Právo Evropské unie 1. přednáška – Pojem práva EU. Evropská integrace a vznik Evropských společenství. Evropská unie Evropská unie (EU) nvznikla z ES v roce 1993 na základě Smlouvy o EU, známější pod názvem Maastrichtská smlouva, která navazovala na předchozí evropský integrační proces, jehož počátky spadají do padesátých let 20. století 800px-Flag_of_Europe_svg Důvody pro poválečnou Evropskou integraci byly následující nzabezpečení míru na Evropském kontinentě npřekonání nacionalisticky orientovaných státních struktur numožnění společného trhu jakožto prostředku ke zvyšování hospodářského blahobytu Idea celoevropského státu nk jejímu rozpracování a uvedení do reálné praxe došlo ve Francii. nsouvisela mimo jiné s obavami z možné remilitarizace Německa. nVůdčími osobnostmi zde byli ministr zahraničních věcí Robert Schuman a zejména jeho asistent Jean Monnet. Robert Schuman a Jean Monnet 97483-004-C6B3E1A4.jpg Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) nSmlouva byla uzavřena v roce 1951 v Paříži pouze ve francouzském jazyce, byla uzavřena na 50 let. nVstoupila v platnost v roce 1952. nbyla první organizací založenou na principu supranacionality nZákladním cílem bylo podřídit ekonomickou moc v oblasti těžkého průmyslu nadnárodním zájmům a umožnit 6 zakládajícím členům účast na tomto projektu. nČl. státy měly přenést část svých pravomocí, které se soustředily na oblast uhlí a oceli, na nadnárodní orgány. n Nadstátnost neboli supranacionalita nje to princip naprosto nový, dosud nerealizovaný, neboť je v protikladu se základní zásadou mezinárodního práva – zásadou svrchované rovnosti států nOrganizace, která bude stát nad členskými státy a bude tedy disponovat svými vlastními pravomocemi vyššího řádu. npůvodními nositeli svrchovanosti jsou členské státy. nOrganizace tedy může své pravomoci získat jedině od svých členských států, které se jich částečně ve prospěch této organizace vzdají. n Projevy, resp. formy realizace nadstátnosti jsou tyto: nNejvýznamnějším projevem supranacionality je pravomoc orgánů Společenství tvořit právo, které má bezprostřední závaznost vůči orgánům Společenství, čl. státům a jejich fyzickým a právnickým osobám a představuje samostatný právní systém. nPravidla práva Společenství platí na území čl. států a mají přednost před pravidly práva čl. státu. Evropské hospodářské společenství nzaložené šesti zakládajícími státy (Francie, Spolková republika Německo, Itálie, Belgie, Nizozemí, Lucembursko) podepsáním první ze dvou smluv v Římě v roce 1957 nvstoupilo v platnost v roce 1958. nJeho cílem bylo zajištění nepřetržitého a vyváženého hospodářského růstu, vyšší stability, rychlejšího zvyšování životní úrovně a užších kontaktů mezi členskými státy. nProstředkem k dosažení toho široce pojatého cíle měl být společný trh. n Evropské společenství pro atomovou energii (Euratom) nbylo založeno v roce 1957 v Římě na základě Římských smluv (vstoupily v platnost v roce 1958). nÚKOLY: ninvestice do jaderného průmyslu nspolupráce ve výzkumu a vývoji nochrana zdraví nspolečný jaderný trh nspolupráce při nakládání s jaderným palivem nspolečný postup vůči třetím zemím n Evropská unie – historie, smlouvy tab.bmp Slučovací smlouva nsloučila orgány do té doby existujících 3 ES, nkteré od té doby také začaly používat společný rozpočet. nOd tohoto data se pro tato společenství začal používat název ES nbyla podepsána v roce 1965 a vstoupila v platnost v roce 1967 n Noví členové Společenství nV roce 1973 jsou přijaty Velká Británie, Irsko a Dánsko. (31. ledna 2020 Velká Británie opustila EU. Od 1. února 2020 se Velká Británie nacházela v 11měsíčním přechodném období, 2. ledna 2021 došlo k definitivními odchodu z EU.) nV roce 1981 přistoupilo Řecko a v roce 1986 ještě Španělsko a Portugalsko. Jednotný evropský akt (angl. European Single act), nbyl přijat v roce 1986 nvstoupil v platnost v roce 1987 nprvní zásadní koncepční změna zakládacích smluv nv preambuli je vyjádřena vůle přetvořit vztahy mezi členskými státy do formy EU ndůraz na respektování lidských práv a vyzdvihuje sociální aspekt ES. Jednotný evropský akt nHlavním cílem bylo dokončení jednotného vnitřního trhu do roku 1992 a identifikoval překážky, které ještě zbývaly k jeho dovršení: nfyzické ntechnické ndaňové Maastrichtská smlouva nsmlouva o EU byla podepsána v roce 1992 v Maastrichtu zástupci 12 členských států. nvstoupila v platnost v roce 1993 nsmlouva byla uzavřena plnoprávnými subjekty mezinárodního práva veřejného – členskými státy ES. nsmlouva především oficiálně zavedla pojem EU Maastricht je nejstarší nizozemské město a hlavní město provincie Limburk. 800px-Maastricht_2008_OLV_Wall Maastrichtská smlouva nNevyřešila však právně formální stránku – Unie není pojímána jako mezinárodní organizace, a proto nemá právní subjektivitu ani v právu EU, ani ve vnitrostátních právních řádech členských států, a dokonce ani v mezinárodním právu. Maastrichtská smlouva npřibývají další dva pilíře zcela neekonomické povahy – spolupráce v oblasti zahraniční politiky a vnější bezpečnosti a v oblasti justice a vnitřní bezpečnosti nByla vyjasněna dělba pravomoci, zejména zákonodárné mezi členskými státy a ES zavedením zásady subsidiarity n Politika Evropské unie – Tři pilíře Bez názvu Princip subsidiarity nV oblastech, které nespadají do jeho výlučné pravomoci, EU vyvíjí činnost v souladu se zásadou subsidiarity jen tehdy a potud, pokud cílů zamýšlené činnosti nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, avšak může jich být, co do rozsahu či účinků navrhované činnosti, lépe dosaženo EU. Činnost EU nepřekročí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů této smlouvy. Maastrichtská smlouva nByla posílena úloha lidských práv. nSpolurozhodovací pravomoc Evropského parlamentu, i když zatím jen ve velmi omezené míře. Rozšířil se také počet případu, kdy Rada přijímá rozhodnutí kvalifikovanou většinou namísto jednomyslně Maastrichtská smlouva nSe vstupem této smlouvy vzniká jednotný vnitřní trh. nje vymezen jako „prostor bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn podle ustanovení této smlouvy volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu“ Noví členové Evropské unie nDalší trojice nových členů byla přijata již po vzniku Evropské unie (tj. po roce 1993). nV lednu 1995 byly přijaty tyto státy: Rakousko, Švédsko a Finsko. Amsterdamská smlouva nV roce 1997 v Amsterdamu byla podepsána další Smlouva měnící zakládací smlouvu evropských společenství a Evropské unie nTato smlouva vstoupila v platnost v roce 1999 nZačlenila Schengenskou smlouvu do právního systému Evropské unie n Amsterdam amsterdam-canal-view Cíle Amsterdamské smlouvy npřipravit EU na další rozšíření počtu čl. států nreforma zemědělské politiky a strukturálního fondu. npředevším boj proti vysoké nezaměstnanosti nposílení konkurenceschopnosti v rámci globalizovaného hospodářství npodpora intenzivnější společné zahraniční a bezpečnostní politiky nvytvoření evropské obranné organizace a posílení spolupráce v oblasti justice a vnitra n Smlouva z Nice noficiální název Niceská smlouva nsmlouva pozměňující Smlouvu o Evropské unii (Maastrichtská smlouva) a Římské smlouvy. nByla podepsána v roce 2001 mezi státy EUna zasedání Evropské rady ve francouzském městě Nice nvstoupila v platnost v roce 2003. Nice 800px-Nice-night-view-with-blurred-cars_1200x900 Niceská smlouva nVětšina opatření zavedených Smlouvou z Nice měla připravit EU na rozšíření o 10 nových zemí a zabezpečit její akceschopnost do budoucna. n Niceská smlouva ndíky Niceské smlouvě vzrostly legislativní a kontrolní pravomoci Parlamentu a n hlasování kvalifikovanou většinou v rámci Rady se rozšířilo na další oblasti n Noví členově EU nK 1. květnu 2004 přistupuje velká skupina zemí střední a východní Evropy a Středomoří (ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Slovinsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Kypr a Malta). n1. ledna 2007 vstoupilo do EU Rumunsko a Bulharsko. n Lisabonská smlouva n podepsána 13.12. 2007, Lisabon -konsoliduje a posiluje EU tak, jak ji utvořilo více než padesát let evropské integrace -posiluje její akceschopnost, dává více legitimity, viditelnosti a efektivity jejím institucím n Lisabonská smlouva -cenou za to je další oslabení ryze mezivládního přístupu a formální suverenity členských států -sloučení „pilířové“ struktury, => vznikne jeden jediný subjekt - Evropská unie n Lisabon Assembleia_Republica_Portugal_2 nSrovnání s původní Ústavou EU n n- stejný obsah cca 80-90% -stávající smlouvy EU Lisabonská smlouva pouze doplňuje nebo pozměňuje -původní Ústavní smlouva předpokládala plné nahrazení předcházejících smluv -na rozdíl od Ústavy EU neobsahuje zmínky o symbolech státu (vlajka, hymna) -Listina základních práv nemá být - na rozdíl od Ústavy EU - částí Lisabonské smlouvy A)Demokratičtější a transparentnější Evropa -posiluje úlohu EP -získává nové významné pravomoci ve vztahu k evropským právním předpisům, rozpočtu, mezinárodním smlouvám -rozšíření postupu spolurozhodování do nových oblastí n A)Demokratičtější a transparentnější Evropa -silnější hlas pro občany – - tzv. „občanská iniciativa“ -větší zapojení národních parlamentů -kontrola dodržování principu subsidiarity, posílení demokracie v postupech EU n n- důkladnější rozdělení pravomocí EU/čl. státy n- možnost vystoupení z Unie n n B) Efektivnější Evropa n -efektivní rozhodování -hlasování kvalifikovanou většinou v řadě nových oblastí, -dvojí většina: souhlas 55% čl. států a nejméně 65% obyvatel EU -stabilnější a efektivnější institucionální rámec: -trvalá funkce předsedy Evropské rady na 2,5 roku Lisabonská smlouva nV úterý dne 1. prosince 2009 Lisabonská smlouva vstoupila v platnost. nV listopadu 2009 se sešli vedoucí představitelé členských států, aby obsadili dva nové posty, jež smlouva vytváří. C) Evropa práv a hodnot, zajišťující svobodu, solidaritu a bezpečnost n nCharta základních práv EU nebude součástí textu Smlouvy, ale bude závazná na základě odkazu. D) Evropa jako globální aktér -právní subjektivita EU -posílení vyjednávací pozice EU navenek, růst efektivity její činnosti na mezinárodní scéně, n Zatím poslední členský stát EU nZatím posledním státem, který přistoupil k EU, je Chorvatsko. nPřistoupilo k 1.7.2013.