Československá ekonomika po vzniku samostatného státu Důsledky I. světové války a vznik ČSR > Obsah přednášky nVznik Československa n nVýchozí stav československé ekonomiky n n nSnahy o dosažení hospodářské samostatnosti n > Rozpad Rakouska-Uherska •V počátcích války Dohodové mocnosti preferovaly zachování monarchie. • •V roce 1918 převážilo rozhodnutí nebránit rozpadu Rakouska-Uherska. • •S Rakouskem a Maďarskem byly uzavřeny samostatné mírové smlouvy (Saint-Germanská a Trianonská). • • •Území monarchie připadlo sedmi státům. > Na cestě k samostatnému státu nV roce 1915 T. G. Masaryk začal v exilu prosazovat vytvoření samostatného státu. n nZahraniční akci napomáhalo také působení legií v Rusku a Itálii. n nNárodní rada československá byla v červnu 1918 uznána Francií jako základ příští československé vlády. > 28. říjen 1918 vaclavak E:\image025.jpg E:\image024.jpg E:\image028.jpg E:\image020.jpg E:\image021.jpg > > Stav československé ekonomiky po roce 1918 nV ČSR zůstalo po vzniku samostatného státu více než 60 % průmyslového potenciálu monarchie. nOd rozvinutých zemí se republika lišila vyšším podílem zemědělství a nedostatečně rozvinutou terciární sférou. nPo rozpadu rozsáhlého vnitřního trhu se byla pro čs. ekonomiku nutností orientace na export. n Politické strany lK pravicovým stranám jsou řazeny: Národní demokracie a strana agrární (republikánská) n l lNa politický střed patřily: strana lidová a strana národně socialistická n lHlavními levicovými stranami byly: sociální demokracie a KSČ n n Alois Rašín (1867-1923) – tvůrce měnové reformy a první československý ministr financí •V roce 1919 Československo provedlo měnovou odluku. • •Staré rakousko-uherské bankovky byly posléze měněny za nové. • • Část peněz byla zadržena jako nucená státní půjčka, aby se zabránilo možné inflaci. československé koruny v poměru 1:1 > Národní banka československá nSprávou měny byla pověřena od roku 1926 Národní banka československá. n nByla ustavena jako akciová společnost s třetinovým podílem státu. n nV čele stál guvernér jmenovaný prezidentem na návrh vlády. Živnobanka a Jaroslav Preiss > Nostrifikace podniků nNa základě nostrifikačního zákona měly firmy, působící na území ČSR, přesunout svá sídla ze zahraničí. nV českých zemích nostrifikace začala po dohodě s rakouskou vládou v roce 1920, na Slovensku byla provedena později. n > Pozemková reforma lNové uspořádání pozemkového vlastnictví, jež bylo uskutečněno podle zákonů z let 1919-1920. lZáboru a přerozdělení podléhala půda o výměře 150, resp. 250 ha. lZabraná půda byla nakonec do roku 1938 z více než 55 % propuštěna ze záboru či dočasně ponechána v užívání původním majitelům. Výsledky pozemkové reformy Veškerá půda (tis. ha) % Celková výměra zabrané pudy 4068 100 Propuštěno ze záboru původním majitelům nebo jim ponecháno v užívání na dalších 20-30 let 2267 55,7 Rozděleno celkové 1801 44,3 z toho drobný přídel (výmera jednotlivých statků od 0,1 do 30 ha) 790 19,4 zbytkové statky (výměra vetší než 30 ha převážné zemědělské pudy) 226 5,6 Postátněná půda 785 19,3 > Změny sociálního systému nZhruba v polovině 20. let bylo zavedeno starobní a invalidní pojištění, a placená dovolená n nNa začátku 20. let byl přijat gentský systém podpory nezaměstnaných – na vyplácení podpor se kromě státu podílely rovněž odbory > Shrnutí nČSR měla relativně dobré výchozí podmínky pro ekonomický rozvoj – na jeho území byla soustředěna většina průmyslového potenciálu Rakouska-Uherska. nNevýhodou byla nerovnoměrná rozvinutost jednotlivých částí nového státu (průmyslové české země a zemědělské Slovensko), slabinou také úzký vnitřní trh. nHlavními nástroji k hospodářskému osamostatnění ČSR byla měnová reforma, pozemková reforma a nostrifikace podniků. >