Právo EU 6. přednáška - Interpretace práva EU Interpretace práva soudy EU njednotný právní režim v rámci EU vyžaduje existenci jednotné právní úpravy ntotožný text nemusí být aplikován v jednotlivých členských státech stejně, především proto, že bude rozdílně interpretován nrůznost obsahu pojmů v jednotlivých čl. státech vyžaduje výklad „nadstátní“, který může být označen jako autonomní, ten je prováděn Soudním dvorem n Řízení o předběžné otázce nje velmi specifickým institutem práva EU, nje důležitým prostředkem zajišťování jednotné interpretace a aplikace práva EU. Řízení o předběžné otázce nAby bylo zajištěno, že právo EU bude skutečně používáno ve všech členských státech stejně, umožňuje Smlouva národním soudům přerušit za určitých okolností vnitrostátní soudní řízení a obrátit se na Soudní dvůr s předběžnou otázkou. n Řízení o předběžné otázce nČl. 267 odst. 1 SFEU nSoudní dvůr má pravomoc rozhodovat o předběžných otázkách týkajících se: n a) výkladu Smluv; n b) platnosti a výkladu aktů přijatých orgány, institucemi nebo jinými subjekty Unie. n Řízení o předběžné otázce nČl. 267 odst. 2 SFEU nVyvstane-li taková otázka před soudem členského státu, může tento soud, považuje-li rozhodnutí o této otázce za nezbytné k vynesení svého rozsudku, požádat Soudní dvůr Evropské unie o rozhodnutí o této otázce. Řízení o předběžné otázce nČl. 267 odst. 3 SFEU nVyvstane-li taková otázka při jednání před soudem členského státu, jehož rozhodnutí nelze napadnout opravnými prostředky podle vnitrostátního práva, je tento soud povinen obrátit se na Soudní dvůr Evropské unie. Řízení o předběžné otázce nŘízení před SD je zahájeno návrhem národního soudu k SD ve formě dotazu. nRozhodnutí SD, které má formu rozsudku, spočívá v odpovědích na tyto dotazy. nRozhodnutí SD je pro národní soud závazné jako každé jiné soudní rozhodnutí, a to v konkrétní věci, jíž se týká. Řízení o předběžné otázce nRozhodování SD o prejudiciální otázce nemá nic společného s dvojinstančností rozhodování. Od řízení ve druhém stupni se odlišuje těmito podstatnými znaky: n1. Jde o dvě různá řízení před dvěma různými orgány nenáležejícími do stejné soustavy soudů Řízení o předběžné otázce n2. Předmět řízení před SD je zcela odlišný od předmětu řízení před vnitrostátním soudem. nNezasahuje do řízení ve věci samé, které zůstává výhradní doménou národního soudu. Řízení o předběžné otázce n3. Soudní dvůr nemůže změnit ani zrušit rozhodnutí vnitrostátního soudu. n4. Řízení o předběžné otázce probíhá a je ukončeno před vydáním rozhodnutí ve věci samé. Schéma posloupnosti řízení před národním soudem a řízení o předběžné otázce nNárodní soud: -Zahájení řízení -Posouzení skutkového stavu -Identifikace právního předpisu, které bude třeba aplikovat -Vznesení otázky výkladu nebo platnosti předpisu EU (předběžná otázka) -Podání návrhu SD k řešení předběžné otázky, přerušení řízení Schéma posloupnosti řízení před národním soudem a řízení o předběžné otázce nSoudní dvůr -Posouzení otázky -Vydání rozsudku, jeho doručení národnímu soudu n Schéma posloupnosti řízení před národním soudem a řízení o předběžné otázce nDále opět národní soud -Aplikace předpisu EU podle rozhodnutí SD (konec prejudiciální fáze řízení) -Vydání rozhodnutí ve věci samé (fáze přijetí rozhodnutí) n Předmět řízení o předběžné otázce n1. Dle článku 267 Smlouvy o fungování Evropské unie může být předmětem řízení výklad jakékoli právní normy, která je součásti práva Unie, tedy jak primárního, tak sekundárního práva. n Předmět řízení o předběžné otázce n2. Platnost aktů orgánů EU (sekundárního práva). nPlatnost nelze zkoumat u SFEU a dalších smluv, které plní funkci ústavy Unie, neboť Soudní dvůr nemá pravomoc přezkoumávat platnost těchto smluv. Předmět řízení o předběžné otázce nPředmětem prejudiciálního řízení nemohou být zejména: nOtázky skutkového stavu nVnitrostátní právo členských zemí nPovinnost aplikovat určitý předpis Vymezení soudu nSoudní orgán není pojem jednoznačný, závěry SD lze shrnout tak, že soudem je orgán: na) který vznikl podle práva a má trvalou povahu nb) jehož pravomoc je obligatorní, tedy pro určité případy přímo daná zákonem nc) jenž rozhoduje spory, a to podle práva nd) jehož členové jsou ustanovování státním orgánem, jeho jednací řád je rovněž schválen státním orgánem (vazba na stát) ne) u něhož je zaručena nezávislost n n Povinnost podat návrh na prejudiciální řízení nPrejudiciální řízení je povinné pro soudy, proti jejichž rozhodnutí není podle vnitrostátního práva opravného prostředku. Povinnost podat návrh na prejudiciální řízení nOpravný prostředek se rozumí řádný opravný prostředek (odvolání), resp. mimořádný opravný prostředek, jehož podání je k dispozici strany. nČeské soudy, které budou spadat pod toto vymezení, budou soudy odvolací (především krajské), Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud. Povinnost podat návrh na prejudiciální řízení nPovinnost položit předběžnou otázku není absolutní, a to za podmínky, že: n Povinnost podat návrh na prejudiciální řízení n1. odpověď na otázku není podstatná pro rozhodnutí ve věci samé nebo n2. odpověď na otázku je zcela zjevně a objektivně zřejmá nebo n3. odpověď na otázku již byla poskytnuta Soudním dvorem v jeho dřívější judikatuře. n Otázky týkající se platnosti předpisu práva EU njedině SD může takovou otázku rozhodnout, nemají zde národní soudy možnost uvážení (nemohou posoudit, zda je příslušný předpis platný EU) Právní význam rozhodnutí SD nNárodní soud musí aplikovat předpis na základě výkladu, který podal SD. nOstatní národní soudy musí podaný výklad respektovat. nVýjimkou jsou pochybnosti, v nichž je třeba vznést nový dotaz. nRozhodnutí o neplatnosti aktu je obecně závazné. Aplikace práva EU v členských státech nv členských státech EU vedle sebe platí dva právní systémy: právo vnitrostátní příslušného členského státu a právo EU Aplikace práva EU v členských státech nPro aplikaci práva EU v členských státech formuloval Soudní dvůr ve svých rozhodnutích dvě základní zásady: npřímého účinku práva EU v členských státech a npřednosti norem práva EU nad vnitrostátními právními normami členských států. Zásada přímého účinku nZnamená, že vnitrostátní subjekt (jednotlivec) se může dovolávat přímo účinné normy, která existuje mimo rámec vnitrostátního práva, a soudní nebo jiný státní orgán je povinen tuto normu na vztah vůči jednotlivcům bez dalšího aplikovat. Přímý účinek z hlediska obsahu (konstrukce) normy nje možný tam, kde její příslušné ustanovení je obsahově jednoznačné a jeho aplikace není vázána na žádnou podmínku a není závislá na žádném dalším úkonu či aktu orgánu EU nebo členského státu. Přímý účinek z hlediska platnosti, resp. účinnosti nPrávo EU je považováno za platné právo v členských státech. nV ČR přímý účinek práva EU vyplývá z teologického výkladu článku 10 a 10a Ústavy ČR. nSD stanovil, že orgány EU jsou nadány svrchovanými právy, jejichž výkon se dotýká členských států a jejich občanů. Přímý účinek zřizovacích smluv nSmlouvy neobsahují žádnou zmínku o přímém účinku svých ustanovení. nNěkterá z nich však přímý účinek mají. nČasté jsou příklady, kdy ustanovení Smluv je adresováno výslovně pouze čl. státům, avšak upravuje situaci, která může ovlivnit postavení jednotlivce. n Přímý účinek nařízení nNařízení má obecnou působnost. Je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. Přímý účinek směrnic nNa rozdíl od nařízení proto směrnice obecně přímý účinek nemá nČlenské státy však, ať už záměrně či nikoliv, často selhávaly v implementaci směrnic do vnitrostátního práva. nSoudní dvůr přiznal i směrnicím tzv. oslabený přímý účinek. Přímý účinek směrnic npřímý účinek směrnic je ovšem ve své podstatě jiný než přímý účinek zřizovacích smluv a nařízení. npřímo účinná směrnice nemůže ukládat povinnost jednotlivcům. nrozlišuje se přímý účinek horizontální a vertikální. Přímý účinek směrnic nHorizontální přímý účinek je příznačný pro Smlouvy a nařízení. nNaproti tomu směrnice může mít přímý účinek výhradně vertikální (a to ještě jen vzestupný), tedy ve směru od jednotlivce ke státu. Přímý účinek směrnic nPřímý účinek může mít jen směrnice, která: na) obsahuje ustanovení z hlediska jednotlivce natolik podrobná a jednoznačná, že práva jednotlivce z ní lze spolehlivě vyčíst i bez vydání vnitrostátní transpozičních předpisů Přímý účinek směrnic nb) nevyžaduje zvláštní opatření členského státu nc) marně uplynula lhůta k transpozici směrnice Tzv. nepřímý účinek směrnic nsměrnice není členským státem řádně a včas provedena do vnitrostátního práva a přímý účinek není možný nsoudy členských států mají povinnost zohlednit směrnici alespoň nepřímo a použít ji jako výkladové vodítko Princip přednosti (nadřazenosti, primátu) práva EU nnejde o nadřazenost celého právního řádu EU nad celým právním řádem členského státu. nnadřazenost se projevuje pouze v případě rozporu mezi konkrétní normou práva EU a konkrétní normou vnitrostátního práva členského státu, dopadají-li obě na tentýž právní vztah n Přednost práva EU nVychází ze tří vlastností tohoto právního systému: n1) EU je založeno na omezení svrchovaných práv čl. států. n 2) je autonomní, nezávislé na právu mezinárodním i vnitrostátním čl., čímž se stává nenapadnutelné zvnějšku. n Přednost práva EU n3) je právem společným pro všechny členské státy, tedy právem regionálně kodifikovaným. n Aplikace práva EU nAplikace práva EU se řídí určitými pravidly. Má být především vykládáno a aplikováno jednotně, a to bez ohledu na aplikující orgán. nPrávo EU aplikují: nOrgány EU nOrgány členských států