Právo Evropské unie 7. Přednáška – Společný trh – vnitřní trh, volný pohyb zboží, obchodní vztahy uvnitř EU Vnitřní trh nJednotným evropským aktem byla vytvořena koncepce jednotného vnitřního trhu, tedy prostoru bez vnitřních hranic, v němž je zcela zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu. Jednotný evropský akt nHlavním cílem bylo dokončení jednotného nvnitřního trhu a identifikace překážek, které nještě zbývaly k jeho dovršení: nfyzické ntechnické ndaňové Vnitřní trh nJednotný vnitřní trh vzniká v roce 1993 se vstupem Maastrichtské smlouvy v platnost. nje vymezen jako „prostor bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn podle ustanovení této smlouvy volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu“ Volný pohyb zboží nUnie zahrnuje celní unii, která pokrývá veškerý obchod zbožím a která zahrnuje jak zákaz vývozních a dovozních cel a všech poplatků s rovnocenným účinkem mezi členskými státy, tak i přijetí společného celního sazebníku ve vztahu ke třetím zemím. Režim volného pohybu se vztahuje na tyto výrobky: a)výrobky, které mají svůj původ v členských státech, b)výrobky, které pocházejí ze třetích států, avšak které již jsou v některém členském státě ve volném oběhu, tj. ty výrobky, u nichž byly splněny dovozní náležitosti a zaplaceno clo. Vnitřní trh nPředpoklady vytvoření vnitřního trhu států EU, které se týkají zboží (výrobků) jsou: n celní unie, zahrnující mezi členskými státy –zákaz cel na dovozy a vývozy, jakož i jakýchkoliv dávek s obdobným účinkem (vnitřní aspekt celní unie) a –přijetí jednotného celního tarifu (sazebníku) v jejich vztahu k třetím zemím (vnější aspekt) Pojem „zboží“ nSmlouva nedefinuje pojem „zboží. Smlouva používá pojmy „výrobky“ a „zboží“ jako synonyma. nJejich definici nepodává, avšak lze ji vyčíst z rozhodnutí Soudního dvora. nTato definice zní: „cokoli, co může být způsobilé k peněžitému hodnocení a co může být předmětem obchodní transakce“. n Pojem „cla“ ncly se rozumí veškeré dávky, které se vybírají podle celního sazebníku v souvislosti s přechodem zboží přes hranice. nSpolečný celní sazebník nahradil do té doby existující národní celní sazebníky, členským státům není ponechána možnost vybírat na dovoz ze třetích zemí taková cla, jež v něm nejsou uvedena. Cla a poplatky s účinkem rovnocenným clu nDovozní nebo vývozní cla a poplatky s rovnocenným účinkem jsou mezi členskými státy zakázány. nTento zákaz se vztahuje také na cla fiskální povahy. n n Pojem „dávka s rovnocenným účinkem“ nSoudní dvůr takovou dávku vymezil v rozhodnutí Sociaal Fonds voor de Diamantarbeires, a to jako „jakoukoli peněžní dávku, byt´méně významnou, uloženou na základě toho, že zboží přechází státní hranice“. Dávka přitom nemusí být inkasována na hranici, rozhodující je její vazba na dovoz zboží. Mnohdy je taková dávka označená jako „daň“. n Případy, ve kterých nejde o clo nebo o dávku s účinkem rovnocenným clu n1. dávka je vždy identická a je součástí všeobecného daňového systému, n2. je ukládána vždy stejným způsobem a n3. její výtěžek neslouží výhradně k prospěchu domácí (tuzemské) výroby. n Kvantitativní omezení dovozu a vývozu uvnitř EU nUplatňuje se tzv. kvantitativní n omezení (restrikce), tedy omezení množství zboží dováženého nebo vyváženého. nJejich vyjádřením jsou tzv. dovozní a vývozní kvóty Zrušení kvantitativních omezení dovozu a vývozu uvnitř EU nMnožstevní omezení dovozu, jakož i n veškerá opatření s rovnocenným účinkem, jsou mezi členskými státy zakázána. nMnožstevní omezení vývozu, jakož i veškerá opatření s rovnocenným účinkem jsou mezi členskými státy zakázána. n Je možno specifikovat tato nedovolená opatření: na) Zvláštní podmínky stanovené pro dovážené, avšak nikoli pro stejné či obdobné tuzemské zboží, které narušují dovoz. nb) Znesnadňování dovozu diskriminací mezi jednotlivými obchodními kanály. nc) Favorizace, resp. preferenční režim pro domácí výrobky. Dassonvillská definice nopatření s obdobným účinkem jsou definována jako všechna obchodní pravidla přijatá členskými státy, která jsou s to narušit, přímo nebo nepřímo, skutečně nebo potencionálně, obchod v rámci Společenství. První pravidlo rozumu – první princip Cassis nSoudní dvůr má za to, že použití opatření obecného dopadu (tj. na zboží jak dovážené, tak i vlastní) nemusí být porušením kvantitativního omezení dovozu, je-li nutné k ochraně určitých kategorických požadavků členských států spadajících do oblasti tzv. veřejného zájmu. Druhé pravidlo Cassis – princip proporcionality nBez řádného důvodu nesmí být bráněno tomu, aby zboží vyrobené a komercializované v jednom smluvním státě v souladu s jeho právem mohlo být uvedeno na trh jiného smluvního státu. nPřípadná omezující opatření z důvodu uplatnění kategorických požadavků musí být proporcionální z hlediska svého cíle. Shrnutí judikatury SD k pojmu opatření s rovnocenným účinkem jako kvantitativní omezení dovozu: n n1. Dassonville (1974): nejširší definice zahrnující jakékoli opatření členského státu, které je způsobilé omezit dovoz. n2. Cassis de Dijon (1979): zavedení pojmu kategorické požadavky členského státu jako přípustný důvod omezení uvádění zboží na trh bez rozlišování dovážené-domácí, avšak s dodržením principu proporcionality. Shrnutí judikatury SD k pojmu opatření s rovnocenným účinkem jako kvantitativní omezení dovozu: n3. Keck a Mithouard (1993): opatření týkající se způsobu prodeje zboží bez rozlišování dovážené-domácí (nikoli prezentace zboží) jsou přípustná. n4. Španělské jahody (1997): nečinnost státu, který nebrání účinnému omezování dovozu zboží ze strany soukromých osob, je protiprávní a zakládá jeho odpovědnost. n Exempční klauzule nDovoz, vývoz nebo průvoz zboží lze zakázat nebo omezit, je-li to odůvodněno n- veřejnou mravností, n- veřejným pořádkem, n- veřejnou bezpečností, Exempční klauzule n- ochranou zdraví a života lidí a zvířat a ochranou rostlin, n- ochranou národního kulturního pokladu, jenž má uměleckou, historickou nebo archeologickou hodnotu, n- ochranou průmyslového a obchodního vlastnictví. n Duševní vlastnictví nje majetek nehmotné povahy, který je výsledkem procesu lidského myšlení. nlze mezi něj zařadit souhrny více či méně originálních myšlenek, námětů, návodů a řešení, jak měnit či pozměňovat okolní či vnitřní svět člověka. npovažujeme jen to, co je jedinečné, neopakovatelné a dostatečně originální. n Právo duševního vlastnictví Nepojmenovaný obrázek.png Ochrana průmyslového vlastnictví nUplatnění práv z duševního vlastnictví představuje vždy určitá omezení práv jiných subjektů, což dále znamená zásah do volného pohybu zboží nebo do hospodářské soutěže v EU n Ochrana průmyslového vlastnictví nJe-li například výrobek výrobce z členského státu A chráněn patentem také v členském státě B, může být ve státě B vyráběn a distribuován jen se souhlasem původního výrobce (majitele patentu). Souhlas se uděluje formou licenční smlouvy. nTato licence zahrnuje výlučné právo jejího příjemce uvádět výrobek na trh ve státě B. nToto výlučné právo znamená, že příjemce licence může bránit dovozu tohoto zboží z kteréhokoli státu, včetně státu A, do státu B. n Teorie vyčerpání práv nZákaz nedovoleného dovozu je tedy možný jen v případě, že v druhém členském státě na) není výrobek patentově chráněn a nb) majitel patentu účinného ve státě dovozu nedal k uvedení na trh v tomto druhém státě souhlas. nSplněny musí být ovšem zároveň obě podmínky. Nucená licence nznamená zásah do autonomie vůle majitele patentu, resp. jedná se o výjimku ze zásady, že s patentem a právy k němu může disponovat pouze jeho majitel. nslouží jako výjimečná „brzda“ užívaná v situacích, kdy majitel patentu si nechal patentovat konkrétní vynález za jiným účelem než za účelem jeho využívání. Např. proto, aby blokoval výzkum nebo/a vývoj v určité oblasti techniky. Ochranné známky nZápis ochranné známky EU provádí Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ve španělském Alicante. nhttps://euipo.europa.eu/ohimportal/cs/about-euipo nOchrana je udělována na deset let s možností neomezeného obnovení. nPřihlašovatel získá ochranu pro všechny státy EU. Ochranné známky nMajitel evropské známky může zabránit komukoli v EU označovat své zboží a služby známkou identickou nebo zaměnitelnou. nEvropská ochranná známka má sice účinek na celém území EU, neruší však známky národní. Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) – Alicante (Španělsko) Ochranná známka nOchranná známka EU má jednotný účinek na celém území EU. nPřihlašovateli a majiteli známky EU mohou být fyzické a právnické osoby, a to nejen příslušníci členských států EU, ale i ty, které jsou příslušníky třetích států. Ochranná známka nOchrana známky EU může být založena jen zápisem. nDůvody pro odepření zápisu jsou absolutní (objektivní) a relativní (subjektivní). n Absolutní (objektivní) důvody pro odepření zápisu jsou: nnezpůsobilost známky být vyjádřena graficky, nedostatek rozlišovací způsobilosti, spočívající v druhovém označení nebo v označení původu zboží, odporující veřejnému pořádku apod. npokud přihlašovatel v době podání přihlášky nebyl v dobré víře. n Relativními důvody pro odepření zápisu jsou: nidentita nebo podobnost s dříve zapsanou známkou. nje třeba se vypořádat nejen se vztahem k zapsaným známkám EU, ale i k zapsaným národním známkám v členských státech. Zabránění užívání identické značky se známkou EU nvýlučná práva majitele známky EU spočívají v možnosti zabránit komukoli užívat značku identickou se známkou EU pro označování zboží nebo služeb, pro které byla známka EU zapsána, ntotéž, jde-li o značku podobnou a zboží podobné, je-li zde možnost uvedení veřejnosti v omyl n Znamená to, že v těchto případech lze zakázat: n numisťování takové značky na zboží nebo jeho obal, nnabízení, uvádění na trh nebo skladování zboží s touto značkou, ndovoz nebo vývoz zboží označené takovou značkou, npoužívání takové značky v obchodu a v reklamě n