Plánování výroby, výrobní program, kapacita výrobních linek. . Cíl a struktura přednášky Charakteristika moderního výrobního procesu Předmět plánování výroby Plánování výrobního programu Optimální výrobní dávka Výrobní kapacita Časové fondy Řazení výrobních agregátů Výrobní činnost Současné podnikatelské aktivity v oblasti výrobní činnosti se v nejlepším případě soustřeďují na výroby montážního charakteru, zcela závislé na dodavatelích a odběratelích, bez jakéhokoli propojení na výzkum a vývoj produktů. Představa o úspěšném podnikání se zužuje do podoby, že je třeba realizovat navržené marketingové strategie či přesné finanční záměry. Dovést však do realizační fáze technicky a zákaznicky dokonalé produkty, které tvoří jádro a podstatu zmíněných marketingových strategií a finančních záměrů, je záležitostí někoho jiného, anonymního a neviditelného manažera ve výrobě. Výrobní činnost Výroba rozhodující měrou ovlivňuje efektivnost podniku a konkurenční schopnost jeho výrobků. Charakteristika moderního výrobního procesu Výroba: realizuje požadavky trhu, kapacitně vyhovující, je vybavena vhodnou technologií, výrobky splňují jakostní požadavky, lze zajistit snižování nákladů, organizována pro přizpůsobivost, je zajištěna po stránce dostatečného množství výrobních faktorů, jsou k dispozici kvalifikování pracovníci, produktivita práce je na požadované úrovni, uplatňují se prvky inovace. Vnitropodnikové předávky výkonů Členění výroby Podle počtu vyráběných druhů výrobků: Kusovou, malé množství stejných výrobků (zakázková oděvní výroba, zalomené hřídele pro lodní dopravu, cukrovar pro Egypt apod.) Sériovou, výroba stejných výrobků v sériích (pánská konfekce, dámská konfekce, elektrospotřebiče, jízdní kola, atd.) Hromadnou, velké množství několika druhů výrobků (cihly, elektrická energie, zemědělské produkty) Plánování výroby Předmětem plánování ve výrobní činnosti je: výrobní program, výrobní proces, zajištění výrobních faktorů pro výrobu. Plánování výrobního programu Výrobní program prezentuje souhrn sortimentních položek, které budou v rámci výrobního procesu v určitém období vyráběny. Příklad: Firma Hratek, která vyrábí dřevěné hračky, plánuje na měsíc listopad roku 2020 následující sortimentní položky: Dřevěný koník , katalogové číslo 200 45 A36, 210 ks Vláček, katalogové číslo 210 87 C98 450 ks Slon na kol. katalogové číslo 332 12 U02 169 ks Stavebnice malá katalogové číslo 441 07 XY3 79 ks Stavebnice střední katalogové číslo 441 08 ZY8 133 ks Kostky s obrázky katalogové číslo 085 64 O45 230 ks Plánování výrobního programu Výrobním programem podniku se rozumí druhová (sortimentní) skladba a objem výroby, které se mají v určitém období vyrábět. Základní informace o tom co, kolik a pro koho vyrábět by měl poskytnout plán odbytu. Podnik by měl neustále konfrontovat požadavky trhu se svojí výrobní kapacitou, která představuje maximálně možné celkové množství výrobků, které lze v podniku za určitou dobu (zpravidla za rok) vyrobit. Plánování výrobního programu Vyrábí-li podnik více druhů výrobků je určení optimálního množství jejich výroby složitější, neboť musí také určit, v jakém množství se budou tyto jednotlivé druhy výrobků vyrábět. K tomu se používá různých matematických optimalizačních metod např. lineární programování. Omezujícími podmínkami jsou požadavky trhu a kapacitní možnosti výrobce. V případě, že limitujícím faktorem není kapacita „úzkého místa ve výrobě“, pak výběrovým kritériem je ukazatel příspěvek na úhradu (respektive hrubé rozpětí), nikoliv zisk na jednotku produkce Plánování výrobního programu Důležitou součástí plánování výrobního programu je plánování jakosti (kvality) výrobků. Tou se rozumí jakost designu výrobku, stupeň shody s požadavky zákazníka a jakost jeho provozu. Stanovení požadované úrovně kvality u plánovaných výrobků je důležité z toho důvodu, neboť platí, že čím je tato požadovaná úroveň vyšší, tím vyšší jsou náklady na jeho výrobu a tím je obvykle vyšší i užitná hodnota výrobku a tedy i jeho cena. Plánování výrobního procesu Rozhodnout: • jakým způsobem, • jakou technologií • z jakých surovin a matriálů výrobky v požadovaném množství vyrobit. Řeší se otázky výběru technologie, rozvoje výrobku s cílem snížit náklady, záměny různých surovin a materiálů, lidské práce prací strojů, práce strojů automaty, automatů roboty apod. Hledá se taková optimální kombinace výrobních faktorů, aby náklady byly co nejnižší (takovou výrobu označujeme jako Lean Production (hubenou, štíhlou produkci)). Plánování výrobního procesu K tomu se mohou použít matematické metody jako je např. lineární a nelineární programování, metody síťové analýzy, počítačové systémy CAD/CAM (Computer-Aided Designe and Manufacture) v přípravě výroby, reengineering (zásadní a radikální rekonstrukce podnikových procesů s cílem zvýšit výkonnost podniku) apod. Zesilují rovněž tlaky na zvyšování ekologičnosti výroby zejména v souvislosti se sbližováním legislativy ČR s legislativou EU. Optimální výrobní dávka Stanovení výše optimální dávky je součástí plánování výrobního procesu; Patří sem ještě: stanovení velikosti výrobní dávky, sestavení lhůtového plánu, sestavení plánu výrobních kapacit. Optimální výrobní dávka Optimální výrobní dávkou označujeme takové množství výroby, při kterém jsou celkové jednotkové náklady minimální (respektive náklady na výrobu množství Q výrobků jsou minimální) Princip stanovení optimální výrobní dávky je následující: Optimální výrobní dávka Optimální výrobní dávka Optimální výrobní dávka Optimální výrobní dávka Výrobní kapacita Výrobní kapacita představuje maximální objem produkce, který může výrobní jednotka vyrobit za určitou dobu (obvykle rok, den nebo hodinu). Výrobní kapacitu určují především fixní výrobní faktory (budovy, výrobní zařízení). Při plánování výrobních kapacit se řeší především tyto otázky: jaký druh a jaká velikost výrobních kapacit je potřeba, jak budou výrobní kapacity rozmístěny, kdy budou výrobní kapacity potřeba. Výrobní kapacita Obecně můžeme kapacitu výrobní jednotky vyjádřit jako výsledek součinu jejího výkonu a doby, po kterou je v činnosti. Dobu činnosti vyjadřujeme pomocí časových fondů. QP výrobní kapacita v naturálních jednotkách TPP produktivní (využitelný) časový fond VP výkon v naturálních jednotkách Výrobní kapacita M – celková plocha potřebná k výrobě m – plocha potřebná k výrobě jednoho výrobku tk – pracnost Schéma časového fondu Kapacita výrobních jednotek Při stanovení výrobní kapacity dílen, provozů, závodů a jiných vyšších výrobních celků je nutno vzít v úvahu to, jak jsou dílčí výrobní kapacity (stroje, dílny) organizovány (řazeny), tj. zda jsou řazeny: paralelně sériově Kapacita výrobních jednotek: paralelní řazení výrobních agregátů Sériové řazení výrobních agregátů Kombinované uspořádání výrobních agregátů Kritické využití výrobní kapacity Využití výrobní kapacity Poměr mezi skutečným objemem výroby (Qs) a výrobní kapacitou (Qp) charakterizuje využití plánované kapacity Qp (interval od 0 do 1). Rozdíl mezi Qs - Qp vyjadřuje kapacitní rezervu: SVVK = koeficient celkového (integrálního) využití VK, Qs = skutečný objem výroby, Qp = (kapacitní objem výroby), Koeficient časového (extenzivního) využití kapacity Rozkladem koeficientu celkového využití dostaneme koeficient časového (extenzivního) využití, ukazující stupeň využití využitelného časového fondu, a koeficient výkonového využití výrobní kapacity, vyjadřující stupeň využití výkonnostních parametrů strojů nebo zařízení. • • • Kde: Ts = skutečná doba provozu, Vs = skutečný výkon, ke = koeficient časového (extenzivního) využití, ki = koeficient výkonového využití. Koeficient celkového (integrálního) využití Rozkladem koeficientu celkového (integrálního, skutečného) využití Qp dostaneme koeficient časového (extenzívního) využití kapacity a koeficient výkonového (intenzivního) využití Qp. Obdobným způsobem počítáme využití výrobní kapacity u různorodé výroby a výrobní kapacity ploch. Extenzivní využití výrobní kapacity K tomu dochází zejména vyšším využíváním časového fondu výrobních jednotek, tj. extenzivní cestou, zvýšení časového využití výrobní kapacity lze dosáhnout především vyšší směnnosti (zvyšováním počtu směn, počtu pracovníků v druhé a třetí směně). Dalším způsobem, jak zvyšovat extenzivní využívání výrobní kapacity, je zdokonalování organizace práce. Extenzivní způsob má však své meze: horní hranicí je kalendářní časový fond. Intenzivní využívání výrobní kapacity Intenzivní využívání výrobní kapacity je dáno využitím technických parametru strojů a výrobního zařízení. K růstu kapacity vede snižování pracnosti výrobku, zkracování operačních časů, zvyšování kvalifikace pracovníku apod. Tento způsob dokonalejšího využívání výrobní kapacity má velké možnosti. Modelová situace I: Kombinované uspořádání výrobních agregátů Modelová situace I Výroba školních brašen je náplní činnosti dílny, kde se zhotovují brašny na dvou výrobních linkách o různých výrobně-technologických parametrech. Na základě výše uvedeného a popsaného schématu řazení výrobních agregátu pro jednotlivé linky stanovte kapacitu dílny za předpokladu, že dílna pracuje na jednu směnu a nominální časový fond za sledované období činí 180 hodin. Předpokládané prostoje byly stanoveny ve výši 20 % z produktivního časového fondu na lince „A“ a 20 % z nominálního časového fondu na lince „B“. Modelová situace I Modelová situace I Modelová situace I Modelová situace II Plnící linka, kterou využívá firma Heřmánek s. r. o. k plnění mycí pasty na ruce do plastových obalů o hmotnosti 400 g/ks (400 g pasty v jednom obalu), vykázala ve sledovaném období plánovaný nominální časový fond (TN “PLÁN“) 480 hodin. Doba plánovaných prostojů (TPROSTOJ „PLÁN“) se předpokládá, že bude o 200 hodin nižší, než plánovaný produktivní časový fond (TP „PLÁN“). Plánovaná hodnota normy pracnosti (tK „PLÁN“) byla evidována ve výši 8 sek/ks. S jakou hodnotou plánovaného produktivního časového fondu (TP „PLÁN“) management firmy kalkuloval? Jaký objemem produkce mycí pasty v kusech [ks] se předpokládal (plánoval) vyrobit za sledované období? Jaké množství mycí pasty v hmotnostních jednotkách [t] bylo skutečně vyrobeno, pokud v uvedeném období byla využita plánovaná výrobní kapacita pouze na 80 %? Modelová situace II Modelová situace II Modelová situace II Shrnutí Cílem přednášky bylo vysvětlit výrobní proces, plánování výroby, výrobního programu, určit, co je optimální výrobní dávka, výrobní kapacita, časové fondy a řazení výrobních agregátů.