Makroekonomie EVSNPMABMI Model důchod-výdaje Ing. KamilaTurečková, Ph.D. 2 Teoretický vstup k modelu důchod- výdaje model pod úhlem 450, model multiplikátoru či jednoduchý keynesiánský model poptávkově orientovaný statický model, popisuje mechanismus, kterým agregátní výdaje (AE) ovlivňují reálný produkt (důchod;Y) zjišťujeme jaká je úroveň rovnovážného důchodu (YE) při daných agregátních výdajích (resp. agregátní poptávce (AD), protože platí, že AE=AD) v našem případě budeme pracovat již přímo s AD, přičemž AD je v každém okamžiku určována množstvím peněz, které chtějí ekonomické subjekty utratit předpoklady modelu: cenová hladina je stabilní (reálné veličiny jsou totožné s veličinami nominálními), ekonomika je uzavřená, ekonomika se nachází v produkční – recesní mezeře (YAD, neplánované zásoby jsou kladné (IU+), vyrobí se více, než je subjekty požadováno Dvousektorový model domácnosti (spotřeba,C) a firmy (investice, I) spotřební funkce: C= Ca+c*YD úsporová funkce: S=-Ca+s*YD platí, že c+s=1 ve dvousektorovém modelu platí, že Y=YD důchod rozdělujeme na spotřebu a úspory:Y=C+S plánované agregátní výdaje (AE) jsou souhrnem spotřebních výdajů domácností (C) a výdajů firem na hrubé investice (I) a jsou totožné s agregátní poptávkou AD AD = C + I AD = Ca+c*Y+I AD = A+c*Y kde A=Ca+I (celkové autonomní výdaje) AD =Y podmínka rovnováhy YE = A+c*Y → Y-c*Y=A → Y(1-c)=A YE = *A kde =α (jednoduchý výdajový multiplikátor) c=mpc=∆C/∆Y, mezní sklon ke spotřebě s=mps=∆S/∆Y, mezní sklon k úsporám YD je disponibilní důchod Dvousektorový model α = jednoduchý výdajový multiplikátor, je vždy větší než 1 vyjadřuje změnu rovnovážného důchodu v závislosti na změně autonomních výdajů (∆Y=α*∆I) firmy zvýší investice ∆I →* α → ∆Y polohu AD ovlivňuje velikost autonomních výdajů (A) sklon AD ovlivňuje mezní sklon ke spotřebě (c) čím větší „c“ tím strmější sklon Třísektorový model domácnosti, firmy, stát (vláda) výdaje na nákup statků a služeb (G) výdaje na transferové platby, které obdrží domácnosti (TR) příjmy v podobě daní (T), které stát dostává od ekonomických subjektů celkové daně (T) dělíme na autonomní daně (Ta) a důchodové daně (závisí na důchodu a jsou součinem důchodové sazby (t) a důchodu (Y) T=Ta + t*Y domácnosti mají k dispozici disponibilní důchod (YD), což je důchod zvýšený o transferové platby a snížený o daně YD =Y+TR-T →YD=Y+TR-Ta-t*Y spotřeba domácností C=Ca+c*YD → C=Ca+c*(Y+TR-Ta-t*Y) C=Ca+cY+cTR-cTa-ctY (autonomní části jsou Ca,cTR,-cTa a indukované cY,- ctY) AD = C + I + G AD = Ca+c*Y+c*TR-c*Ta-c*t*Y +I + G AD = A+c*Y-c*t*Y kde A=Ca+cTR-cTa+I+G AD = A +c(1-t)Y AD =Y podmínka rovnováhy YE = A +c(1-t)Y → Y- c(1-t)Y =A → Y(1-c(1-t))=A YE = *A kde =α (jednoduchý výdajový multiplikátor třísektorové ekonomiky) Třísektorový model α = vyjadřuje změnu rovnovážného důchodu v závislosti na změně autonomních výdajů (∆Y=α*∆I nebo ∆Y=α*∆G ) jeho modifikací jsou další multiplikátory (transferových plateb, daňový …) ve třísektorovém modelu ekonomiky rovnovážný důchod (Y) roste, jestliže: • roste G, IA, TR, Ca, • klesají Ta, pak je křivka AD výše položená a pokud: • roste c a klesá t, pak také↑ α pak je funkce AD je strmější Chce-li vláda zvýšit produkt v ekonomice a provést tak expanzivní fiskální politiku (podpořit AD) pak může: a) zvýšit vládní výdaje G, b) zvýšit transferové platby TR, c) snížit autonomní daně Ta a/nebo d) snížit sazbu daně t. V případě, že chce ekonomik „přibrzdit“, bude se chovat v rámci restriktivní fiskální politiky opačně. Analýza státního rozpočtu saldo státního rozpočtu = příjmy – výdaje příjmy státního rozpočtu tvoří daně (T) (důchodové (t*Y) a autonomní (Ta)) výdaje státního rozpočtu tvoří vládní výdaje na nákup statků a služeb (G) a transferové platby (TR) BS =T – (G+TR) BS =Ta + t*Y-G-TR státní rozpočet může být vyrovnaný (BS=0), přebytkový (BS>0) nebo deficitní (BS<0) rozlišujeme 3 typy rozpočtů: běžný rozpočet: BS =Ta + tY-G-TR jaký je skutečný rozpočet při daném (resp. rovnovážném) důchodu strukturální rozpočet: BSS =Ta + tY*-G-TR (Y*-potenciální produktu) jaký by mohl být rozpočet, pokud by ekonomika při daných makroekonomických proměnných (T, G, TR) produkovala na úrovni potenciálního produktu cyklický rozpočet: BSC = BS - BSS = t(Y-Y*) jak si na tom „stojí“ skutečný rozpočet oproti tomu, jaký by byl v případě potenciálu Čtyřsektorový model domácnosti, firmy, stát (vláda), zahraničí (NX) vývoz, export (EX) dovoz, import (IM),kdy IM=IMa+m*Y (m=mezní sklon k importu; m=∆IM/∆Y) čistý export: NX=EX-IM → NX=EX-IMa-m*Y AD = C + I + G + NX AD = Ca+c*Y+c*TR-c*Ta-c*t*Y +I + G + EX – IMa - m*Y AD = A+c*Y-c*t*Y-m*Y kde A=Ca+cTR-cTa+I+G+EX-IMa AD = A +[c(1-t)-m]Y AD =Y podmínka rovnováhy YE=A+[c(1-t)-m]Y→Y-[c(1-t)-m]Y=A→Y(1-c(1-t)+m)=A YE = *A kde =αF (jednoduchý výdajový multiplikátor otevřené ekonomiky) Děkuji za pozornost.