Právo Evropské unie
2. Přednáška - Orgány EU (Evropská komise, Rada EU a Evropská rada)


Evropská komise
nje typicky nadstátním orgánem, který podporuje obecné zájmy Unie
nJejí funkce tak připomínají funkce vlády v soustavě orgánů státu.
nJe to orgán (instituce) právně nezávislý na členských státech.
nschází se jednou týdně zpravidla ve středu.

Sídlo Evropské komise – Brusel
800px-European_Commission_outside


Pravomoc Komise – iniciativní pravomoc
npředkládá výlučné návrhy legislativních aktů a další opatření rozhodovacím orgánům (Radě a
Evropskému parlamentu) a je proto označována za „motor Společenství“

Výkonná pravomoc
nUvádí v život vše, na čem se usnese Rada a Evropský parlament.


Legislativní (rozhodovací) pravomoc
nEvropská komise ve výjimečných případech působí i jako orgán rozhodovací, namísto Rady na základě
jejího zmocnění.
nJe tomu tak především tam, kde se vyžaduje velká operativnost, tedy v oblasti ochrany hospodářské
soutěže a několik politik (zejména zemědělské)

Kontrolní pravomoc
nspočívá především ve sledování dodržování práva EU, a to jak členskými státy, tak jejich subjekty.
nV případě zjištěného porušení Komise zahajuje příslušné řízení

Pravomoc Komise ve vztazích navenek
nsjednává (ale neschvaluje) mezinárodní smlouvy a navazuje a udržuje styky (včetně diplomatických)
s jednotlivými státy členskými a zejména nečlenskými a s jinými mezinárodními organizacemi.

Komise - složení
nskládá se z jednoho státního příslušníka z každého členského státu.
ntedy Komisařů je 27.
nFunkční období je pětileté.
nČlenové jsou vybíráni podle celkové způsobilosti a evropanství z osob, které poskytují veškeré
záruky nezávislosti.
nRovněž Komise jako celek je povinna vykonávat své funkce zcela nezávisle.

Postup při sestavování Komise
nProcesu sestavování Komise se účastní Evropský parlament a Evropská rada.
nNejprve je Evropskou radou určen a následně schválen Evropským parlamentem předseda Komise.
n

Postup při sestavování Komise
nEvropská rada poté přijme seznam ostatních osob, které zamýšlí jmenovat členy Komise.
nPoté členové Komise předstoupí jako sbor před Evropský parlament, který je schvaluje.
nPo svém schválení jsou předseda a ostatní členové Komise jmenováni Evropskou radou kvalifikovanou
většinou.
n
n

Zakončení funkce Komise jako celku
nFunkce Komise jako celku končí uplynutím jejího funkčního období, případně odstoupením poté, co ji
Evropský parlament vyslovil stanoveným způsobem nedůvěru.

Zánik členství v Komisi
nMůže nastat
na) smrti komisaře
nb) odstoupením nebo
nc) odvoláním.

Komise - Parlament
nKomise je politicky odpovědná Parlamentu, který má právo podat návrh na vyslovení nedůvěry a
Komisi odvolat.
nPravidelně také odpovídá na písemné a ústní dotazy členů Parlamentu.

Předseda Komise
nje obdobou předsedy vlády.
nvymezuje směry, v jejichž rámci Komise plní své úkoly, rozhoduje o vnitřní organizaci Komise, aby
zajistil soudržnost, výkonnost a kolegialitu její činnosti, vymezuje působnost jednotlivých
Komisařů a jmenuje její místopředsedy z řad členů Komise.
nreprezentuje rovněž Komisi.

Předsedkyně Komise - Ursula von der Leyen
(Německo)
nEvropská rada ji 2. července 2019 navrhla na předsedkyni EK. nEP pak nominaci schválil
16. července 2019, kdy obdržela 383 ze 747 hlasů. Zvolena tak byla většinou pouhých devíti hlasů.
nV čele Evropské komise od 1. prosince 2019 nahradila Jeana-Claudea Junckera

Generální ředitelství
nJednotlivé činnosti Komise jsou rozděleny mezi tzv. generální ředitelství a útvary (služby).
nJsou odpovědné vždy za určitou oblast politiky EU.
njsou řízeny generálními řediteli, politicky zpravidla podléhají vždy jednomu z Komisařů.
nhttps://ec.europa.eu/commission/commissioners/2019-2024_cs
n
n

Věra Jourová
nje česká politička, podnikatelka a právnička, v letech 2014 až 2019 komisařka pro spravedlnost,
ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví v Junckerově evropské komisi a od prosince 2019
místopředsedkyně pro hodnoty a transparentnost v komisi Ursuly von der Leyen.
i6203.jpg

Rada
nRada (dříve Rada ministrů, dnes zkráceně pouze „Rada“).
nJe především orgánem rozhodovacím.
n

Rada
nRozhodnutí Rady mají nejčastěji formu aktů sekundárního práva EU: směrnic, nařízení, rozhodnutí,
stanovisek a doporučení.

Složení Rady EU
nOproti jiným orgánům Unie Rada nemá pevné složení.
nJe orgánem, v němž jsou zastoupeny čl. státy.
nRada se skládá z ministrů vlád jednotlivých států, kteří se schází podle potřeby.
nPokud například Rada projednává otázky týkající se životního prostředí, pak se schůzky účastní
ministři životního prostředí každého čl. státu EU a schůzka se nazývá „Rada ministrů životního
prostředí“.


Zasedací sál Rady EU
450px-EU_Council_Room

Celkem existuje deset rad různého složení:
nVšeobecné záležitosti
nZahraniční věci
nHospodářství a finance (ECOFIN)
nSpravedlnost a vnitřní věci
nZaměstnanost, sociální politika, zdraví a ochrana spotřebitele
n
n

Celkem existuje deset rad různého složení:
nKonkurenceschopnost
nDoprava, telekomunikace a energetika
nZemědělství a rybolov
nŽivotní prostředí
nVzdělávání, mládež a kultura

Členové Rady
nPříslušný ministr rozhodující v Radě je zplnomocněn svou vládou k jednání jejím jménem, a tedy i
jménem daného státu.
nZa svá rozhodnutí jsou ministři odpovědni pouze vnitrostátně vůči národním parlamentům či občanům
daného státu.
n

Předsednictví v Radě EU
nPředsednictví jednotlivých složení Rady, s výjimkou složení pro zahraniční věci, zajišťují
zástupci členských států v Radě na základě systému šestiměsíční rotace.
nRadě pro zahraniční věci předsedá vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.
nDo 30. června 2021 předsednictví má Portugalsko.

 Josep Borrell
nje španělský socialistický politik. nod prosince 2019 vysoký představitel Unie pro zahraniční věci
a bezpečnostní politiku

Sídlo Rady EU
nHlavním sídlem Rady EU při takzvaných formálních jednáních je Brusel.
nV dubnu, červnu a říjnu se zástupci členských států schází v Lucemburku.
nNaopak takzvaná neformální jednání Rady probíhají tradičně v předsednickém státě.
n

Budova Justus Lipsius – sídlo Rady EU v Bruselu
Justus_Lipsius_Building_enterance.jpg


Pravomoci Rady EU
nSchvalovat evropské právní předpisy – v mnohých politických oblastech spolu s Evropským
parlamentem.
nKoordinovat hlavní směry hospodářské politiky členských států.
nUzavírat mezinárodní smlouvy mezi EU a dalšími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi.

Pravomoci Rady EU
nSpolu s Evropským parlamentem schvalovat rozpočet EU.
nRozvíjet společnou zahraniční a bezpečnostní politiku založenou na směrech stanovených Evropskou
radou.
nKoordinovat spolupráci vnitrostátních soudů a policejních složek v trestních věcech
n

Hlasovaní v Radě EU
nMinistři v Radě rozhodují různými způsoby podle toho, o jaké věci jednají. Uplatňují se tři
způsoby hlasování:
n1. prostou většinou;
n2. kvalifikovanou většinou;
n3. jednomyslné;
n

COREPER
nVýbor stálých zástupců členských zemí při Radě EU.
nMnožství projednávaných věcí a nutnost vyjasnění a případného sladění rozdílných stanovisek
členských států vyžaduje, aby každé zasedání Rady bylo připraveno co nejlépe i po věcné stránce.
nTo je úkolem Výboru stálých zástupců na úrovni velvyslanců.

COREPER
nCOREPER se skládá ze stálých zástupců členských zemí při EU na úrovni velvyslanců, kteří zároveň
řídí stálá zastoupení jejich zemí.
nOd roku 1962 se dělí na dvě formace: COREPER I (zástupci velvyslanců) a COREPER II (velvyslanci).

Úloha COREPERu
nPřípravná. Všechny body na pořadu jednání Rady musí být COREPERem předem prozkoumány (má tak úlohu
jakéhosi "filtru") - pokud Rada nerozhodne jinak. nmá rovněž roli výkonnou. Rada jej pověřuje
například přezkoumáváním a řešením konkrétních otázek.
n

Evropská rada
nEvropská rada (pozor na záměnu s Radou Evropské unie, popř. Radou Evropy).
nje vrcholným politickým orgánem EU.
nUnii dává nezbytné podněty pro její rozvoj a vymezuje její obecné politické směry a priority.

Složení Evropské rady
ntvoří ji hlavy států nebo předsedové vlád čl. států společně s jejím předsedou a předsedou Komise.
nJejího jednání se účastní vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
nzasedá dvakrát za půl roku; svolává ji její předseda. nVyžaduje-li to situace, svolá předseda
mimořádné zasedání Evropské rady.

Charles Michel
nje belgický politik a od prosince 2019 předseda Evropské rady n v letech 2014–2019 zastával úřad
předsedy vlády Belgie

Pravomoci Evropské rady
nJejím úkolem je určovat směr rozvoje EU.
nV minulosti přijímala tak zásadní politická rozhodnutí, jakým bylo např. přijetí jednotné měny
Euro, či rozšíření Evropské unie o nové členy jako je Česká republika.

Evropská rada
nobvykle rozhoduje konsensem.
nV některých případech přijímá rozhodnutí jednomyslně nebo kvalifikovanou většinou, nOd roku 1974
došlo k pravidelnému konání vrcholných konferencí