OD VELKÉ HOSPODÁŘSKÉ KRIZE K MNICHOVU (1929 – 1938) PODMÍNKY HOSPODÁŘSKÉHO VÝVOJE PO ROCE 1929 ¢Hospodářský vývoj v ČSR byl ovlivněn mezinárodním vývojem ¢Impulsem k nejtěžší hospodářské krizi 20. století, která kromě SSSR zasáhla celý svět, bylo náhlé zhroucení akciových trhů na NY burze 24. a 29.10. 1929 ¢Ve světovém měřítku se krize prohlubovala do roku 1932, ale v některých zemí včetně ČSR dosáhla dna později ¢Ekonomiky se nestačily zotavit a už v roce 1937 zasáhla zejména evropské země další, nicméně mírnější krize ¢Mezi hlavní příčiny světové krize se řadí propletení krize v průmyslu s agrární krizí a rozvrat mezinárodního obchodu a měnová krize, která spočívala s rušením směnitelnosti měn za zlato a devalvacemi ¢ ¢ ¢ ¢ ¢ ¢ ¢ Zhroucení akciových trhů na NY burze 24. 10. (čtvrtek) a 29.10. (úterý) 1929 3. Krize, která se původně ohlašovala už v roce 1928 jako krize z nadvýroby se v roce 1930 rozšířila do celého světa, kde se dále projevovala jako krize úvěrová a monetární 4. Na rozdíl od klasického průběhu hospodářských cyklů nebyla těžištěm cyklu konjunktura, ale krize, tzn. Šlo se od krize ke krizi a pokud nastala konjunktura, tak jen velmi slabá nebo nenastala vůbec 5. Díky vlně ekonomického nacionalismu poklesl obraz ZO v běžných cenách o 66% PŘÍČINY A PRŮBĚH A DOPADY KRIZE V ČSR ¢hlavními příčinami hospodářských otřesů počátku 30. let byly ve stř. Evropě orientace na slabou německou ekonomiku a také na upadající průmyslová odvětví ¢společné všem státům střední Evropy bylo, že na krizi nereagovaly restrukturalizací hospodářství, ale pouze usilovaly o obnovu poničených odvětví ¢Československo nejprve postihla krize v zemědělství, následoval prudký pád lehkého spotřebního průmyslu, poté krize zasáhla těžký průmysl (zhruba v r. 1931) ¢obrat čs. vývozu poklesl v letech 1929-33 o více než dvě třetiny (v r. 1933 tvořil vývoz pouze 13% národního důchodu) – vrcholem krize byly roky 1932-33 a někde trvala krize až do r. 1935 ¢Československo patřilo mezi státy, které do vypuknutí 2. světové války nedosáhly hospodářské úrovně před krizí ¢ ü PŘÍČINY, PRŮBĚH A DOPADY KRIZE V ČSR ¢sociální krize se projevila růstem nezaměstnanosti – v březnu 1933 bylo registrováno 980 000 nezaměstnaných; ve skutečnosti se počet blížil až k 1,2 milionu! ¢podpora v nezaměstnanosti byla přiznávána na základě členství zaměstnance v odborech – ty vyplácely podporu, kterou stát ještě doplnil poměrnou částkou ¢pro ostatní byly zavedeny tzv. státní stravovací akce = distribuce týdenních poukázek na potraviny (tzv. žebračenky) nebo byly zřizovány vývařovny ¢dopad krize byl v odlišný v různých regionech ČSR – nejhůře bylo postiženo německé pohraničí (centrum lehkého průmyslu – sklářství, výroba porcelánu, textilní, papírenský či chemický průmysl – tzv. zbytné zboží) ¢ PŘÍČINY, PRŮBĚH A DOPADY KRIZE V ČSR ¢rostl počet exekucí (zabavení majetku za nezaplacené dluhy), také žebrota a zločinnost, rostl počet sebevražd ¢krizi v pohraničí prohlubovala orientace vlády na řešení agrárních problémů, ale také rozdělování státních zakázek (přihlíželo se k státní a občanské spolehlivosti), navíc na konkurzy v Praze měly německé firmy dál, a proto se jich neúčastnily ¢jen některé podniky reagovaly na krizi pružně, aby z ní vyšly posíleny, např. Baťa (investice do mechanizace apod.) – po krizi patřila mezi světově významné firmy ¢státní zásahy pomáhaly jen krátkodobě – krize se u nás obešla bez krachu na burze a bez bankrotů velkých bank (banky byly nadále zdrojem kapitálu pro podniky) ¢byly organizovány kartely (dohody podniků o kvótách výroby, nákupu či prodeje) – mnohé firmy byly sice zachráněny, ale za cenu omezení svobody podnikání ¢ ¢ PŘÍČINY, PRŮBĚH A DOPADY KRIZE V ČSR ¢v r. 1933 schválila vláda agrárníka Jana Malypetra tzv. zmocňovací zákon – vláda získala možnost vydávat zákonná nařízení bez schvalování parlamentem ¢krize však měla hluboké důsledky sociální – nejvíce jí politicky využily extrémistické strany, zejména KSČ ¢do jejího čela se v r. 1929 prosadil radikální Klement Gottwald (plánem bylo stranu podřídit mezinárodní Kominterně); na počátku 30. let to byla právě KSČ, která organizovala většinu dělnických protestních akcí ¢kromě komunistů výrazně narostl vliv dalších extrémistů – německých nacionalistů (Konrád Henlein); slovenských hlinkovců (Andrej Hlinka) i českých fašistů (Radola Gajda) ¢krize začala přecházet v r. 1935; z velké části díky státním zakázkám zbrojařského, strojírenského či stavebního charakteru (kvůli obraně před agresivitou hitlerovského Německa) ¢ ¢ ¢ ¢ 2. pro společnost 30. let byla hosp. krize určujícím zážitkem – všichni se jí postupně učili čelit a každého se buď přímo dotkla či alespoň viděl její drtivý dopad 3. nejhorší incidenty, během nichž tekla krev se staly v Sudetech (ekonomické i národnostní problémy) 4. února 1931 se v Duchcově konal komunisty řízený protestní pochod, který se dostal do potyčky s několika četníky, kteří v sebeobraně začali střílet – 4 mrtví 25. listopadu 1931 byl nedaleko Frývaldova (dnes Jeseník) další hladový pochod – akce byla úředně zakázána a po střetu s četnictvem zůstalo 8 mrtvých PŘÍČINY, PRŮBĚH A DOPADY KRIZE V ČSR ¢Československu tehdy chyběl ucelený program řešení krize a také nedostatek charismatických politiků, kteří by v lidech vzbudili naději, že bude líp ¢v r. 1937 se ekonomika dostala na 97% stavu r. 1929, nezaměstnanost však zůstala desetinásobná ¢krize tak sice byla překonána, ale mnichovská dohoda, vznik protektorátu a následná světová válka uvrhly naši ekonomiku opět do výrazně černých čísel, ze kterých se dostávala ještě dlouho po druhé světové válce… ¢ ¢ ¢ ¢ ¢ ¢ ¢Děkuji za pozornost a přeji hezký den ☺ ¢