Ekonomika kultury a sportu
doc. Ing. Jan Nevima, Ph.D.
Kultura jako veřejný statek
V nejširším pojetí se jedná o smíšený kolektivní
statek.
Rozsah produkovaných činností a dalších
kulturních produktů je stále větší.
Vzhledem k technickému pokroku a rozvoji
společnosti je také i kvalitnější.
V zájmu všech úrovní veřejné správy je vytvářet
co nejlepší podmínky pro realizaci kulturních
činností.
Úloha občana při financování kultury
O rozsahu financování rozhoduje zejména společenský
zájem o produkci určitých kulturních statků.
Z hlediska financování jde o to, kolik chce občan dát na
umění, vědu či památkovou péči a to z vlastní vůle.
Správce příslušné rozpočtové kapitoly musí při realizaci
finančních toků konkrétně rozhodnout:
kolik prostředků je třeba zajistit v daném čase (rok a více),
jakými mechanismy budou finanční prostředky poskytnuty,
jak bude zajištěna maximální efektivnost vydaných prostředků a
komu a za jakých podmínek budou byty poskytnuty.
Druhy kulturních statků
Veřejné statky
Běžně se pro jejich spotřebu uplatňují stejné znaky jako pro ostatní
veřejné statky (nevylučitelnost ze spotřeby, nedělitelnost a nulové mezní
náklady).
Smíšené veřejné statky
Jedná se např. o návštěvu dotovaného divadelního představení,
prohlídka státního hradu na jehož udržování přispívá stát. smíšené statky
můžeme rozdělit na:
národní: mají max. široký vliv na nejširší vrstvy národa,
lokální: mají vliv na omezený okruh obyvatel.
Privátní statky
Jedná se např. o zakoupené umělecké dílo soukromým subjektem za tržní
cenu.
Kulturní politika státu
Vyjadřuje míru jeho vlivu při zajišťování a ovlivňování jak produkce,
tak spotřeby kulturních statků. Z hlediska ekonomické funkce
se rozlišují 4 základní modely:
stát Ulehčovatel: příslušná vláda v rámci fungování tohoto modelu
podporuje zejména amatérské umělecké organizace tím, že klade
důraz na vlastní činnost příslušné organizace.
stát Patron: vláda uplatňuje svůj vliv např. prostřednictvím
nezávislých umělecký rad (jejichž členové jsou jmenováni vládou).
stát Architekt: příslušná kulturní organizace je podporována buď
přímo z centra, nebo nižšími orgány.
stát Konstruktér: tento model je považován za extrém, neboť
vlády v něm vystupují jako vlastníci všech prostředků. O podpoře
příslušných kulturních organizací rozhodují politické instituce.
Prostředky z centrálních zdrojů
Rozhodujícím centrálním zdrojem pro financování
výdajů na kulturu je státní rozpočet s příslušnými
fondy:
Státní fond kultury ČR,
Státní fond kinematografie.
Státní fond kultury ČR
Mezi základní finanční zdroje Fondu patří:
příjmy: z pronájmu majetku (např. palác U Hybernů),
příjmy z autorských práv děl bez dědiců, výnosy
z pohlednic, plakátů;
výdaje: projekty v oblasti kultury na základě
předložených žádostí.
Státní fond kinematografie
Finanční prostředky se poskytují jako účelové dotace,
půjčky nebo návratné finanční výpomoci s tím, že ½
příslušných nákladů si musí žadatel hradit ze svých zdrojů.
Ročně získává Fond ze SR jako dotaci.
příjmy: poplatek z vysílání reklamy, audiovizuální poplatky
(ze vstupného či poskytnutí televizního vysílání), příjmy
z majetku či dotace ze státního rozpočtu;
výdaje: literární přípravy, výroba, distribuce a propagace
české kinematografie, propagace národních filmových děl.
Rozdělení zdrojů podle způsobu
poskytované podpory
Podle způsobu, jakým jsou příslušné podpory na produkci
kulturních statků produkovány, se tyto podpory rozdělují na:
přímé a
nepřímé
Zdroje přímé podpory:
prostředky z vlastní činnosti,
výnosy z vlastní činnosti,
příspěvky od nadací, fondů, loterií a
výnosy z veřejných sbírek.
Rozdělení zdrojů podle způsobu
poskytované podpory
Zdroje nepřímé podpory:
daňové úlevy pro neziskové organizace, produkující
kulturní statky např. nadace;
daňové úlevy pro umělce a umělecké instituce.
Strategie podpory kultury
Vize a cíle:
„Živé, dostupné, efektivně spravované a využívané
kulturní bohatství, významná role kreativity
v hospodářském růstu země.“
Prioritní cíl:
Zajistit uchování a rozvoj kulturního bohatství a
zefektivnit jeho propagaci.
Financování sportu
Sport je činnost, která všeobecně přispívá ke kultivaci
lidského potenciálu (jak po stránce fyzické, tak po
stránce psychické).
Vzhledem k tomu, že sport je velmi náročný na čas, je
vhodné aby se mu věnovala zejména mládež.
V ČR působí Český olympijský výbor pečující o zajištění
sportovní reprezentace.
Obecné příjmy a výdaje sportovního
klubu
Zdroj: http://www.unium.cz/materialy/96/0/tradicni-zdroje-financovani-sportovnich-klubu-m14540-p1.html
Vlastní zdroje Vnější zdroje
1. příjmy z tělovýchovy sportu 1. příspěvky na činnost od asociací
2. příjmy ze společenské činnosti 2. sponzorování
3. příjmy z členských příspěvků 3. příspěvky z veřejných rozpočtů
4. příjmy z vedlejší hospodářské činnosti
Přímé výdaje Nepřímé výdaje
1. výdaje na tělovýchovu a sport 1. výdaje na hospodářskou činnost
2. výdaje na společenskou činnost 2. výdaje na provoz tělovýchovných zařízení
Financování sportu
Uplatňuje se především vícezdrojové financování
Zdroje lze obecně rozdělit na:
centrální,
místní (lokální).
Prostředky z centrálních zdrojů
Prostředky jsou každoročně soustřeďovány ve SR
v kapitole MŠMT – č. 333.
Mezi hlavní příjmy patří:
Státní zdroje:
finanční prostředky přidělované přímo do
rozpočtu MŠMT,
finanční prostředky přidělované MŠMT z kapitoly
Všeobecná pokladní správa.
Nestátní zdroje:
50% podíl na výnosech Sazka, a.s.
Dotace neinvestiční ze strany MŠMT I.
Sportovní reprezentace:
Podpora reprezentantů v kategoriích seniorů a
juniorů a jejich účasti na vrcholných
mezinárodních soutěžích.
Jedná se zejména o OH, Evropské olympijské
festivaly mládeže a Olympijské hry mládeže,
mistrovství světa, Světové hry, mistrovství Evropy
světové poháry, světové ligy a obdobné soutěže,
mezinárodní soutěže pod patronací MOV a
Evropských olympijských výborů.
Dotace neinvestiční ze strany MŠMT II.
Sportovně talentovaná mládež
Činnost sportovních organizací
Údržba a provoz sportovních zařízení
Činnost sportovních svazů
Významné sportovní akce (mimořádné)
Podpora zdravotně postižených sportovců
Organizace sportu ve sportovních klubech
Organizace školního a univerzitního sportu
Financování sportu ve školství
Provozování sportu v rámci výchovné a vzdělávací
činnosti na školách je financováno ze dvou
základních zdrojů:
municipální rozpočty,
odbory školství krajských úřadů (rozdělují
finanční prostředky převedené z MŠMT)
Přínosy sportu pro společnost
sport má významný ekonomický přinos pro
společnost;
upevňování zdraví a kvality života;
výchova a vzdělání;
prožitek a seberealizace;
statní reprezentace.
Výdaje na sport nejsou výdaji do spotřeby!
1 Kč vydaná ze státního rozpočtu na sport generuje
až 3,55 Kč příjmů do veřejných rozpočtů.
Plán podpory rozvoje sportu
Prioritní cíle plánu:
podpora rozvoje a popularizace sportu pro všechny,
rozvoj sportovně – rekreační infrastruktury,
optimalizace objemu a struktury financování
podpory rozvoje sportu,
podpora sportovní reprezentace,
nový legislativní rámec podpory rozvoje sportu.
Plán podpory rozvoje sportu
zvýšit finanční podporu základních článků
sportu,
zvýšit podporu mezi školami,
zvýšit atraktivitu tělesné výchovy na
školách.
Děkuji za pozornost
