doc. Mgr. Petr Suchánek, Ph.D. Katedra Informatiky a matematiky OPF SU Budova A - 438 suchanek@opf.slu.cz Informatika pro ekonomy II INM / BPNIE / BKNIE Přednáška č. 2 Práce s buňkou Upraveno dle: doc. RNDr. Františka Koliby, CSc. •Aplikace nejvyšší •Soubor •List •Buňka nejnižší • •! Platí principy globálních a lokálních deklarací ! • • • • • Hierarchické úrovně aplikace 2 •Nejnižší úrovní Excelu (kde jsou uložena konkrétní data) jsou buňky. •U buněk rozlišujeme identifikaci (adresu buňky) a obsah buňky. •Adresa buňky je určena souborem a jeho umístěním na vnější paměti, dále Listem (na kterém se nachází) a nakonec umístěním v konkrétním sloupci a řádku. •Sloupce značíme písmeny - A,B,…,Z, AA,AB atd. •Řádky značíme číslicemi – 1,2,3 atd. •Počet sloupců a řádků je dán implementací aplikace. •Označení buňky v rámci otevřeného listu tvoří adresu buňky. •Např. A1, AB1236 atd. •nebo např. List2!C4 (buňka v jiném listu) •či [pomocny.xlsx]List1!$K$3 (buňka v jiném souboru) • • Práce s buňkou 3 • • Práce s buňkou 4 Každá buňka může obsahovat jeden údaj, kterým nejčastěji bývá: číslo text kalendářní datum nebo čas logická hodnota funkce složený výraz – vzorec Buňka může obsahovat i připojený komentář: Vkládání dat Aktivovat buňku - zapsat požadovaný údaj - použít Enter nebo kurzorovou klávesu) Klávesa Esc ruší vstup • • Práce s buňkou (určité činnosti lze dosáhnout různými postupy – uveďme vybrané a časté operace) 5 Opravy dat - Přepisem aktivní vstupní buňky - Editací (úpravou) - klávesa F2 - dvojklik levým tlačítkem myši - myší v prostoru řádku vzorců Rušení dat - Klávesou Delete Možnosti vymazání: (Domů – Úpravy – Vymazat): - vše (hodnota, vzorec, formátování, poznámka) - formáty - obsah (hodnoty a vzorce) - komentář - hypertextový obsah Práce s buňkou •Možnosti aktuální práce nad konkrétní buňkou můžeme vyvolat vybráním buňky (ukázáním myší na buňku a pravým tlačítkem myši •V nabídce pohotovostního menu vybereme příslušnou z nabídnutých operaci, které lze nad konkrétní buňkou provádět •Množina operací závisí na aktuálním stavu buňky • Práce s buňkou (konkrétní typy dat) •Číselné údaje – nejčastější data v tabulkových kalkulátorech •Zadávání základních typů číselných hodnot: • • •Základní formáty číselných údajů: Zobrazení různých formátů datumu 29.2.2016 •- PM – Formát buněk •- Domů – Číslo – Číselné formáty • • • 1000000 Celé číslo 1000000,1 Reálné číslo v základním tvaru 1,00E+06 Semilogaritmický tvar Zobrazení číselných dat Format 29.2.2016 Datum 42429 číslo - obecné 42429 Text 0:00:00 Čas 4242900,00% Procenta 42 429,00 Kč Měna 42 429,00 Kč Účetnický - zarovnává des. čárku 4,24E+04 matematický 424 29 PSČ 4 24 29 Telefonní číslo dlouhé Práce s buňkou (konkrétní typy dat) •Číselné údaje •– nezobrazitelné číselné údaje: minimální dostatečná šířka sloupce pro zobrazení dat: • • • • Zobrazení číselných dat Format 29.2.2016 Datum 42429 číslo - obecné 42429 Text 0:00:00 Čas ########### Procenta 42 429,00 Kč Měna ########### Účetnický - zarovnává des. čárku 4,24E+04 matematický 424 29 PSČ 4 24 29 Telefonní číslo dlouhé … … Zobrazení číselných dat Format 29.2.2016 Datum 42429 číslo - obecné 42429 Text 0:00:00 Čas 4242900,00% Procenta 42 429,00 Kč Měna 42 429,00 Kč Účetnický - zarovnává des. čárku 4,24E+04 matematický 424 29 PSČ 4 24 29 Telefonní číslo dlouhé Práce s buňkou (konkrétní typy dat) •Zobrazení textových údajů: •- za vloženým textem v buňkách vpravo není vložena žádná hodnota •- v buňce vpravo je vložena nějaká hodnota • • •Řešení sloučením buněk (např. v záhlaví tabulek): • • Práce s oblastí •Jednotlivým buňkám nebo určitým vybraným množinám buněk (oblastem) můžeme přiřadit název (charakterizující smysl označených buněk) a při následných použitích těchto buněk (místo uvedení adres) používat tento název. •Oblast má vždy obdélníkový tvar, určený adresami buněk z levého horním rohu a pravého dolního rohu vybraného obdélníku (obdélník může mít i degenerovaný tvar). •Oblast se značí např.: A1:C3 - Prvních9bunek • AB123:AC130 - SloupceAB_AC • List2!H24:K28 - Datazdruheholistu •Definované oblasti najdeme v Poli názvů. Následně můžeme používat jako vstupní data pro další použití (např. parametry funkcí) • • Automatizované vkládání dat •Označit buňku – chytit pravé dolní ouško buňky a vyznačit oblast kopírování: • •Vkládání konstanty: Vkládání řady •(levé tlačítko myši) (pravé tlačítko myši) Automatizované vkládání dat •Vkládání seznamu: •Standardní seznamy: •Soubor – Možnosti – Upřesnit – Upravit vlastní seznamy: • • Automatizované vkládání dat •Příklady: •Vkládání konstant: Vkládání řad Vkládání seznamu Vzorce •Nástroj který na základě vstupních dat realizuje výpočetní proces v souladu s matematickými pravidly provádění jednotlivých operací. •Výraz se skládá z operátorů (realizují proces výpočtu)a operandů (zastupují vstupní data). •Jako základní vstupní údaje mohou být použity konstanty (např. literály 5,´ALFA´) nebo adresy buněk (resp. oblastí ) určující svým obsahem vstupní hodnotu. •Vzorce jsou uvedeny znakem =. •Při automatickém nastavení přepočtů jsou vzorce ihned přepočítány na základě aktuálních dat. •Vztahy mezi buňkami ve vzorcích určuje uživatel (zastupuje roli programátora). •Excel obsahuje řadu předdefinovaných činností, které jsou uživateli k dispozici (jedná se o funkce). Výběr a použití realizujeme přes nabídku v řádku vzorců. • •Vztahy použité ve vzorcích mohou různou složitost a hierarchii. •Příklady vzorců: •=5+2*3 Excel vynásobí poslední dvě čísla a k výsledku přičte první číslo •=A1+A2 Excel sečte obsahy buněk A1 a A2 •=SUMA(A1:C3) Excel sečte obsahy všech buněk patřících do oblasti A1:C3 • • Zápis funkce 15 Standardní (předdefinované) funkce patří k silným nástrojům Excelu =FUNKCE(Argument1;Argument2;{Číslo1;Èíslo2;...};...) vrací výsledek do aktivní buňky, argumenty: konstanty, adresy buněk nebo oblastí, názvy buněk nebo oblastí, funkce (tzv. vnořené funkce). • • Volba předdefinované funkce - 16 • • Volba předdefinované funkce - 17 Po volbě funkce se zadávají parametry výběrem odpovídajících oblastí nebo buněk. • • Kopírování vzorců 18 Při vytváření tabulek je důležitým nástrojem jejich poloautomatické naplňování. Stejně jako při kopírování konstant, vytváření řad a seznamů je důležité mít možnost automaticky vytvářet stejné vzorce s jedinou změnou, že tyto používají pro výpočet různá data. Příklad: Mějme platy jednotlivých zaměstnanců za měsíce leden, únor a březen a u každého zaměstnance chceme spočítat průměrný plat za první čtvrtletí. Stačí sestavit vzorec výpočtu pro prvního zaměstnance a u ostatních zaměstnanců výpočty automaticky zkopírovat. Tvar vzorce v jednotlivých řádcích: =PRŮMĚR(H8:J8) =PRŮMĚR(H9:J9) =PRŮMĚR(H10:J10) =PRŮMĚR(H11:J11) =PRŮMĚR(H12:J12) • • Kopírování vzorců 19 Při kopírování vzorců se využívá vlastnosti typu použité adresy buňky. Používáme tří typů adres buněk: -Relativní např. A1 -Absolutní např. $A$1 -Smíšené např. $A1 nebo A$1 Vždy se jedná o obsah stejné buňky (A1) Znak $ před sloupcem nebo řádkem znamená, že při kopírování vzorce v příslušném směru (vodorovně nebo svisle) se označení adresy buňky ve vzorci nemění. Příklady: -Při kopírování relativní adresy ve svislém směru se ve vzorci budou měnit čísla řádků a ve vodorovném směru se budou ve vzorci měnit odpovídající označení sloupců -Při kopírování absolutní adresy se nebude měnit adresy kopírované buňky nikdy. • • Kopírování vzorců 20 Obecné schéma kopírování adres ve vzorcích: • • Kopírování vzorců 21 Pomocné soubory: Pomocny_1 Pomocny_2 cviceni1_zad Cviceni1_resení • • Druhé cvičení 22 Výpočty v tabulce Pomocné soubory: Pomocny_1.xlsx Pomocny_2.xlsx