Důsledky II. světové války a poválečné změny Evropa a Československo po roce 1945 > Obsah přednášky nDopady války a hlavní tendence poválečného vývoje. n nČeskoslovensko po roce 1945 a specifika jeho hospodářských poměrů. > Dopady války nBojů se zúčastnilo 40 zemí, do jejichž armád bylo zmobilizováno 110 miliónů osob nBěhem konfliktu zemřelo násilnou smrtí minimálně 50 až 55 miliónů lidí – ztráty evropských zemí se odhadují na 36 miliónů osob. nDruhá světová válka byla tragická především svými dopady na civilní obyvatelstvo > Postupimská konference červenec – srpen 1945 nJednala především o poválečném uspořádání Německa, které mělo projít demokratizací, denacifikací, demilitarizací a dekartelizací n nByly schváleny nové hranice Německa a Polska i odsun Němců z Polska a Československa. > Rozdělení Německa po roce 1945 druha-svetova-valka-36 Deutschland_Bundeslaender_1957 Německo bylo rozděleno mezi vítězné mocnosti, ze západních zón a východní zóny se na konci 40. let utvořila dva samostatné státy – západní Spolková republika Německo (SRN) a komunistická Německá demokratická republika (NDR) > UNRRA nK řešení hospodářských a sociálních důsledků války v první fázi výrazně přispěla nově vytvořená mezinárodní organizace UNRRA (United Relief and Rehabilitation Administration - Správa OSN pro pomoc a obnovu). Hlavním přispěvatelem byly USA. > Bretton-Woods (1944) nKonference v americkém Bretton-Woods rozhodla o zřízení Mezinárodního měnového fondu a Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj (Světové banky) n nByl ustaven nový (bretton-woodský) měnový systém s cílem zajištění vzájemné směnitelnosti světových měn nNový systém stanovil pevné kurzy, jež byly fixovány k americkému dolaru n > Obecné tendence hospodářského a sociálního vývoje po II. světové válce nProsadil se princip státních zásahů do ekonomiky – posílení levice nZvýšení životní úrovně nDalší rozvoj urbanizace nDalší pokles významu zemědělství nNárůst významu kvalifikované práce nNárůst zaměstnanosti žen n > Proměny ČSR po roce 1945 nBylo obnoveno v předmnichovských hranicích – jen Podkarpatská Rus byl postoupena SSSR nPravicové strany nebyly po válce obnoveny, zbývající fungovaly jen v rámci nové Národní fronty) nPrezidentem se stal opět E. Beneš nBylo vysídleno německé obyvatelstvo nVzrostl vliv KSČ (poprvé vládní stranou) nBylo upevňováno spojenectví se SSSR nV ekonomice se posílila role státu Ekonomické aspekty Košického vládního programu z dubna 1945 nNová vláda v čele s premiérem Fierlingerem (sociální demokracie) rozhodla o zajištění majetku „nepřátel a zrádců“ – Němců, Maďarů a kolaborantů n nZabavená půda byla rozdělena v rámci pozemkové reformy, na konfiskované průmyslové podniky byly uvaleny národní správy. Znárodňovací dekret prezidenta republiky č. 100/1945 Sb.– 24. října 1945 nNařizovaly zestátnění dolů, klíčových závodů těžkého a potravinářského průmyslu, bank a pojišťoven nV další fázi byly znárodněny ostatní závody klíčových odvětví a velké podniky (150-500 zaměstnanců) nZnárodnění v ČSR představovalo nejrozsáhlejší změnu vlastnických vztahů v nekomunistické Evropě Dvouletý plán (1946-47) a druhá fáze pozemkové reformy nJeho cílem bylo zvýšení průmyslové a zemědělské výroby a překonání hospodářských rozdílů jednotlivých částí země nRespektoval tržní ráz ekonomiky nDruhé opatření mělo být revizí pozemkové reformy z doby první republiky n Počátky „studené války“ n1946- Churchillův projev ve Fultonu o „železné oponě“ nUSA od roku 1947 přistoupily k politice zadržování komunismu (Trumanova doktrína) churchill_fulton2 > Generál Georg Marshall a jeho výzva nV červnu 1947 vyhlásil americký ministr zahraničí ochotu poskytnout Evropě pomoc při její hospodářské obnově nUSA nabídly pomoc ve formě darů a úvěrů (ve výši asi 13 mld. dolarů) nPomoc přijaly pouze západní státy (včetně SRN) nV roce 1947 jako koordinační centrum ustavena Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci (OEEC) – později se změnila na Organizaci pro hospodářskou spolupráci a činnost (OECD) n n > Motivace USA k nabídce hospodářské pomoci nKlíčovým motivem Marshallova plánu bylo stabilizovat situaci v Evropě a zabránit dalšímu šíření sovětského vlivu – lze ho označit za součást tzv. Trumanovy doktríny n nPomoc byla motivována i snahou podpořit poptávky po americkém zboží n n > ČSR a Marshallův plán (1947) nVláda původně plánovala účastnit se jednání o americké pomoci nPod tlakem SSSR účast v plánu odmítla – v obavě ze ztráty sovětského spojenectví nOslabily se tím vazby na západní hospodářství nPosílil se vliv SSSR na československou politiku a ekonomiku Shrnutí nDruhá světová válka si vyžádala mnohonásobně větší ztráty než předcházející konflikt nUSA přišly s vlastním programem pomoci (Marshallův plán), SSSR plán odmítl jako pokus o rozbití sovětského bloku. nTaké v západní Evropě byl však typický nárůst vliv levice a posilování role státu v ekonomice. nPoválečnou ČSR charakterizovalo zjednodušení politické scény, zákaz obnovení pravicových stran, nárůst vlivu KSČ a rozsáhlé vlastnické změny (konfiskace německého majetku a znárodňování velkých podniků) >