FORMY, SESTAVENÍ A KONTROLA ROZPOČTU • Dlouhodobé rozpočty Dlouhodobé rozpočty jsou v podniku sestavovány na období delší než jeden rok a vychází z dlouhodobých cílů podniku. •Rozpočty dlouhodobého charakteru • •jež jsou zaměřeny pouze na oblasti, popř. činnosti, které mohou ovlivnit chod celého podniku v delším časovém období • •jsou zaměřeny především na investiční rozpočty, kapitálové rozpočty a rozpočty výdajů na vědu a výzkum • • • Dlouhodobé rozpočty •Velitelský rozpočet (tzv. Master Budget) • •sestavován jako obecný rozpočet, který v sobě zahrnuje rozpočtovou výsledovku, rozpočtovou rozvahu a rozpočet peněžních toků v dlouhodobém horizontu • •Rozpočet vývoje nákladů • • sleduje řízení nákladů z dlouhodobého hlediska • •je zaměřen na možnosti ovlivňování vývoje jednotlivých nákladů v podniku. • • • Další dlouhodobé rozpočty •Klouzavý rozpočet •v jehož rámci je sestavován detailní rozpočet na nejbližší časové období a pouze okrajový či rámcový rozpočet pro další časová období. •Pevný rozpočet •je využíván ve výrobě se stálým využitím výrobní kapacity a kde je velmi náročné měření výkonů. •Pružný (variantní) rozpočet •je sestavován pro různé úrovně výkonů útvarů. Hlavní myšlenka spočívá v rozdělení nákladů na variabilní a fixní složku. • • • Rozpočtování režijních nákladů V praxi se využívá několik metod pro rozpočtování režie, mezi které lze zařadit: •grafické zjištění přímky odhadem, • •extrapolace (interpolace) na základě dvou reprezentativních údajů o skutečnosti, • •statistické metody, • •metoda variátorů. • • • • • Metoda variátorů •Určení vzájemného poměru variabilních a fixních nákladů přímo z účtů je poměrně náročné. • •Z tohoto důvodu se jako nástroj pro určení nákladového úkolu v oblasti režijních nákladů často používá tzv. variátor. • •Pomocí variátoru lze vyjádřit stupeň závislosti vynaložených režijních nákladů na konkrétní vztahové veličině. • •Vyjadřuje, o kolik % vzroste (klesne) výše režijních nákladů, jestliže vztahová veličina vzroste (klesne) o několik %. • • • Klasifikace a technika sestavení rozpočtu Při rozpočtování se musí rozlišovat nejméně tyto dílčí typy: •Pevný rozpočet •Variantní (alternativní, flexibilní) rozpočet •Přírůstkový (inkrementální) rozpočet •Rozpočet vycházející od nuly (ZBB – Zero Based Budget) •Rozpočet sestavovaný za pevně vymezené období •Rozpočet sestavovaný za klouzavé období •Rozpočet vymezující úkoly globálně •Rozpočet vymezující úkoly podle dílčích aktivit •Rozpočet limitní •Rozpočet indikativní • • • • Pevný rozpočet •je stanoven pro jedinou úroveň činnosti, tj. stanovený objem aktivity • •nerozlišuje variabilní a fixní složky nákladů. • •jeho použití není vhodné při kolísavém objemu činnosti a v situaci, kdy se skutečný objem může podstatně lišit od rozpočtované úrovně. • •Kontrola se provádí dvěma způsoby: • •rozpočet se nepřepočítává • •rozpočet se přepočítává jako celek • • csvukrs • Variantní (alternativní, flexibilní) rozpočet •vychází z členění nákladů na variabilní a fixní a předpokládá možnost odchýlení skutečného a rozpočtovaného objemu činnosti. • •důležitý pro kontrolu režijních nákladů, a to zejména v rámci vnitropodnikového odpovědnostního řízení. • •vychází z předpokladu, že manažer na střední úrovni řízení může ovlivnit variabilní náklady, avšak fixní náklady ovlivňuje manažer na vyšší úrovni řízení. • •pokud dojde k překročení objemu činnosti podle rozpočtu, vychází se z předpokladu, že útvar je oprávněn úměrně vynakládat vyšší variabilní náklady • Variantní (alternativní, flexibilní) rozpočet •přepočet variabilních nákladů se provádí lineárně, tj. předpokládá se jejich proporcionální vývoj • •tento vývoj nákladů můžeme sledovat zejména u krátkodobé kontroly nákladů, ale z dlouhodobého hlediska může být vývoj podproporcionální i nadproporcionální • •dalším důvodem pro krátkodobou kontrolu je pojetí fixních nákladů, které jsou fixní pouze při krátkodobém přístupu, při delším období se mění obvykle jejich přírůstek skokem • • • Přírůstkový (inkrementální) rozpočet Tento typ rozpočtu vychází z: •z rozpočtu za minulé období, •ze skutečných výsledků za minulé období, zejména za poslední období •tyto údaje se při stanovení rozpočtu na příští období upraví o určitý procentní podíl, který vychází ze změny rozpočtovaného objemu činnosti a z cenových změn •předností tohoto rozpočtu je jeho jednoduchost, snadné využívání softwarových programů pro počítače, má omezené nároky na zapojení manažerů do rozpočtování a relativně nízké náklady na rozpočtování • • Rozpočet vycházející od nuly •všechny činnosti se hodnotí nově, jako by se rozpočet sestavoval pro novou dosud neexistující činnost a jako by neexistovaly údaje o nákladech za předchozí období • •Sestavuje se zejména u: •činností které poskytují služby, •útvarů, jejichž výše výdajů závisí na rozhodnutí vyššího stupně řízení, •nevýrobních činnosti •a u ostatních útvarů při rozpočtování režijních nákladů. Velmi dobré zkušenosti má použití u podniků samosprávy. • Rozpočet sestavovaný za pevně vymezené období •zejména u krátkodobého rozpočtování se vychází z předpokladu, že rozpočet se sestavuje za vymezené rozpočtované období (např. roční), • •mnohdy bývá tento základní časový úsek rozdělen na dílčí časové úseky (např. čtvrtletí) • •čím jsou dílčí časové úseky vzdálenější od doby sestavení základního rozpočtu, tím méně přesné bývají • •z tohoto důvodu se sestavuje klouzavý rozpočet • Rozpočet sestavovaný za klouzavé období Sestavování tohoto rozpočtu má několik zásad: •sestavuje se na základní období a povinně i na kratší časové úseky • •kratší úseky neplní pouze pasivní funkci rozpisu, ale aktivní roli aktualizace rozpočtu • •na konci kratšího úseku (např. čtvrtletí) a počátku dalšího se úkoly na další období zpřesňují tím, že se bere do úvahy dosavadní plnění a budoucí očekávané změny podmínek, ke kterým mezitím došlo, nebo které jsou pravděpodobné, • •pro zachování základního rozpočtované období se připojí rozpočet následujícího krátkého období (např. čtvrtletí) • Rozpočet vymezující úkoly globálně Tradiční postup při vnitropodnikovém rozpočtování stanoví globální úkoly: •v jednotlivých položkách pro celkovou činnost útvaru • •v jednotlivých položkách pro celkovou skupinu útvaru • •v jednotlivých položkách pro jinak vymezená místa vzniku nákladů • Rozpočet limitní •stanovuje úkol formou částky nákladů, která nemá být překročena – tzv. limitem • •limit je absolutně nebo relativně nepřekročitelnou částkou pro dané rozpočtované období • •případné překročení povoluje nadřízený vedoucí, a to buď: •formou explicitního souhlasu s výdajem specifické částky, •dodatečného zvýšení limitu pro výdaje daného typu •nebo zvýšením limitu na dané období pro celý útvar bez ohledu na specifikaci položky, u které došlo k překročení • • Rozpočty indikativní • •je opakem rozpočtu limitního • •stanoví se jim odhadovaná, předpokládaná nebo propočtená částka, jejíž nedodržení může mít důsledek pouze pro systém stimulace (prémiování) • Kontrola plnění rozpočtu • Kontrola plnění rozpočtu Při zjišťování odchylek se skutečné veličiny srovnávají zpravidla se třemi typy rozpočtů: • s absolutním rozpočtem • •s rozpočtem lineárně přepočteným na skutečný objem aktivity (např. na skutečný objem a sortiment vyrobených nebo prodaných výkonů, ujetých kilometrů, hodin poskytnutých služeb apod.) • •s variantním rozpočtem, při kterém je respektována závislost, resp. nezávislost hodnocené veličiny ve vztahu k objemu aktivity, jako příklad je možno uvést stanovení nákladového úkolu na různé objemy vyrobených výrobků, který respektuje fixnost a variabilitu nákladů • Základní typy odchylek •kvalitativní odchylky •vznikají jako rozdíl mezi rozpočtovanou a skutečnou úrovní dosažené ceny, mzdového ocenění a jiných parametrů souvisejících s oceněním hodnocené veličiny • • •kvantitativní odchylky •vznikají naopak z rozdílu mezi rozpočtovanou a skutečnou úrovní naturální spotřeby, prodaných výkonů a jiných parametrů, které souvisejí s věcnou podstatou hodnocené veličiny • • • • • • Děkuji za pozornost