PENÍZE, TRH PENĚZ A INFLACE PENĚŽNÍ X REÁLNÁ EKONOMIKA ¢S ohledem na existenci rozlišujeme: ØReálnou ekonomiku üV této ekonomice jsou kombinací výrobních faktorů produkovány užitečné výrobky a služby ØPeněžní ekonomiku üZ velké části není hmatatelná a je představována penězi v jejich nejrůznějších formách a také utvářením cen ¢Obě tyto strany ekonomiky jsou spolu propojeny a vzájemně se ovlivňují ¢ ¢ • VÝVOJ PENĚZ ¢Barterový obchod üVýměna zboží za zboží üProblém – je třeba nalézt právě toho, kdo potřebuje co mám já a má něco, co potřebuji, dalším problémem je stanovení směnné hodnoty – kolik čeho za co ¢Komoditní peníze üŘeší problém stanovení směnné hodnoty üRelativně vzácná komodita a v dané komunitě akceptovaná jako platidlo (jantar, sůl, mušle) üČasem nahrazeny drahými kovy (zlato, stříbro) – bimetalismus – následně ražení mincí - usnadnění obchodu ¢Papírové peníze ü17. - 18. stol. rozvoj výroby v manufakturách, potřeba modernějších forem platidel – vznik papírových peněz, které byly kryty zlatem (směnitelné za zlato) üStátovky – papírové peníze, které vznikaly z rozhodnutí panovníka a sloužily k financování např. válečných výdajů (nebyly kryty zlatem) VÝVOJ PENĚZ ¢Systém zlatého standardu – hotovostní peníze üSouvisí s původními papírovými penězi, které byly směnitelné za zlato üV různých modifikacích existoval až do 70. let 20. století, v té době byla zlatem kryta pouze jedna měna – americký dolar üPo rozpadu zlatého standardu již peníze nejsou kryty zlatem a bankovky a mince jsou emitovány centrálními bankami ¢Bezhotovostní peníze üV posledních cca 30 letech jsou zcela běžné v podobě debetních, kreditních karet nebo formou placení mobilním telefonem üNěkteré státy se snaží o naprosté odstranění hotovostních peněz (např. Skandinávie) DEFINICE PENĚZ A JEJICH VLASTNOSTI ¢Peníze jsou statek, který v určité společnosti slouží jako všeobecně přijímaný prostředek směny (platidlo) ¢Z pohledu práva se používá zákonné platidlo, tj. měna daného státu (v ČR koruna, zatím) ¢Vlastnosti peněz üDělitelnost (výhoda = lze je rozložit na menší jednotiky – libry x pence) üZaměnitelnost (je jedno v jaké formě peníze přijímáme – 2 x 500 nebo 1000 Kč) üPřenositelnost (výrazně lehčí oproti drahým kovům) üTrvalost a trvanlivost (zatím není žádné datum spotřeby a mají relativně dlouhou životnost) ¢ FUNKCE PENĚZ ¢Rozlišujeme 3 základní funkce peněz: 1.Prostředek směny üPeníze slouží ke zprostředkování směny (obchodu) 2.Zúčtovací jednotka üPeníze vyjadřují hodnotu statků a služeb, slouží k tzv. oceňování üJsou důležité pro kalkulaci a odhadování příjmů a nákladů 3.Uchovatel hodnoty üPomocí peněz je možné uchovat hodnotu pro budoucí spotřebu a na základě jejich akumulace vytvářet bohatství pro budoucnost ¢ PENĚŽNÍ AGREGÁTY ¢V souvislosti s peněžními agregáty pracujeme s pojmem likvidita = stupeň připravenosti aktiv k platbám ¢Peněžní agregáty se liší právě stupněm likvidity, k jejich členění použijeme to, které využívá Česká národní banka: üM1 – tzv. „úzké peníze“ ¢Nejlikvidnější aktiva, která zahrnují hotovost a netermínované vklady (vklady na požádání, tj. běžné účty) üM2 – tzv. „střední peníze“ ¢Zahrnuje M1 + termínované vklady (jejich použití je omezené výpovědní lhůtou nebo splatností, max. do 2 let) üM3 – tzv. „široké peníze“ üZahrnuje M2 + obchodovatelné nástroje emitované sektorem měnových finančních institucí (akcie, podílové listy apod.) TRH PENĚZ ¢Peníze jsou určitým typem zboží, se kterým se obchoduje na trhu, existuje jejich nabídka a poptávka po nich ¢Trh peněz je tedy místo, kde se střetává nabídka s poptávkou, i když se často jedná o místo virtuální ¢Množství peněz je termín poměrně jasný, co je však jejich cenou? Cena peněz je vyjádřena prostřednictvím úrokové míry, která se vytváří na trhu vzájemným působením S a D POPTÁVKA PO PENĚZÍCH (MD) ¢Peníze jsou určitým typem zboží, se kterým se obchoduje na trhu, existuje jejich nabídka a poptávka po nich ¢Přání ekonomických subjektů držet peníze jako prostředek směny a uchovatele hodnoty = D po penězích ¢Představuje množství peněz (v co nejlikvidnější podobě, agregát M1) poptávaných při určité ceně (úrokové míře) ¢Nominální peněžní zůstatek üZásoba peněz bez ohledu na ceny statků na trhu ¢Reálný peněžní zůstatek üPředstavuje kupní sílu peněžního zůstatku, zohledňuje změny cenové hladiny ¢ POPTÁVKA PO PENĚZÍCH (MD) ¢Co vede ekonomické subjekty k držbě peněz, jaká je jejich motivace? ¢J.M.Keynes rozlišil tři motivy držby peněz: üTransakční ¢Je založen na funkci peněz jako prostředku směny. Ek. Subjekty drží takovou peněžní zásobu, kterou potřebuje k realizaci běžných transakcí üOpatrnostní ¢Je spojen s výjimečnými výdaji, které nejsou časté, ale může k nim dojít (porouchá se pračka, auto – je třeba koupit nové), tzv. finanční rezerva üSpekulativní ¢Jeho podstata vychází z vnímání peněz jako uchovatele hodnoty. Peníze držíme za účelem investice do CP či nemovitostí ¢ Představte si, že vám přijde na účet výplata. Nejdřív zaplatíte běžné výdaje (nájem, jídlo, energie, atd.), pokud vám něco zbyde, část odložíte pro případ „co by kdyby“ a pokud vám ještě něco zbyde, můžete zkusit investovat. Ne vždy se stává, že vám peníze na investice zbydou. KŘIVKA POPTÁVKY PO PENĚZÍCH Jelikož se jedná o poptávkovou křivku, má klesající charakter, protože s poklesem ceny peněz (úrokové míry) roste poptávané množství peněz a naopak s růstem ceny peněz (úrokové míry) poptávané množství klesá. Znáte z praxe, s růstem úrokové míry nemají ek. subjekty zájem o půjčky, protože jsou drahé a vzhledem k vysoké úrokové míře je výhodnější držet peníze v aktivech, která vydělávají Naopak pokud úroková míra klesá, roste zájem o peníze v podobě např. hypoték a úroková míra je tak nízká, že je můžeme držet v likvidní formě, aniž bychom přicházeli o úrok. CO PŮSOBÍ NA KŘIVKU MD? ¢ změna úrokové míry způsobuje pouze posun po křivce ¢Co způsobuje posun celé křivky (doprava, doleva)? üZměna úrovně reálných důchodů ¢Rostou-li příjmy ek. subjektů, mohou tyto subjekty více nakupovat (více transakcí), což vede ke zvýšení poptávaného množství peněz = posun křivky doprava (1) a naopak (2) üZměna cenové hladiny ¢Roste-li cenová hladina při dané úrovni reálných důchodů, budou ek. subjekty poptávat větší množství peněz, aby si koupily stejné množství statků jako před růstem cenové hladiny = posun křivky doprava (1) a naopak (2) POSUN KŘIVKY POPTÁVKY PO PENĚZÍCH NABÍDKA PENĚZ (MS) ¢Nabídkou peněz rozumíme celkové množství peněz, které v ekonomice určitou rychlostí obíhají ¢Je to vztah mezi nabízeným množstvím peněz a úrokovou mírou ¢Definice peněž je široká, proto budeme nabídku peněz chápat v užším smyslu slova (M1) ¢Nabídku peněz tvoří bankovní sektor představovaný centrální bankou a komerčními bankami ¢ CENTRÁLNÍ BANKA ¢můžeme ji označit jako „banku bank“ ¢nejvyšší monetární autorita, zodpovědná za regulaci bankovního systému a dohled nad jeho fungováním ¢V současných rozvinutých tržních ekonomikách se funkce centrálních bank příliš neliší a jde je rozlišit do dvou hlavních oblastí: ümikroekonomická ¢představuje regulaci a dohled bankovního systému, postavení centrální emisní banky jako banky bank a banky státu, ale také její vystupování vůči veřejnosti a zahraničí jako reprezentant státu v měnové oblasti; ümakroekonomická ¢je založena především na provádění monetární politiky, emise hotovostních peněz a operace s devizovými prostředky a devizovou činnost. ¢ ČINNOST CENTRÁLNÍ BANKY (ČNB) ¢ pečuje o cenovou a finanční stabilitu v ekonomice ¢Emituje hotovostní oběživo (bankovky a mince) ¢Stanovuje míru povinných minimálních rezerv a základní úrokové sazby (reposazbu, diskontní a lombardní) ¢Řídí a dohlíží na peněžní oběh, platební a zúčtovací styk komerčních bank ¢Vykonává dohled nad bankovním a finančním sektorem ¢Vystupuje jako „banka bank“ – KB si u ní ukládají své rezervy a také si od ní půjčují, pokud je potřebují zvýšit ¢Jako „banka státu“ vede účty a provádí některé operace pro vládu ¢Vede účty organizacím a osobám napojeným na státní rozpočet ¢Ovlivňuje kurz měny intervencemi na měnových trzích KOMERČNÍ BANKY ¢vznikají na základě poskytnuté bankovní licence od centrální banky. ¢v zásadě vykonávají tyto základní operace: üpasivní operace ¢přijímají vklady – v tomto případě se dostávají do role dlužníka a vznikají ji závazky. ¢Aby banky motivovaly ekonomické subjekty k vkladům, platí jim za poskytnutí vkladu úroky. üaktivní operace, tj. poskytují úvěry ¢v tomto případě se banky dostávají do role věřitele a vznikají ji pohledávky. ¢V tomto případě platí úroky dlužníci, které jsou vyšší než úroky poskytované u vkladů, což je základní princip fungování bankovního sektoru. üzprostředkovatelské a poradenské operace KŘIVKA NABÍDKY PENĚZ (MS) POSUNKY KŘIVKY NABÍDKY PENĚZ (MS) ¢Pokud se centrální banka rozhodne zvyšovat nabídku peněz v ekonomice, potom dojde k posunu křivky MS směrem doprava (jedná se o tzv. expanzivní monetární politiku) – viz pohyb 1 ¢ ¢Pokud se centrální banka rozhodne nabídku peněz snížit, potom se křivka MS posune směrem doleva (jedná se o tzv. restriktivní monetární politiku) - viz pohyb 2 ¢ ROVNOVÁHA NA TRHU PENĚZ ¢Rovnovážný bod E je průsečíkem obou křivek, tedy bodem, kde se střetává nabídka a poptávka a kde je poptávané množství peněz rovno tomu nabízenému (viz bod E). ¢Za tohoto stavu je dosažena rovnovážná úroková míra (iE) a rovnovážné množství peněz (ME). ¢Při jakékoliv jiné úrovni úrokové míry by byl trh peněz v nerovnováze ROVNOVÁHA NA TRHU PENĚZ – POSUN MD ¢Pokud dojde k posunu křivky MD směrem doprava (pohyb 1), čili došlo ke zvýšení poptávky po penězích, potom se v zájmu zachování rovnovážného stavu zvýší také úroková míra z hodnoty iE na i1. Ke snížení úrokové míry by došlo v případě snížení poptávky po penězích (viz pohyb 2). ¢ ROVNOVÁHA NA TRHU PENĚZ – POSUN MS ¢Pokud se zvýší nabídky peněz z úrovně M0 na úroveň M1 (křivka MS se posune směrem doprava, viz pohyb 1), potom se sníží úroková míra z iE na úroveň i1. V případě snížení nabídky peněz (viz posun 2) - úroková míra by se zvýšila na úroveň i2). S tématem peněz úzce souvisí pojem inflace, a proto se budeme věnovat také jemu. INFLACE ¢Je definována jako trvalý růst všeobecné (průměrné) cenové hladiny (Pozor nemůžete říct cen!!!) ¢Má za následek snižování kupní síly peněz ¢Pokud dojde v ekonomice ke zdražování některých statků, nemusí to nutně znamenat inflaci, protože zároveň může cena jiných statků klesat ¢Cenová stabilita = situace, kdy cenová hladina ani neroste ani neklesá ¢ INFLACE ¢Akcelerace inflace üZvyšování míry inflace (její zrychlování) ¢Deflace üPřirozený pokles cenové hladiny, který má za následek zvyšování kupní síly peněz ¢Dezinflace üUmělé snižování míry inflace, tzn. Její zpomalování, obvykle provádí centrální banka ¢Stagflace üSituace v ekonomice, kdy ekonomika stagnuje (reálný produkt se nemění) a zároveň dochází k růstu cenové hladiny (inflaci) ¢Slumpflace üSituace v ekonomice, kdy ekonomika klesá (jde do recese) a cenová hladina roste ¢ MĚŘENÍ INFLACE – CENOVÉ INDEXY ¢Z matematického hlediska je inflace tempo růstu cenové hladiny ¢Pokud tedy chceme inflaci změřit, musíme primárně zjistit, jaká je cenová hladina v ekonomice – k tomu slouží cenové indexy ¢Nejčastěji bývají používány tři základní typy cenových indexů: üIndex spotřebitelských cen (CPI) üImplicitní cenový deflátor (deflátor HDP) üIndex cen průmyslové produkce (PPI) ¢ INDEX SPOTŘEBITELSKÝCH CEN (CPI) INDEX CEN PRŮMYSLOVÝCH VÝROBCŮ ROZDÍLY MEZI CPI A DEFLÁTOREM HDP ¢Deflátor HDP üZahrnuje veškerou výrobu na území státu, nezahrnuje import üVypočítává se čtvrtletně üJe aktuálnější, lépe zaznamenává změny ve spotřebě ¢CPI üLze ho měřit každý měsíc üSpotřební koš zahrnuje i výrobky, které dovážíme üNevýhodou je, že spotřební koš a váhy v něm se mění jednou za čas (zpravidla 1x za 5 let) MĚŘENÍ INFLACE ZÁKLADNÍ TYPY INFLACE ¢Na základě toho, jaké hodnoty míra inflace dosahuje, rozlišujeme: ØMírnou inflaci üNěkdy označována jako plíživá üDosahuje hodnot cca do 10% üNemá výraznější negativní dopady na ekonomiku ani na funkci peněz ØPádivou inflaci üDosahuje hodnot cca do 100% üOhrožuje kupní sílu domácí měny, funkce peněz jako uchovatele hodnoty je narušena ØHyperinflaci üDosahuje hodnot nad 100% üZnamená rozklad ekonomiky, peníze zcela ztrácí svou hodnotu a všechny funkce üDomácí měna je nahrazena jinou případně se přechází na barterový obchod TYPY INFLACE DLE PROJEVU ¢Na základě toho, jak se inflace v ekonomice projevuje, rozlišujeme: ØOtevřenou inflaci üPlně se projevuje v růstu cenové hladiny üCenové index ji zachytí ØSkrytou inflaci üZvyšování cen se nepromítá do cenových indexů üVzniká pokud je špatně sestaven spotřebitelský koš üDalším projevem může být zhoršení kvality výrobků aniž by došlo k poklesu jejich ceny ØPotlačenou inflaci üRůst cen je administrativně bržděn üNapř. zastropování nájemného üByla velkým problémem v centrálně řízených ekonomikách, kdy byly ceny stanoveny administrativně bez ohledu na skutečné náklady a kvalitu výrobků PŘÍČINY INFLACE ¢Inflace může být způsobena poptávkovými, nabídkovými šoky případně může být do ekonomiky importována pomocí růstu cen dováženého zboží ¢Inflace tažená poptávkou üPříčinou je pozitivní poptávkový šok üVláda či centrální banka se snaží podpořit poptávkovou stranu ekonomiky (↑ vládních výdajů, transferů, ↓daní z příjmů, ↓ úrokových saze), to vše vede k růstu poptávky, která se odrazí v růstu cenové hladiny (více si vysvětlíme u modelu AS-AD) ¢Inflace tažená nabídkou üPříčinou je negativní nabídkový šok, např. růst světových cen strategických surovin üVýrobci nakupují dráž VF, což se následně projeví v růstu cen výrobků a služeb a růstu průměrné cenové hladiny, zároveň dojde k poklesu vyráběného množství (více si vysvětlíme u modelu AS-AD) ü POZITIVNÍ EFEKTY INFLACE ¢Inflace v rozumné míře (u vyspělých ekonomik se odhaduje 2-4%) může mít na ekonomiku pozitivní vliv, neboť stimuluje ek. subjekty k činnosti, kterou by bez její existence neprováděly ¢Může např. motivovat zaměstnance k vyšší produktivitě práce, neboť jim přinese zvýšení reálných mezd ¢Inflace také může pozitivně ovlivnit ekonomický růst v tom smyslu, že podnítí investory efektivněji investovat kapitál. Jeho efektivnější využití následně povede k vyššímu ekonomickému růstu NEGATIVNÍ EFEKTY INFLACE A JEJÍ NÁKLADY ¢Převažují nad pozitivními efekty ¢V této souvislosti je nutné rozlišit anticipovanou inflaci (předvídaná, očekávaná) a neanticipovanou ¢Důsledky neanticipované inflace üOvlivňuje vztah mezi věřiteli a dlužníky üOvlivňuje vztah mezi zaměstnanci a zaměstnavateli üZpůsobuje přerozdělení příjmů a bohatství mezi jednotlivcem a státem ¢Náklady, které způsobuje jak anticipovaná tak neanticipovaná inflace üPřeceňovací náklady (menu costs) üNáklady ošoupaných podrážek üDezinflační náklady ¢Na závěr je třeba konstatovat, že i když je inflace vnímána spíše negativně ani její opak tedy deflace není pro ekonomiku ničím pozitivním. ¢Deflace, která trvá delší dobu, může vést až k tzv. deflační pasti. ¢Více si přečtěte na str. 53 v opoře doc. Tvrdoně ¢ ¢ ¢Děkuji za pozornost a přeji hezký den ☺ ¢