Makroekonomie
EVSNPMABMI
Hospodářský cyklus a
ekonomický růst
Ing. KamilaTurečková, Ph.D.
8
Hospodářský
cyklus
Ekonomický cyklus – krátkodobé kolísání skutečného
agregátního výstupu ekonomiky (reálného produktu, HDP)
okolo dlouhodobého vývojového trendu (potenciální
produkt).
tato fluktuace je objektivně dokumentovatelná, opakovaně
pozorovatelná a nepravidelná co do délky i rozsahu
každý cyklus je jedinečný a neopakovatelný
2 typy cyklů dle typu produktu, který má kolísat:
kolísání skutečného kolem potenciálu – v důsledku výkyvů
agregátní poptávky
kolísání samotného potenciálu – kolísání ekonomické aktivity
zejména skrze agregátní nabídku (produkční chování firem)
typy cyklů (tradiční členění, „historický pohled“, dnes již neplatí)
1. Kitchinovy [kičinovy] cykly, krátkodobé, 36-40 měsíců, výkyvy v
zásobách, sezónních událostech, rozpracované výrobě
2. Juglarovy [džaglerovy] cykly, střednědobé, 10-11 let, výkyvy v
investicích do fixního kapitálu, např. do strojů a zařízení
3. Kondratěvovy (Kuznětsovy) cykly, dlouhodobé, 50-60 let, změny v
technologiích a inovacích, politických jevech (války, revoluce), objevy
nových nalezišť strategických surovin
Perioda: počet měsíců mezi body zvratu v průběhu
cyklického pohybu (např. mezi 2 vrcholy)
Amplituda: počet měsíců mezi horním a dolním
bodem zvratu (mezi vrcholem a sedlem)
pro hospodářský cyklus je charakteristické neměnné
střídání čtyř fází:
1. expanze, konjunktura – tvoří ji oživení a obnova
2. kontrakce – tvoří ji recese nebo deprese
3. dno (sedlo) – lokální minimum jednoho cyklu
4. vrchol – lokální maximum jednoho cyklu
boom: období vysoké hospodářské prosperity
recese: pokles ekonomické aktivity trvající déle než 6
měsíců
hospodářská krize: zpravidla krátkodobý pokles
ekonomické aktivity, neexistuje shoda na přesném
vymezení pojmu krize
skutečný produkt dále členíme na produkt reálný a nominální
mezera (GAP) produktu:
expanzivní mezera: skutečný produkt je větší než produkt potenciální
(Y>Y*), vznikají inflační tlaky
recesní mezera: skutečný produkt je menší než produkt potenciální
(Y<Y*), objevují se deflační tendence
Finanční krize je prudký pokles
ceny finančních instrumentů,
který následně může vyústit v
kolaps ekonomiky.
Ekonomická bublina (nebo také spekulativní bublina)
je dočasná a nestandardní (neracionální) odchylka
produktu od jeho „skutečné, vnitřní“ hodnoty.
Hospodářský vývoj v ČR
(www.cnb.cz)
Vývoj růstu HDP
České republiky
(www.finance.cz)
Hrubý domácí produkt (www.csu.cz)
U k a z a t e l 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
HDP mil. Kč, b. c. 1 201 088 1 370 455 1 586 447 1 818 342 1 958 725 2 146 389 2 242 417 2 379 393 2 568 309 2 681 644 2 810 382 3 062 444 3 264 931
HDP na 1 obyvatele Kč/obyv., b. c. 116 265 132 588 153 565 176 275 190 100 208 490 218 075 231 627 251 199 262 886 275 483 300 036 319 025
HDP %, r/r, reálně 1,3 2,3 6,1 4,2 -0,6 -0,3 1,4 4,3 2,9 1,7 3,6 4,9 6,5
1 000 000
1 500 000
2 000 000
2 500 000
3 000 000
3 500 000
4 000 000
4 500 000
5 000 000
5 500 000
6 000 000
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018
2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018
3 512 798 3 840 117 4 024 117 3 930 409 3 962 464 4 033 755 4 059 912 4 098 128 4 313 789 4 595 783 4 767 990 5 047 267 5 323 556
342 156 372 007 385 833 374 628 376 759 384 289 386 317 389 900 409 870 435 911 451 288 476 628 500 973
6,9 5,6 2,7 -4,8 2,3 1,8 -0,8 -0,5 2,7 5,3 2,5 4,4 2,8
Příčiny
cyklického
kolísání,
zdroje cyklu
Proč výstup ekonomiky kolísá?
→ následkem změn v ekonomice
zdroje změn v ekonomice můžeme rozdělit na vnější (exogenní)
nebo vnitřní (endogenní) a dále na zdroje vycházející z
nabídkové či poptávkové strany agregátního trhu
vnější faktory (mimo ekonomický systém)
volby, války, epidemie, nové vědecké objevy, klimatické změny
znovuobjeveníAmeriky Kryštofem Kolumbem
vnitřní faktory (příčiny fluktuace jsou uvnitř systému)
změny objemu investic
na straně agregátní nabídky (vývoj a aplikace nových
technologií do výrobního procesu, objevení nových ložisek
surovin…
ovlivňují nejen skutečný, ale také potenciální produkt
na straně agregátní poptávky (na straně ekonomických
subjektů, AD=C+I+G+NX)
Klasická recese
Klasickou recesi identifikujeme podle
toho, že: klesá výstup a zároveň klesá
cenová hladina a roste nezaměstnanost
Příčina klasické recese je pokles AD díky
poklesu výdajů (C,I,G,NX)
Slumpflace (=slump+inflace)
slumpflace se pozná podle
toho, že: klesá výstup a
zároveň roste cenová hladina
a nezaměstnanost
Slumpflace vzniká v důsledku
poklesu AS, a to díky růstu
nákladů firem (např. ropné
šoky v 70. letech 20. století)
V modelu AS-AD lze fázi konjunktury zakreslit
těmito třemi způsoby: (1) zvýšení krátkodobé
agregátní nabídky nebo (2) agregátní poptávky
vede ke zvýšení skutečného produktu (ekonomika
se ocitá v expanzivní mezeře), ve (3) případě roste
celý potenciální produkt vlivem růstu LRAS
Teorie
hospodářského
cyklu
Peněžní (monetární) teorie – chování centrálních bank a výkyvy v peněžní
nabídce (→úrokovou míru, objem úvěrů) jsou zdrojem změn v AD (Milton
Friedman). Dle monetaristů je ekonomika vnitřně stabilní (pružnost mezd a
cen je zachována), nestabilitu způsobuje nepředvídatelný, nestabilní růst
peněžní nabídky.
Teorie rovnovážného cyklu – opět předpoklad vnitřně stabilní ekonomiky +
předpoklad racionálního očekávání. Zdrojem fluktuací je neočekávaná
hospodářská politika - nedokonalé informace a chybné vnímání vede lidi k
mylným rozhodnutím ohledně mzdových požadavků a cenových změn.
(Robert Lucas, Robert Barro)
Psychologická teorie – šíření optimismu a pesimismu ve společnosti (Arthur
Cecil Pigou)
Inovační teorie - nerovnoměrné tempo technologického pokroku a vznik
významných inovací (Josef Alois Schumpeter)
Teorie reálného hospodářského cyklu – navázaly na inovační teorie,
příčinou cyklů jsou reálné nabídkové školy, zejména technologické inovace,
které vedou výlučně ke změnám a kolísání samotného potenciální produktu
nabídkové šoky mění celkovou produkční kapacitu ekonomiky
politické události (válka v Perské zálivu, sjednocení Německa), změny
přírodních podmínek (globální oteplování, tsunami), změny spotřebitelských
preferencí, nákladové šoky, objevy nových přírodních nalezišť
Teorie akcelerátoru a multiplikátoru, keynesiánský model – příčinou kolísání
výstupu jsou změny v investičních výdajích investic, ekonomika je vnitřně
nestabilní (PaulA. Samuelson, John Hicks)
Čisté indukované investice závislé na výši výstupu hospodářství (IN = a . Δ Y), kde a je
akcelerátor, jež nám říká, o kolik se zvýší čisté indukované investice vzroste-li
důchod o jednotku.
Důchod je závislý na výši investic (ΔY = α . Δ I).
1. Růst produktu – růst investic – růst produktu – růst investic … (tempa růstu produktu
rostou)
2. Růst produktu narazí na omezení v kapacitách (potenciální produkt) - zpomalení tempa
růstu – pokles investic – pokles produktu …
3. Produkt klesá až investice dosáhnou úrovně restitučních investic (určitá zařízení a stroje
musí být obnoveny)
4. Růst investic vyvolá růst výstupu …ten roste dokud nenarazí na bariéru potenciálního
produktu
Teorie poltického cyklu, politicko-hospodářský cyklus – příčina ekonomických
cyklů leží v politické sféře a politickém cyklu, politikové mají schopnost ovlivnit
hospodářský vývoj, zejména expanzivní hospodářskou politikou realizovanou za
účelem znovuzvolení v dalších volbách (William Nordhaus)
Před volbami chtějí, aby ekonomika v rostoucí fázi cyklu (nízká nezaměstnanost,
vysoké tempo růstu produktu, nízká inflace), snižují daně, rostou vládní výdaje…
Po volbách se přechází k úsporným opatřením, kdy klesají vládní výdaje, rostou daně
a ekonomika se dostává do fáze kontrakce…
Stabilizační
hospodářská
politika
Stabilizační politika jako nástroj odstranění nežádoucích
výkyvů ekonomiky (vyhlazování cyklických výkyvů
ekonomiky).
Snaha pozitivně stimulovat zaměstnanost a krátkodobou
ekonomickou výkonnost prostřednictvím aktivního
ovlivňování AD.
fiskální a monetární politika, resp. také vnější obchodní
hospodářská politiky
2 podoby stabilizační politiky:
politika jemného ladění (stop-go), diskreční – záměrná opatření
politika automatického ladění, vestavěné stabilizátory
mandatorní výdaje, progresivní zdanění, transferové platby
Ekonomický
růst
představuje dlouhodobé zvyšování produkčních možností
ekonomiky, tj. zvyšování potenciálního produktu země (Y*)
ekonomický růst = růst potenciálního produktu
ekonomický pokles = pokles potenciálního produktu
je výsledkem pozitivních změn v dané ekonomice v dostupnosti
a produktivitě výrobních faktorů
nutno rozlišovat: růstY* a růst HDP, neboli...
...roste-li v daném roce HDP ještě to nemusí znamenat, že došlo k
ekonomickému růstu (Y* mohl zůstat nezměněn)
roste-li pouze HDP, pak jde zpravidla o změnu v agregátní poptávce
Měření
ekonomického
růstu
ekonomický růst jako rozdíl úrovní reálného produktu během období:
tempo růstu:
...tempo růstu nám říká, o kolik procent se změnil produkt v daném
období oproti předchozímu období (pokud g=10, pak to znamená, že
produkt vzrostl o 10 %)
koeficient růstu:
...koeficient růstu nám říká, kolikaprocentní úrovně produktu
předchozího období dosáhl produkt v tomto období (pokud G=110,
pak to znamená, že produkt v tomto roce dosáhl 110%ní úrovně
produktu předchozího období)
ukazatel ekonomické úrovně dané země:
Zdroje
ekonomického
růstu
Růst produkčních možností ekonomiky je možný prostřednictvím
změn v objemu, kvalitě a struktuře výrobních faktorů, tj. v práci,
kapitálu, půdě a technologii a může být extenzivního nebo
intenzivního charakteru.
4 kola růstu:
lidské zdroje, resp. práci (L),
přírodní zdroje (R),
kapitál (K), = ∗ ( , , ))
technologii (A).
extenzivní a intenzivní faktory růstu
extenzivní faktory = zvyšování objemu práce a kapitálu, zapojeného do
výroby (např. zvyšování zaměstnanosti, čisté investice, vyšší pracovní
nasazení (vyšší intenzita práce) apod.)
intenzivní faktory = zvyšování efektivnosti využití stávajících výrobních
faktorů (technologický pokrok, zvyšování vzdělanosti, získání
pracovních zkušeností apod.)
jiné: determinanty na straně politického prostředí (určení politickoekonomického
systému), klimatických změn (globální oteplování, El
Nino, změny směru mořských proudů) a přírodních katastrof (tsunami,
tornáda).
Vybrané
teorie
ekonomického
růstu
Teorie endogenního růstu se zaměřuje na zkoumaní dlouhodobého
ekonomického růstu determinovaného faktory uvnitř modelu.
Klíčovou roli v oblasti růstu hraje lidský kapitál generující inovace a
technologický pokrok.
úroveň technologického pokroku závisí na kvantitativní i kvalitativní
úrovni fyzického kapitálu, kvalifikaci pracovníků, jejich iniciativě,
zkušenostech a dovednostech, akumulované i individuální úrovni
znalostí, institucionálních podmínkách, jakými jsou vládní podpora
vědy, vývoje a výzkumu, infrastruktuře, právním prostředí, historické
zkušenosti, životní úrovni apod.
dochází k rostoucím výnosům z rozsahu, vyšší míře průměrné
produktivity práce, významným pozitivním externalitám apod.
V rámci teorie nulového ekonomického růstu se připouštějí limity
(růstu) vlastní každé zemi, které, po jejich překonání, neumožňují této
ekonomice dosahovat dalšího ekonomického růstu.
Teorie trvale udržitelného růstu se opírá o takovou výši výroby a
spotřeby, která umožňuje uspokojovat současné potřeby, aniž by tato
spotřeba omezovala spotřebu budoucí. Koncept trvale udržitelného
rozvoje zdůrazňuje kvalitativní rozvoj před fyzickou expanzí.
Prorůstová
hospodářská
politika
jedná se o specifický typ hospodářské politiky, který provádějí
její nositelé s cílem stimulovat hospodářský růst a růst
potenciálního produktu
orientace zejména na oblast podpory a ovlivnění intenzivního
hospodářského růstu ve smyslu dlouhodobého udržení
disponibilních zdrojů, založeného na zvyšování produktivity
výrobních faktorů a lidského kapitálu
stimulace úspor a jejich přeměna na soukromé a veřejné
investice
investice do infrastruktury, stabilizace bankovního sektoru,
podpora přímé zahraničních investic, kvalitní právní a politické
prostředí, debyrokratizace, pokles korupce, zvýšení
otevřenosti ekonomiky, podpora podnikání, ochrana
vlastnických práv, politická a společenská stabilita….
Děkuji za pozornost.