ÚVOD DO MAKROEKONOMIE PROČ TEORIE? ¢„Bez teorie mohou ekonomové na svět pouze tupě zírat, zatímco s pomocí teorie se mohou pokusit o jeho pochopení.“ ¢ ¢(W. Baumol a A. Blinder, 1988) ¢ ¢„Studenti, kteří pochopí základní makroekonomické identity, např. že Y = C + I + G+ NX, vědí více než většina politiků a žurnalistů.“ ¢ ¢(J. Tobin, 1990) EKONOMIE JAKO VĚDA ¢Mikroekonomie •zabývá se chováním dílčích ekonomických subjektů na dílčím trhu, tedy trhu určitého statku nebo trhu určitého výrobního faktoru ¢Makroekonomie •zabývá chováním ekonomiky jako celku, zkoumá souhrnné, agregátní ekonomické jevy a vzájemné vztahy mezi nimi, souhrnné ekonomické veličiny jako jsou nezaměstnanost, inflaci, národní produkt, vztah k zahraničí ¢ ROZPOR V PŘÍSTUPU K MAKROEKONOMII •Klasický (neoklasický) X Keynesiánský přístup ¢Klasický přístup (2. pol. 18. stol.) je založen na 2 předpokladech: 1.lidé sledují svůj ekonomický zájem 2.Ceny (mzdy, úrok) jsou pružné a svým pohybem zajišťují neustálou obnovu rovnováhy na trzích •Neviditelná ruka trhu ¢Neoklasická ekonomie (cca od roku 1870) •Navazuje na klasickou, ale pracuje s tzv. marginalistickou teorií (mezní užitečnost a mezní efektivita) •Klade důraz na liberalizaci ekonomiky, nabídkovou stranu ekonomiky a omezení vládních intervencí ¢Keynesiánci •Reagují na velkou hospodářskou krizi ve 30. letech 20. stol. •„Neviditelná ruka“ selhala, mzdy a ceny nejsou pružné, trh ztrácí samoregulační schopnost, a proto je třeba vládních intervencí • ¢ • EKONOMICKÝ KOLOBĚH – MIKROEKONOMICKÝ PŘÍSTUP EKONOMICKÝ KOLOBĚH – MAKROEKONOMICKÝ PŘÍSTUP MAKROEKONOMICKÉ SOUVISLOSTI •Vývoj ekonomiky a jeho sledování zajímá domácnosti, firmy, stát a koneckonců i zahraničí •PROČ? ØDomácnosti – mzdy, důchody, investice do infrastruktury, jistota zaměstnání ØFirmy - kolik investovat, mzdy, kolik vyrábět ØStát – kurz měny (CB), daně, rozpočet ØPolitici – chtějí znovuzvolení ØZahraničí – EU, investice, zahraniční obchod, půjčky ZÁKLADNÍ MAKROEKONOMICKÉ VELIČINY ¢Mezi základní makroekonomické veličiny řadíme: ØProdukt ØZaměstnanost, nezaměstnanost ØCenovou hladinu a její změny (inflaci) ØVnější ekonomickou pozici prezentovanou platební bilancí ¢ tyto veličiny a jejich změny podávají základní informace o stavu a vývoji ekonomiky ¢Všechny tyto veličiny můžeme měřit v daném časovém okamžiku, k určitému datu (stavové) a nebo za jednotku času, např. za jeden kalendářní rok (tokové) ¢K jejich „usměrnění“ pak slouží hospodářská politika PRODUKT ¢Veličina, pomocí které jsme schopni určit výkonnost dané ekonomiky ¢Nejčastěji se setkáváme s hrubým domácím produktem (HDP), ale některé jiné ekonomiky používají i hrubý národní produkt (HNP), oba vyjádřené v peněžních jednotkách ¢Hrubý domácí produkt (HDP) ØVeškerá finální produkce (zboží a služeb) vyrobená v dané zemi, za dané období (zpravidla 1 rok nebo čtvrtletí) a to výrobními faktory umístěnými v dané zemi bez ohledu na to, kdo výrobní faktory vlastní ¢Hrubý národní produkt (HNP) ØVeškerá finální produkce vyrobená za sledované období kdekoliv ve světě, ovšem za pomoci výrobních faktorů ve vlastnictví rezidentů země, jejíž HNP měříme ¢Dále je třeba rozlišovat veličiny nominální a reálné ¢ ZAMĚSTNANOST, NEZAMĚSTNANOST ¢K tomu, aby ekonomika generovala produkt, je třeba výrobních faktorů (práce, kapitál, přírodní zdroje, technologie) ¢Zaměstnanost nám zpravidla ukazuje, kolik obyvatel v produktivním věku je zapojeno do pracovního procesu ¢Nezaměstnanost Øje stav v ekonomice, kdy část obyvatel v produktivním věku nepracuje (buď dobrovolně, tj. z vlastního rozhodnutí nebo nedobrovolně – práci hledá, ale nemůže najít uplatnění) ØSpolu s inflací je nezaměstnanost považována za nejdůležitější, občany subjektivně vnímaný ekonomický problém ¢POZOR!!! Nemusí platit, že pokud nezaměstnanost klesá, zaměstnanost roste a naopak CENOVÁ HLADINA A INFLACE ¢Cenová hladina představuje všeobecnou úroveň cen v ekonomice ¢Na rozdíl od mikroekonomie, kdy byly analyzovány ceny na jednotlivých trzích, v makroekonomii se pohybujeme na trzích agregátních, kde sledujeme ceny všech výrobků a služeb v dané ekonomice, tedy cenovou hladinu ¢Trvalý vzestup všeobecné cenové hladiny nazýváme inflace, což je sice peněžní jev, ale její dopad na celou ekonomiku může být zásadní ¢Inflace se měří pomocí cenových indexů VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ POZICE ¢Vyjadřuje postavení dané ekonomiky ve světové ekonomice ¢Vzhledem k tomu, že drtivá většina ekonomik není uzavřená a zapojuje se do mezinárodního obchodu, můžeme sledovat toky zboží, služeb, osob a kapitálu mezi nimi ¢Ke sledování těchto toků slouží platební bilance a její jednotlivé účty, na kterých je možno sledovat mezinárodní obchod s výrobky a službami a mezinárodní pohyb kapitálu do země a ze země ¢Důležitý je pro danou ekonomiku nejen objem výměny, ale také směr, kterým dané komodity proudí MĚŘENÍ MAKROEKONOMICKÝCH VELIČIN ¢Pro časové či prostorové srovnání nejen makroekonomických veličin používáme indexy ØPoměrové číslo (ukazatel) vyjádřené v procentech ØVypočítává se jako podíl daných veličin, kdy platí, že porovnávaný údaj je v čitateli a údaj, se kterým se porovnává (základ indexu) je ve jmenovateli ØČasovým srovnáním se rozumí porovnávání dané veličiny minimálně ve dvou časových obdobích v jedné zemi (např. vývoj zahraničního obchodu v různých obdobích vůči základnímu roku) ØProstorovým srovnáním se rozumí porovnání vymezené veličiny minimálně ve dvou zemích za stejné časové období p DRUHY INDEXŮ ¢Podle druhu srovnávaných veličin členíme indexy na: 1.Jednoduchý index, který vyjadřuje procentní změnu pouze jedné veličiny 2.Složený index, který vyjadřuje procentní změnu dvou a více veličin ØProstý – váha všech složek v indexu je stejná ØVážený – váha každé složky v indexu je jiná (např. dle důležitosti, viz např. spotřební koš) ¢Podle volby základního období členíme indexy na: 1.Bazický index Øpro celou řadu ukazatelů je jeden z nich zvolen jako základ, a ten je pro všechny indexy stejný ØJako základ se volí první nebo přibližně prostřední člen řady (pod čáru, tzn. Ve jmenovateli je stále stejný údaj základního roku a čitatel se bude měnit 2.Řetězový index Øpro každý řetězový index je údaj předchozí údajem základním a pro každý další index se mění základní (jmenovatel) i porovnávaný údaj (čitatel) ¢ ¢ ¢ ¢Děkuji za pozornost a přeji hezký den ☺ ¢