Principy řešení maloobchodní sítě . Halina Starzyczná Garant předmětu Cílem přednášky je pochopit principy řešení maloobchodní sítě týkající se lokalizace prodejen Principy řešení maloobchodní sítě . Akční rádius Nákupní spád Rovnoměrnost v rozmístění sítě Prostorová a provozní koncentrace Hierarchie v obchodní vybavenosti Struktura přednášky Rozmístění prodejen maloobchodní sítě ● Řešení maloobchodní sítě musí zohledňovat potřeby zákazníků. Konkrétní rozmístění maloobchodních jednotek navazuje na strukturu a charakter sídelní soustavy a typ sídelního útvarů. ● V rámci sídelního útvaru se rozhodování o lokalizaci prodejny vedou směrem k návaznosti prodejen na ostatní jednotky, na pohyb zákazníků, dopravní dostupnost atd. ● Rozhodování obchodních firem o lokalizaci jednotek předcházejí územní a tržní analýzy, jejímž cílem je určit poptávku lokality, možnosti konkurence i určení kapacity vlastní uvažované jednotky. Východiskem je posouzení principů řešení MOS. KONKURENCE MOJ FY Y plus mínus SPÁDOVÉ POMĚRY DOCHÁZKOVÁ VZDÁLENOST CHARAKTER SORTIMENTU MOJ FY XY Vlivy působící na akční rádius POČET A HUSTOTA OBYVATELSTVA BYTOVÁ ZÁSTAVBA Vlastnosti akčního rádia: Minimální hranice akčního rádia Maximální hranice akčního rádia 1. Akční rádius – zájmová oblast prodejny Koupěschopná poptávka Akční rádius Minimální a maximální hranice akčního rádia počet potenciálních zákazníků, minimální rentabilita kapacita prodejny, docházková vzdálenost Potencionální zákazníci mají vliv na výkon prodejny a její ziskovost Ochota zákazníka překonat určitou vzdálenost v cestě za nákupem 2. Nákupní spád •přesun koupěschopné poptávky mimo místo svého bydliště • • • •Nákupní spád může být: • vnější a vnitřní (mezi sídelními útvary a uvnitř SÚ) • • • kladný a záporný (příliv a odliv koupěschopné poptávky) Mobilita obyvatelstva Kam cestujeme? Do zaměstnání, školy, zdravotnického zařízení, úřadu, za rodinou, na rekreaci… Vymezení nákupního spádu (NS) Souhrn kladných a záporných přesunů výdajů obyvatelstva SALDO NÁKUPNÍHO SPÁDU Nákupní spád vyjadřujeme: a) absolutně (v Kč) b) relativně (v indexech, v %) Kladné přesuny: příliv koupěschopné poptávky Záporné přesuny – odliv koupěschopné poptávky a)absolutní výše salda NS v Kč NS lk = MO lk – KF lk MO lk skutečný maloobchodní obrat lokality KF lk kupní fondy lokality (průměrný obrat na 1 obyv. x počet obyv. lokality), zpřesnění indexem kupní síly obyvatelstva (odchylka od průměru v ČR) Rozdíl mezi skutečným MOO a kupními fondy Pokud nám vyjde kladné číslo, jedná se o kladný nákupní spád, pokud záporné, tak o záporný nákupní spád % NS lk = MO lk – KF lk / KF lk x 100 I MRlk = MO lk/ MO´´lk (x 100, pokud se jedná o míru) ► podíl salda NS na kupních fondech (v %) ► Ukazatel míry realizace výdajů obyvatelstva - měření směru a intenzity NS (v indexovém vyjádření, v %) MR lk = míra realizace výdajů obyvatelstva MO´´= teoretický obrat (KF) b) Relativní vyjádření: Skutečný MOO vydělíme teoretickým obratem neboli kupními fondy Skutečný MOO mínus KF vydělíme KF MR = 100 % rovnováha ani příliv ani odliv poptávky MR > 100 % kladný nákupní spád příliv koupěschopné poptávky MR < 100 % záporný nákupní spád odliv koupěschopné poptávky I MR = 1 rovnováha ani příliv ani odliv poptávky I MR > 1 kladný nákupní spád příliv koupěschopné poptávky I MR < 1 záporný nákupní spád odliv koupěschopné poptávky Platí: Index míry realizace výdajů obyvatelstva Míra realizace…. Kupní síla obyvatelstva - 2009 Kupnà sÃla v krajÃch 2009 http://www.regiograph.cz/cs/Nova-data-tykajici-se-kupni-sily-v-okresech-a-obcich-n276/ Nejnižší KS: Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Ústecký kraj Nejvyšší KS: Praha Středočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Přepočet na 1 obyv. Kupní síla vyjadřuje odchylku od průměrné spotřeby Kupní síla obyvatelstva 2018 (obce) Zdroj: https://www.e15.cz/finexpert/nakupujeme/kupni-sila-v-regionech-se-vyrovnava-praha-se-zbytku-republi ky-vymyka-1354082 Přepočet na 1 obyv. https://img.ihned.cz/attachment.php/980/72609980/mA1y6gN9vsa2qREhVjcd0zPJCL7BIuS3/181126_GfK_Graf_K upni_sila_druha_cast.png Kupní síla obyvatelstva 2019 Graf - Index kupní síly na obyvatele v okresech ČR.jpg Medián – střední hodnota rozdělující soubor dle okresů na dvě poloviny - činí 96 % průměru ČR Kupní síla obyvatelstva 2019 – rozdělení příjmů v ČR Zdroj: https://www.e15.cz/finexpert/nakupujeme/kupni-sila-v-regionech-se-vyrovnava-praha-se-zbytku-republi ky-vymyka-1354082 Graf - Rozložení celkových disponibilních příjmů obyvatel ČR v krajích.jpg http://www.socr.cz/clanek/tz-gfk-kupni-sila-prumerneho-cecha-se-mezirocne-zvysila-o-1000-kc-mesicne / Role počtu obyv. v krajích NEJBOHATŠÍ“ OKRESY (ČR = 100,0) 1. Hlavní město Praha 132,6 2. Praha-východ 116,1 3. Praha-západ 115,7 4. Plzeň-město 112,4 5. Cheb 108,0 „NEJCHUDŠÍ“ OKRESY 73. Žďár nad Sázavou 87,3 74. Hodonín 86,9 75. Třebíč 86,6 76. Karviná 86,4 77. Bruntál 84,9 Nejbohatší okresy (ČR=100,0), rok 2007, kupní síla https://www.mediaguru.cz/clanky/2007/12/uroven-kupni-sily-se-v-regionech-vyrazne-lisi/ Přepočet na 1 obyv. Nejbohatší a nejchudší okresy v ČR 2018 – kupní síla NEJBOHATŠÍ“ OKRESY (ČR = 100,0) 1. Hlavní město Praha 128,7 2. Praha-západ 116,0 3. Praha-východ 113,9 „NEJCHUDŠÍ“ OKRESY 1. Teplice 85,5 2. Děčín 84,1 3. Bruntál 82,4 https://www.e15.cz/finexpert/nakupujeme/kupni-sila-v-regionech-se-vyrovnava-praha-se-zbytku-republi ky-vymyka-1354082 Přepočet na 1 obyv. Modelová úloha na vymezení salda NS č. 1 •Zadání: V jednom městě v ČR byl v maloobchodní síti s potravinářským sortimentem realizován obrat ve výši 750 mil. Kč. •Vypočtěte hodnoty nákupního spádu, jestliže: • - průměrný spotřební výdaj na 1 obyvatele za potraviny činí cca 25 000 Kč/za rok, • - IKS (index kupní síly) se odhaduje pro danou lokalitu: 0,95 • - počet obyvatel: 30 000 •Výpočet: •saldo NS (absolutně) •Saldo NS = MO lk – KF lk = 750 000 000 - (30 000 x 25 000 x 0,95) • = 750 000 000 - (712 500 000) • = 37 500 000 Kč • = (kladný nákupní spád) •Saldo NS (relativně) • % NS = (MO lk – KF lk / KF lk) x 100 • = 750 000 000 - 712 500 000 / 712 500 000 x 100 • = 37 500 000 Kč/ 712 500 000 x 100 • = 5,26 % • MR lk = (MO lk/ MO´´lk ) x 100 = • = (750 mil./712,5 mil.) x 100 • = 105,26 % •Odp.: V lokalitě je kladný NS ve výši 5,26%. Modelová úloha na vymezení NS č. 2 •Zadání: V jednom městě byl v maloobchodní síti s potravinářským sortimentem realizován obrat ve výši 400 000 000 Kč. •Vypočtěte hodnoty nákupního spádu, jestliže: • - průměrný spotřební výdaj na 1 obyv., za potraviny činí cca 25 000 Kč/za rok, • - IKS (index kupní síly) se odhaduje pro danou lokalitu : 0,92 • počet obyvatel: 20 000 • •Výpočet: •saldo NS (absolutně) •Saldo NS = MO lk – KF lk = 400 000 000 - (20 000 x 25 000 x 0,92) • = 400 000 000 - (460 000 000) • = - 60 mil. Kč • (záporný nákupní spád) •Saldo NS (relativně) • % NS = (MO lk – KF lk / KF lk) x 100 • = - 60 / 460 x 100 v mil Kč. • = - 0,13 x 100 = - 13 % • MR lk = (MO lk/ MO´´lk ) x 100 = • = (400/460 ) x 100 • = 0,869 x 100 = 87 % •Odp.: V lokalitě je záporný NS ve výši cca 13%. 3. Rovnoměrnost rozmístění MOS BS01595_(t) Ad1) KOUPĚSCHOPNÁ poptávka = KAPACITA MOS v určitém územním měřítku (KF) OBRAT MOJ MOJ MOJ optimální intenzita práce a využití kapacity BS01595_(t) BS01595_(t) Může dojít ke třem situacím: 1)KF = kapacita MOS 2)KF > kapacita MOS 3)KF ˂ kapacita MOS Kapacita MOS je vyjádřena výkonem na m2 prodejní plochy BS01595_(t) (KF) > KAPACITA MOS OBRAT MOJ MOJ MOJ značné zatížení sítě nevyužití potenciálu obratu Ad2) BS01595_(t) BS01595_(t) BS01595_(t) (KF) ‹ KAPACITA MOS OBRAT zesílení konkurence snaha o získání zákazníků od konkurence ztráty z nevyužitých kapacit neudržení se na trhu Ad 3) BS01595_(t) BS01595_(t) MOJ MOJ MOJ MOJ MOJ MOJ 4. Prostorová a provozní koncentrace MOS Provozní stránka koncentrace -sdružování nabídky do jedné, případně menšího počtu jednotek, projevem provozní koncentrace je zvyšování průměrné velikosti prodejen (velkokapacitní prodejny) -je závislá na hustotě osídlení a přijatelné dostupnosti pro zákazníka dané charakterem sortimentu. Prostorová (územní) stránka - soustřeďování provozních jednotek maloobchodu do center osídlení a bytové zástavby či míst s přirozeným nákupním spádem, nejčastěji se projevuje vznikem nákupních center. Nákupní centra v ČR Centrum Chodov Eingang getlstd_property_photo Outlet Arena Moravia Avion Shopping Park Ostrava OC FUTURUM Ostrava Centrální vybavenost Sezónní prodej (občerstvení, květiny, upomínky) Obchodní domy Specializované a úzce specializované prodejny Sektorová vybavenost Specializované a úzce specializované prodejny nepotravinářského sortimentu Specializované prodejny nepotravinářského sortimentu Obvodová vybavenost Základní vybavenost Širokosortimentní prodejna nepotravinářského zboží Prodejny typu lahůdky, cukrárna Supermarket Plnosortimentní prodejna potravin typu superstore Smíšená prodejna + 5. Hierarchie MOS Stupně obchodní vybavenosti – stavíme jaké dům + + + Specifika podnikání ve venkovském prostoru ● nižší koncentrace spotřebitelské poptávky a nižší úroveň koupěschopnosti ● část koupěschopné poptávky je odčerpávána záporným nákupním spádem do měst ● charakter osídlení je spojen s prostorově roztříštěnou maloobchodní sítí, ● nižší využitelnost moderních logistických systémů a procesů. Specifika podnikání v městském prostoru ● vyšší koncentrace spotřebitelské poptávky a vyšší úrovní koupěschopnosti ● větší konkurence, více obchodních partnerů, menší riziko finanční kontroly ● část koupěschopné poptávky je posilována kladným nákupním spádem do měst ovlivněným funkcí měst (lidé přijíždějí za prací, za lékařem, za kulturou, za sportem, do úřadů apod., turisté…) ● využitelnost moderních logistických systémů a procesů je efektivnější https://comeflexoffice.cz/clanky/je-lepsi-podnikat-v-malem-meste-nebo-ve-velkomeste Umístění a řešení prodejen v SÚ Dle stupně návaznosti: -samostatné -skupinové (monosortimentní, polysortimentní) Dle stavebně technického řešení: -samostatné provozní objekty (SM, HM, DIS…) -součást obchodní třídy, pěší zóny, náměstí, nákupního centra -umístění bytovém domě. Přihlíží se k pohybu zákazníků, dopravní infrastruktuře i stavebně technickému řešení komunikací. Mariahilfer Strasse Vídeň – případová studie Mariahilfer Strasse ve Vídni je luxusní nákupní třída z 19. století. V několika posledních dekádách trpěla nadměrným dopravním provozem. Radnice města chtěla přistoupit k transformaci ulice v prostor, kde se především chodci budou cítit vítáni. Ulice dlouhá 1,6 km prošla proměnou a šlo o sdílený prostor, rozdělený do tří zón. Chodci ovládají vnitřní zónu ulice – volně se procházejí a postávají. Vjezd do této zóny je povolen pouze pro místní dopravu, autobusy a zásobování, naopak průjezd osobních aut je zakázán. Auta projíždějící městem musí zvolit objízdnou trasu. Dvě vnější zóny nesou označení „sdílený prostor“. Princip sdíleného prostoru spočívá v tom, že auta, cyklisté i chodci se pohybují v jednom prostoru. Sdílený prostor je určený k tomu, aby v něm lidé byli, ne aby jím jen procházeli nebo projížděli. Vzhledem k tomu, že auta, jízdní kola a chodci jsou ve společném prostoru, od každého to vyžaduje větší pozornost a ohleduplnost. Ulice je rozdělená do jednotlivých pruhů jemnými liniemi v dláždění – rychlejší pruh je uprostřed, po stranách jsou pruhy pomalejší. Lavičky, vodní prvky a zeleň jsou umístěny v poměrně široké okrajové části. Tam mohou lidé v klidu okukovat zboží ve výlohách nebo jen tak bloumat. Pěší zóna - ano nebo ne? Proměna na pěší zónu Mariahilfer Strasse Vídeň – případová studie Problém: Lidem ve Vídni nějakou dobu trvalo, než si na myšlenku sdíleného prostoru zvykli: zdejší obyvatelé opravdu rádi řídí auta a neradi se vzdávali té pohodlné možnosti přidat plyn právě na Mariahilfer Strasse. Majitelé obchodů se zase obávali, že bez možnosti dojet autem a zaparkovat jim ubudou zákazníci. Řešení: Získat si srdce místních obyvatel i podnikatelů bylo jednou z nejdůležitějších částí projektu: k nové koncepci proběhlo i referendum. Ještě před ním ale radnice města uspořádala informativní mítinky s urbanisty a projektanty. Na jedno odpoledne byla dokonce celá ulice uzavřená pro motorovou dopravu a lidé tak mohli na vlastní kůži vyzkoušet, jaké by to bylo. Výsledek: Podle výsledků referenda volilo 53 % obyvatel Vídně ve prospěch transformace. Rok a půl po jejím dokončení provedla výzkumná společnost SORA průzkum, ve kterém se ptala, zda by lidé volili změnu, kdyby referendum proběhlo dnes. 71 % respondentů uvedlo, že by byli pro transformaci. Relativně pozitivně se k transformaci stavěli i majitelé obchodů. 38 % uvedlo, že obchody jdou lépe, 46 % nezaznamenalo žádnou změnu a jen pro 9 % měla proměna ulice negativní dopad. https://www.dobramesta.cz/aktuality/640/o-omylech-na-ceste-k-lepsim-mestum---mariahilfer-strasse-vi den Umístění a řešení prodejen v SÚ Na venkově (záleží na významu obce v regionu) -širokosortimentní prodejny potravin -specializované prodejny potravin -širokosortimentní prodejny nepotravinářského zboží -venkovská nákupní střediska. Tato fotka od autora Neznámý autor s licencí CC BY-SA Shrnutí přednášky • •Principy řešení MOS • •Akční rádius – minimální hranice, maximální hranice • •Nákupní spád- kladný záporný, vnější, vnitřní NS • •Rovnoměrnost v rozmístění MOS – vztah mezi kapacitou MOS a koupěschopnou poptávkou • •Provozní a prostorová koncentrace • •Hierarchie v uspořádání – stupně obchodní vybavenosti • •Umístění a řešení prodejen v SÚ •