KARIEROVÉ PORADENSTVÍ JAKO KOUČOVACÍ PROCES Dagmar Svobodová TÝMOVÝ DIALOG A DISKUSE  Aktivní naslouchání kouče  Užívaní silných otázek  Přímá komunikace EFEKTÍVNÍ PRAVIDLA V KOMUNIKACI SE SKUPINOU  Komunikačný proces s kontrolou komunikace, motivací komunikovat, porozumění pocitům komunikujících klientů a posilování jejich informovanosti  Pravidlo STOP KONSTRUKTIVNÍ ÚČINNÉ OTÁZKY  Co potřebujete řešit?/Na čem budeme pracovat?  Jak bychom mohli náš čas efektivně a pro vás nejužitečněji využít?  Jak by bylo nejlepší pokračovat?/Jaká další otázka by vám nyní vyhovovala?  K čemu vám byl dosavadní rozhovor užitečný?/Co vám přinesl? INSTRUKTÍVNÍ OTÁZKY  1. Nechcete se nad tím nyní zamyslet?  2. Už jste to vyzkoušel/a...?  3. Uděláte raději ... nebo ...?  4. Co konkrétně a do kdy s tím uděláte? FORMULOVÁNÍ HYPOTÉZ JAKO DOMĚNĚK  Hypotéza jako předběžný predpoklad, který je třeba následně ověřovat.  Hypotetizování od dob Selviniho Palazzoliho chápeme jinak. Hypotéza má být formulovaná tak, aby zahrnovala všechny členy problémového systému a přitom spojovala buď:  dobré záměry s neúmyslnými negativnymi důsledky nebo naopak,  trápení způsobené problémem s pozitívními vedlejšími účinky problému. ÚROVNĚ NASLOUCHÁNÍ Mezi čtyři úrovně naslouchání patří:  kosmetické naslouhání  konverzační naslouchání  aktívní naslouchání  hloubkové naslouchání AKTIVNÍ NASLOUCHÁNÍ  Vysoce náročná psychická činnost, která vyžaduje trpělivost, trénink a pevnou vůli se soustředit Nejkrizovější situace, kdy se může naslouchání vymknout z rukou:  to, co druhý hovoří, se nám nelíbí,  s tím, co druhý hovoří, nesouhlasíme,  jsme unavení,  jsme presvědčení, že o problému víme více než druhý,  máme pocit, že ztrácíme čas,  máme ve zvyku skákat do reči. JAK AKTIVNĚ NASLOUCHAT?  poukazujte, že rozumíte myšlenkám a pocitům z pohledu druhého,  připravte si otázky, které budete pokládat,  pokládejte rozvíjející a objasňující otázky,  ukážte ochotu poslouchat,  nepřerušujte druhého,  nepředpokládejte, ale ptejte se,  umění mlčet,  empatie. CHYBY PŘI VEDENÍ ROZHOVORU  nevyslechnutí,  slabý oční kontakt, nepřesná interpretace řečeného,  varování (katastrofické scénáře),  plané utěšování,  přestane poslouchat, protože předpokládá, že ví, co chce druhý říci,  obviňování (hledání viníka),  přerušování řeči a dokončování vět,  uvádění příkladů z vlastního života,  srovnávání. PŘI AKTIVNÍM NASLOUCHÁNÍ FUNGUJE  nechat druhého mluvit a podporovat ho otevřenými otázkami,  nesoustředit se na sebe a své myšlenky, ale na druhého,  v řeči druhého hledat pocity a pojmenovávat je,  vyjadřovat svou účast i neverbálně,  vnímat a přizpůsobit se řeči těla druhému a jeho hlasovému projevu. KALIBRACE Soubor úkonů, kterými se stanoví vztah mezi  hodnotami měřených faktorů,  hodnocením měřených faktorů pomocí hodnotících nástrojů,  hodnotami prezentovanými stanovenou mírou,  referenčním materiálem a odpovídajícími hodnotami, které jsou dosahovány