Německo po nástupu nacismu k moci Hospodářský vývoj nacistického Německa ve 30. letech > Obsah přednášky nVymezení fašismu a nacismu n nPočátky fašistických režimů a jejich charakteristika n nHospodářská a sociální politika nacistického Německa n > Fašismus nIdeologie spojená s vypjatým nacionalismem vymezující se vůči tradiční liberální demokracii. n nNázev se odvozuje od italského slova fascio (svazek), jenž odkazuje k latinskému fasces – svazku prutů jako symbolu státní jednoty ve starověkém Římě. nFašismus vznikl v Itálii v roce 1919. n nFašistické strany jsou řazeny ke krajní pravici, jejich programy však mají i levicové prvky. n n > Nacismus nNárodní socialismus nTotalitní ideologie uplatňovaná Nacionálně socialistickou německou dělnickou stranou (NSDAP – vznikla v roce 1920). n nVycházel z fašistické ideologie – lišil se svým rasistickým zaměřením. nJeho základem byla víra v nadřazenost německé (tzv. árijské rasy) a boj za revizi výsledků I. světové války. > Typické rysy fašismu a nacismu nPřesvědčení o nadřazenosti vlastního národa (etnicky či rasově vymezovaného) nPodřízení zájmů jednotlivce zájmům celku nVůdcovský princip nBoj proti vnitřnímu a vnějšímu nepříteli (liberálové, komunisté, socialisté, menšiny, cizinci) nMilitarismus n > Počátky fašismu - Itálie nV roce 1922 zde fašisté pod vedením Mussoliniho provedli státní převrat. n nHospodářskou politiku v Itálii charakterizovalo omezování soukromého sektoru a posilováni sociálního systému. n > Dopady velké hospodářské krize v Německu nDůsledky krize (zvláště vysoká nezaměstnanost) zde byly bolestnější než jinde. nVelmi negativně zapůsobil odliv amerických půjček a investic. nKrize posilovala postavení extrémistických sil a snižovala důvěru v samotnou parlamentní demokracii. n > Krize německé demokracie nV roce 1930 prezident Paul von Hindenburg a jmenoval vlastní prezidentskou vládu v čele s Heinrichem Brüningem. nZnamenalo to odklon od klasického parlamentního systému. n nVláda prosazovala úspornou politiku a jednala o vytvoření celní unie s Rakouskem – západoevropské země to odmítly. > Hitler a nacisté v čele Německa nVe volbách v roce 1932 zvítězila NSDAP. nI díky podpoře konzervativní pravice byl Hitler v lednu 1933 jmenován kancléřem. n nPo smrti prezidenta Hindenburga se Hitler stal vůdcem Německa (1934). > Počátky diktatury Germany_Reichstag_fire nPo požáru říšského sněmu (28.2. 1933) byl přijat dekret potlačující základní svobody. nPravomoci vlády a kancléře poté posílil zmocňovací zákon. n > Snahy o revizi Versailleské smlouvy n nUž v roce 1933 Německo vystoupilo ze Společnosti národů nV roce 1935 zavedlo brannou povinnost nO rok později obsadilo remilitarizované Porýní – západní státy nereagovaly > „Nepřátelé“ nTradičními odpůrci nacismu byli socialisté a komunisté (už od roku 1933 byli internováni v koncentračním táboře Dachau). n nNejvětší averze nacistů směřovala vůči Židům. n nNacistická propaganda šířila fámy o celosvětovém židovském spiknutí a obviňovala Židy z podílu na porážce Německa v roce 1918. > Protižidovská politika nMezníkem protižidovské politiky byly tzv. norimberské zákony (1935): nZákon o říšském občanství nZákon na ochranu německé krve a německé cti n nZa Žida byl nově považován každý, jehož tři prarodiče byli příslušní k židovské obci. Osoby takto označené za Židy neměly nárok na plnoprávné říšské občanství. n n > Hlavní rysy nacistické ekonomiky nRegulace soukromého podnikání (to však zůstalo zachováno), kapitálového trhu a zahraničního obchodu nÚsilí o soběstačnost nRostoucí deficit státních financí nZavedení čtyřletých hospodářských plánů n > Hjalmar Schacht a jeho finanční politika Hjalmar_Schacht nVedl Říšskou banku a poté ministerstvo hospodářství. nPotřebné finance se snažil získat zvyšováním emise bankovek a vydáváním státních obligací. n > Sociální politika nByl zahájen rozsáhlý program veřejných prací související s militarizací. n nZměny zaměstnanosti ovlivnilo také rozpuštění odborů, zmrazení mezd či vylučování vdaných žen z pracovního trhu. n nSnížení nezaměstnanosti bylo spojené s přípravou války a vedlo k rostoucím deficitu státního rozpočtu. n > Militarizace a její důsledky nNěmecko začalo otevřeně zbrojit v roce 1935. nV rozpočtovém roce 1938/39 tvořily vojenské výdaje 60 % všech výdajů. nDalší udržení německé ekonomiky bylo možné jen v případě úspěšného zahájení války. n n > Shrnutí nPo I. světové válce se začal rozvíjet fašismus jako nová ideologie a politické hnutí. nTěžký průběh velké hospodářské krize v Německu vedl k faktickému pádu parlamentarismu a vítězství Hitlerovy NSDAP (1933). nHospodářská politika nacistického Německa byla podřízena přípravám nové války. nNacistickou hospodářskou politiku charakterizovala silná role státu při zachování soukromého vlastnictví, snahy o soběstačnost i rostoucí deficit státního rozpočtu. n n >