Strategický management ve veřejné správě 2. blok Ing. Šárka Zapletalová, Ph.D. Katedra Podnikové ekonomiky a managementu •Veřejná správa VS je správa lidské společnosti zorganizované ve stát se státním zřízením (Káňa, 2007) •Zajišťování veřejného zájmu je důvodem vzniku veřejného sektoru. Veřejný zájem je chápán jako společný zájem většiny členů příslušné komunity. •VS – součást, resortem veřejného sektoru, který zabezpečuje veřejné statky pro obyvatelstvo na neziskovém principu (Peková et al. 2005) •VS řídí veřejný sektor a tím ovlivňuje jeho efektivnost. •Subjekty realizující VS ji vykonávají jako zákonem uloženou povinnost, která je dána jejich postavením jako veřejnoprávních subjektů. •VS – systém tvořen dvěma podsystémy: státní správou a samosprávou •VS vykonává stát nejen svými orgány, ale také prostřednictvím jiných subjektů, včetně fyzických a právnických osob práva soukromého – privatizace VS •VS je financována převážně z veřejných rozpočtů •Ve VS se rozhoduje převážně veřejnou volbou a podléhá veřejné kontrole Prostor pro doplňující informace, poznámky Veřejná správa Prostor pro doplňující informace, poznámky Veřejná správa – soukromý sektor (Kekkonen, 2002) Charakteristika Soukromý sektor Veřejná správa Primární úkol Prodat zboží a služby za účelem tvorby zisku Řídit společenské úkoly, vytvářet a organizovat veřejné služby Odpovědnost Akcionářům Zainteresovaným stranám: politikům zastupujícím občany, podnikům, lidem v rámci určitého územního celku (občanům, komunitám) Kritérium úspěchu Ziskovost (rentabilita), hodnota pro akcionáře Výsledek: výkonnost, hospodářství, produktivita (hodnota pro zainteresované strany) Klient Subjekt, který si daný podnik zvolí a využívá Subjekt/anonymní objekt, jehož jménem se provádí výběr, který pak využívá Financování Příjem podniku získaný z platby klienta Daně placené občanem, které obdrží stát a obce, částečně poplatky •První zmínka v 80. letech 20. století v Anglii a v USA. Přístupy k managementu ve veřejné správě: •Klasický model – byrokratický management – M. Weber •Britský přístup – 60. léta 20. století M. Tatcherová – efektivní využívání zdrojů pro dosažení vysoké kvality poskytovaných služeb – tržně orientovaný přístup •Americký přístup – rozmanitost a multidisciplinarita – W. Wilson – nutnost oddělení politiky a správy – POSDCORB základní činnosti managementu veřejné správy •Evropský kontinentální přístup – dominance centrálního státu a práva – snaha o docílení vyšší efektivnosti veřejné správy a eliminace negativních důsledků byrokracie • Prostor pro doplňující informace, poznámky Management ve veřejné správě Prostor pro doplňující informace, poznámky New Public Management NPM •Nízká výkonnost a rostoucí fiskální deficity – nové přístupy ve VS •Od 80. let 20. století •Posun směrem k větší decentralizaci a desagregaci na menší autonomní správní jednotky •Větší důraz na konkurenceschopnost – uplatňování prvků soutěže •Používání manažerských praktik obvyklých v ziskovém sektoru (např. motivační systémy ke zvýšení výkonnosti úředníků, tecniky public relation atd.) •Trvání na zvyšování efektivity použití zdrojů – eliminace nákladů a pracovní disciplína •Posun směrem k většů průhlednosti a kontrole VS – větší pravomoci manažerů ve VS •Zavádění jednoznačných standardů a měřítek výkonnosti – standardizace služeb, aplikace benchamrkingu, měření kvality •Přesun významu ze vstupů na výstupy – oceňování zaměstnanců podle výsledků práce a nikoliv podle vzdělání nebo odpracovaných let • Prostor pro doplňující informace, poznámky Základní charakteristiky NPM (Schedler a Proeller, 2006) •Organizace VS nemá problém se získáváním zákazníků, budováním postavení na trhu nebo tvorbou nového produktu •Složitěji se definují vlastníci a spotřebitelé služeb •Veřejné statky – nerivalita a nevyloučitelnost ze spotřeby •Stakeholdeři VS (jednotlivci v roli voličů, občané daného území, pracovníci samosprávy, podnikatelé a političtí příslušníci, skupiny a organizace) – VS svými rozhodnutími zpravidla ovlivňuje všechny respondenty vymezené podle určitých znaků (geografická poloho, věková kategorie, národností příslušnost) – občané příjemci outputů VS s minimální možností operativní změny •Koexistence dvou typů managementu v některých organizacích VS (především v krajích a obcích rozhodující v přímé a přenesené působnosti): volený management, profesionální management. •VS je financována převážně z veřejných rozpočtů, prostředků pocházejících z velké většiny z daní – VS je nevýdělečný (neziskový) – omezení v získávání prostředků •Neexistence konkurenčního prostředí (monopolní postavení) – plýtvání zdroji (veřejné zdroje) – neefektivnost – nízká flexibilita jednání – neochota někdy problémy řešit • Strategický management – odlišnosti týkající se VS •Vstupní informace pro rozhodování – územně analytické podklady a územní studie • Využití některých metod analýzy externího prostředí – PEST apod. •Porterův model pro VS – vyjednávací síla uživatelů služeb (zákazníků), vyjednávací síla politických orgánů, vyjednávací síla profesionálů, vyjednávací síla trhu, vyjednávací síla veřejnosti (občanů) •Využití některých metod analýzy interního prostředí – 7S, 6M, VRIO, portfoliové metody •Faktory interního prostředí – faktory vědecko-technického rozvoje, management, finance a finanční zdroje (analýza minimalizace nákladů CMA, analýza nákladů a přínosů CBA, analýza efektivnosti nákladů CEA, analýza užitečnosti nákladů CUA), výpočetní a komunikační technika, lidské zdroje a jejich řízení, prognózování a rozhodování •Analýza širšího spektra „stakeholders“ (zainteresovaných stran) •Analýza vlivu zainteresovaných stran • Prostor pro doplňující informace, poznámky Strategická analýza •Cíle VS – uspokojovat potřeby ve veřejném zájmu – známky nadindividuálního charakteru – snaha o zvyšování rovnosti ve společnosti – může vést ke snížení efektivnosti •Jsou zde vymezeny komplexnější cíle, nejedná se pouze o zisk a přežití (např. zlepšení služeb při omezených nákladech) •Problém měřitelnosti naplnění cíle – problém kontroly – cíl veřejný zájem – široká a nekonkrétní kategorie •Odlišná strukturovanost cílů a jejich časová posloupnost – krátkodobější plánovací horizont vycházející z periodického cyklu tvorby a schvalování rozpočtů a omezená funkční životnost autorit stanovující strategické cíle – konzervativní chování manažerů s nízkou tolerancí k rizikům •Vztah prostředek – cíl – co je prostředkem k vyššímu účelu, může být současně cílem ve vztahu k nižšímu prostředku • • Prostor pro doplňující informace, poznámky Cíle •Strategie dle charakteru – odvětvové, specifické, regionální, všeobecné •Strategie podle rozsahu – velikost daného subjektu, území •Nástroje územního plánování a rozvoje – územní plán, regulační plán, územní rozhodnutí •Krizové plány •Portfolio strategických variant – dosažitelné vnější předpoklady, dosažitelné vnitří předpoklady •Inkrementální strategie x transformační strategie Prostor pro doplňující informace, poznámky Strategie •Dva typy rozhodování – ve smyslu aplikace práva, sledující zabezpečení veřejných cílů •Ve VS se jedná vždy o kolektivní rozhodování, při kterém je třeba získat většinovou podporu •Zvýšené nároky na kvalifikovanost rozhodovatelů a na kvalitu rozhodnutí – ve VS velké nároky na vzdělání •Omezená možnost kontroly byrokratického aparátu •Top management ve VS vytvářející strategické plány se zřídkakdy podílí na jejich realizaci •Je více omezena co se týká investičního kapitálu a svobody rozhodování (rozhodování může být silně ovlivněno politiky) •Hranice strategického rozhodování jsou určovány více politickými podmínkami než stavem prostředí – umocněné volebním cyklem •Formalizované vyjádření dlouhodobých záměrů – vždy písemná forma – vždy schválení příslušnými orgány (zastupitelstvem, vládou apod.) – vždy je potřeba získat politický konsensus • • Prostor pro doplňující informace, poznámky Strategické rozhodování •VS je financována převážně z veřejných rozpočtů, prostředků pocházejících z velké většiny z daní – VS je nevýdělečný (neziskový) – omezení v získávání prostředků •Top management ve VS vytvářející strategické plány se zřídkakdy podílí na jejich realizaci •Pro realizaci strategie jsou vytvářeny pracovní komise a poradní orgány – zástupci rozvoje daného území nebo oblasti •Typy plánů – intuice, kvalifikovaný odhad, zdravý rozum expertní vyjádření, participační postupy, brainstorming, metoda scénářů, Delphi metoda • • Prostor pro doplňující informace, poznámky Strategické plány •Monitorovací indikátory a programové indikátory Indikátory ECI/TIMUR •Spokojenost obyvatel s místním společenstvím •Místní příspěvek ke změně klimatu •Mobilita a místní přeprava •Dostupnost veřejných prostranství a služeb •Kvalita místního ovzduší •Cesty děti do a ze školy •Nezaměstnanost •Zatížení prostředí hlukem •Udržitelné využívání území •Ekologická stopa Typy kontroly – kontrola ex ante, průběžná kontrola, kontrola ex post, strategická kontrola • Prostor pro doplňující informace, poznámky Strategická kontrola