Hospodářský výsledek v závislosti na tržbách . Cíl a struktura přednášky Hospodářský výsledek v závislosti na tržbách Cenová pružnost poptávky Hospodářský výsledek v závislosti na tržbách Výsledek hospodaření v závislosti na tržbách Výsledek hospodaření v závislosti na tržbách Výsledek hospodaření v závislosti na tržbách Podmínky pro využití vztahů platných v DBZ při vícepoložkovém sortimentu výroby Pokud příspěvek na úhradu na jednotku produkce pú bude u všech vyráběných výrobků vykazovat stejnou hodnotu, je možno pohlížet na tyto produkty jako rovnocenné výrobky a v tom případě lze hledat objem produkce QBZ spojený s bodem zvratu bez ohledu na sortimentní skladbu takto charakterizovaných výrobků. Obdobné závěry platí i pro objem produkce, který zajistí požadovanou výši zisku QZ. Kde: pi cena i-tého výrobku vi jednotkové variabilní náklady i-tého výrobku Podmínky pro využití vztahů platných v DBZ při vícepoložkovém sortimentu výroby Kde: pi cena i-tého výrobku vi jednotkové variabilní náklady i-tého výrobku potom platí: VH = pú∙Q – F (Q je množství všech výrobků v naturálních jednotkách za předpokladu, že splňují podmínku pi – vi =konst.) Podmínky pro využití vztahů platných v DBZ při vícepoložkovém sortimentu výroby Praktické využití vztahů platných v DBZ při vícepoložkovém sortimentu výroby Praktické využití vztahů platných v DBZ při vícepoložkovém sortimentu výroby Minimální množství pečiva: Maximální množství pečiva: Pokud se měsíční produkce pečiva bude pohybovat v intervalu: QBZMIN < Q < QBZMAX je zaručeno, že firma dosáhne bodu zvratu bez ohledu na sortimentní skladbu realizované produkce. Poznámka: uvedené závěry lze aplikovat pouze u sortimentní skladby, kde jednotlivé položky jsou ve stejné cenové hladině (cenově příbuzné). Využití fiktivního výrobku-reprezentanta v DBZ Diagram bodu zvratu založený na využití fiktivního výrobku-reprezentanta je možné prezentovat např. na předpokládané výrobě v měsíci listopadu (Tabulka 2), kde lze specifikovat fiktivní výrobek označený jako „pečivo“. Výše příspěvku na úhradu púPEČIVO: púPECIVO = 0,9708 Kč/ks S využitím příspěvku na úhradu fiktivního výrobku-reprezentanta označeného jako „pečivo“ je výpočet objemu produkce v bodě zvratu dán vztahem: Využití fiktivního výrobku-reprezentanta v DBZ Využití výrobku-reprezentanta je spojeno s předpokladem, že sortimentní skladba vyráběných produktů nedozná změnu oproti skladbě, při které byl příspěvek na úhradu výrobku-reprezentant stanoven. Modelová situace Prodejce komponent a příslušenství k výpočetní technice firma „Spektrum s. r. o.“ nabízí svým klientům : • procesory, • pevné disky, • grafické karty, • základní desky, • skříně a zdroje, • a řadu dalších komponent a příslušenství k PC. Modelová situace Prodejna uplatňuje u nabízeného zboží poměr mezi prodejní cenou a nákupní cenou v hodnotě 1,5625. (nákupní cena nabízeného zboží je jedinou položkou variabilních nákladů) V měsíci listopadu minulého roku vykázal prodejce výsledek hospodaření (VH) v hodnotě 40 400 Kč. Tržby za uvedené období činily 390 000 Kč. 1. Jaká výše fixních nákladů (F) byla evidována v prodejně? 2. Jaká hodnota tržeb (T) zajisti prodejci měsíční hospodaření s „nulovou“ hodnotou výsledku hospodaření (VH = 0)? Modelová situace Modelová situace Ekonomická podstata ceny výkonů podniku Výše tržeb je do značné míry ovlivněna uplatňovanou cenovou politikou příslušného podniku. V rozhodovacím procesu, výsledkem kterého je náčrt cenové politiky, se rozhoduje o tom, jakými formami prodeje bude požadované výše tržeb dosaženo: cenou, která bude nižší oproti konkurenci na daném tržním segmentu, avšak s předpokladem vyššího objemu prodejů výrobků respektive služeb; vyšší cenovou úrovní oproti konkurenci, při současně očekávaném poklesu prodejnosti výrobků respektive služeb. Tržby a příspěvek na úhradu při cenových změnách Poněkud jiné je hodnocení podnikatelské jednotky ve světle výsledku hospodaření, který rovněž reaguje na cenovou politiku promítnutou do tržeb. Tuto reakci lze analyzovat prostřednictvím ukazatele příspěvek na úhradu. Jeho chování však nekopíruje chování a vývoj tržeb jako závislosti na cenových vlivech. Vztah tržeb a příspěvku na úhradu může k nárůstu tržeb přispět situace, že: vzroste cena produktu (služby) při nezměněném objemu produkce (prodeje). To znamená, že p1 > p0 a souběžně Q1 = Q0, dojde k nárůstu výroby příslušného produktu při nezměněné ceně. V tom případě platí Q1 > Q0 a současně p1 = p0, vzroste jak cena produktu, tak realizovaný objem produkce. p1 > p0 a současně Q1 > Q0. Q1, p1 hodnoty produkce a ceny po cenové úpravě Q0, p0 hodnoty produkce a ceny před cenovou úpravou Tržby a příspěvek na úhradu při snižování cen Poněkud jiná situace nastane, pokud nárůst produkce (prodeje) je vyvolán snížením ceny příslušného výrobku. Z pohledu prodejního útvaru podniku je jakýmsi obranným argumentem tvrzení, že za předpokladu rovnosti tržeb před cenovou úpravou i po její realizaci dojde ke zvýšení prodejnosti výroby naturálních jednotkách (Q1 > Q0), což samo o sobě je jev jednoznačně pozitivní. Samotné snížení ceny může být realizováno s různou intenzitou. Z hlediska ekonomického pohledu na popisovaný problém se pokles ceny promítá do hodnoty příspěvku na úhradu v několika variantách a může navodit následující situace (přičemž stále platí, že T1 = T0 nebo dokonce T1 > T0): Cena pod úrovni variabilních nákladů: Prodejní politika je realizována tak, že snížením ceny produktu (či služby) dojde sice k nárůstu objemu produkce (prodeje) v takovém množství, že skutečně tržby zůstanou zachovány, avšak snížení ceny je natolik razantní, že její hodnota poklesne pod úroveň jednotkových variabilních nákladů. V tom případě ani možnost, že tržby oproti výchozímu stavu podstatně narostou (T1 >> T0) nepovede k očekávanému zvýšení hospodářského výsledku. Naopak, s rostoucím objemem realizovaných prodejů bude souběžně narůstat i výše ztráty. Uvedenou situaci lze znázornit v diagramu bodu zvratu. Diagram bodu zvratu pro p < v Cena nad úrovní variabilních nákladů Z rovnosti tržeb T1 a T0 lze určit dopad do VH prostřednictvím příspěvku na úhradu ΔPÚ = – ΔQ .v Výše uvedená rovnice umožňuje učinit obecný závěr, že snaha po zajištění shodných tržeb prostřednictvím snížení ceny a alikvotním zvýšením objemu produkce má za následek snížení výsledku hospodaření prostřednictvím nižší hodnoty příspěvku na úhradu. Snížení hodnoty hospodářského výsledku lze stanovit jako součinu jednotkových variabilních nákladů (v) a příslušného nárůstu objemu produkce (ΔQ). Jinými slovy nelze bez omezení souhlasit s tvrzením, že zajištění stejné výše tržeb je zárukou i nezměněného výsledku hospodaření firmy. Příklad z: Reporting moderní metoda hodnocení výkonnosti uvnitř firmy autor Jana FIBIROVÁ Cenové úpravy a podmínka zajištění nesníženého výsledku hospodaření V případě, že dosažení stejné výše tržeb je výsledkem zvýšení ceny a snížení objemu výroby, je efekt v hospodaření firmy opačný, tj. dojde k nárůstu výsledku hospodaření prostřednictvím zvýšení příspěvku na úhradu. Pokud se úvahy týkají cenových úprav spojených s očekáváním, že snížení ceny přinese zvýšení prodejnosti výrobků nabízí se otázka, při jaké výši tržeb nedojde k poklesu výsledku hospodaření. V tom případě musí platit, že: PÚ1 = PÚ0 Cenové úpravy a podmínka zajištění nesníženého výsledku hospodaření Rovnice naznačuje, že zvýšení objemu výroby (∆Q) pro dosažení konstantní hodnoty příspěvku na úhradu je závislé nejenom na cenových relacích, ale je ovlivněno rovněž hodnotou variabilních nákladů na jednotku výroby. Pro ekonomickou praxi má uvedená rovnice ten význam, že je kritériem pro ekonomické posouzení dopadu snížení ceny na zvýšení prodejnosti výrobků. Pokud zvýšení prodeje výrobků (∆Qskutečné) bude nižší než hodnota ∆Q stanoveného dle výše uvedeného vztahu, dojde k poklesu výsledku hospodaření. Modelová situace Předpokládá se, že podíl jednotkových variabilních nákladů činí 50 % z výchozí ceny (variabilní náklady zůstávají i po snížení ceny na stejné úrovni tj. 0,5 . p0). Dále se očekává, že při poklesu ceny o 10 %, vzroste prodej výrobků o 12 % v naturálních jednotkách, což zabezpečí nárůst tržeb oproti výchozímu stavu. Relace v hodnotách příspěvku na úhradu prezentují následující vztahy: Modelová situace Příspěvek na úhradu před cenovou úpravou (výchozí situace): Příspěvek na úhradu po cenové úpravě: Modelová situace Ze srovnání hodnot PÚ0 a PÚ1 vyplývá, že došlo k poklesu příspěvku na úhradu o 10,4 %. Zatímco tržby: Tržby před cenovou úpravou (výchozí situace): Tržby po cenové úpravě: Cenová pružnost poptávky (elasticita) Cenová elasticita (pružnost) poptávky je pojem a ukazatel, který kvantitativně vyjadřuje reakci spotřebitelů na změnu ceny výrobku, která se projeví změnou jeho poptávaného množství. Obecně platí: elasticita funkce ≠ sklon funkce Cenová pružnost poptávky (elasticita) Cenová pružnost poptávky (elasticita) Je-li hodnota e < -1, hovoříme o elastické poptávce Je-li e = -1, hovoříme o jednotkové pružnosti Je-li e v rozmezí -1 až 0, hovoříme o nepružné poptávce Cenová pružnost poptávky (elasticita) Koeficient cenové pružnosti Graf elasticity poptávky Cenová pružnost poptávky (elasticita) Je-li e < -1 (pružná poptávka), pak při růstu ceny tržby klesají a při poklesu ceny, tržby rostou. A naopak je-li -1 < e < 0 (nepružná poptávka), při růstu ceny tržby rostou a při poklesu ceny tržby klesají. Při jednotkové pružnosti se tržby nemění. Shrnutí Cílem přednášky bylo vysvětlit hospodářský výsledek v závislosti na tržbách a cenovou pružnost poptávky.