Příklad č. 1: V měsíci lednu letošního roku vyrobila firma „Doplňky pro zahradu s. r. o.“ 112 ks zahradních houpaček. Dle podnikové evidence, odpovídá měsíční výroba 134 ks zahradních houpaček produkci v bodě zvratu (Q[BZ]). V jednotlivých měsících roku jsou evidovány měsíční fixní náklady ve výši 48 240 Kč. V měsíci březnu bylo vyrobeno 196 ks zahradních houpaček. 1. S využitím diagramu bodu zvratu, sestrojeného na bázi „příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku (PÚ)“, který je uveden na následujícím schématu, stanovte hodnotu příspěvku na úhradu v měsíci lednu (PÚ[LEDEN]) 2. Vypočítejte hodnotu výsledku hospodaření, který firma vykáže v měsíci lednu (VH[BŘEZEN]). 3. Vypočítejte hodnotu příspěvku na úhradu v měsíci březnu (PÚ[BŘEZEN]). 4. Vypočítejte hodnotu výsledku hospodaření, který firma vykáže v měsíci březnu (VH[BŘEZEN]). Příklad č. 2: Ke zpracování a následnému balení zeleného čaje do krabiček, o obsahu 20 sáčků porcovaného čaje se používá v pytlích dovážený suchý čaj z Indie a Číny. V průběhu týdne byly v jednotlivých dnech zjištěny a zaznamenány v níže uvedené tabulce, hodnoty produkce sáčkovaného čaje včetně nákladů na jeho výrobu. a) S využitím metody „dvou bodů“ stanovte parametry (v, F) nákladové funkce při lineárním průběhu závislosti nákladů na objemu produkce, pro firmu zabývající se zpracováním a balením zeleného čaje. b) Transformujte nákladovou funkci sestavenou pro jednodenní produkci dle zadání ad a) na měsíční časové období (30dnů). c) Jaký počet krabiček je nutno v průběhu jednoho měsíce zabalit, aby bylo dosaženo bodu zvratu (Q[BZ]). Zpracovatel čaje dodává svým odběratelům krabičku čaje za cenu 12,80 Kč/ks. (p = 12,80 Kč/ks) Výše produkce Q* Celkové náklady N [ks] [Kč] Pondělí 4 900 57 620 Úterý 4 950 58 640 Středa 5 600 64 220 Čtvrtek 6 800 72 370 Pátek 4 200 51 390 Sobota 2 300 37 050 Poznámka: Produkce (Q*) je měřena počtem krabiček v ks; v krabičce je 20 ks sáčků o hmotnosti 1,75 g čaje Příklad č. 3: Hotel „EURO“ v Opavě nabízí pro své klienty a hosty doplňkové služby v podobě žehlení dámské a pánské konfekce. Vybrané nákladové položky a technické parametry spojené s realizací zmíněných služeb jsou uvedeny v následující tabulce: Tabulka: provozně-ekonomické údaje Žehlení dámské a pánské konfekce Předpokládaný počet úkonů Doba trvání úkonu (pracnost) Spotřeba přímé energie [symbol] [ks] [minuty/úkon] [Kč] Pánský oblek (A) 360 13 597,6 13 Dámský kostým (B) 420 12 642,6 12 Pánské kalhoty (C) 510 9 586,5 9 Dámská sukně (D) 650 7 560,7 7 Spotřeba přímé energie souvisí s ohřevem žehliček k provedení příslušného úkonu (žehlení). Z účetních výkazů byla zjištěna výše výrobní režie v hodnotě 58 000 Kč. Úkol: Sestavte zjednodušenou kalkulaci na jednici příslušného úkonu, tj. žehlení 1 ks pánského obleku, 1 ks dámský kostým, 1 ks pánské kalhoty, 1 ks dámská sukně) v položkách: spotřeba přímé energie, [Kč/úkon] podíl výrobní režie. [Kč/úkon] K přerozdělení výrobní režie použijte metodu kalkulace s poměrovými čísly. Kontrolu správnosti výpočtu proveďte s využitím kalkulace přirážkové a jako rozvrhovou základnu zvolte čas, na provedení všech úkonů. Příklad č. 4: Plnící linka, kterou využívá firma Heřmánek s. r. o. k plnění mycí pasty na ruce do plastových obalů o hmotnosti 400 g/ks (400 g pasty v jednom obalu), vykázala ve sledovaném období plánovaný nominální časový fond (T[N] [“PLÁN“]) 480 hodin. Doba plánovaných prostojů (T[PROSTOJ „PLÁN“]) se předpokládá, že bude o 200 hodin nižší, než plánovaný produktivní časový fond (T[P] [„PLÁN“][)]. Plánovaná hodnota normy pracnosti (t[K] [ „PLÁN“]) byla evidována ve výši 8 sek/ks. 1. S jakou hodnotou plánovaného produktivního časového fondu (T[P „PLÁN“]) management firmy kalkuloval? 2. Jaký objemem produkce mycí pasty v kusech [ks] se předpokládal (plánoval) vyrobit za sledované období? 3. Jaké množství mycí pasty v hmotnostních jednotkách [t] bylo skutečně vyrobeno, pokud v uvedeném období byla využita plánovaná výrobní kapacita pouze na 80 %? Příklad č. 5: V měsíci lednu, byla evidována spotřeba hrnčířské hlíny při výrobě keramických nádob, 748 kg. Dodavatel této vstupní suroviny dodal v uvedeném období 980 kg hrnčířské hlíny. V měsíci únoru bylo vyrobeno 75 % z lednové produkce keramických nádob a dodávka hrnčířské hlíny v měsíci únoru činila 550 kg. Na konci měsíce února vykázal výrobce keramiky zásobu hrnčířské hlíny v množství 339 kg. Poznámka: spotřeba hrnčířské hlíny je variabilním nákladem. Stanovte: 1. Jaké množství hrnčířské hlíny bylo spotřebováno v měsíci únoru [kg]? 2. S jakou výši zásob hrnčířské hlíny vstupoval výrobce do měsíce února, tj. jaká byla výše zásob na začátku měsíce února (01. 02.)? 3. Výši zásob na konci měsíce ledna (31. 01.). 4. Počáteční zásobu v měsíci lednu (01. 01.)