPAVĚ ANALÝZA PRO EKONOMY 3 z 24 INSTITUCIONÁLNÍ SEKTORY kategorie výrobců hlavní ekonomická funkce • tržní výrobci • produkce zboží a nefinančních tržních služeb • finanční zprostředkování, pomocné finanční služby ostatní netržní (veřejní) výrobci produkce a netržních k individuální rozdělování bohatství poskytování služeb a kolektivní důchodu a zboží a určených spotřebě, národního ANALÝZA PRO EKONOMY • tržní výrobci a soukromí výrobci pro vlastní konečné užití • spotřeba • produkce zboží a nefinančních tržních služeb pro vlastní konečné užití • ostatní netržní (soukromí) výrobci • produkce a poskytování zboží a netržních služeb určených k individuální spotřebě SLEZSKA UNIVERZITA V OPAVĚ INSTITUCIONÁLNÍ SEKTORY základem pro definici ekonomické činnosti není věcná, tj. odvětvová podstata produkce, nýbrž skutečnost, zda jde o tržní, netržní, finančníci nefinanční produkty. tržní produkce, produkce která buďto prochází trhem nebo má tržní určení. Do hodnoty této produkce je zahrnuta hodnota: statků a služeb prodaných za ekonomicky významné ceny, naturálně směňovaných výrobků, nedokončené výroby • a hodnota statků převedených do zásob. ANALÝZA PRO EKONOMY SLEZSKA UNIVERZITA V OPAVĚ 5 z 24 INSTITUCIONÁLNÍ SEKTORY • institucionální jednotku či místní činnostní jednotku, pak můžeme označit za tržního výrobce pouze tehdy, pokud převážnou část produkce této jednotky můžeme označit za tržní. • netržní produkce je produkcí, která je ostatním ekonomickým subjektům poskytována buďto zcela zdarma či za ekonomicky nevýznamnou cenu. Za netržního výrobce, pak budeme považovat pouze tu institucionální jednotku, která převážnou část své produkce postupuje ostatním ekonomickým subjektům zcela či téměř zdarma. UNIVERZITA V OPAVĚ ANALÝZA PRO EKONOMY 6 z 24 INSTITUCIONÁLNÍ SEKTORY • produkce pro konečné užití je hodnotou výrobků a služeb, které institucionální jednotka sama vyrobí a jež si následně ponechá pro konečnou spotřebu či pro hrubou tvorbu fixního kapitálu. • pro konečnou spotřebu si svou produkci mohou ponechat pouze domácnosti (naturální spotřebu zemědělských produktů, služby bydlení, jenž si poskytne sám majitel a domácí služby), kdežto pro hrubou tvorbu fixního kapitálu si výrobky a služby ponechávají pouze firmy (aktivace investic, stavby či rekonstrukce bytů realizovaných domácnostmi SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ ANALÝZA PRO EKONOMY 7 z 24 INSTITUCIONÁLNÍ SEKTORY • výrobce pro vlastní konečné užití pouze tehdy pokud převážná část jím vyráběných statků je určena na konečné užití. • rezidentské institucionální sektory: • sektor nefinančních podniků (Sn), • sektor finančních institucí (S12), • sektor vládních institucí (S13), • sektor domácností (S14), • sektor neziskových institucí poskytujících služby domácnostem (S15). á SLEZSKÁ ^1 UNIVERZITA V OPAVĚ ANALÝZA PRO EKONOMY SEKTOR NEFINANČNÍCH PODNIKŮ (Sil) • sektor nefinančních podniků sdružuje jednotky jejichž hlavní ekonomickou funkcí je produkce zboží a nefinančních tržních služeb, přičemž tyto jednotky musí spadat do kategorie tržních výrobců. Sektor tvoří: • soukromé a státní společnostmi, podniky či družstva, neziskové organizace poskytující služby nefinančním podnikům, • holdingové společnosti a kvazispolečnosti (společnosti, jež jsou vůči své řídící jednotce dočasně samostatné ve svém ekonomickém chování). ANALÝZA PRO EKONOMY 9 z 24 SEKTOR NEFINANČNÍCH PODNIKŮ (Sil) • kritéria, jež nám umožní zařadit jednotky bez právní subjektivity do sektoru nefinančních podniků jsou u: • veřejných podniků vedení samostatného účetnictví či realizace většiny produkce podniku mimo sektor veřejné správy, podniků v soukromém vlastnictví - lokální významnost jednotky, drobných podnikatelů - zápis v obchodním rejstříku. • firma nesplňuje ani jeden z výše uvedených požadavků je automaticky zařazena do sektoru domácností. SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ ANALÝZA PRO EKONOMY SEKTOR NEFINANČNÍCH PODNIKŮ (Sil) • z hlediska kontroly majetku můžeme sektor Sn rozčlenit do následujících podsektorů: • podsektorů veřejných nefinančních podniků, • podsektorů soukromých národních nefinančních podniků • a podsektorů nefinančních podniků pod zahraniční kontrolou. SLEZSKA UNIVERZITA V/aPAVĚ ANALÝZA PRO EKONOMY SEKTOR FINANČNÍCH PODNIKŮ (S12) • sektor finančních podniků sdružuje všechny institucionální jednotky, jejichž hlavní ekonomickou funkcí je poskytovat: finanční zprostředkování (peněžní instituce, pojišťovny, investiční společnosti a investiční fondy, samostatné penzijní fondy apod.), a pomocné finanční služby (směnárníky, burzy cenných papírů, makléře, poradce v oblasti cenných papírů a úvěrů či zprostředkovatele pojištění). • sektor finančních podniků zahrnuje: • soukromé neziskové organizace, veřejné podniky a soukromé společnosti, • a holdingové společnosti. SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ ANALÝZA PRO EKONOMY 12 z 24 SEKTOR FINANČNÍCH PODNIKŮ (S12) • v prvním stupni dělíme sektoru finančních podniků na podsektor: centrální banka, ostatní měnové finanční instituce (obchodní banky, spořitelny, úvěrová družstva, hypotekárni banky, záložny, kampeličky apod.), ostatní finanční instituce s výjimkou pojišťoven a penzijních fondů (leasingové společnosti, investiční fondy a investiční společnosti či zprostředkovatelé v oblasti cenných papírů), • pomocné finanční instituce (zprostředkovatelé pojištění a úvěrů, burzy cen. papírů, poradci v oblasti finančních investic, společností zajišťující fungování finančních trhů či neziskové instituce poskytující služby finančním institucím) • a podsektor pojišťoven a penzijních fondů. ANALÝZA PRO EKONOMY 13224 SEKTOR FINANČNÍCH PODNIKŮ (S12) do podsektoru pojišťovny a penzijní fondy mohou být zahrnuty pouze: • pojišťovny zaručující se za smlouvy, jež jsou sjednány ekonomickými subjekty dobrovolně, • pojišťovny garantující smluvní pojistné a dobrovolné sociální příspěvky, jež tyto subjekty hradí ve smyslu svobodně uzavřených smluv, • a pojišťovny, které si může daný subjekty svobodně zvolit pro úhradu povinného pojištění. institucionální subjekt nesplní ani jedno z výše uvedených kritérií, pak je tento podnik zařazen do podsektoru fondů sociálního zabezpečení. SLEZSKA UNIVERZITA V OPAVĚ ANALÝZA PRO EKONOMY 14 z 24 SEKTOR FINANČNÍCH PODNIKŮ (S12) • v druhém stupni dělíme sektoru finančních podniků dle kritéria vlastnictví na podsektor: centrálních bank (veřejných), ostatních měnových finančních institucí (veřejných, soukromých národních či pod zahraniční kontrolou), ostatních finančních institucí s výjimkou pojišťoven a penzijních fondů (veřejných, soukromých národních či pod zahraniční kontrolou), • pomocných finančních institucí (veřejných, soukromých národních či pod zahraniční kontrolou) a podsektor pojišťoven a penzijních fondů (veřejných, soukromých národních či pod zahraniční kontrolou). ANALÝZA PRO EKONOMY 15224 SEKTOR VLÁDNÍCH INSTITUCÍ (S13) • sektor vládních institucí sdružuje všechny institucionální jednotky jejichž hlavní ekonomikou funkcí je produkce a poskytování netržních služeb určených k individuální a kolektivní spotřebě, popřípadě distribuce důchodu a národního bohatství. Sektor je tvořen: • státem a všemi orgány s obecnou a specifickou kompetencí přímo podřízenými státu, orgány sociálního zabezpečení a orgány místní správy a institucemi, které tyto orgány řídí (např. nemocnice ve vlastnictví státu nebo soukromé školy, jejichž finanční zdroje pocházejí z více než 50% od státu či od orgánů místní správy). UNIVERZITA V OPAVĚ ANALÝZA PRO EKONOMY 16 z 24 SEKTOR VLÁDNÍCH INSTITUCÍ (S13) • sektor vládních institucí je rozčleněn na: podsektor centrálních vládních institucí (ministerstva, ústřední úřady a instituce těmito úřady řízené, Fond národního majetku, Pozemkový fond, resp. ústřední rozpočtové a příspěvkové organizace napojené na centrální rozpočet), podsektor místních vládních institucí (krajské úřady a instituce jimi řízené, základní a střední školy či příspěvkové organizace napojené na místní rozpočty) a podsektor fondů sociálního zabezpečení (centrální i místní státní instituce poskytující sociální dávky a vybírající sociální příspěvky). • v tomto sektoru můžeme nalézt jednotky stejnorodé produkce poskytující tržní služby. SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ ANALÝZA PRO EKONOMY SEKTOR DOMÁCNOSTÍ (S14) • sektor domácností sdružuje všechny institucionální jednotky, jejichž hlavní ekonomickou funkcí je buďto spotřeba nebo produkce zboží a nefinančních tržních služeb pro vlastní konečné užití. Sektor zahrnuje: domácnosti, výrobce pro vlastní konečné užití a drobné podnikatele (nesplňují podmínky pro zařazení do sektoru nefinančních podniků). • tyto jednotky svou činnost financují z odměn za práci, vlastnických důchodů a z prodeje statků a služeb vyprodukovaných drobnými podnikateli spadajícími do tohoto institucionálního sektoru. ANALÝZA PRO EKONOMY 18 z 24 SEKTOR DOMÁCNOSTÍ (S14) • sektor domácností je tvořen souborem: • spotřebitelů, fiktivních rezidentských jednotek (operace týkající se budov a pozemků vlastněných nerezidenty) • a některých málo významných neziskových organizací. • za činnosti domácnosti je pak nutno považovat také provoz záhumenku, stavbu obydlí na vlastní účet, produkci služeb bydlení a domácí služby. SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ ANALÝZA PRO EKONOMY 19 z 24 SEKTOR DOMÁCNOSTÍ (S14) v případě domácností jsou jednotlivé podsektory sestaveny tak, aby umožňovaly od sebe oddělit domácnosti jako spotřebitele a domácnosti jako výrobce, přičemž hlavním kritériem je jejich převažující příjem: • podsektor zaměstnavatelů, • podsektor zaměstnanců, • podsektor příjemců důchodů (podsektor příjemců vlastnických důchodů, příjemců starobních důchodů a podsektor příjemců ostatních transferových důchodů) a podsektor ostatních domácností (kolektivních domácností k nimž řadíme domovy důchodců, penzi léčebny dlouhodobě nemocných či kláštery). ANALÝZA PRO EKONOMY SLEZSKA UNIVERZITA V OPAVĚ 20 z 24 SEKTOR NEZISKOVÝCH INSTITUCÍ POSKYTUJÍCÍCH SLUŽBY DOMÁCNOSTEM (S15) • sektor neziskových institucí poskytujících služby domácnostem, jenž sdružuje všechny lokálně významné institucionální jednotky, jejichž hlavní ekonomickou funkcí je jednak produkce netržních služeb určených k individuální spotřebě a jednak nezisková produkce tržních služeb. • činnost těchto subjektů je financována zejména z dobrovolných příspěvků domácností, vlastnických důchodů či z prodeje tržních služeb. • sektor je pak jediným sektorem, jenž není členěn do jednotlivých podsektorů. UNIVERZITA V OPAVĚ ANALÝZA PRO EKONOMY 21 z 24 SEKTOR NEZISKOVÝCH INSTITUCÍ POSKYTUJÍCÍCH SLUŽBY DOMÁCNOSTEM (S15) v rámci tohoto sektoru můžeme vyčlenit několik základních skupin organizací, k nimž patří: kultovní a náboženská sdružení, politické strany, organizace podporující umělecké a kulturní činnosti, organizace reprezentující a bránící zájmy určitých kategorií domácností, ostatní organizace pro volný čas (organizace pro podporu a ochranu zájmů dětí, tělesně postižených či invalidů), organizace v oblasti zdravotnictví (např. Červený kříž či Liga boje proti rakovině), obecně prospěšné společnosti, nadace a zařízení poskytující služby domácnostem na neziskovém základě. SLEZSKA UNIVERZITA V OPAVĚ ANALÝZA PRO EKONOMY SEKTOR NEREZIDENTŮ (S2) • sektor nerezidentů, jenž označujeme kódem S2 a jenž sdružuje všechny nerezidentské jednotky, které mají ekonomické vazby k danému národnímu hospodářství. • středem našeho zájmu nebude v tomto případě ekonomická situace nerezidentů, ale spíš bilance ekonomických vztahů příslušného národního hospodářství se zahraničím, tj. vztahů, jež zachycuje účet platební bilance. UNIVERZITA V OPAVĚ ANALÝZA PRO EKONOMY 23 z 24 SEKTOR NEREZIDENTŮ (S2) • tento kvazisektor je pak v České republice rozčleněn do následujících čtyř podsektoru: • podsektoru zemí Evropské unie, • podsektoru institucí Evropské unie, • podsektoru ostatních zemí a podsektoru mezinárodních institucí. SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ ANALÝZA PRO EKONOMY