doc. Mgr. Ing. Michal Tvrdoň, Ph.D. katedra ekonomie a veřejné správy č. dveří: A 235 telefon: 596 398 460 email: tvrdon@opf.slu.cz Středa od 10:00 do 11:00 Čtvrtek od 13:00 do 15:00 MCBD20173_0000[1] Ing. Karin Gajdová, Ph.D. Ing. Jaroslav Škrabal Ing. Tomáš Verner https://fbcdn-sphotos-e-a.akamaihd.net/hphotos-ak-xpf1/v/t1.0-9/13423873_10201595072793949_52737250 02539439677_n.jpg?oh=2d27ce9b8008f124908a1c748cc33904&oe=58862DEB&__gda__=1480565652_a304a741e1d969 6f170ac8cacef58e71 1.Docházka na semináře (60 %) – NEPLATÍ J 2.Průběžný test (online v IS SLU) 3.Zkouška 4. ▪Celkem 100 bodů v tomto rozložení: -až 30 bodů za průběžný test – 15.4.2021 online -až 10 bodů za aktivitu na seminářích (probíhá v MS Teams) -až 60 bodů za zkouškový test C:\Documents and Settings\Zam\Local Settings\Temporary Internet Files\Content.IE5\RG5WVU0Q\MPj04017940000[1].jpg 0 - 59 bodů F ------------------------------------------------------------------------------- 60 - 68 bodů E 69 – 75 bodů D 76 – 83 bodů C 84 – 90 bodů B 91 – 100 bodů A C:\Documents and Settings\Zam\Local Settings\Temporary Internet Files\Content.IE5\8FGOQEE4\MCj04413220000[1].png C:\Documents and Settings\Zam\Local Settings\Temporary Internet Files\Content.IE5\HCI896Z5\MCj04413210000[1].png ¡TVRDOŇ, M. Obecná ekonomie II. SU OPF, 2019. Distanční studijní opora. ¡HOLMAN, R. Ekonomie. Praha, 2002. ISBN 80-7179-681-6. ¡POŠTA, V., SIRŮČEK, P. Makroekonomie - základní kurs. Cvičebnice. Slaný, 2006. ISBN 80-86175-42-1. ¡PAULÍK, T., PELLEŠOVÁ, P. Makroekonomie A. Opora pro distanční studium. Karviná, 2005. ISBN 80-7248-234-3. ¡RUSMICHOVÁ, L., SOUKUP, J. A KOL. Makroekonomie. Základní kurz. Slaný, 2002. ISBN 80-86175-24-3. ¡PELLEŠOVÁ, P. Obecná ekonomie II. SU OPF, 2013. ISBN 978-80-7248-959-6. ¡MANKIW, N. G. Principles of Macroeconomics. Mason: Cengage Learning, 2011. ISBN 978-0538453042. ¡FUCHS, K., TULEJA, P. Základy ekonomie. Praha, 2003. ISBN 80-86119-74-2. ¡TULEJA, P., MAJEROVÁ, I., NEZVAL, P. Základy makroekonomie. Praha, 2006. ISBN 80-251-0952-6. ¡ ¡ C:\Documents and Settings\Zam\Local Settings\Temporary Internet Files\Content.IE5\RG5WVU0Q\MCj04404240000[1].wmf ¡1. Úvod do makroekonomie – 25.2. 2. Keynesiánský výdajový model – 4.3. 3. Model AS-AD – 11.3. 4. Peníze a jejich role v ekonomii – 18.3. 5. Inflace – 25.3. 6. Trh práce a nezaměstnanost – 1.4. 7. Ekonomický růst – 8.4. 8. Hospodářský cyklus - 22.4. 9. Fiskální politika – 29.4. 10. Monetární politika - 6.5. 11. Zahraniční obchod a vnější obchodní politika – 13.5. 12. Mezinárodní peněžní trh a vnější měnová politika – 20.5. 13. Hospodářská politika a měření její účinnosti - ??????? ¡EKONOMIKA nebo EKONOMIE? ¡Společensko-vědní disciplína ¡ekonomie je odvozena z řeckých slov oikos znamenající dům, a nomos je pravidlo, zákon. ¡Mikroekonomie vs. Makroekonomie ¡ ¡MIKROEKONOMIE ¡zabývá se chováním dílčích ekonomických subjektů na dílčím trhu, tedy trhu určitého statku nebo trhu určitého výrobního faktoru ¡MAKROEKONOMIE ¡zabývá chováním ekonomiky jako celku, zkoumá souhrnné, agregátní ekonomické jevy a vzájemné vztahy mezi nimi, souhrnné ekonomické veličiny jako jsou nezaměstnanost, inflaci, národní produkt, vztah k zahraničí ¡ ¡Cíle firmy? •Dosahování zisku, resp. maximalizace zisku ¡ale také alternativní cíle: •Tržní podíl •Dlouhodobé přežití •Expanze a růst firmy ¡ ¡ Cíle státu? •Zvyšování blahobytu obyvatelstva determinanty: •Ekonomický růst •Nízká míra nezaměstnanosti •Cenová stabilita a kurzová stabilita •Vnější rovnováha • • csvukrs ¡Vývoj ekonomiky a jeho sledování zajímá domácnosti, firmy, stát a koneckonců i zahraničí ¡PROČ? ¡Domácnosti – mzdy, důchody, investice do infrastruktury, jistota zaměstnání ¡Firmy - kolik investovat, mzdy, kolik vyrábět ¡Stát – kurz měny (CB), daně, rozpočet ¡Politici – chtějí znovuzvolení ¡Zahraničí – investice, zahraniční obchod, půjčky ¡Kde jde zjistit data? ¡Systém národní účtů= specializovaná část ekonomie a statistiky, která se zabývá měřením a vykazováním výsledků ekonomické činnosti ¡Makroekonomické agregáty= souhrnné národo-hospodářské veličiny ¡Stavové (měří danou veličinu v daném časovém okamžiku, např. množství peněz v oběhu, počet pracovních sil v ekonomice, objem úspor atd.) ¡Tokové ( měří danou veličinu za určité časové období, tj. její pohyb za určitou jednotku, např. změnu investic za rok) ¡Výkon dané ekonomiky – produkt (HDP a HNP) ¡Pracovní síla (zaměstnanost a nezaměstnanost) ¡Cenová hladina ¡Pozice vůči zahraničí ¡Výkon ekonomiky je vyjadřován nejčastěji pomocí hrubého domácího produktu (HDP) ¡Na základě tohoto ukazatele jsme schopni určit aktuální výkonnost dané ekonomiky, výkonnost v čase a jsme také schopni porovnávat jednotlivé země v rámci světové ekonomiky mezi sebou, případně regiony v rámci jedné země. ¡Obdobně jako tomu je u sportovců, tak i ekonomika může mít aktuální výkonnost pod svými možnostmi nebo naopak může být její výkonnost tak vysoká, že se může začít i přehřívat, což následně zpravidla přináší negativní dopady. ¡Důležité je, v jaké relaci k dlouhodobě udržitelné výkonnosti se aktuální výkonnost nachází, což bude klíčové i pro nastavení odpovídající hospodářské politiky státu (zejména fiskální a monetární politiky). ¡Práce je primární výrobní faktor a patří ke klíčovým faktorům výkonnosti ekonomiky (jak co do kvantity, tak do kvality). ¡Zaměstnanost nám zpravidla ukazuje, kolik obyvatel v produktivním věku je zapojeno do pracovního procesu. ¡Se zaměstnaností souvisí i opačný jev, a to je nezaměstnanost, která znamená, že určitá část obyvatel v produktivním věku nepracuje (buď z vlastního rozhodnutí, nebo tzv. nedobrovolně čili i když by chtěli pracovat, nikdo jejich ruce ani mozky nepoptává). ¡trh práce je v podstatě zrcadlem fungování ekonomiky, lze na základě vývoje počtu nezaměstnaných hodnotit aktuální vývoj ekonomiky. ¡Cenová hladina představuje všeobecnou úroveň cen v ekonomice (v makroekonomii se pohybujeme ne na dílčích trzích (např. banánů) ale agregátních trzích, kde sledujeme všechny ceny statků a služeb, které se navíc v čase vyvíjejí). ¡Cenová hladina se měří nejčastěji pomocí cenových indexů (CPI, PPI apod.) ¡Cenová hladina se v důsledku zdražování jednotlivých výrobků může zvyšovat, kdy v makroekonomii označujeme tento jev termínem inflace čili trvalý vzestup všeobecné cenové hladiny ¡Inflace je sice peněžní jev, nicméně její dopad na ekonomiku může být zásadní. ¡Vnější ekonomická pozice vyjadřuje postavení dané ekonomiky ve světové ekonomice. ¡Současné ekonomiky nejsou uzavřené a čile se zapojují do mezinárodního obchodu, který jim může přinést celou řadů jak pozitivních dopadů, tak i negativních dopadů ¡V rámci světové ekonomiky můžeme s různou intenzitou sledovat toky zboží, služeb, osob a kapitálu mezi zeměmi. ¡Pro makroekonomy je tedy důležité nějaký způsobem zachytit postavení dané země vůči zbytku světa, což se nejčastěji stanovuje pomocí sledování účtů v rámci platební bilance, jež zjednodušeně řečeno vyjadřuje mezinárodní obchod s výrobky a službami a mezinárodní pohyb kapitálu do země a ze země. ¡Důležité jsou nejen toky v absolutních číslech, ale rovněž i výsledná salda jednotlivých účtů, čili jestli převažuje směr z ekonomiky nebo do ní. http://www.webweaver.nu/clipart/img/entertainment/sports/weightlifter.gif http://www.istockphoto.com/file_thumbview_approve/2169507/2/istockphoto_2169507_weight_lifter.jpg http://i235.photobucket.com/albums/ee240/joelrybi/TInyWeightLifter.jpg V absolutních číslech je zřejmé, že větší váhu zvedne vzpěrač vpravo, což je dáno tím, že je větší, má větší objem svalů, než kolik má vzpěrač vlevo. Pokud bych ale poměřovali relativní výkon obou vzpěračů, tj. že bychom zohlednili jednak váhu, kterou zvedli, jednak ale i celkovou hmotnost vzpěrače a vzájemně je poměřili, mohli bychom klidně dojít k závěru, že malý vzpěrač je silnější, tj. má vyšší výkon než vzpěrač velký. Stejně je tomu tak i u ekonomik (viz následující obrázek) Otázka - Který ze zobrazených vzpěračů je silnější? ¡= součet peněžních hodnot finálních výrobků a služeb vyprodukovaných během jednoho roku výrobními faktory alokovanými v dané zemi, a to bez ohledu, kdo je jejich vlastníkem ¡Proč peněžní hodnota? ¡ ¡Podmínky pro započítaní do HDP: ¡jen to, co je nově vyprodukováno (NE opětovný prodej) ¡jen finální produkce (NE polotvary) ¡jen to, co prošlo trhem (NE domácí práce) ¡jen to, co je legální (NE černý/šedý trh) - ne tak úplně (Statistici zahrnují do národních účtů vedle prostituce a obchodu s drogami také krádeže motorových vozidel, ilegální výrobu a pašování cigaret, alkoholu a paliv a také porušování autorských práv. ¡ ¡ ¡ ¡Ceny se v čase mění (zpravidla rostou), což může mít vliv na hodnotu HDP » možná zkreslení v čase a nemožnost srovnání ¡Nominální HDP – vypočítává se v běžných cenách, tj. cenách roku ve kterém počítáme HDP ¡Reálný HDP – vypočítává se ve stálých cenách, tzn. cenách očištěných od změn (např. HDP za rok 2014 v cenách roku 2005). Důležitý pro posouzení vývoje ekonomiky v čase ¡Deflování= očištění od inflačních jevů čili převod z nominální hodnoty na reálnou ¡Ekonomická síla = udává ji celkový HDP přepočtený na srovnatelnou měnovou jednotku (USD nebo EUR). Tento ukazatel definuje postavení dané země (její sílu) ve světové ekonomice ¡ ¡Ekonomická úroveň = udává ji celkový HDP přepočtený na 1 obyvatele) ¡ ¡1. Hrubý domácí produkt ¡2. Hrubý národní produkt ¡ ¡U HDP je důležité, kde jsou VF umístěny (v domácí zemi či v cizině) bez ohledu na to, kdo je vlastní. U HNP je naopak důležité, kdo tyto výrobní faktory vlastní, bez ohledu na to, kde jsou umístěny. ¡ ¡Gross national product (GNP) ¡v české odborné literatuře se ale používá zkratka HNP ¡= tržní hodnota všech finálních statků a služeb vyrobených výrobními faktory ve vlastnictví rezidentů dané země za dané časové období (zpravidla 1 rok). ¡Při výpočtu HDP nás tedy zajímá, kdo je vlastníkem výrobního faktoru (tj. národnost). ¡Problémy s měřením HDP: ¡netržní statky - produkce domácností až 1/3 HDP ¡volný čas - pokles pracovní doby (nebo státní svátky) ¡zhoršení životního prostředí ¡Stínová ekonomika - v EU rozsah až 25 %, v ČR asi 15 % HDP ¡kvalita zboží ¡ ¡ ¡ ¡ ¡ http://www.doingbusinessthailand.com/wp-content/uploads/2012/01/world-view-of-shadows-economies.jpg Rok Objem v miliardách Kč Podíl na HDP v procentech 2015 (odhad) 614 15,1 2014 (odhad) 612 15,4 2013 602 15,5 2012 615 16 2011 644 16,4 2010 609 16,7 2009 583 16,9 2008 617 16,6 2007 544 17 ¡důvody: ¡Vysoké pojistné odvody » práce na černo (až 2/3 podíl) ¡Platby bez faktury (řemeslníci) ¡Zejména ve výrobě, velkoobchod a maloobchod, stavebnictví a doprava, skladování a komunikace ¡ ¡ ¡ ¡ ¡ ¡ ¡Výdajová metoda ¡Důchodová (příjmová) metoda ¡Odvětvová metoda ¡ ¡ ¡ ¡ ¡Podstata – sečteme výdaje ekonomických subjektů ¡ ¡HDP = C + I + G + NX ¡ ¡C= spotřeba domácností ¡I= hrubé soukromé investice ¡G= výdaje vlády na nákup statků a služeb ¡NX= čistý export (rozdíl mezi Exportem a Importem) ¡ ¡ ¡ ¡ ¡ ¡ ¡ ¡ ¡ ¡ ¡Domácnosti nakupují předměty krátkodobé (potraviny) a dlouhodobé spotřeby (životnost déle než rok – auto, nábytek, domácí spotřebiče) a služby ¡ ¡ ¡ ¡ ¡ ¡ ¡= investice soukromých podniků + nákup nových nemovitostí ¡Investice: 1.Fixní (nákup budov, strojů a zařízení) 2.Investice v podobě zásob ¡IG= hrubé investice čili souhrn všech investic ¡IR= obnovovací investice, tj. ty investice, které pouze nahrazují opotřebená výrobní zařízení a budovy (amortizaci) ¡IN= čisté investice, tj. ty investice, jejichž cílem je rozšíření výrobní kapacity ¡ ¡ IG=IR+IN ¡ ¡ ¡ ¡ ¡Stát prostřednictvím vlády nakupuje nejrůznější výrobky a služby. ¡!!! Nepatří sem TRANSFEROVÉ PLATBY ¡ ¡ ¡ ¡ ¡ ¡Dnes v podstatě nejsou uzavřené ekonomiky» potřeba rozlišovat domácí a importované výrobky ¡NX= EX – IM ¡Hodnota NX může být záporná nebo kladná ¡ http://img.ihned.cz/attachment.php/60/51472060/fbD1sk3xt0vnFMTuNo7COzqV2lrpWPKi/EK46_16.gif ¡HDPFC= C+IG+G+NX-TN (=HDP v cenách výrobních faktorů) ¡ ¡ ¡Čistý domácí produkt (NDP)= HDP po odečtení odpisů (amortizace) ¡ ¡NDP= C + IG + G + NX - a ¡ ¡ nebo také NDP= C + IN + G + NX ¡ vychází z důchodů (příjmů), jež plynou ek. subjektům z vlastnictví VF a jež byly použity na tvorbu HDP ¡HDP = w + i + z + n + s + a +TN ¡ ¡w - mzdy a platy ¡n - renta (u zemědělců renta z půdy či pronájem nemovitosti) ¡i - čisté úroky ¡z - zisky firem ¡a – odpisy (amortizace) ¡TN - nepřímé daně ¡s – příjmy ze samozaměstnání ¡ ¡HNP se dá spočítat přes HDP, když k němu přičteme tzv. čisté vlastnické důchody ze zahraničí (NR): ¡HNP = C + I + G + NX + NR ¡Odečtením znehodnocení kapitálu od HNP dostaneme čistý národní produkt (NNP) ¡NNP=C + I + G + NX + NR - a ¡Pokud od hodnoty NNP odečteme i nepřímé daně TN, dostaneme národní důchod (NI)=součet plateb za užití výrobních faktorů bez ohledu na to, jestli je skutečně domácnosti obdrží. ¡NI = C + I + G + NX + NR - a - TN (výdajovou metodou) ¡NI = w + i + z + n + s (důchodovou metodou) ¡ http://static4.businessinsider.com/image/5434f54a6bb3f7fd5406f095-960/screen%20shot%202014-10-08%20 at%2009.25.43.png 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 Luxembourg 266 258 260 267 263 264 272 272 272 264 263 261 Ireland 136 131 132 130 133 133 138 181 178 183 191 191 Denmark 127 127 131 129 129 130 129 128 128 129 129 129 Netherlands 143 140 137 135 136 137 133 132 129 129 130 128 Austria 127 128 128 129 133 133 132 131 130 128 128 127 Germany 118 118 121 124 124 125 127 125 125 124 123 121 Sweden 129 126 128 130 130 128 127 129 124 123 121 120 Belgium 116 119 121 119 121 121 121 121 120 119 118 117 Finland 123 119 118 119 117 115 113 111 111 111 111 111 France 108 109 109 109 108 110 108 107 106 104 104 106 United Kingdom 113 110 111 108 110 111 111 111 109 108 106 105 Italy 108 108 106 105 103 100 98 97 98 98 97 95 Czechia 85 86 84 84 83 85 87 88 88 90 91 92 Spain 102 101 96 93 91 90 91 91 92 93 91 91 Slovenia 91 86 85 84 83 83 83 83 84 86 87 88 Estonia 70 65 66 72 75 77 79 77 77 79 82 84 Lithuania 64 57 61 66 71 74 76 75 76 79 81 82 Portugal 82 83 83 78 76 78 78 78 78 77 77 79 Slovakia 73 72 76 76 77 78 78 78 73 72 73 74 Hungary 64 65 66 67 66 68 69 70 68 69 71 73 Poland 56 60 63 66 68 68 68 69 69 70 71 73 Latvia 60 53 53 58 61 63 64 65 65 67 69 69 Romania 52 52 52 52 54 55 56 57 60 64 66 69 Greece 95 95 86 76 73 72 72 70 69 68 68 68 Croatia 64 63 60 60 61 60 60 60 61 62 63 65 Bulgaria 43 44 44 46 47 46 47 48 49 50 51 53 csvukrs 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 EU (28 countries) 3,3 3,1 0,5 -4,3 2,1 1,8 -0,4 0,3 1,8 2,3 2 2,4 Euro area (19 countries) 3,2 3,1 0,5 -4,5 2,1 1,6 -0,9 -0,2 1,4 2,1 1,9 2,4 Bulgaria 6,9 7,3 6 -3,6 1,3 1,9 0 0,9 1,3 3,6 3,9 3,6 Czech Republic 6,9 5,6 2,7 -4,8 2,3 1,8 -0,8 -0,5 2,7 5,3 2,5 4,3 Germany 3,7 3,3 1,1 -5,6 4,1 3,7 0,5 0,5 2,2 1,7 2,2 2,2 Ireland 5 5,3 -4,4 -5 1,9 3,7 0,2 1,3 8,8 25,1 5 7,2 Greece 5,7 3,3 -0,3 -4,3 -5,5 -9,1 -7,3 -3,2 0,7 -0,3 -0,2 1,4 Spain 4,2 3,8 1,1 -3,6 0 -1 -2,9 -1,7 1,4 3,6 3,2 3 Italy 2 1,5 -1,1 -5,5 1,7 0,6 -2,8 -1,7 0,1 1 0,9 1,5 Cyprus 4,7 5,1 3,6 -2 1,3 0,4 -2,9 -5,8 -1,3 2 4,8 4,2 Luxembourg 5,2 8,4 -1,3 -4,4 4,9 2,5 -0,4 3,7 5,8 2,9 3,1 2,3 Hungary 3,9 0,4 0,9 -6,6 0,7 1,7 -1,6 2,1 4,2 3,4 2,2 4 Austria 3,5 3,7 1,5 -3,8 1,8 2,9 0,7 0 0,8 1,1 1,5 3 Poland 6,2 7 4,2 2,8 3,6 5 1,6 1,4 3,3 3,8 3 4,6 Portugal 1,6 2,5 0,2 -3 1,9 -1,8 -4 -1,1 0,9 1,8 1,6 2,7 Romania 8,1 6,9 8,3 -5,9 -2,8 2 1,2 3,5 3,4 3,9 4,8 6,9 Slovakia 8,5 10,8 5,6 -5,4 5 2,8 1,7 1,5 2,8 3,9 3,3 3,4 Finland 4,1 5,2 0,7 -8,3 3 2,6 -1,4 -0,8 -0,6 0,1 2,5 2,8 United Kingdom 2,5 2,5 -0,3 -4,2 1,7 1,6 1,4 2 2,9 2,3 1,8 1,7 csvukrs 2017Q3 2017Q4 2018Q1 2018Q2 2018Q3 2018Q4 2019Q1 2019Q2 2019Q3 2019Q4 2020Q1 2020Q2 Euro area - 19 countries (from 2015) 0,8 0,8 0,2 0,3 0,1 0,5 0,5 0,1 0,3 0,1 -3,7 -11,8 EU (27 countries - from 2020) 0,8 0,8 0,3 0,4 0,2 0,5 0,6 0,2 0,4 0,1 -3,3 -11,4 Belgium 0,1 0,8 0,2 0,3 0,2 0,8 0,1 0,3 0,4 0,5 -3,5 -12,1 Bulgaria 0,8 0,7 0,6 0,9 1 0,8 1 0,7 0,7 0,8 0,3 -10 Czechia 0,5 0,8 0,7 0,6 0,6 0,7 0,5 0,5 0,5 0,4 -3,3 -8,7 Denmark -0,9 0,9 1,2 0,5 0,5 0,8 0,2 1,2 0,2 0,5 -2 -6,9 Germany 0,9 0,8 -0,2 0,5 -0,3 0,3 0,6 -0,5 0,3 0 -2 -9,7 Estonia 0,4 1,6 0,9 1,2 0,8 1,2 2 0,8 1,4 -0,1 -2,2 -5,6 Ireland 6,5 3,1 2,3 0,4 1,7 0,5 1 1,9 3,3 1,3 -2,1 -6,1 Greece 0,4 0,6 0,6 -0,2 0,9 0,5 0,6 0,9 0,2 -0,9 -0,7 -14 Spain 0,6 0,6 0,5 0,5 0,6 0,6 0,5 0,4 0,4 0,4 -5,2 -17,8 France 0,7 0,8 0,1 0,2 0,4 0,7 0,5 0,2 0,2 -0,2 -5,9 -13,8 Croatia 0,7 0,6 -0,2 2,1 0,3 0,4 1,1 0,6 0,6 0,4 -1,3 -14,9 Italy 0,4 0,5 0 0 -0,1 0,2 0,2 0,1 0 -0,2 -5,5 -12,8 Cyprus 0,9 1 1 1,3 0,6 1,1 0,3 1,1 0,6 1,2 -2,1 -11,6 Latvia 0,6 0,6 1,4 1,3 1,4 1 -0,5 0,7 0,6 0,1 -2,9 -6,5 Lithuania 1 0,9 0,7 1,1 0,9 1 1,1 0,9 0,8 1,1 -0,3 -5,5 Luxembourg 1,6 1 1,6 -0,7 0,5 0,4 0 2,2 0,4 0,4 -1,4 -7,2 Hungary 0,9 1,4 1,5 1,1 1,3 1 1,9 0,8 0,9 0,7 -0,4 -14,5 Malta -0,2 0,5 0,1 5,4 0,2 -0,2 0,9 4,9 -2 0,5 -2,6 -11,6 Netherlands 0,7 0,8 0,5 0,6 0,2 0,4 0,5 0,4 0,3 0,5 -1,5 -8,5 Austria 0,4 0,5 1,2 0,4 0,2 0,9 0,8 -0,3 0,3 -0,5 -2,5 -12,1 Poland 1,1 1,7 1,4 1,3 1,3 0,8 1,4 0,7 1,2 0,2 -0,4 -8,9 Portugal 0,7 0,8 0,7 0,8 0,5 0,4 0,7 0,5 0,4 0,7 -3,9 -13,9 Romania 1,9 0,8 0,6 1,3 1,5 0,6 1,5 0,6 0,5 1,2 0,3 -12,3 Slovenia 0,8 2,1 0,3 1,1 1 0,8 0,5 0 0,8 0,4 -4,8 -9,6 Finland 0,5 1,2 0,1 -0,1 0,2 0,4 0,3 0,9 -0,2 -0,6 -1,4 -4,4 Sweden 1,1 0,1 0,4 0,8 -0,4 1,1 0,2 0,1 0,3 0,1 0,2 -8,3 United Kingdom 0,3 0,4 0,1 0,5 0,6 0,2 0,7 -0,1 0,5 0 -2,2 -20,4 csvukrs -Součet výdajů v ekonomice (peněžní toky) -Může docházet ke zkreslení (dominance jednoho sektoru, šedá ekonomika) -Důležitá je i dimenze udržitelnosti s ohledem na přírodní zdroje, očekávané délky života, vzdělanost obyvatelstva atd. -Ekologické limity (viz. kjótský protokol a USA) -Problematika výdajů na armádu (roste G) – roste ale životní úroveň obyvatel? -Volný čas (při obětování volného času lze více pracovat a přispívat k růstu HDP), znamená to ale růst životní úrovně? -Růst HDP za cenu zadlužování -Distribuce příjmů mezi obyvateli země (SAE nebo Rovníková Guinea) -=> HDP nelze vnímat jako vhodný ukazatel blahobytu, spíše jako ukazatele produkční výkonnosti a je nutné jej doplnit dalšími dodatečnými ukazateli ¡čistý ekonomický blahobyt upravuje HDP o: -hodnotu volného času jako jednu z forem široce pojímaného bohatství -netržní statky to je statky vytvářené v domácnosti, například úklid, -kvalitu statků – mnohdy cenový vývoj ukazuje opačný směr než kvalita statků -stínovou (šedou) ekonomiku - zahrnuje legální aktivity, které ale neprocházejí oficiálním -trhem, je utajená a není evidovaná, souvisí s daňovými úniky -škody na životním prostředí - tzv. negativní externality, které ve skutečnosti hodnotu HDP snižují. ¡Index lidského rozvoje (HDI): -pro srovnání klíčových rozměrů lidského rozvoje, mezi které patří: dlouhý a zdravý život, přístup ke vzdělání a životní standard -Součástí indexu jsou: -Očekávaná délka života -Délka vzdělávání -HDP - http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/34/2014_UN_Human_Development_Report_Quartiles .svg/863px-2014_UN_Human_Development_Report_Quartiles.svg.png HDI velmi vysoký (rozvinuté země); HDI vysoký (rozvojové země) ; HDI střední (rozvojové země); HDI nízký (rozvojové země)