MAKROEKONOMICKÁ ANALÝZA
ANALÝZA VÝROBY
SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ
ANALÝZA VÝROBY
V rámci přednášky se dozvíte:
• jak významnou roli sehrává výroba v národním hospodářství,
• jakým způsobem lze z hodnoty celkové produkce vypočíst hodnotu hrubého domácího produktu,
• které růstové faktory na straně poptávky a nabídky ovlivňují výrobu,
• co víme o strukturálních změnách ve výrobě.
Literatura:
• TULEJA, P. Analýza pro ekonomy. Brno: Computer Press, 2007. ISBN 978-80-251-1801-6, ss. 65-74
SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ
VÝROBA A JEJÍ VÝZNAM V NÁRODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ
• výroba (produkce) - společensky organizovaná lidská činnost směřující k tvorbě statků a služeb, které jsou buďto přímo směňovány na trhu statků a služeb, nebo pokud na tomto trhu směňovány nejsou, jsou vyráběny pomocí vstupů obchodovaných na trzích výrobních faktorů,
• při analýze výroby rozlišujeme mezi:
• tržní produkcí (TP) - výrobou, do níž spadají výrobky, které jsou na trhu nabízeny za ceny pokrývající minimálně padesát procent nákladů na jejich produkci, produkty, jež prošly naturální směnnou a výrobky, které sice byly vyrobeny, ale doposud nebyly prodány,
• produkcí pro vlastní konečné užití (PVKU) - výrobou, již tvoří výrobky, které si příslušný ekonomický subjekt ponechá buďto pro vlastní konečnou spotřebu, nebo pro vlastní hrubou tvorbu fixního kapitálu
• a ostatní netržníprodukce (ONTP) - výrobou, v jejímž rámci jsou produkovány výrobky, které jsou ekonomickým subjektům poskytovány buďto zcela zdarma, nebo za ceny, které pokrývají méně než padesát procent nákladů na jejich výrobu.
MAKROEKONOMICKÁ ANALÝZA
3/19
VÝROBA A JEJÍ VÝZNAM V NÁRODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ
• zúžené pojetí produkce - pojetí, v němž je výroba chápána jako společensky organizovaná činnost směřující k tvorbě hmotných statků a výrobních služeb, tj. služeb, které přímo zvyšují hodnotu těchto statků,
• tržní pojetí produkce - pojetí, v němž je výroba chápána jako společensky organizovaná činnost, která směřuje pouze k tvorbě tržních statků a služeb,
• extenzivní pojetí produkce - pojetí, v jehož rámci je výroba chápána buďto jako jakákoliv lidská činnost směřující k uspokojení potřeb jednotlivce, nebo jako činnost, kterou nemusíme nezbytně považovat za činnost společensky organizovanou. j^tO^%
SLEZSKÁ ^1 UNIVERZITA V OPAVĚ
MAKROEKONOMICKÁ ANALÝZA
VÝROBA A JEJÍ VÝZNAM V NÁRODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ
celková produkce (CP) - produkce, která je tvořena jak hodnotou přidanou zpracováním (PH), tak hodnotou statků a služeb, které jsou v průběhu výrobního procesu zcela či částečně spotřebovány, tj. hodnotou mezispotřeba (MS):
cp = ph + ms
přidaná hodnota (čistá přidaná hodnota) - nově vytvořená hodnota, nebo-li hodnota výstupů snížená o hodnotu vstupů, které si daný producent k výrobě tohoto výstupu buďto pronajal nebo zakoupil.
cp = hph + ms
hrubá přidaná hodnota (HPH) - součet čisté přidané hodnoty a spotřeby fixního kapitálu
MAKROEKONOMICKÁ ANALÝZA
5/19
VÝROBA A JEJÍ VÝZNAM V NÁRODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ
• spotřeba fixního kapitálu - spotřeba kapitálových statků, jejichž užití je rozloženo do delšího časového úseku, v důsledku čehož do hodnoty nového výrobku či služby vstupuje pouze malý zlomek hodnoty tohoto statku:
hph = čph + sfk
UNIVERZITA V OPAVĚ
MAKROEKONOMICKÁ ANALÝZA
6/19
VZÁJEMNÝ VZTAH MEZI CELKOVOU PRODUKCÍ A HRUBÝM DOMÁCÍM PRODUKTEM
cp + d = ms + vks + thk + v
D - dovoz zboží a služeb
THK - tvorba hrubého kapitálu
V - vývoz zboží a služeb
VKS - výdaje na konečnou spotřebu
hph + D = vks + thk + v
SLEZSKA UNIVERZITA V OPAVĚ
MAKROEKONOMICKÁ ANALÝZA
7/19
VZÁJEMNÝ VZTAH MEZI CELKOVOU PRODUKCÍ A HRUBÝM DOMÁCÍM PRODUKTEM
• konečné užití statků a služeb - součet výdajů na konečnou spotřebu, hrubé tvorby kapitálu a vývozu:
hph + d = ku
• čisté daně z produktů - rozdíl mezi daněmi z výrobků a dotacemi na výrobky:
hph + čdv + d = ku
SLEZSKA UNIVERZITA V OPAVĚ
MAKROEKONOMICKÁ ANALÝZA 8/19
VZÁJEMNÝ VZTAH MEZI CELKOVOU PRODUKCÍ A HRUBÝM DOMÁCÍM PRODUKTEM
• základní ceny - ceny, které výrobci získají za jednotku vyrobené produkce od kupujících, přičemž na jedné straně tyto ceny nezahrnují daně na výrobky a výrobcem samostatně fakturované dopravní přirážky a na straně druhé jsou jejich součástí dotace na produkty,
• kupní ceny - ceny, jež za statky a služby kupující zaplatí v okamžiku jejich koupě.
UNIVERZITA V OPAVĚ
MAKROEKONOMICKÁ ANALÝZA
9/19
VZÁJEMNÝ VZTAH MEZI CELKOVOU PRODUKCÍ A HRUBÝM DOMÁCÍM PRODUKTEM
hdp + d = ku hdp = ku-d
hdp = cp -ms + cdv
UNIVERZITA V OPAVĚ
MAKROEKONOMICKÁ ANALÝZA 10/19
VÝROBA A RŮSTOVÉ FAKTORY PŮSOBÍCÍ NA NABÍDKOVÉ A POPTÁVKOVÉ STRANĚ EKONOMIKY
• růstové faktory na straně poptávky: výdaje na konečnou spotřebu, hrubou tvorbu kapitálu a zahraniční obchod,
• růstové faktory na straně nabídky: přírodní a klimatické podmínky, ekonomickou aktivitu obyvatelstva, výrobní faktory, organizaci výroby a vědeckotechnický pokrok.
UNIVERZITA V OPAVĚ
MAKROEKONOMICKÁ ANALÝZA
11/19
OBRÁZEK 5 - RŮSTOVÉ FAKTORY PŮSOBÍCÍ NA VÝROBU
VÝROBA A RŮSTOVÉ FAKTORY PŮSOBÍCÍ NA NABÍDKOVÉ A POPTÁVKOVÉ STRANĚ EKONOMIKY
• teorie růstu - ekonomická teorie zahrnující modely, které při analýze ekonomiky berou v potaz velikost populace a její vliv na pracovní sílu, kapitálové zásoby a technický pokrok,
• v rámci ekonomie pak rozlišujeme mezi:
• neoklasickou teorií růstu, v jejímž rámci je ekonomika považována za ekonomiku, která je inherentně (vnitřně) stabilní a současně směřuje ke stavu plné zaměstnanosti
• a keynesiánskou teorií růstu, která považuje ekonomiku za ekonomiku vnitřně nestabilní, což se následně odráží také v nestabilitě zaručeného tempa růstu.
UNIVERZITA V OPAVĚ
MAKROEKONOMICKÁ ANALÝZA 13/19
VÝROBA A RŮSTOVÉ FAKTORY PŮSOBÍCÍ NA NABÍDKOVÉ A POPTÁVKOVÉ STRANĚ EKONOMIKY
• stabilizační teorie - ekonomická teorie, jejímž hlavním cílem je nalézt a následně také popsat hlavní příčiny, jež vedou ke kolísání skutečného produktu kolem jeho potenciální úrovně,
• stabilizační teorie se snaží určit zda:
• oscilace vznikají na poptávkové nebo nabídkové straně ekonomiky,
• je kolísání produktu způsobeno vnitřními nebo vnějšími vlivy,
• popř. zda k oscilacím dochází náhodně nebo zda se jedná o pravidelně se opakující jevy,
• dynamika růstu výroby patří k jedněm z nej významnějších ukazatelů, jež bere v potaz vláda při tvorbě své hospodářské politiky.
MAKROEKONOMICKÁ ANALÝZA
14/19
VÝROBA A RŮSTOVÉ FAKTORY PŮSOBÍCÍ NA NABÍDKOVÉ A POPTÁVKOVÉ STRANĚ EKONOMIKY
• růst výroby bývá zpravidla spjat s:
• reálným růstem konečné spotřeby domácností (VDKS = o,o888.TP + 728,95, R2 = 0,9838),
• růstem tvorby hrubého fixního kapitálu (THFK = o,074.TP + 256,65, R2 = 0,9857),
• lepším využitím výrobních faktorů,
• růstem národohospodářské produktivity práce (NPP = o,0742.TP + 79,13, R2 = 0,978).
• hospodářský růst a politická stabilita země.
SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ
MAKROEKONOMICKÁ ANALÝZA 15/19
STRUKTURÁLNÍ ZMĚNY VE VÝROBĚ
• strukturální změna - změna složení určité souhrnné (makroekonomické) veličiny, která byla vyvolána změnou faktorů působících buďto na poptávkové, nebo na nabídkové straně ekonomiky,
• strukturální změny ve výrobě: změny ve složení produkce, které jsou výsledkem určité reorganizace vzájemných vztahů mezi jednotlivými sektory, odvětvími, firmami či jejich divizemi. Strukturální změny ve výrobě můžeme rozdělit na makroekonomické, mezzoekonomické a mikroekonomické.
• k makroekonomickým strukturálním změnám, řadíme:
• změnu podílu jednotlivých odvětví činnosti, popř. čistých odvětví na celkovém objemu výroby,
• procentuální změnu podílu jednotlivých institucionálních sektorů na celkovém objemu a struktuře výroby
• a změnu podílu jednotlivých kategorií výrobců na struktuře a celkovém objemu výroby.
MAKROEKONOMICKÁ ANALÝZA
STRUKTURÁLNÍ ZMĚNY VE VÝROBĚ
• vnitřní impulsy strukturálních změn:
• trvalé změny ve výši disponibilního důchodu,
• trvalé změny spotřebitelských preferencí,
• změny ve struktuře obyvatelstva,
• vědeckotechnický pokrok,
• vnější impulsy strukturálních změn:
• mezinárodní ekonomické integrační procesy,
• náhlé a trvalé změny cen surovin a potravin na světových trzích
• a náhlé a relativně dlouhodobé změny měnového kurzu.
MAKROEKONOMICKÁ ANALÝZA
STRUKTURÁLNÍ ZMĚNY VE VÝROBĚ
odvětvový koeficient pružnosti (k0P) - ukazatel, jenž zachycuje poměr tempa růstu produkce v jednotlivých odvětvích činnosti k tempu růstu celkového objemu výroby:
kop -
Sokeč ~ tempo růstu produkce v odvětví činnosti gCP - tempo růstu celkové produkce
9okeč
g
CP
SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ
MAKROEKONOMICKÁ ANALÝZA
STRUKTURÁLNÍ ZMĚNY VE VÝROBĚ
• pokud bude odvětvový koeficient pružnosti nabývat hodnot:
• větších než jedna (k0P > i), poroste výroba v tomto odvětví rychleji než celková produkce ekonomiky, což se následně projeví v růstu podílu daného odvětví činnosti na celkovém objemu výroby
• rovných, jedné (k0P = i), bude výroba v daném odvětví činnosti růst stejně rychle jako celková produkce ekonomiky, v důsledku čehož se podíl příslušného odvětví na celkovém objemu výroby nezmění
• menších nezjedná (k0P < i), pak výroba v tomto odvětví poroste pomaleji než celková produkce ekonomiky, což se následně projeví v poklesu podílu daného odvětví činnosti na celkovém objemu výroby.
UNIVERZITA V OPAVĚ
MAKROEKONOMICKÁ ANALÝZA 19/19