Ekonomické aspekty I. světové války Příčiny a důsledky konfliktu z let 1914-1918 Obsah přednášky nVývoj evropské ekonomiky na přelomu 19. a 20. století n nPříčiny I. světové války n nJejí ekonomické aspekty a výsledky n n n Situace v druhé polovině 19. století nRozvíjela se další fáze industrializace (nové technologie a nové zdroje energie) nNové technologie se prosazovaly i v dopravě n nPostupně se zformovala světová ekonomika (zahrnovala zavedení světových cen, rozšíření hospodářského cyklu, rozšíření mezinárodního pohybu kapitálu a osob, zformování světového trhu služeb). 1873 – první moderní hospodářská krize nNásledovala po předchozím masivním zakládání nových podniků a bank. n nV roce 1873 po krachu vídeňské burzy vypukla tzv. „Velká krize“, která se postupně rozšířila do dalších zemí. n nJejím důsledkem byl odklon od liberální hospodářské politiky. Britské impérium British_Empire_1897 •Výjimečnost jeho ekonomiky byla dána také vysokou úrovní finančních institucí a snadnou dostupností kapitálu. •Pokračovala britská koloniální a obchodní expanze Německo nBylo sjednoceno v roce 1871 po vítězství nad Francií (díky politice pruského kancléře Otty von Bismarcka) n nV Německém císařství se začaly rychle rozvíjet nové technologie a byly přijaty i moderní sociální reformy n USA American_Civil_War_Montage_2 nVítězství Severu občanské válce (1861-1865) umožnilo překonat vnitřní nejednotnost a urychlit hospodářský rozvoj. n nK němu přispěly i další faktory (dostatek kapitálu, surovinové zdroje, geografické předpoklady, imigrace). n n Rusko nZa vyspělými zeměmi výrazně zaostávalo – industrializace se zde začala prosazovat až na konci 19. století. nHlavním hospodářským odvětvím bylo zemědělství. nProblémy Ruska prohloubila porážka ve válce s Japonskem a revoluce z roku 1905. Napětí v mezinárodních vztazích nNa přelomu 19. a 20. století se zformovaly dva bloky s odlišnými zájmy: n nTrojspolek (Německo, Rakousko-Uhersko, Itálie) nTrojdohoda (Velká Británie, Francie, Rusko) Balkán nUž v průběhu 19. století řada zemí jihovýchodní Evropy využila mocenského úpadku Osmanské říše a dosáhla samostatnosti n nV roce 1908 habsburská monarchie anektovala Bosnu a Hercegovinu n nPozici Osmanské říše dále oslabila porážka v tzv. balkánské válce (1912) n n Počátky I. světové války n28. 6. 1914 byl v Sarajevu zavražděn rakouský následník Ferdinand d´Este. nRakousko obvinilo z podílu na atentátu Srbsko a po ultimátu mu 28.7. 1914 vyhlásilo válku n Velká válka Europe_1914 Ekonomické dopady nOrientace na zbrojení narušila strukturu výroby a rozložení pracovních sil. n nVětšina válčících zemí navíc opustila zlatý standard. Válčící země se snažily získat potřebné finance velkými půjčkami a ve větší míře tiskly peníze, což vedlo k inflaci a zvýšení cen. n Válečná ekonomika nDošlo k rozmachu státního intervencionismu (Stát usměrňoval výrobu i odbyt zboží, získal výsadní právo na výkup zemědělských produktů, přiděloval suroviny, pracovní síly). n nRole státu v evropské i světové ekonomice zůstávala silná i po skončení války. Důsledky „Velké války“ (1914-1918) nVálka si vyžádala na 10 miliónů obětí, další desítky milióny zemřely v důsledku hladu a nemocí n nNejhůře byla válkou postižena území v severní Francii, Belgii, severovýchodní Itálii a místa bojů ve východní Evropě pechota Výsledky války – vítězství Dohody trojspolek Clemenceau,Lloyd, Wilson Pařížská konference §Mírová jednání – hlavní slovo měli v jejich rámci zástupci pěti vítězných velmocí – USA, Velké Británie, Francie, Itálie a Japonska n §Garantem mírového uspořádání měla být nově utvořená Společnost národů n Shrnutí nV druhé polovině 19. století se rozvíjela další fáze industrializace a zformovala se světová ekonomika. n nNa přelomu 19. a 20. století došlo k vytvoření dvou protichůdných bloků s odlišnými politickými a ekonomickými zájmy. nVálka ochromila světové hospodářství, přinesla pokles průmyslové výroby a zabrzdila ekonomický růst. Výraznou změnou se stal nárůst státních zásahů do ekonomiky.