STA_ RT _UP REP_ ORT 20_19 _2020 Partneři STARTUP REPORT 2019_2020 | 3 Podporovatelé RGB R0 G60 B77 R215 G220 B0 Česká asociace startupů kvalifikovaných k investici STARTUP REPORT 2019_2020 | 4 Obsah Úvod strana 6 Metodologie strana 21 Vnímání a znalost startupů strana 26 Profilace startupů strana 31 Hlavní motivace založení startupů a podnikání strana 50 Silné a slabé stránky českého startupového prostředí strana 53 Problémy startupů strana 72 Strategie startupů strana 80 Financování a další podpora startupů strana 97 Startup jako zaměstnavatel strana 128 Startupy a CSR strana 137 Dopady COVID-19 na startupový svět strana 151 Závěr strana 160 Realizační tým strana 163 STARTUP REPORT 2019_2020 | 5 ÚV _OD Startupy jsou již mnoho let nedílnou součástí světového, ale také českého podnikatelského prostředí. Tuto skutečnost pravidelně reflektuje řada článků i celých knih, chybí zde však ucelený přístup, který by systematicky mapoval českou startupovou scénu. A právě tuto informační mezeru se pokouší zaplnit Startup Report, a to již od roku 2017. Do rukou se vám nyní dostal historicky druhý ročník, tentokrát s podtitulem 2019_2020. Podobně jako v rámci ročníku 2017_2018, i tentokrát jsme se ptali startupů, podnikatelů, investorů a další odborné i obecné veřejnosti na otázky: Co je to startup? Jaký je rozdíl mezi startupem a podnikáním? Co startupy řeší a neřeší? Jak jednotliví aktéři startupového trhu spolupracují? Jak se změnilo startupové prostředí za poslední roky? A přidali jsme i nová, aktuální témata – například CSR či kyberbezpečnost ve strategiích startupů. Smyslem reportu zůstává zviditelnění různých úhlů pohledu a snaha vyzvednout, kde se vzájemně potkávají, nebo naopak rozchází. Výsledky výzkumu mohou přispět k dialogu, nabídnout náměty pro zlepšení startupového či obecně podnikatelského prostředí a také ukázat, co funguje dobře. Studie je jedinečná právě kombinací pohledů cílových skupin, které oproti prvnímu ročníku dokonce ještě nabyly na objemu. Startup Report je nekomerční iniciativa, na které se kromě nás – tvůrců – podílela celá řada partnerů a podporovatelů, jež výše i dále v reportu jmenujeme. Naše velké díky ale patří všem, kteří ke vzniku tohoto ročníku přispěli – ať už vyplněním dotazníku, účastí na výzkumném workshopu nebo „pouze“ sdílením iniciativy mezi své kontakty. Díky tomu se nám, podobně jako české startupové scéně, podařilo od minule trochu povyrůst (co do počtu účastníků výzkumu). Obojí v nás zanechává optimismus. V neposlední řadě si velmi vážíme i vašeho zájmu o report. Věříme, že v něm naleznete množství zajímavých informací a podnětů k zamyšlení nad startupovou scénou. Přejeme vám poutavé čtení a budeme se těšit na osobní setkání a diskuzi. Úvod STARTUP REPORT 2019_2020 | 7 SLO_ _VO PAR_ TN _ERŮProč Startup Report podporují Jak nahlíží na českou startupovou scénu Jejich plány se startupy SLOVO PARTNERŮ A PODPOROVATELŮ REPORTU Slovo partnerů a podporovatelů reportu Když se v Keiretsu Foru v roce 2017 zrodila myšlenka vytvořit Startup Report, šlo o snahu zaplnit díru po chybějících informacích o českém startupovém a investorském ekosystému. Chybělo u nás strukturované mapování této specifické části trhu, takové, které by jej obsáhlo v celé jeho šíři a celistvosti. Již tenkrát jsme ale vnímali, že vydáním jedné studie práce nekončí a že je žádoucí myslet dlouhodobě. Obzvlášť chceme-li se vyhnout jen bezcennému plácnutí do vody, chceme-li opravdu něco změnit. Jsem proto moc rád, že se to povedlo. I díky skvělým partnerům, z nichž někteří s námi byli již u ročníku „2017_2018“, nyní existuje i druhý Startup Report, pro který ona dvojka v pořadí znamená například cennou možnost meziročníkového srovnání a sledování trendů. Jako největší světová síť andělských investorů se vždy snažíme přinášet mezinárodní standardy a posouvat lokální trhy dál. Věřím, že právě to Startup Report prokázal už v prvním ročníku, a že i ten druhý přinese nové rozměry a vhledy do témat, která přímo ovlivňují zdejší podnikání. Již u prvního ročníku jsem vyzdvihoval množství společností, institucí, startupistů, investorů a dalších organizací a osobností, které se do projektu aktivně zapojily a bez jejichž názorů a zkušeností by tato ojedinělá studie jen těžko vznikala. Stejný vděk cítím i letos, možná dokonce ještě větší, protože doba, v níž se report dokončoval, byla opravdu bezprecedentně výjimečná a pro všechny náročná. Pominu-li (zatím spíš) dohady, co nám ještě události okolo pandemie koronaviru přinesou, a vrátím-li se k výsledkům letošního výzkumu, mám radost ze zaznamenaného rozvoje a postupného zrání mladého českého startupového prostředí. Doufám také, že i letos bude Startup Report inspirací pro všechny inovátory. Protože to je přesně to, co Česko potřebuje, ať už je doba jakákoli. Daniel Šenkýř Zakladatel a CEO Keiretsu Forum CEE STARTUP REPORT 2019_2020 | 9 SLOVO PARTNERŮ A PODPOROVATELŮ REPORTU Slovo partnerů a podporovatelů reportu V CzechInvestu pracujeme ročně se stovkou startupů v různých vývojových fázích, přesto jsme rádi, že můžeme Startup Report podpořit, protože se vždy dozvídáme nové poznatky o české startupové scéně, která je dynamická, stále se vyvíjí a má bezpochyby mnohé kvality. Lucie Hustolesová Ředitelka Oddělení startupů CzechInvest STARTUP REPORT 2019_2020 | 10 SLOVO PARTNERŮ A PODPOROVATELŮ REPORTU Slovo partnerů a podporovatelů reportu Startupová scéna je velmi dynamická nejen v rámci jednotlivých zemí, ale díky dnešnímu propojenému světu startupy daleko snáze překračují hranice. Zároveň by klíčová rozhodnutí měla být podložena relevantními informacemi, a proto vnímáme jako velice důležité pomoci ke vzniku reportu, který shrnuje data týkající se české startupové scény. Toto je důležité nejen pro subjekty z České republiky, ale také pro ty ze zahraničí, které se rozhodují, zda v České republice budou podnikat a investovat. Filip Řehořík CEE Startups Team Leader & Senior Cloud Solution Architect Microsoft STARTUP REPORT 2019_2020 | 11 Slovo partnerů a podporovatelů reportu SLOVO PARTNERŮ A PODPOROVATELŮ REPORTU ČSOB chce podpořit inovativní podnikání, a i proto spustila akcelerační program Start it @ČSOB. K tomu, abychom uměli startupům pomáhat ještě lépe, je důležité pochopit, co dnešní startupy brzdí a co by jim naopak pomohlo. Startup Report k tomu pomáhá nejen nám, ale celému českému trhu. Zuzana Paulovics Lídr akcelerátoru Start it @ČSOB STARTUP REPORT 2019_2020 | 12 Slovo partnerů a podporovatelů reportu SLOVO PARTNERŮ A PODPOROVATELŮ REPORTU Vnímáme, že i v ČR vzniká spousta zajímavých nápadů, proto tyto novinky pečlivě vyhodnocujeme. Rozhlížíme se po startupové scéně, sledujeme nové trendy a tipujeme si projekty, které by mohly zlepšit naše služby nebo produkty. Případně by se daly využít i v oblastech CSR, jako je například bezpečnost silničního provozu, na kterou se intenzivně zaměřujeme. Pokud bychom takový startup objevili, jsme připraveni ho podpořit a využít v našem podnikání. Zároveň startupová scéna produkuje lidi s neotřelým myšlením, lidi aktivní a podnikavé. A jelikož inovace jsou jednou z našich strategických priorit, hodí se nám samozřejmě i takoví lidé, které případně rádi přivítáme v našem týmu. Ing. Tomáš Vaníček, MBA Člen představenstva Kooperativa pojišťovna a. s. STARTUP REPORT 2019_2020 | 13 Slovo partnerů a podporovatelů reportu SLOVO PARTNERŮ A PODPOROVATELŮ REPORTU Česká startupová scéna se v uplynulém období začala konsolidovat a výrazně se profesionalizuje. To lze vidět jak u samotných mladých podnikatelů, kteří startupy často zakládají již s předchozí zkušeností z české, evropské či dokonce americké scény, tak i u investorů. Máme úspěšné angel investory, zkušené VC fondy, a jsme schopni dostat ty nejzajímavější firmy i před světové, zejména americké, investory. Výrazně stoupla i úroveň právního povědomí mezi startupisty, takže obchody už bývají lépe právně ošetřené. Rok 2020 začal pro české startupy velmi úspěšně – celá řada z nich dostala významné investice, včetně peněz od mezinárodních investorů. Jsem velmi rád, že DLA Piper i letos na tomto projektu participuje a můžeme ještě více podpořit tuto dynamicky se rozvíjející oblast. Miroslav Dubovský Country Managing Partner, advokát DLA Piper Prague LLP, organizační složka STARTUP REPORT 2019_2020 | 14 Slovo partnerů a podporovatelů reportu SLOVO PARTNERŮ A PODPOROVATELŮ REPORTU Pro nás novináře jsou obecně informace klíčové. Jsou vlastně to nejcennější, protože když člověk nemá správné informace, nemůže se dlouhodobě rozhodovat správně. Takže snaha zmapovat trh a popsat jej co nejpřesněji je přesně to, co média jako podklad pro svou práci perfektně využijí. Plus to ke správnému rozhodování pomůže všem účastníkům trhu. Tereza Zavadilová Šéfredaktorka E15 STARTUP REPORT 2019_2020 | 15 Slovo partnerů a podporovatelů reportu SLOVO PARTNERŮ A PODPOROVATELŮ REPORTU Startup Report je výsledkem spojení lidí s vůli nejen (vy)užívat, ale i kultivovat a podporovat zdejší startupový a podnikatelský trh. Na české poměry se jedná o docela unikátní semknutí co do počtu, tak i relevance zapojených aktérů startupové scény. Největší přesah této iniciativy vidím právě ve vzájemném propojování jednotlivců, institucí i firem a ve sdílení dosud nabytého know-how, které přispívá k rychlejšímu, zdravému a konkurenceschopnému vývoji celého ekosystému. Navíc, jak ukázaly výsledky obou ročníků, po intenzivnější vzájemné spolupráci a relevantních informacích o startupech je v Česku hlad. Věřím, že právě Startup Report je pro vše zmíněné ideální platformou a jedním z funkčních základních kamenů. Tereza Zyklová Executive Coordinator Keiretsu Forum CEE STARTUP REPORT 2019_2020 | 16 Slovo partnerů a podporovatelů reportu SLOVO PARTNERŮ A PODPOROVATELŮ REPORTU Začít podnikat je velká výzva, založit startup ještě větší. Startupové prostředí (nejen ve Středočeském kraji) se rozvíjí dynamicky. S tím souvisí i různé mýty a polopravdy. Díky Startup Reportu se můžeme podívat, jak na tom tady v České republice opravdu jsme. Jakub Hudec Business Innovation manažer SIC STARTUP REPORT 2019_2020 | 17 Slovo partnerů a podporovatelů reportu SLOVO PARTNERŮ A PODPOROVATELŮ REPORTU Česká startupová scéna roste raketovou rychlostí, což je moc dobře. Přesto je potřeba ujít ještě velký kus cesty, abychom se mohli porovnávat nejen se západem Evropy, ale hlavně s Izraelem, oblastí San Francisca nebo Čínou. Prostřednictvím Startup World Cup & Summitu se snažíme pospojovat evropský startupový ekosystém a udělat tak Evropu dlouhodobě konkurenceschopnou. U nás v Česku se pohybuje mnoho šikovných lidí, kteří mají na to vybudovat další Avast nebo Kiwi. Jen je potřeba zapracovat na prezentaci v cizím jazyce, dobře vybírat business partnery, zefektivnit systémovou podporu a v neposlední řadě zjednodušit byrokracii. Takový je dojem, ale máme k dispozici nějaký metrický ukazatel, který vypoví, jak na tom česká startupová scéna opravdu je? Kvantifikátor typu Startup Report je proto vítanou iniciativou, jejíž výsledky mohou podložit naše domněnky a dojmy. Anebo také naopak úplně vyvrátit... Tomáš Cironis Director Startup World Cup & Summit STARTUP REPORT 2019_2020 | 18 Slovo partnerů a podporovatelů reportu SLOVO PARTNERŮ A PODPOROVATELŮ REPORTU Startup Report 2019_2020 je výraznou aktivitou, která mapuje český startupový trh a přináší nejen data o aktuálním stavu ekosystému, ale vytváří i nové vazby a spolupráce, což je druhotný, ale velmi cenný efekt, který si zaslouží naši podporu. Jan Kříž CMO UP21 STARTUP REPORT 2019_2020 | 19 Slovo partnerů a podporovatelů reportu SLOVO PARTNERŮ A PODPOROVATELŮ REPORTU Český národ je velmi nápaditý a může se chlubit vysokým počtem objevů, vynálezů či vylepšení. Ať už progresivní nadšence nazýváme startupisty, vědci, vynálezci nebo blázny a snílky, je třeba tyto naděje České republiky podporavat v nejvyšší možné míře. Proto i Česká asociace startupů kvalifikovaných k investici, z. s., podporuje vznik Startup Reportu. David Zábrž Předseda Česká asociace startupů kvalifikovaných k investici, z. s. STARTUP REPORT 2019_2020 | 20 METO_ DO_LO _GIE Cílové skupiny výzkumu METODOLOGIE / CÍLOVÉ SKUPINY VÝZKUMU zástupci korporátů zástupci inkubátorů a akcelerátorů angel investoři a zástupci venture kapitálových fondů (VC) obecná veřejnost startupisté živnostníci a drobní podnikatelé s IČ V porovnání s minulým rokem došlo k obohacení cílových skupin o zástupce korporací, inkubátorů a akcelerátorů. Více jsme se zaměřili také na VC a angel investory. Všechny skupiny byly zastoupeny jak v kvalitativní, tak kvantitativní části výzkumu. STARTUP REPORT 2019_2020 | 22 Kvantitativní část METODOLOGIE / KVANTITATIVNÍ ČÁST On-line dotazníkové šetření, otevřené a uzavřené otázky. Klíčovým byl dotazník pro startupisty, který se stal podkladem pro výběr výzkumných otázek pro další cílové skupiny. Vybrané otázky byly těmto cílovým skupinám položeny ve stejném (či mírně upraveném) znění. Cílem bylo získat podklad pro porovnaní názorů těchto skupin. Období sběru dat: Listopad 2019 – únor 2020. 300respondentů Obecná veřejnost 100respondentů Ostatní cílové skupiny (investoři, zástupci korporací, akcelerátorů a inkubátorů, živnostníci a podnikatelé) 150respondentů Startupy STARTUP REPORT 2019_2020 | 23 Kvalitativní část METODOLOGIE / KVALITATIVNÍ ČÁST Stejně jako v rámci prvního ročníku, i tentokrát proběhlo 50 individuálních rozhovorů a 5 skupinových diskuzí / workshopů s průměrně 12 účastníky. Účastníci individuálních rozhovorů a workshopů byli namíchaní z jednotlivých cílových skupin. Období sběru dat: Říjen 2019 – březen 2020. 50 individuálních rozhovorů 5skupinových diskuzí / workshopů 2hod. trvala průměrná diskuze STARTUP REPORT 2019_2020 | 24 Jedním z výsledků zcela prvního Startup Reportu bylo mimo jiné zjištění, že se jednotlivě oslovené cílové skupiny v podstatě shodly v odpovědi na otázku po znacích startupu. Mělo by se jednat o společnost, která nabízí unikátní, škálovatelné řešení, které v ideálním případě „mění lidem životy“, přičemž většina startupistů samotných se takto také vnímala. Navzdory této shodě, podobně jako v minulém ročníku studie i letos narážíme na neexistenci jednotné, vyčerpávající definice. Startup je buzzword – slovní floskule, pod kterou si každý představí něco trochu jiného. U někoho převažují negativní konotace spojené s „pálením“ peněz či s přebujelou podporou startupů v kontrastu s minimální podporou tradičních podnikatelů, u jiného se zase jedná o ryze pozitivní asociace typu nápaditost, mladistvý elán, nová řešení a zlaté české ručičky. I z tohoto důvodu nezavádíme vlastní definici, která by platila jako jediné možné kritérium (například při výběru respondentů do cílové skupiny startupů). Místo toho pracujeme s obecnými kategoriemi, v jejichž rámci se každý respondent ztotožňuje s tím, co je mu nejblíže – podle vlastních znalostí, zkušeností a uvážení, tedy bez nutnosti exaktních parametrů a definic. Jinými slovy, je-li někdo přesvědčen, že se pro něj nejvíce hodí kategorie startupisty (raději než podnikatele či živnostníka), pídíme se po tom, proč tomu tak je a jaký obsah podle něj termín skrývá. A stejně tak se pak ptáme i živnostníků či podnikatelů. Slovo (startup) je koneckonců jen zástupným symbolem, který pod sebou kupí významy, jež mu přikládají různí lidé. Tím však nerezignujeme na objektivitu výzkumu, ba naopak. Přinášíme esenci pohledů různých cílových skupin a jejich syntézu, navíc i díky prohloubení spolupráce s odbornou veřejností letos poprvé aspirujeme na definici několika popisných kritérií, které startup zastřešují v nejčastějších situacích, s nimiž se s ním právě odborníci setkávají. Podobně jako je tomu u startupu, postrádáme i všeobecně platné dělení jednotlivých vývojových fází startupu, jejich ustálené indikátory či názvosloví oblastí podnikání (zahrnující všechny nové technologie a služby). Zde se v letošním roce necháváme inspirovat dělením užívaným agenturou CzechInvest. Problematika definic METODOLOGIE / PROBLEMATIKA DEFINIC Diskuze nad tématem definice startupu mimo jiné obsáhla i celý jeden dvouhodinový workshop. Jednoznačnou odpověď na otázku po podstatě startupu ale toto bádání nepřineslo, což jen potvrzuje tezi, že se jedná o fenomén, který je potřeba vždy a znovu ohraničovat dle kontextu. STARTUP REPORT 2019_2020 | 25 VNÍMÁ_ NÍ_A ZNALO _ST START_ UPŮ Startupy podle obecné veřejnosti VNÍMÁNÍ A ZNALOST STARTUPŮ / OBECNÁ VEŘEJNOST Jedná se o novou, začínající firmu. Začínající firmy, které hledají investory. Startup zakládají většinou mladí, nezkušení lidé. Velké firmy jsou nepružné a kupují si nové nápady ve formě startupů. Je to podnikání jako jakékoli jiné, jen je zde snaha o moderní název. Riziková investice do nápadu s inovativním charakterem. Je to rychle rostoucí firma. Pro mladé lidi je to příležitost, ale musí podnikat s pokorou, jinak jde pouze o utrácení peněz. To je jako americké filmy, všechno je šťastné a krásné a mladí lidé pak nechtějí pořádně pracovat. Každé podnikání by měl vést někdo zkušený a kolem sebe může mít mladé lidi s nápadem. Během posledních 3 let vzrostla mezi obecnou veřejností znalost termínu startup o desítky procent. Tento fakt je podporovaný také výrazně erudovanějšími odpověďmi na definování tohoto pojmu. 77 % obecné veřejnosti deklaruje, že ví, co znamená termín startup. obecná veřejnost (n=300) STARTUP REPORT 2019_2020 | 27 Startupy podle podnikatelů VNÍMÁNÍ A ZNALOST STARTUPŮ / PODNIKATELÉ Startup je o inovaci. Startup je budování za účelem prodeje. Klasické podnikání je o dlouhodobé udržitelnosti. Startup znamená nasypání velkého množství peněz do podnikání s tím, že „se uvidí“. Klasické podnikání je o budování dlouhodobé vlastní firmy. Jsou to mladí lidé bez zkušeností. Startup předpokládá relativně rychlý růst. Na rozdíl od podnikatelů mají mnoho podpůrných programů a investoři se o ně perou. Pocit, že všechno jde. Je dobře, že se společnost snaží rozvíjet nápady v ČR. Podnikatelé tak trochu závidí startupům jejich podporu ze strany státu a zájem investorů. Největší rozdíl mezi startupem a podnikáním je v plánovaném blízkém exitu (podnikání je více o dlouhodobém rozvoji). 92 % podnikatelů deklaruje, že ví, co znamená termín startup. podnikatelé (n=50) STARTUP REPORT 2019_2020 | 28 Příklady startupů VNÍMÁNÍ A ZNALOST STARTUPŮ / OBECNÁ VEŘEJNOST A PODNIKATELÉ V posledních několika letech jsme příliš nezaznamenali vnímání nových startupů, patrné je spíše posilování znalosti již déle fungujících značek, respektive firem, které jako startupy začínaly. Kupříkladu posílení znalosti společnosti Kiwi.com, v Praze, Brně a Olomouci pak znalost Rohlik.cz. V minulosti silně vnímaná společnost Letgo zmizela z trhu a také z vědomí obecné populace a podnikatelů. Kiwi.com Rohlik.cz Slevomat, Zonky, Google, Alza Tesla, Sklizeno, Facebook, Instagram, Car4way, Zoot, Damejidlo, Liftago, Facebook, Apple obecná veřejnost (n=300), podnikatelé (n=50) 1 22 33 44 STARTUP REPORT 2019_2020 | 29 Charakteristika startupu podle odborné veřejnosti VNÍMÁNÍ A ZNALOST STARTUPŮ / VC A ANGEL INVESTOŘI, INKUBÁTORY A AKCELERÁTORY Startupy jsou odbornou veřejností definované především jako ty subjekty, jejichž podnikání je škálovatelné a inovativní. Z pohledu investora pak nesmí chybět ani vyhlídka exitu, což startup odlišuje například od klasického podnikání. VC / angel investoři (n=16), inkubátory/akcelerátory (n=22) Škálovatelnost Globální ambice Inovační složka (nový přístup k problému) Definovaný plán exitu (vyhlídka pro investory) Meziroční růst (alespoň 30 %) STARTUP REPORT 2019_2020 | 30 PROFI _LACE STA_ RT _UPŮ ZÁKLADNÍ DATA Profil zakladatelů startupů PROFILACE STARTUPŮ / STARTUPY 5 % 77 % 65 % 65 % 43 % 57 % startupisté (n=150) žen vysokoškolské vzdělání bezdětní je aktivních v jednom startupu založilo jeden startup (27 % dva, 15 % tři a zbylá procenta více než tři startupy) zakladatelů je nejčastěji v rozmezí 30–39 let (starší a mladší se dělí polovinou o zbylých 43 %) Mezi zakladateli startupů převažují vysokoškolsky vzdělaní muži ve středním věku, kteří již disponují předchozí zkušeností z jednoho až dvou startupů. STARTUP REPORT 2019_2020 | 32 Průměrný počet zakladatelů a investorů ve startupu PROFILACE STARTUPŮ / STARTUPY 2019-2020, startupisté (n=150) 2Zakladatelé 2Investoři V porovnání s minulostí došlo k mírnému nárůstu startupů zakládaných jednotlivci. STARTUP REPORT 2019_2020 | 33 Rozdělení startupů podle délky jejich existence do 3 let 3–5 let více než 5 let 75 % 18 % 7 % 65 % 28 % 7 % PROFILACE STARTUPŮ / STARTUPY Je patrný pokles procenta startupů založených v posledních 3 letech. Startupový trh tedy mírně „stárne“, jsou zde přítomné startupy s delší dobou fungování. 2017-2018 startupisté (n=105) 2019-2020 startupisté (n=150) STARTUP REPORT 2019_2020 | 34 Podíl startupů sídlících v Praze a mimo ni PROFILACE STARTUPŮ / STARTUPY 44 % 56 % 34 % 66 % V posledních dvou letech se poměrně výrazně změnil poměr startupů sídlících v Praze a mimo ni, a to ve prospěch jiných regionů. Zatímco v minulém reportu byl poměr pražských a mimopražských startupů poměrně vyrovnán, v letošním roce tvořily pražské startupy jen něco málo přes třetinu trhu. Trend potvrdilo nejen dotazníkové šetření mezi startupisty, ale i komentáře oslovených odborníků. Ti vyzdvihují rostoucí počet regionálních inovačních center, jejichž činnost se postupně zavádí, optimalizuje, rozšiřuje a etabluje. Svou roli pak patrně hraje i rostoucí počet regionálních programů na podporu lokálních startupů. V procentuálním zastoupení startupů posiluje Brno a Ostrava. Je ale patrný růst startupového ekosystému i v dalších větších městech (Hradec Králové, Olomouc, Plzeň, Zlín, Pardubice, Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Liberec a další). Praha jiný region 2017-2018 startupisté (n=105) 2019-2020 startupisté (n=150) STARTUP REPORT 2019_2020 | 35 Průměrný počet zaměstnanců a spolupracovníků ve startupu Oproti předchozímu ročníku se výsledek nezměnil. Naprostá většina spolupracovníků je i nadále ve formě spolupráce přes IČ. Důvodem je zpravidla skutečnost, že zaměstnance (specialisty) na hlavní pracovní poměr by startupy plně nevytížily. 8Průměrný počet pracovníků ve startupu startupisté (n=150) PROFILACE STARTUPŮ / STARTUPY STARTUP REPORT 2019_2020 | 36 Nejčastější právní forma startupu 5 % 73 % 10 % 12 % 2 % 91 % 3 % 4 % PROFILACE STARTUPŮ / STARTUPY živnost (IČ) s. r. o. a. s. jiná forma = LTD, LNC, PLC Aktuální data potvrzují dominanci tradiční právní formy – s.r.o. Jedná se o obecně nejvyužívanější právní formu společnosti v ČR a pro podnikatele je její založení nejjednodušší. Zahraniční právní formy společností jsou zpravidla využívány pro expanzi startupů na zahraniční trhy. 2017-2018 startupisté (n=105) 2019-2020 startupisté (n=150) STARTUP REPORT 2019_2020 | 37 Rozdělení startupů podle místa primární působnosti PROFILACE STARTUPŮ / STARTUPY startupisté (n=150) Česká republika CEE region Západní Evropa Asie Afrika Severní Amerika Jižní Amerika Austrálie a Oceánie Pro naprostou většinu českých startupů je primární místo podnikání Česká republika. Zároveň ale oproti minulým letům roste číslo expandujících startupů. V minulosti působily mimo region CEE řádově pouze jednotky procent startupů. Expanzi neplánuje = 22 % 52 % 11 % 6% 7% 49 % 24% 5 % 70% Startupy Češi zakládají téměř výhradně v ČR (několik málo startupů bylo založeno v UK, USA, na Slovensku). Hlavní důvody pro to jsou zcela pochopitelné: znalost lokálního prostředí (především právního systému, kontaktů, jazyka), respektive neznalost zahraničního. Startupisté svá obchodní rozhodnutí uskutečňují v ČR a většinou nevnímají důvody, proč zakládat startup v jiné zemi. STARTUP REPORT 2019_2020 | 38 PROFILACE STARTUPŮ / ROZDĚLENÍ STARTUPŮ PODLE MÍSTA PŮSOBNOSTI PODNIKÁNÍ Expanze není pro začínající firmy snadná, ale představuje obrovskou příležitost. Často se právě na ní ukáže, zda veškeré úsilí, čas a peníze zakladatele startupu, investorů a týmu, stály za to. Firmy si často kladou otázky typu: jakou zvolit správnou strategii, na kterých trzích začít, kdy je ten správný čas, jak najdou správné partnery, jak oslovit zákazníky apod. Zkrátka je to rovnice s mnoha proměnnými, a možná ještě více neznámými. Z naší zkušenosti uspěje ten, kdo má nejen dobrý mezinárodně konkurenceschopný produkt, ale také dobrý tým schopný zvládnout nové výzvy, má také dobré sales dovednosti a vytrvalost. CzechInvest dlouhodobě pomáhá startupům uspět na zahraničních trzích a získat potřebné know-how. Měsíčně podpoříme 5 českých startupů v zahraničí, což je v poměru k velikosti naší země číslo, na které jsme hrdí. Jak ukazují výsledky reportu, ale i naše statistiky, kromě CEE regionu míří startupy do západní Evropy, pak do USA a do Asie, kde se jim snažíme pomoci a být zde „českou spojkou“. Markéta Přenosilová Ředitelka Divize startupů a inovativních MSP CzechInvest STARTUP REPORT 2019_2020 | 39 Rozdělení startupů podle oblasti podnikání PROFILACE STARTUPŮ / STARTUPY Oproti minulému ročníku jsme změnili označení kategorií – podle terminologie užívané CzechInvestem. Data proto bohužel nelze přímo porovnat. Zaměření startupů je poměrně různorodé, většina startupů svou činností propojuje hned několik oblastí. (V letošním ročníku studie jsme startupům umožnili identifikovat se s více kategoriemi, neboť v minulém ročníku na 38 % startupů zvolilo místo specifické kategorie možnost „mix oblastí“.) Stále převažují startupy se zaměřením na IT, ale velmi významné jsou také další oblasti, například Agriculture / Food / Life Science či Transportation / Logistic / Mobility. Profilace startupů v podstatě také odpovídá procentuálnímu zájmu ze strany korporací, VC, angel investorů, inkubátorů a akcelerátorů. Nabídka tedy silně ovlivňuje poptávku, respektive poptávka jen relativně málo ovlivňuje nabídku. startupisté (n=150) 13 % Transportation / Logistic / Mobility 19 % Web services 9 % Smart cities 7 % Cleantech / Medtech / Healthcare 12 % IoT 9 % Cloud Computing 4 % Games / Fun / Travel 5 % Energy / Environment 12 % AI/VR/AR 22 % E-commerece / Marketing 10 % Education 16 % Agriculture / Food / Life Science 13 % Fintech / Legaltech 15 % Analytics / Big Data / Project Management 6 % Advance Industrial Technology 6 % Advance Industrial Technology STARTUP REPORT 2019_2020 | 40 Rozdělení startupů podle charakteru činnosti tvoříme nový (unikátní) produkt tvoříme novou (unikátní) službu vylepšujeme existující produkt vylepšujeme existující službu kopírujeme či adaptujeme produkt kopírujeme či adaptujeme službu PROFILACE STARTUPŮ / STARTUPY startupisté (n=150) 73 % 58 % 9 % 2 % 4 % 18 % Došlo ke srovnání významnosti tvorby produktu a služby (v minulém ročníku výrazně převažoval produkt nad službou). Signifikantně vzrostl počet startupů, které vylepšují již existující službu na trhu, přesto však jednoznačně přetrvává trend, kdy startupy deklarují, že tvoří nový a unikátní produkt / službu. STARTUP REPORT 2019_2020 | 41 PROFILACE STARTUPŮ / ROZDĚLENÍ STARTUPŮ PODLE CHARAKTERU ČINNOSTI Co se týká řešení, 95 % startupů ve skutečnosti svým produktem odpovídá na potřebu, která už existuje a je nějak pokryta. Chatbot nahradí člověka na callcentru, big data analýza transakčních dat umožní lepší vhled do chování zákazníků než dosavadní metody, hra nebo cestovní průvodce s využitím AR/VR poskytne lepší zážitek uživateli. Navíc, většina projektů vzniká okolo nových možností a technologií a je přirozené, že v dané oblasti nikdo nebude sám. Zároveň to, že existuje konkurence nepovažuji za problém, ba naopak, je to pro mě jistá záruka, že ta věc není úplně mimo realitu. Ta hlavní soutěž je dle mého o tom, kdo danou věc udělá lépe, efektivněji a hlavně, kdo vybere správného zákazníka a dokáže mu ji prodat. Pavel Přikryl Managing Partner Fazole Ventures Investor STARTUP REPORT 2019_2020 | 42 PROFILACE STARTUPŮ / ROZDĚLENÍ STARTUPŮ PODLE CHARAKTERU ČINNOSTI Rešerše trhu, analýza (přímé) konkurence a především pak alternativ je často velmi podceňovaný krok související s celou oblastí ověřování a výzkumu trhu, kterou startupy zanedbávají. Ve své praxi jsem za poslední roky potkal stovky startupů a ty, které disponovaly kvalitně zpracovanou analýzou trhu, na které chtějí vstoupit, bych spočítal na prstech jedné ruky. Smutné pak je, když ji mnohdy po startupech nechtějí ani jejich potenciální investoři, kteří se mnohdy též nechají nadchnout geniální myšlenkou raději než fakty. Z tohoto pohledu je český startupový ekosystém stále nezralý, a proto mu v rámci StartupBoxu pomáháme. Petr Mandík Startup expert Co-founder Happyend a StartupBox STARTUP REPORT 2019_2020 | 43 PROFILACE STARTUPŮ / ROZDĚLENÍ STARTUPŮ PODLE CHARAKTERU ČINNOSTI Začínajícím podnikatelům mohu poradit několik základních věcí, kterými se sama řídím: Nekopírujte a buďte sami sebou. Pokud někoho kopírujete, kopírujete jeho minulost, mezitím on inovuje a vám ujíždí vlak. Mějte vlastní vizi, vlastní ideu a za tou si jděte. Pokud budou kopírovat vás, znamená to, že jdete dobrou cestou. Příběh každého podnikatele je hodně individuální a neopakovatelný. Nesnažte se být někým jiným – zůstaňte sami sebou a kolem svého byznysu vytvořte příběh a komunitu. Do středu zájmu svého podnikání postavte zákazníka. Snažte se pro něj vytvářet projekty pro budoucnost a neustále řešte, zda je s vaším produktem či službou spokojený. Simona Kijonková Zakladatelka a spolumajitelka Zásilkovny CEO holdingu Packeta STARTUP REPORT 2019_2020 | 44 PROFILACE STARTUPŮ / ROZDĚLENÍ STARTUPŮ PODLE CHARAKTERU ČINNOSTI Kategorie unikátních a zcela nových produktů je přípustné reklamní přehánění a každý investor je bere s rezervou. Reálně nová řešení přináší jen menšina startupů a část z nich pak nemá vyřešenu otázku use case. Může se paradoxně ukázat, že vylepšování existujícího produktu nebo řešení s reálným use case je lepší cesta než hledání slepých uliček. Jan Hladký Advokát Investor STARTUP REPORT 2019_2020 | 45 PROFILACE STARTUPŮ / ROZDĚLENÍ STARTUPŮ PODLE ČINNOSTI Touha po unikátnosti je stále neutuchající a v kombinaci s podceňováním kvalitních, globálních rešerší může být (a bohužel v řadě případů i je) smrtelná. Stále není výjimkou situace, kdy si tým startupisté řeknou cosi ve smyslu „to jsme ještě neviděli“, zběžně pár hodin zabrouzdají po českých stránkách, v lepším případě po pár „anglofonních“ webech, a když rychle nenajdou obdobný projekt, začnou pálit čas i další zdroje. A v tomhle módu vydrží mnohdy až do MVP stádia, kde je pak (často až za několik měsíců) překvapí, že jim někdo s lepší kompetencí udělat si pořádnou rešerši pogratuluje k hezkému „druhému místu“. To je podle mého názoru a podle mých zkušeností u nás zatím mnohem častěji pozorovatelný scénář než vidět týmy pracovat na vylepšování již existujícího produktu nebo služby. I když i takové projekty jsou u nás k vidění. Roman Cabálek Kouč, mentor Angel investor STARTUP REPORT 2019_2020 | 46 Rozdělení startupů podle typu cílového zákazníka B2C B2B jiné PROFILACE STARTUPŮ / STARTUPY 2017-2018 startupisté (n=105) 41 % 41 % 18 % 2019-2020 startupisté (n=150) 37 % 54 % 9 % Výrazný nárůst zaznamenalo zaměření na B2B sektor (jak charakterem služeb, tak produktů). jiné = ● Kombinace B2C i B2B (SMB) ● První fáze B2B, poté B2C ● Školy STARTUP REPORT 2019_2020 | 47 Rozdělení startupů podle vývojové fáze pre-seed seed startu-up počáteční růst expanze exit PROFILACE STARTUPŮ / STARTUPY Nejvíce startupů se aktuálně nachází ve fázi počátečního růstu. Rozdělení je pouze orientační, v současné době neexistuje jednoznačná shoda v tom, jak jednotlivé fáze (a zda vůbec) rozdělovat. Startupistům jsme v letošním dotazníku prezentovali jedno z obecných dělení životního cyklu startupu, které používá mj. CzechInvest. V minulém ročníku (2017- 2018) se zvolené rozdělení mírně lišilo, data proto nelze přímo porovnat. startupisté (n=150) 14 % 16% 19% 43 % 8 % EXIT = 0 °% STARTUP REPORT 2019_2020 | 48 Rozdělení startupů podle vývojové fáze produktu/služby nápad = neověřený koncept, neproběhlo žádné testování základní výzkum = popsání nějakého jevu na základní úrovni technologická formulace = vypracování technologického záměru aplikovaný výzkum = experimentální ověření schůdnosti záměru prototyp malého rozsahu = ověření záměru na laboratorní úrovni prototyp velkého rozsahu = ověření technologie na úrovni laboratorního prototypu v modelovém prostředí prototypový systém = funkce technologie prokázána ve skutečném prostředí vzorový systém = provoz technologie ve skutečných souvislostech a prostředí první komerční systém = kompletní systém připravený pro výrobu plné komerční nasazení = technologie dostupná zákazníkům PROFILACE STARTUPŮ / STARTUPY startupisté (n=150) 4 % 6 % 8 % 20 % 11 % 49 % 13 % 5 % 7 % 23 % Největší procento startupů (téměř polovina) se nachází v plném komerčním nasazení produktu/ služby. STARTUP REPORT 2019_2020 | 49 HLAV_NÍ _MOTI_ VACE_ _ZALO_ ŽENÍ STARTUPU A_PODN_IKÁNÍ Proč založili startup? Hlavní motivace založení startupu a podnikání / STARTUPISTÉ Nedokážu se podřizovat korporátním pravidlům. Jsem vizionář a ti bohužel na pracovních pozicích ve firmách nemají moc šanci se uplatnit. Naučit se překonat komfortní zónu. Pomoc lidem kolem. Volnost. Být svým vlastním pánem. Zábava. Hra. Chtěli jsme udělat lepší svět. Chuť jít vlastní cestou. Nutkavá potřeba inovovat. Neschopnost mých bývalých šéfů. Realizace vlastních nápadů. Výzva. Chuť něco dokázat. Snaha vybudovat něco, co tu ještě není. startupisté (n=150) Startupisté vnímají rozdíl mezi startupem a podnikáním především ve větší kreativitě své činnosti (inovativnosti startupů). Na druhou stranu, motivace zahájení činnosti se příliš neliší od motivací při zahájení klasického podnikání. Hlavní motivací je pro startupisty potřeba realizace nápadů. STARTUP REPORT 2019_2020 | 51 Proč začali podnikat? Hlavní motivace založení startupu a podnikání / STARTUPISTÉ Třeba to jednou předám svým potomkům. Když se mi bude dařit, tak se tomu můžu věnovat i v důchodu. Už mě nebavilo pracovat pro někoho jiného. Lepší finanční výdělek. Svoboda. Flexibilita. Plnění svých snů. Smysl života. Chtěl jsem rozvíjet nápad. Štval mě můj šéf. Zodpovědnost a spolehnutí se především sám na sebe. podnikatelé (n=50) Podnikatelské prostředí je stejné jak pro startupy, tak pro klasické podnikatele. Hranice mezi těmito dvěma skupinami je velmi tenká a odvíjí se od definice startupu – mnohdy je proto až zcela nečitelná. Hlavní motivací pro zahájení podnikání je podobně jako u startupistů touha po osvobození se od zaměstnavatele a svobodě rozhodování. STARTUP REPORT 2019_2020 | 52 SILNÉ_A _ SLABÉ _STRÁN_ KY ČES_KÉHO _STARTUPOVÉHO PROS_TŘEDÍ SILNÉ A SLABÉ STRÁNKY STARTUPOVÉHO PROSTŘEDÍ Aktuálně stojíme před několika naprosto zásadními globálními výzvami – klimatické změny, kyberbezpečnost nebo třeba stárnutí populace – ty s sebou (nejen) pro startupy přinášejí obrovské podnikatelské příležitosti. Věřím tomu, že právě podnikání je jeden z nejsilnějších nástrojů, jak globálním výzvám čelit. Pro úspěch Česka na poli startupů je bezesporu klíčová výrazná podpora spin-offů. Data potvrzují, že právě firmy vzešlé z akademického prostředí patří mezi dlouhodobě nejúspěšnější startupy – příkladem mohou být Flowmon, Phonexia nebo Sewio. Proto je potřeba intenzivněji posilovat spolupráci mezi akademickou sférou a byznysem. České firmy (nejenom startupy) musí také výrazněji investovat do inovací. V tom mají oproti západu stále velký deficit. Ve srovnání s dalšími zeměmi EU nedosahuje podíl inovativních podniků u nás ani evropského průměru. Petr Chládek CEO JIC STARTUP REPORT 2019_2020 | 54 SILNÉ A SLABÉ STRÁNKY STARTUPOVÉHO PROSTŘEDÍ Startup ekosystém v ČR postupně zraje. Počtu nových atraktivních příběhů dominuje Praha a Brno, kde se koncentrují technologické firmy a také absolventi vysokých škol. Zvyšuje se dostupnost rizikového kapitálu ve všech segmentech od BA až po vyšší kola investic. Osobně mám radost z dění v Ostravě, kde působí MSIC. Přibývá zájemců o založení firmy a mezi nimi také projekty s velmi zajímavými škálovatelnými produkty. Také nám roste počet jednotlivců, kteří se zajímají o možnosti pro zapojení do startujících projektů v roli BA, interim manažerů apod. V kontextu celého světa má místní startup ekosystém stále řadu rezerv. Zlepšení je však otázkou postupné evoluce. Některé prvky ekosystému vyžadují čas a nelze je zajistit dotacemi či jinou formou veřejné intervence. Pavel Csank CEO MSIC STARTUP REPORT 2019_2020 | 55 Silné stránky startupového prostředí z pohledu startupistů SILNÉ A SLABÉ STRÁNKY STARTUPOVÉHO PROSTŘEDÍ / STARTUPY Rozvoj pomoci od technologických center a inkubátorů / akcelerátorů. Počínající kultura sdílení, vystupování ze stínu post-revolučního podnikání, kdy mnoho lidí své know-how skrývalo. Vracející se úspěšní startupisté v podobě investorů a zakladatelů dalších nových startupů. Velmi se zlepšuje vzdělávání pro foundery. Relativně levná pracovní síla na světovém trhu. Velký počet schopných R&D lidí. V ČR je spousta velmi kreativních lidí. Komunita, podpora, nadšení. Lepší se to. Networking. Relativně stále malá konkurence umožňuje snadnější podnikání. Zlepšující se podpora od státu. Programy pro startupy, školení, platformy pro prezentace. startupisté (n=150) Čeští startupisté vnímají jako největší pozitivum zlepšující se externí podporu pro svou činnost. STARTUP REPORT 2019_2020 | 56 Slabé stránky startupového prostředí z pohledu startupistů SILNÉ A SLABÉ STRÁNKY STARTUPOVÉHO PROSTŘEDÍ / STARTUPY Velká byrokracie a mizerná digitalizace státní zprávy. Rychlé sebeuspokojení startupistů, relativně nižší sebevědomí a dravost. Lidé vymýšlí nesmysly, které jsou často oslavované jako super nápady. Malá spolupráce startupů, každý si hrabe na svém písečku. Banky jsou pro startupisty stále velmi komplikované a složité. Málokdo se odváží „vystoupit“ za hranice ČR. Roztříštěnost podpory. Problém najít kvalitní zaměstnance. Trh v ČR je velmi malý. Malá ochota jít do investorského rizika. Omezený přístup k angel investorům. Diskriminace dotací pro regiony mimo velká města. Očekávání některých investorů je mimo realitu. Malé zapojení škol do podpory podnikání. Obtížné navazování kontaktů se zahraničím, nevíme jak na to. Boom tvorby pouze mobilních aplikací a e-shopů, který ale naštěstí již odeznívá. startupisté (n=150) Mezi hlavní zápory řadí startupisté především nedostatek rizikového kapitálu, malost zdejšího trhu, nezkušenost s možností expanze do zahraničí a nedostatek kvalitních zaměstnanců. STARTUP REPORT 2019_2020 | 57 SILNÉ A SLABÉ STRÁNKY STARTUPOVÉHO PROSTŘEDÍ V České republice byli, jsou a věřím, že i vždy budou šikovní a podnikaví lidé. Ať už jde o startupový ekosystém či tradiční podnikání. Jako představitel české startupové scény musím přiznat, že trend zakládání nadějných startupů oceňujeme, stejně tak i otevřenost investorů vložit peníze právě do rizikového kapitálu. Česká republika má v mnoha oblastech náskok, je demograficky vhodně položena a nálada startupového prostředí je přívětivá. Věřím, že můžeme být hrdým národem na to, co jsme dosud vynalezli a s čím jsme na trh přišli, a stejně tak, že můžeme plně důvěřovat v potenciál našich lidí a budoucí úspěchy. David Zábrž Předseda Česká asociace startupů kvalifikovaných k investici, z. s. STARTUP REPORT 2019_2020 | 58 Silné stránky startupového prostředí z pohledu podnikatelů Spousta šikovných mladých lidí a nápadů. Začíná být dostatek lokálních pozitivních vzorů v podobě úspěšných startupů. Jednoduchost zahájení podnikání. Zvyšování počtu inkubátorů a akcelerátorů. V ekonomice je spousta peněz. Jednoduché zakládání firem. Ve velkých městech je dostupná silná podpora startupů. podnikatelé (n=50) Podnikatelé mají poměrně srovnatelné vnímání startupového prostředí jako startupisté samotní. Je evidentní, že se o tuto problematiku v souvislosti se svým podnikáním zajímají. Mezi podnikateli převažuje pozitivní vnímání, oceňují především již existující úspěšné startupy. Silné a slabé stránky startupového prostředí / PODNIKATELÉ STARTUP REPORT 2019_2020 | 59 Silné a slabé stránky startupového prostředí / PODNIKATELÉ Všichni si dávají hned na vizitku, že jsou ředitelé. Obecná veřejnost stále startupovému trhu nerozumí a zná pouze těch několik největších. Nedostatek kvalitních zaměstnanců, ale to je obecný problém. Jsou to většinou nezkušení nafoukaní mladíčkové. Omezené propojení do škol. Malý trh. Nepřehlednost celého systému. Mnoho povyku pro nic. Je to plýtvání penězi. Malá dostupnost financí na rozjezd podnikání. Malá schopnost konkurovat zahraničí, expandovat. podnikatelé (n=50) Oproti minulosti poklesl počet tradičních podnikatelů, kteří na startupisty nahlíží negativně, kupříkladu jako na bezdůvodně protežovanou skupinu. Se startupisty se v názoru na slabiny zdejšího startupového trhu v podstatě shodují. Slabé stránky startupového prostředí z pohledu podnikatelů STARTUP REPORT 2019_2020 | 60 Silné stránky startupového prostředí z pohledu korporací Levná a relativně kvalifikovaná pracovní síla. Češi jsou kreativní a nápaditý národ. Začíná se rozvíjet schopnost vytvořit globálně unikátní projekty. Rodinný, komunitní ráz. Malý trh a všichni se znají. Silná programátorská komunita. Zlaté české ruce. Pomalu se stabilizující trh. Inovativnost. zástupci korporací (n=50) Korporace oceňují především kreativitu a inovativnost českých startupů, mají zájem o spolupráci s nimi a to v různých rovinách (nejen za účelem obohacení vlastního byznysu, ale i interního chodu společnosti). Silné a slabé stránky startupového prostředí / KORPORACE STARTUP REPORT 2019_2020 | 61 Silné a slabé stránky startupového prostředí / KORPORACE Málo startupů má přesah přes hranice. Nedůvěra v korporátní svět, startupisté si myslí, že jsme všichni zkostnatělí. Je velmi nákladné, než se nalezne ten správný projekt. Nedostatečné PR, podceněný marketing. Péče ze strany státu a bank je většinou příliš ochranitelská. Neochota jít do velkého risku. Trochu chaos. Jistá míra naivity a nepřipravenosti. Pomalé uvádění nápadů do praxe. Málo synergovaných informací o startupovém trhu. Většina aktivit se stále děje v Praze. Konzervativismus korporátního prostředí vůči startupům. Malá možnost najít ten správný startup, pořádně stále nevíme, jak to udělat. zástupci korporací (n=50) Korporace vnímají nedostatek informací týkajících se startupového trhu a pragocentrismus scény. Samy se také potýkají s určitým podceňováním ze strany startupů a uvítaly by zlepšení schopnosti najít ten správný startup pro vzájemné partnerství. Slabé stránky startupového prostředí z pohledu korporací STARTUP REPORT 2019_2020 | 62 SILNÉ A SLABÉ STRÁNKY STARTUPOVÉHO PROSTŘEDÍ / TOPLINES Řekla bych, že to možná jen vypadá, že se píše jen „o třech“ startupech. My často píšeme i o mnohem menších projektech, máme v deníku i na webu již několik let rubriku „start-upy“, vím, že i jiná média se tomuto tématu věnují. Problém je spíše ten, že čtenáři rádi čtou o celebritách, o jménech, které si již zapamatovali – a možná si proto příběhů zatím neznámých founderů tolik nevšímají... My v E15 chceme konkrétně povědomí o nových firmách ještě více podporovat, kolega Michal Šenk nedávno odstartoval podcast „Na první dobrou” zaměřený jen na startupy, takže obsahu určitě bude přibývat. Tereza Zavadilová Šéfredaktorka E15 STARTUP REPORT 2019_2020 | 63 Silné stránky startupového prostředí z pohledu VC a angel investorů Technologická vyspělost prostředí. Rostoucí počet zajímavých success stories. Je to jistě stále lepší a lepší, ale jsme na začátku. Hodně investičních peněz. Postupná kultivace prostředí. Drive po IT. Zvyšující se erudovanost founderů. VC a angel investoři (n=16) Podobně jako další oslovené cílové skupiny, také investoři vnímají startupové prostředí jako pomalu se stabilizující. Silné a slabé stránky startupového prostředí / VC A ANGEL INVESTOŘI STARTUP REPORT 2019_2020 | 64 Silné a slabé stránky startupového prostředí / VC A ANGEL INVESTOŘI Startupy se často potýkají se zbytečnou byrokracií. Na jednu stranu je z čeho vybírat, ale počáteční fáze jsou stále velmi amatérské a vyžadují velkou angažovanost. Malá transparentnost a nedostatek informací o trhu. Nízká proexportní strategie. Málo opravdových angel investorů. Příliš mnoho nesofistikovaných investorů. Malý trh ČR. Absence marketingových výzkumů zaměřených na očekávání trhu (nastavení produktů a služeb podle požadavků zákazníků). Malá schopnost sebeprezentace. Ekosystém je roztříštěný. Schopnost prodat se. České projekty nezaznamenávají velký mezinárodní úspěch. Celý systém se málo zaměřuje na plán ziskovosti projektů. Startupisté jsou velmi uzavření z hlediska sdílení jejich podnikatelských záměrů. VC a angel investoři (n=16) Investoři střílejí do vlastních řad a přiznávají svoji neochotu jít do velkého rizika a investic do startupů v počátečních fázích vývoje. V souvislosti s tím ale poukazují na přetrvávající nepřipravenost startupů v těchto počátečních fázích a na obecný nedostatek informací o startupovém prostředí. Slabé stránky startupového prostředí z pohledu VC a angel investorů STARTUP REPORT 2019_2020 | 65 Silné a slabé stránky startupového prostředí / SILNÉ A SLABÉ STRÁNKY STARTUPOVÉHO PROSTŘEDÍ Z POHLEDU VC A ANGEL INVESTORŮ Pochopitelně zobecním a zjednoduším něco, co je určitě komplexnější problém. Podle mého názoru jsme ale (přinejmenším v evropském kontextu) stále ještě spíše zemí techniků, inženýrů, výrobců a pověstnou „montovnou“ než zemí vynikajících obchodníků a „markeťáků“. To má své historické důvody i důsledky a mění se to k lepšímu jen pomalu. I proto je u nás zatím jednodušší sehnat někoho, kdo v dílně víceméně na koleni něco vyrobí nebo po večerech naprogramuje, než někoho, kdo vám přes víkend vymyslí, jak nápad rychle a zároveň dostatečně ověřit, jak prototyp produktu nebo služby schůdně otestovat a dát dohromady alespoň trochu reprezentativní vzorek budoucí cílové skupiny, případně navrhne (nedej bože první) nástřel marketingově obchodní strategie. Tento stav je v kombinaci s určitým perfekcionalismem „founderů“, kteří velmi často váhají s ověřováním něčeho, co ještě není dostatečně dokonalé, svým způsobem smrtící kombinací často původně dobrých nápadů. Sám si to vysvětluji tím, že jsme k tomuto podle mě nesmyslnému přístupu už od malička vedení i v našem vzdělávacím systému, kde se příliš neučíme, jak se poprat s chybami. Nejsme chváleni za to, že jsme se pokusili o něco nového nebo že zpochybňujeme status quo. Jsme spíše povzbuzováni k tomu, abychom se naučili něco nazpaměť a moc o tom nediskutovali. Nechci vidět věci černější, než ve skutečnosti jsou. Mezi školami i na startupové scéně jsou k vidění ostrůvky pozitivní deviace. Nezbývá než dále povzbuzovat k větší odvaze, k co nejrychlejšímu a mnohem častějšímu ověřování hypotéz reálnými zákazníky a dalšímu zrychlování celého cyklu učení se za pochodu z chyb svých anebo (ještě lépe) z chyb pomalejší konkurence. V povinné četbě na středních školách bych už konečně vyměnil Jiráska za Riese a jeho The Lean Startup. Roman Cabálek Kouč, mentor Angel investor STARTUP REPORT 2019_2020 | 66 Silné a slabé stránky startupového prostředí / SILNÉ A SLABÉ STRÁNKY STARTUPOVÉHO PROSTŘEDÍ Z POHLEDU VC A ANGEL INVESTORŮ Česká startupová scéna se vyvíjí správným směrem. Vznikají aktivity, které propojují jednotlivé hráče na trhu, investoři dávají větší důraz na mentorování projektů, korporace hledají reálné způsoby, jak se aktivně zapojit a v neposlední řadě samotné startupy budují dlouhodobější vztahy s investory a lépe prezentují informace o svém vývoji. Na druhou stranu náš region zaostává za svým inovačním potenciálem a je potřeba se učit nejen lépe řídit projekty a investice, ale i prezentovat svoje nápady, být průraznější a myslet globálně. Jan Kříž CMO UP21 STARTUP REPORT 2019_2020 | 67 Silné stránky startupového prostředí z pohledu inkubátorů a akcelerátorů Nově vznikající investiční celky. Rostoucí zaměření podpory startupům i mimo Prahu. Konzervativismus ve valuaci (chtělo by to rozpoznat a hodnotit především dobrý nápad). Řada mentorů a dalších odborníků. Kvalitní nápady (byť mnohdy stále i nedopracované projekty). Relativní dostatek financí, leč malá ochota investorů riskovat. Zvýšení zájmu ze strany státu. Přítomnost relativně velké akcelerační příležitosti pro startupy. inkubátory a akcelerátory (n=22) Dle zástupců inkubátorů a akcelerátorů nemají startupisté v současné době nouzi o příležitosti. Jen je musí chtít a umět využít. Trendem je rozvoj startupového prostředí mimo Prahu, vznik a etablování regionálních inovačních center, což podporuje obecně vnímanou stabilizaci českého startupového prostředí. Silné a slabé stránky startupového prostředí / INKUBÁTORY A AKCELERÁTORY Velký počet subjektů podporujících startupy. Silné knowhow především v oblasti IT. STARTUP REPORT 2019_2020 | 68 Silné a slabé stránky startupového prostředí / INKUBÁTORY A AKCELERÁTORY Nevytěžený potenciál škol, zapojení studentů. Malé expanzní ambice founderů, neznalost know-how s tím spojeného. Malá vzájemná kooperace startupů, velký individualismus. Startupy jsou velmi opatrné ve sdílení nápadů a know-how. Všichni si hrají na svém písečku. Velká roztříštěnost celého systému, nedostatečná propojenost. Je to všechno strašně pomalé. Nedostatečná pozornost směrem k finančnímu plánování projektů. Nedostatek rizikového kapitálu.Nedostatek zkušeného managementu. Podceňování se. Sektor trpí nedostatkem dat, proto vítám aktivitu Startup Reportu. Stále malý zájem o rané fáze startupů. Nedostatečné ověření požadavků zákazníků. inkubátory a akcelerátory (n=22) Za slabiny označují například nezájem korporací, investorů a bank o startupy v rané fázi vývoje či nedostatek informací o trhu. V aktivitě startupů pak považují za nedostatečné včasné zjištění požadavků zákazníků a ověření poptávky. Negativům však vévodí často zmiňovaná malá úroveň spolupráce mezi jednotlivými subjekty startupového světa i mezi startupy navzájem. Slabé stránky startupového prostředí z pohledu inkubátorů a akcelerátorů STARTUP REPORT 2019_2020 | 69 SILNÉ A SLABÉ STRÁNKY STARTUPOVÉHO PROSTŘEDÍ Domnívám se, že česká startupová scéna je bohatá na technicky zajímavá řešení a chybí především obchodní schopnosti. Je důležité, aby se startupy od samého počátku soustředily na pochopení svých zákazníků a budování ziskového obchodního modelu. My se těšíme, že takových projektů snad do budoucna bude vznikat víc. Zuzana Paulovics Lídr akcelerátoru Start it @ČSOB STARTUP REPORT 2019_2020 | 70 Osobně nemám pocit, že by byl v Česku nedostatek rizikového kapitálu – nedávno jsme založili Czech Business Angel Association a myslím, že počet osob, které již vydělaly slušné sumy, nasbíraly slušné zkušenosti a mají zájem investovat do slušných startupů, roste každým kvartálem. K tomu navíc vznikají další nové fondy. Toto zjištění mě tedy trochu zaskočilo, možná bude zakopaný pes někde jinde… Petr Skrla Angel investor SILNÉ A SLABÉ STRÁNKY STARTUPOVÉHO PROSTŘEDÍ STARTUP REPORT 2019_2020 | 71 PRO _BLÉ MY_ STA_ RT _UPŮ PROBLÉMY STARTUPŮ / STARTUPY Největší problémy startupů logistické záležitosti customer care komunikace se zahraničím pracovní povolení pro cizince konkurence patenty a copyright nastavení procesu ve firmě nastavení a spočítání business modelu inovace produktu / služby právní záležitosti (autorské právo, smlouvy, dohody atp.) Startupisté za jeden z nejpalčivějších problémů považují především lidské zdroje (v minulém ročníku jej pociťovalo dokonce 60 % startupů). Letos však „vítězí“ takřka shodným výsledkem byrokracie, jež trápí na 54 % startupistů, a dostupnost finančních zdrojů, která se týká 52 % startupů. V minulosti se přitom finance nedostaly ani do pomyslné TOP 5. startupisté (n=150) 1. část grafu 14 % 7 % 8 % 9 %9 % 12 % 15 % 17 % 7 % 19 % STARTUP REPORT 2019_2020 | 73 PROBLÉMY STARTUPŮ / STARTUPY Největší problémy startupů expanze do zahraničí administrativa daně outsourcing rozšíření produktu / služby marketing a PR komunikace sales lidské zdroje finanční zdroje byrokracie podnikatelského prostředí V porovnání s podnikateli se zdají být nejčastější problémy startupů rozdílné. Podnikatelé se usilovně potýkají především s optimalizací daní a mnohdy také vůbec neřeší expanzi. 41 % 24 % 54 % 34 %33 % startupisté (n=150) 2. část grafu 22 % 52 % 21 % 47 % 21 % STARTUP REPORT 2019_2020 | 74 Slabiny startupů očima odborné veřejnosti PROBLÉMY STARTUPŮ / INKUBÁTORY A AKCELERÁTORY, VC A ANGEL INVESTOŘI Zástupci inkubátorů a akcelerátorů stejně jako VC a angel investoři obecně jmenují podobné slabiny jako samotné startupy. Mnohem více ale akcentují problémy, které se týkají propočtů v business modelech a správnosti uchopení salesu. U startupů postrádají větší důraz na plánování a nutnou finanční zodpovědnost. Chybí jim také skutečný a včasný zájem o potřeby zákazníků, jejich pochopení a zohlednění při vývoji produktu/služby. Finanční plánování a propočty business modelů Finanční zodpovědnost Zájem o zákazníka a jeho potřeby, sales STARTUP REPORT 2019_2020 | 75 PROBLÉMY STARTUPŮ / SLABINY STARTUPŮ OČIMA ODBORNÉ VEŘEJNOSTI Osobně se nedomnívám, že by byl na českém trhu nedostatek investičních peněz. Spíše vnímám nedostatek opravdu kvalitně připravených a perspektivních příležitostí, ideálně ve stavu, kdy mohou prokázat základní životaschopnost produktu na prvních klientech a obhájit tak lépe investici na další škálování. Trhu by rozhodně také pomohla lepší možnost sdílení příležitostí skrze větší transparentnost. Co není pro jednoho investora, může být pro druhého. Dnes je ale investorská strana, zejména ve své andělské části, úplně atomizovaná. Není lehké oslovit efektivně všechny potenciálně relevantní investory. Je tu pár „známých firem“ a lze se odrazit od různých doporučení, ale ve skutečnosti jsou potenciálních andělských investorů tisíce. Pavel Přikryl Managing Partner Fazole Ventures Investor STARTUP REPORT 2019_2020 | 76 PROBLÉMY STARTUPŮ / SLABINY STARTUPŮ OČIMA ODBORNÉ VEŘEJNOSTI Myslím, že v principu nezáleží na velikosti vašeho byznysu. V každém případě musíte pracovat s budgetem, finančním plánem a cash flow, jinak žádný, ani ten sebemenší byznys či startup neuřídíte. Sledování číselných ukazatelů (ekonomických i kvalitativních) a jejich vyhodnocování je samozřejmě základ každého úspěšného podnikání. Jako podnikatel ale musíte mít především vizi a být schopni riskovat, mít odvahu věřit intuici, nevzdávat se a hodně, hodně pracovat. Simona Kijonková Zakladatelka a spolumajitelka Zásilkovny CEO holdingu Packeta STARTUP REPORT 2019_2020 | 77 PROBLÉMY STARTUPŮ / SLABINY STARTUPŮ OČIMA ODBORNÉ VEŘEJNOSTI Startupy mají veliké rezervy, co se týče využití marketingového výzkumu trhu v počátečních fázích vývoje projektů. Bez nezávislé průběžné zpětné vazby od potenciálních zákazníků riskují, že o vyvíjený produkt/službu nebude dostatečný zájem. Je zde riziko, že projekt bude muset být zrušen nebo bude v pozdějších fázích nutné vynaložit nemalé finance na jeho celkové přenastavení. Martin Boček Expert na marketingový výzkum Agentura Boček STARTUP REPORT 2019_2020 | 78 PROBLÉMY STARTUPŮ / SLABINY STARTUPŮ OČIMA ODBORNÉ VEŘEJNOSTI S tímto se plně ztotožňuji. Příčinu vidím ve dvou faktorech. První je pevné přesvědčení, že daný nápad či řešení je geniální a jediné správné. Interně tomu říkáme zamilovanost do nápadu. Tomu nepomáhá ani fakt, že se příliš nemedializují příklady pozitivní praxe. Málo z těch, kteří ve startupovém světě uspěli, totiž hovoří o validaci, výzkumech a testování. On se je na to totiž nikdo ani moc neptá. Všichni včetně novinářů, kteří o startupech píšou, vyzdvihují geniální myšlenku, získané investice a valuaci. Nikdo příliš nezmiňuje, kolikrát se startup mýlil, kolikrát musel změnit svůj záměr nebo cílový segment a jak moc a často neuspěl, než konečně narazil na tu správnou konstelaci. Nezkušení a needukovaní startupisté pak neví, co neví, a to je často vede ke špatným rozhodnutím či ignorování dobře míněných rad zvenčí. I s tím se právě snažíme v Happyendu bojovat. Pavel D. Bartoš Startup expert Co-founder Happyend a StartupBox STARTUP REPORT 2019_2020 | 79 STR_ _ATEG IE_ STA_ RT _UPŮ STRATEGIE STARTUPŮ Startupy v ČR i ve světě mají minimálně jednu věc společnou – aby byly opravdu dlouhodobě úspěšné, musí mít globální ambice. Startupové produkty typicky patří do oblasti IT a technologií – a pro ty jsou lokální trhy malé, brzy se vyčerpají. I proto je důležité, aby už ve fázi zakládání firmy měly startupy připravenou strategii pro expanzi na zahraniční trhy. Výsledky výzkumu tento trend potvrzují. Petr Chládek CEO JIC STARTUP REPORT 2019_2020 | 81 Charakteristika startupů dle R&D pracovníků a vývojářů software STRATEGIE STARTUPŮ / STARTUPY Softwarovému vývoji se věnuje průměrně třetina až polovina zaměstnanců startupu. Průměrný počet R&D zaměstnanců ve startupu jsou 2–3 lidé. Rozhodnutí týkající se technologií a softwarové infrastruktury jsou u všech dotázaných startupů uskutečňována v ČR. 70 % startupů nemá zaměstnance na výzkum dat umělé inteligence. S výjimkou několika jednotlivých startupů, naprostá většina zaměstnanců z oblasti výzkumu a (nejen softwarového) vývoje působí v ČR, přičemž 92 % neplánuje svůj přesun mimo ČR (8 % zvažuje Slovensko, UK, Německo, USA, Rumunsko či Rakousko). startupisté (n=150) STARTUP REPORT 2019_2020 | 82 Cloudové řešení startupů Nejvíce: Google Cloud, AWS (Amazon Web Services). Další pak méně často zmíněné: One Drive, AMON, Blueboard, Active 24, Exoscale, Azure, Digital Ocean, Forpsi, AZURE, Dropbox, Netvoice. STRATEGIE STARTUPŮ / STARTUPY startupisté (n=150) Nejčastěji používanými cloudovými řešeními jsou Google a AWS (Amazon Web Services). Přibližně polovina startupů se cloudovými technologiemi interně zabývá (20 % zaměstnanců ve startupech řeší cloudové technologie). Všechny startupy nějaké cloudové řešení využívají. STARTUP REPORT 2019_2020 | 83 STRATEGIE STARTUPŮ / STARTUPY šifrujeme data na HD nešifrujeme data Více než polovina startupů se prozatím nezabývá šifrováním dat. startupisté (n=150) 41 % 59 % Zabezpečení dat a IT systémů STARTUP REPORT 2019_2020 | 84 STRATEGIE STARTUPŮ / STARTUPY denně týdně měsíčně kvartálně ročně vůbec Téměř polovina startupů zálohuje firemní data na denní bázi. Svá data naopak vůbec nezálohuje 10 % startupů! startupisté (n=150) 49 % 21 % 13 % 10 % 1 % 6 % Pravidelnost zálohování firemních dat STARTUP REPORT 2019_2020 | 85 STRATEGIE STARTUPŮ / STARTUPY ano, máme programy s platnými licencemi ne, nemáme programy s platnými licencemi Naprostá většina má vše v pořádku, přibližně 6 % připouští neaktuálnost softwarových licencí. startupisté (n=150) 94% 6 % Aktualizace softwarových licencí STARTUP REPORT 2019_2020 | 86 STRATEGIE STARTUPŮ / STARTUPY ano a vyzkoušeli jsme jeho funkčnost ano, ale nevyzkoušeli jsme jeho funkčnost ne Na otázku, jak startupy přistupují k potenciálním problémům IT systému, tedy zda jsou připraveny na možný útok či havárii a zda v takové situaci dokáží obnovit provoz firmy, rozběhnout systémy a obnovit data, dvě pětiny startupů odpovídají, že jsou připraveny. Téměř shodné číslo naopak dle svých slov ne. startupisté (n=150) 94%38% 23 % 39 % Mají startupy plán pro obnovu IT systému? STARTUP REPORT 2019_2020 | 87 STRATEGIE STARTUPŮ / STARTUPY Již několikrát jsme se v poslední době stali svědky kybernetických útoků, které sílí a pravděpodobně budou čím dál častější. Není to pouze o těch, jež lze vidět v médiích, jako jsou útoky na velké firmy či státní instituce. Jde o soubor hackerských útoků, kterých je denně bezpočet po celém světě. I proto téma kybernetické bezpečnosti bude čím dál více skloňované a v této oblasti budeme sledovat velký posun. David Zábrž Předseda Česká asociace startupů kvalifikovaných k investici, z. s. STARTUP REPORT 2019_2020 | 88 STRATEGIE STARTUPŮ / STARTUPY ano, máme PC chráněné pravidelně se měnícími hesly ne, nemáme PC chráněné pravidelně se měnícími hesly Více než třetina startupů podceňuje ochranu PC pravidelně se měnícími hesly. startupisté (n=150) 63% 37 % Ochrana PC pravidelně se měnícími hesly STARTUP REPORT 2019_2020 | 89 STRATEGIE STARTUPŮ / STARTUPY ano, WiFi připojení máme dostatečně zabezpečené ne, WiFi připojení nemáme dostatečně zabezpečené 81 % startupů považuje systém WiFi za dostatečně zabezpečený a spoléhá se na službu providera služby. Většina není schopna přesně vysvětlit způsob zabezpečení. startupisté (n=150) 81 % 19 % Zabezpečení WiFi připojení STARTUP REPORT 2019_2020 | 90 STRATEGIE STARTUPŮ / STARTUPY víme o tomto druhu připojištění a zvažujeme takové uzavřít víme o tomto druhu připojištění, ale nezvažujeme takové pojištění uzavřít nevíme o tomto druhu připojištění a nezvažujeme ho Pojištění proti kybernetickým rizikům má uzavřené pouze zanedbatelné procento startupů. Téměř polovina o tomto typu připojištění neví a pouhých 13 % tuto možnost aktuálně zvažuje. startupisté (n=150) Startupy a připojištění proti kybernetickým útokům 94%13 % 43 % 44 % STARTUP REPORT 2019_2020 | 91 STRATEGIE STARTUPŮ / STARTUPY Nejčastější formou zůstává spolupráce s externí účetní firmou, data se vůči výsledkům z předchozího reportu takřka nezměnila. Jak startupy nejčastěji řeší své účetnictví? 2017-2018 startupisté (n=105) 94% 12 % 6 % 47 % 35 % 94% 2019-2020 startupisté (n=150) 13 % 8 % 46 % 33 % vedeme si účetnictví sami zaměstnáváme účetní máme účetní OSVČ spolupracujeme s účetní firmou STARTUP REPORT 2019_2020 | 92 STRATEGIE STARTUPŮ / STARTUPY Plánování se stabilizací startupového trhu přesouvá od plánování do 3 měsíců více k plánům na 3–6 měsíců. Rozdělení startupů podle dlouhodobosti plánování 2017-2018 startupisté (n=105) 49 % 20 % 5 % 26 % 39% 2019-2020 startupisté (n=150) 35 % 7 % 19 % krátkodobé plány do 3 měsíců krátkodobé plány 3–6 měsíců dlouhodobé plány 1 rok dlouhodobé plány více než 1 rok STARTUP REPORT 2019_2020 | 93 STRATEGIE STARTUPŮ / STARTUPY Graf zobrazuje % přepočet všech odpovědí (některé startupy označují více možností). Způsoby řešení právních služeb 2017-2018 startupisté (n=105) 14 % 47 % 11 % 28 % 3% 2019-2020 startupisté (n=150) 45 % 15 % 37 % interní právní poradce externí právní poradce advokátní kancelář nemáme právního poradce Ačkoli stále převažuje spolupráce startupů s externím právním poradcem (týká se 51 % všech startupů), zaznamenali jsme i výrazné navýšení procenta startupů, které řeší právní služby spoluprací s externí advokátní kanceláří (celkově 43 % všech startupů). Klesl počet startupů, které mají vlastního interního právního poradce – jedná se pouze o jednotky procent. Startupů, které právní náležitosti aktuálně neřeší, je podobně jako vloni mezi 10–15 %. Na rozdíl od marketingových analýz, PR či marketingové komunikace, jež startupy zpravidla neoutsourcují, právní záležitosti řeší takřka výlučně externě. STARTUP REPORT 2019_2020 | 94 STRATEGIE STARTUPŮ / ZPŮSOBY ŘEŠENÍ PRÁVNÍCH SLUŽEB Je evidentní, že startupy řeší svoji korporátní strukturu a nastavení smluvních vztahů v první řadě s investory, dalšími poradci a spolupracujícími pracovníky a k tomuto nepotřebují své interní právníky. Ti jsou spíše potřeba, jakmile startup dosáhne kritické velikosti, kdy začíná řešit pracovně-právní a odběratelské vztahy. Výsledek výzkumu rovněž potvrzuje, že v první fázi se startupy soustředí spíše na svůj produkt a obecné nastavení než na korporátní strukturu a další do práva zasahující aspekty. Miroslav Dubovský Country Managing Partner, advokát DLA Piper Prague LLP, organizační složka STARTUP REPORT 2019_2020 | 95 STRATEGIE STARTUPŮ / STARTUPY Je patrné častější uvažování o možném exitu. Z aktuálního výzkumu vyplývá, že přibližně třetina startupů nad tímto tématem alespoň přemýšlí. Stejně jako v minulém reportu, většinou zvažují variantu prostřednictvím strategického investora. Ideální exit podle startupistů 2017-2018 startupisté (n=105) 47 % 3 % 41 % 9 % 65 % 2019-2020 startupisté (n=150) 11 % 6 % 18 % strategický investor IPO – veřejný úpis akcií zařazení do portfolia investiční skupiny něco jiného STARTUP REPORT 2019_2020 | 96 FINA_ _NCOVÁ NÍ_ A DALŠÍ PODPORA STARTUPŮ FINANCOVÁNÍ A DALŠÍ PODPORA STARTUPŮ / STARTUPY Rozdělení startupů podle využité formy financování FFF (friends, family and fools) bankovní úvěr úročená půjčka od investora formou konvertibilního dluhu startup akcelerátory a inkubátory investice ze strany zakladatelů vstup investora do vlastnické struktury společnosti vložení investice investorem a podíl na zisku Nejdominantnějším dosavadním zdrojem financí je pro startupy investice ze strany zakladatelů. Oproti minulosti, kdy do startupu investovalo právě 90 % zakladatelů, je toto číslo letos mírně nižší, stejně tak finanční zapojení FFF, které kleslo dokonce o třetinu. Velký propad v posledních dvou letech zaznamenalo i využití úročených půjček od investorů formou konvertibilního dluhu. Získání prostředků skrze emise vlastní kryptoměny, veřejný úpis na burze či crowdfundingové platformy (typu HitHit, Startovač, Kickstarter) tvoří méně než 1 % četnosti, což také znamená razantní pokles. Stouplo naopak procento startupů využívajících finance získané z akcelerátorů a inkubátorů (z 31 % na 39 %). 75 % startupů nevyužilo v počátcích podnikání žádné čistě externí zdroje. Průměrná částka investovaná do fáze nápadu (dostání produktu k prvotnímu prototypu / prvním zákazníkům) vychází dle vyjádření startupistů na 2,5 milionu Kč. V budoucnu startupy nejvíce plánují získat finance vstupem investora do vlastnické struktury společnosti („equity“). startupisté (n=150) 13 % 42 % 5% 79 % 17 % 12 % 39 % STARTUP REPORT 2019_2020 | 98 FINANCOVÁNÍ A DALŠÍ PODPORA STARTUPŮ / STARTUPY Podíl startupů, které již překonaly bod zlomu 2017-2018 startupisté (n=105) 17 % 56 % 27 % 27% 2019-2020 startupisté (n=150) 45 % 28 % již ho máme za sebou je v plánu do 12 měsíců je v plánu za více než 12 měsíců V porovnání s výsledky minulého ročníku vzrostl počet startupů, které již překonaly bod zlomu. Téměř tři čtvrtiny startupů však zatím zisk negenerují, ačkoli téměř polovina provozní zisk očekává do jednoho roku. Většina startupů, které již generují zisk, se dostala do „break-even“ fáze v průměru do dvou let od začátku činnosti. Přibližně polovina founderů deklaruje, že si prozatím nevyplácí žádnou mzdu, druhá polovina si začala vyplácet mzdu po jednom až dvou letech fungování společnosti. Pouhých 11 % startupů vyhodnocuje úspěšnost podle zisku. 52 % tak činí částečně, 23 % podle tržního podílu a zbylá procenta podle dalších kritérií (= počet zákazníků/zakázek). STARTUP REPORT 2019_2020 | 99 FINANCOVÁNÍ A DALŠÍ PODPORA STARTUPŮ / STARTUPY 0 1 2 3 4 5 a více 40 % startupů se na žádného investora doposud neobrátilo. Oproti tomu čtvrtina pak na 5 a více investorů. Téměř všichni se na jednoho konkrétního investora obrátili pouze jednou. startupisté (n=150) Počet investorů, na které se startupisté obrátili s žádostí o spolupráci 94%41 % 24 % 9 % 8 % 7 % 11 % STARTUP REPORT 2019_2020 | 100 FINANCOVÁNÍ A DALŠÍ PODPORA STARTUPŮ / STARTUPY zažádali jsme, ale podporu jsme nezískali zažádali jsme a získali podporu nežádali jsme a nemáme to v plánu nežádali jsme, ale máme to v plánu Nejčastější využitou podporou jsou dotace a granty. Podpora byla nejčastěji využita na získání know-how (50 %), vědu a výzkum (28 %) a rozšiřování výrobních kapacit (22 %). Startupy obecně vnímají podporu ze strany státu jako zvyšující se, ale ne zcela efektivní z hlediska dopadu na potřebná místa. startupisté (n=150) Zkušenost startupů se státní podporou Granty 94%6 % 32 % 39 % 23 % Dotace 94%11 % 26 % 24 % 39 % Úvěr 94%7 % 49 % 41 % 3 % Záruka 94%1 % 51 % 48 % STARTUP REPORT 2019_2020 | 101 FINANCOVÁNÍ A DALŠÍ PODPORA STARTUPŮ / ZKUŠENOST STARTUPŮ SE STÁTNÍ PODPOROU Velmi negativně vnímám určitou schizofrenní situaci v přístupu státu k podpoře startupů. Na jedné straně se neustále hledají nové dotační programy a způsoby, jak ve prospěch startupů a podnikatelské kultury vyčerpat prostředky z evropských fondů. Na straně druhé silně zaostáváme za rozvinutými státy v oblasti regulačního rámce. Jako příklad si dovolím uvést až 133. místo ve (ne)snadnosti založení firmy. Nepřehlednost a obtížnou předvídatelnost regulačního rámce (např. v oblasti daní) považuji za velký problém. Zlepšení regulačního rámce by z mého pohledu pomohlo více než hledání podpůrných programů na základě dotací. Pavel Csank CEO MSIC STARTUP REPORT 2019_2020 | 102 FINANCOVÁNÍ A DALŠÍ PODPORA STARTUPŮ / STARTUPY Zkušenost startupů s akceleračním programem 31 % 69 % 66 % 34 % ano ne Akceleračního programu se zúčastnily dvě třetiny startupů, což znamená významný nárůst oproti minulosti. Přisuzujeme ho především zlepšující se dostupnosti těchto programů v regionech. Spokojenost s těmito službami je velmi vysoká, z individuálních komentářů nevyplynula žádná negativa. Startupisté oceňují především mentoring/ zpětnou vazbu, networking, možnost využití kanceláře a další dílčí služby nutné k fungování startupového podnikání. 2017-2018 startupisté (n=105) 2019-2020 startupisté (n=150) STARTUP REPORT 2019_2020 | 103 FINANCOVÁNÍ A DALŠÍ PODPORA STARTUPŮ / STARTUPY A ODBORNÁ VEŘEJNOST Faktory značící kvalitní startup Startupisté, zástupci korporací, inkubátorů a akcelerátorů, VC a angel investoři ekologický přínos produktu / služby připravenost startupu na exit podnikatelský sektor společenský přínos produktu / služby vývojová fáze startupu originalita nápadu globální ambice startupu inovativnost řešení Mezi očekávané charakteristiky startupů z pohledu investorů lze zařadit návratnost investice (výhled exitu), osobnost zakladatelů, kvalitní tým, vize/plán, škálovatelnost a business potenciál. Toto hodnocení se shoduje s pohledem startupů a zástupců inkubátorů a akcelerátorů – tedy až na akcentování globálnosti řešení, které je pro investory stejně důležité jako samotná škálovatelnost. Startupisté (obzvlášť ti v nižších fázích vývoje) přemýšlí více lokálně a regionálně, a to i navzdory vědomí malosti českého trhu. Korporace od startupů vyžadují především kvalitu produktu a business potenciál. 1. část grafu 44% 45 %42 % 44 % 34 % 21 % 58 % 19% STARTUP REPORT 2019_2020 | 104 FINANCOVÁNÍ A DALŠÍ PODPORA STARTUPŮ / STARTUPY A ODBORNÁ VEŘEJNOST Faktory značící kvalitní startup Startupisté, zástupci korporací, inkubátorů a akcelerátorů, VC a angel investoři kvalita produktu / služby business potenciál vašeho podnikání potenciální zisk škálovatelnost složení týmu a jeho zkušenosti vize a podnikatelský plán osobnost zakladatelů návratnost investice 78 % 79 % 73 % 71 % 72 % 2. část grafu 75 % 84 % 69 % STARTUP REPORT 2019_2020 | 105 FINANCOVÁNÍ A DALŠÍ PODPORA STARTUPŮ / VC A ANGEL INVESTOŘI Doba, po kterou již investoři investují do startupů 1–3 roky 4–5 let 6–10 let 11 a více let VC / angel investoři (n=16) Tři čtvrtiny VC a angel investorů fungují na českém trhu déle než 4 roky (třetina již více než 11 let). 94%44 % 31 % 13 % 12 % STARTUP REPORT 2019_2020 | 106 31 % FINANCOVÁNÍ A DALŠÍ PODPORA STARTUPŮ / VC A ANGEL INVESTOŘI Množství realizovaných investic 1 2–4 5–10 11 a více VC / angel investoři (n=16) 50 % 19 % 70 % VC a angel investorů má v současnosti zainvestováno ve více než 7 startupech. Za poslední rok se každý z investorů setkal s desítkami startupů za účelem posouzení investice. 0 % investorů uvádí, že investovalo do jednoho startupu. STARTUP REPORT 2019_2020 | 107 44 % 25 % FINANCOVÁNÍ A DALŠÍ PODPORA STARTUPŮ / VC A ANGEL INVESTOŘI Procentuální zastoupení startupů ve fázi nápadu v investorském portfoliu 0 % do 10 % 11–25 % 26–50 % 51–75 % 75 a více % VC / angel investoři (n=16) 18 % 13 % Platí, že většina investic VC a angel investorů cílí na projekty v pozdější fázi vývoje, než je právě fáze nápadu. Až polovina investorů má přitom zkušenost s investicí do více než 5 startupů. U žádného investora netvoří startupy ve fázi nápadu více než 50 % portfolia. STARTUP REPORT 2019_2020 | 108 FINANCOVÁNÍ A DALŠÍ PODPORA STARTUPŮ / REALIZOVANÉ INVESTICE DLE FÁZE VÝVOJE STARTUPU Fáze startupů preferovaných investory pre-seed seed startup počáteční růst expanze exit VC / angel investoři (n=16) Zájmu VC a angel investorů vévodí první tři fáze vývoje startupů. Všichni nabízejí smart money (strategické poradenství, networking, kontakty, zkušenost v oboru, propojení na další investory). 100 % 63 % 56% 13 % 38 % 0 % STARTUP REPORT 2019_2020 | 109 13 % 38 % FINANCOVÁNÍ A DALŠÍ PODPORA STARTUPŮ / VC A ANGEL INVESTOŘI Právní entita VC a angel investorů fyzická osoba podnikající fyzická osoba právnická osoba prostřednictvím fondu investuji na osobní úrovni, pracuji ve VC fondu na pozici associate VC / angel investoři (n=16) 5 % 44 % VC a angel investoři nejvíce uskutečňují své investice do startupů prostřednictvím fondu či jako právnické osoby. STARTUP REPORT 2019_2020 | 110 FINANCOVÁNÍ A DALŠÍ PODPORA STARTUPŮ / REALIZOVANÉ INVESTICE DLE FÁZE VÝVOJE STARTUPU Investory preferovaná orientace startupů na typ zákazníka B2C B2B B2G VC / angel investoři (n=16) VC a angel investoři pro své investice nejvíce preferují společnosti zaměřené na B2B. Toto číslo koreluje s rostoucím počtem startupů, které se u nás na B2B orientují. 100 % 63 % 56% STARTUP REPORT 2019_2020 | 111 FINANCOVÁNÍ A DALŠÍ PODPORA STARTUPŮ / CHARAKTER STARTUPŮ PREFEROVANÝ INVESTORY Ukázalo se, že startupy zaměřené na podniky (B2B) přinášejí méně rizik, neboť jejich zákazníci ví, co chtějí, a je zde často jasný postup exekuce. U B2C trvá déle ověřit, zda produkt opravdu funguje, a je těžší ho monetizovat. Barbora Tobolová Presto Ventures STARTUP REPORT 2019_2020 | 112 FINANCOVÁNÍ A DALŠÍ PODPORA STARTUPŮ / VC A ANGEL INVESTOŘI Aktivita investorů v zainvestovaném projektu pasivní investor mírně aktivní investor (strategická rada, případně ad-hoc pomoc) aktivní investor (pravidelná účast na poradách, aktivní zapojení) VC / angel investoři (n=16) VC a angel investoři jsou v zainvestovaném projektu v naprosté většině případů aktivní. 94%41 % 59 % Pasivních investorů je právě 0 % STARTUP REPORT 2019_2020 | 113 FINANCOVÁNÍ A DALŠÍ PODPORA STARTUPŮ / VC A ANGEL INVESTOŘI Způsob, jakým investoři vyhledávají startupy sami přes inkubátory / akcelerátory v médiích v databázích typu crunchbase VC / angel investoři (n=16) VC a angel investoři vyhledávají startupové investice nejčastěji sami. Přibližně polovina využívá aktivity profesionálních poradců (právní, účetní, auditorské, průzkum trhu, technologická expertíza). 93 % 57%63% 44% STARTUP REPORT 2019_2020 | 114 Strategie investorů FINANCOVÁNÍ A DALŠÍ PODPORA STARTUPŮ / VC A ANGEL INVESTOŘI VC a angel investoři mají zainvestováno v řádech jednotek až desítek miliónů Kč. Průměrná míra ročního zhodnocení investovaného startupového portfolia je v řádech desítek procent. Průměrná investice do startupu v posledním roce byla v řádech miliónů až několika desítek miliónů Kč. Průměrná doba držení ekvity v zainvestovaném startupu je 5–10 let. STARTUP REPORT 2019_2020 | 115 33 % FINANCOVÁNÍ A DALŠÍ PODPORA STARTUPŮ / KORPORACE Segmenty startupů, do nichž nejvíce investují korporace pouze shodné s jejich podnikáním do shodných i do jiných pouze do jiných zástupci korporací (n=50) 67 % Korporace investují / spolupracují se startupy ze segmentů shodných s jejich podnikáním přibližně z jedné třetiny. Většina spolupracuje také s těmi v jiných oblastech podnikání. Pouze do jiných 0 % STARTUP REPORT 2019_2020 | 116 FINANCOVÁNÍ A DALŠÍ PODPORA STARTUPŮ / KORPORACE Způsob, jakým korporace vyhledávají startupy sami přes státní instituce přes inkubátory / akcelerátory v médiích v databázích typu crunchbase zástupci korporací (n=50) Korporace investice do startupů vyhledávají nejčastěji sami, přes inkubátory/akcelerátory či v médiích. 89 % 100% 45% 78% 33% STARTUP REPORT 2019_2020 | 117 FINANCOVÁNÍ A DALŠÍ PODPORA STARTUPŮ / KORPORACE Fáze startupů, s nimiž nejčastěji spolupracují korporace pre-seed seed startup počáteční růst expanze exit zástupci korporací (n=50) Korporace nejčastěji spolupracují se startupy, které již zdolaly bod zlomu a pohybují se v „zelených číslech“. 89% 11 % 44% 43 % 6% 76% STARTUP REPORT 2019_2020 | 118 FINANCOVÁNÍ A DALŠÍ PODPORA STARTUPŮ / KORPORACE Forma spolupráce korporací a startupů konzultant / mentor zákazník investor zástupci korporací (n=50) Korporace nejčastěji spolupracují se startupy jako jejich mentor a/ nebo zákazník. Nejvíce vnímají svůj přínos ve formě poskytnutí stabilního zázemí (technologické, procesní), podpory inovativního přístupu a dodání investičních prostředků. 89% 11 % 44% STARTUP REPORT 2019_2020 | 119 FINANCOVÁNÍ A DALŠÍ PODPORA STARTUPŮ V současné době jsme svědky digitální transformace nejen v technologických firmách, ale ve všech průmyslových odvětvích. Startupy jsou hlavním zdrojem inovativních řešení a nových byznysových modelů. Cílem Microsoftu je podporovat startupy ve všech fázích jejich cesty, od nápadu až po uvedení na burzu, a poskytnout jim nejen zázemí špičkových a spolehlivých technologií, ale také propojení se zákazníky a partnery v globálním měřítku. Zároveň se také snažíme přiblížit se co nejvíce lokálním startupovým komunitám a porozumět jejich potřebám, abychom byli schopní reagovat na konkrétní požadavky dané komunity – ať už z pohledu technologií, vzdělávání nebo pořádaných akcí a partnerství. Jana Žůrková CEE Chief Transformation Officer Microsoft STARTUP REPORT 2019_2020 | 120 FINANCOVÁNÍ A DALŠÍ PODPORA STARTUPŮ Velké firmy již ze své podstaty přirozeně brání riziku a zaměřují se především na stabilitu. „Chytrá“, pro-klientská řešení proto neobjevují tak snadno samy. Na druhé straně, startup je schopen riskovat, rychle se vyvíjet a přizpůsobovat neustálým změnám na trhu. Často mu ale chybí know-how, zdroje, manažerské zkušenosti, distribuční síť nebo dokonce klienti. Postavit a řídit firmu je prostě úplně jiné řemeslo než vytvořit samotné řešení. Velké korporace postupně pochopily, že startupy pro ně nejsou konkurencí, nýbrž jejich přirozeným spojencem a cestou, jak systematicky inovovat. Startupistům se u silných partnerů naopak dostane pomoci, prostředků a expertíz, které by ve vlastních vodách zatím lovili jen obtížně. Skvělý na této spolupráci je také fakt, že z něj těží nejen zúčastněné strany, ale ve finále i klient a trh obecně, jelikož výsledkem je produkt nebo služba využívající spojení silných stránek obou stran. A kde to drhne? Vidím především tři oblasti pramenící z rozdílů mezi startupy a korporacemi: 1) Rozdíl v horizontu uvažování. Startupy objevují zatím neobjevené, chtějí měnit „status quo“, kdežto korporát jen postupnými krůčky stav upravuje. U startupů to ale mnohdy také znamená, že nevědí, kolik je „celá legrace“ bude stát nebo jaký je vlastně potenciál jejich řešení. A i když potenciál odhalí, může být pod rozlišovací schopnost korporace, což jim pak nedovolí probojovat se přes korporátní business case. 2) Regulace. Často je regulatorika vůči korporacím přísná, zatímco startupy se naopak mnohdy pohybují na její hraně. Riziko pro korporát, které spoluprací vznikne, tak může být vyšší, než je velká firma ochotná nést. 3) Pojetí času. Jednoduše řečeno, startup „potřebuje v úterý prodat, jinak ve středu není na chleba“. Korporace má naopak dostatek času a v rozhodovacím procesu není nejrychlejší, což může znamenat riziko pro startup. Patrik Nový ředitel KB SmartSolutions STARTUP REPORT 2019_2020 | 121 FINANCOVÁNÍ A DALŠÍ PODPORA STARTUPŮ Startupy, a zejména ty technologické, Microsoft vnímá jako klíčovou hybnou sílu inovací, která mění a zefektivňuje způsob, jak spolu lidé a firmy komunikují, pracují, realizují projekty a dodávají své zboží a služby zákazníkům. Microsoft prostřednictvím programu Microsoft for Startups a ve spolupráci s akcelerátory a investory navazuje partnerství se startupy s cílem společně uspět na trhu a přinést větší hodnotu našim společným zákazníkům. Filip Řehořík CEE Startups Team Leader & Senior Cloud Solution Architect Microsoft STARTUP REPORT 2019_2020 | 122 FINANCOVÁNÍ A DALŠÍ PODPORA STARTUPŮ / KORPORACE Škálovatelnost startupových řešení v korporátních systémech snadná (běžně škálovatelná v rámci CEE regionu i za jeho hranicemi) částečná (v rámci CEE regionu je škálovatelnost běžná, za jeho hranicemi příliš ne) je to složitější (škálovatelnost pouze v rámci CEE regionu) škálovatelnost se nekoná (většinou zůstane u využití služeb jen konkrétní pobočkou) zástupci korporací (n=50) Přibližně polovina korporací vnímá škálovatelnost jako snadnou nebo středně obtížnou. 27 % 23 % 17 % 33 % STARTUP REPORT 2019_2020 | 123 FINANCOVÁNÍ A DALŠÍ PODPORA STARTUPŮ / INKUBÁTORY A AKCELERÁTORY Fáze startupů, s nimiž nejčastěji spolupracují inkubátory a akcelerátory pre-seed seed startup počáteční růst expanze exit Inkubátory a akcelerátory spolupracují nejčastěji se startupy v jejich prvních vývojových fázích. 41% 73 % 73% 9 % 0% 18% zástupci inkubátorů a akcelerátorů (n=22) STARTUP REPORT 2019_2020 | 124 FINANCOVÁNÍ A DALŠÍ PODPORA STARTUPŮ / INKUBÁTORY A AKCELERÁTORY Funguje vzájemná spolupráce mezi startupy? spíše ano spíše ne zástupci inkubátorů a akcelerátorů (n=22) Zástupci inkubátorů a akcelerátorů si zhruba v polovině případů myslí, že spolupráce startupů funguje dobře. Menší polovina má za to, že nefunguje a že startupy nevnímají komunikaci jako „hodnotu“, případně nevidí výhody, které mohou ze sdílení pro svůj business získat. Tato část respondentů se také aktivně snaží o propojování startupů, vytváří pro ně komunikační platformu, ale většinou je to v začátcích. 55 % 45 % STARTUP REPORT 2019_2020 | 125 FINANCOVÁNÍ A DALŠÍ PODPORA STARTUPŮ / INKUBÁTORY A AKCELERÁTORY Je podpora ze strany státu dostatečná? spíše ano spíše ne Stát by se měl více starat o proexpanzní podporu a o propojování subjektů startupového ekosystému v rámci CEE a dále. Menší polovina se domnívá, že podpora od státu je dostatečná. Posílit by měla především podpora v oblasti vzdělání a školství, tedy v oblastech, kde nefunguje podpora soukromými podnikatelskými subjekty. Podporou komerčních oblastí totiž dochází pouze k deformaci trhu a jeho brždění. Dobré a kvalitní projekty totiž žádné ochranné / podpůrné aktivity nepotřebují. Často se tak jedná pouze o „nalití“ peněz do projektu bez tlaku na výkon v podobě návratnosti a dochází i na situace připomínající pouhé odškrtnutí další čárky „splněno“. 51 % 49 % zástupci inkubátorů a akcelerátorů (n=22) STARTUP REPORT 2019_2020 | 126 FINANCOVÁNÍ A DALŠÍ PODPORA STARTUPŮ / INKUBÁTORY A AKCELERÁTORY Je podpora ze strany inkubátorů a akcelerátorů dostatečná? spíše ano spíše ne zástupci inkubátorů a akcelerátorů (n=22) 64 % 36 % Zástupci inkubátorů a akcelerátorů si z větší poloviny myslí, že je jimi zprostředkovaná finanční podpora určená startupům dostatečná. Mnohdy dokonce kritizují až příliš velkou míru poskytovaných služeb, neochotu startupů podílet se na riziku podnikání a nefungující spolupráci mezi startupisty. Za nedostatečné dále považují vlastní PR, které by podpořilo chod těchto programů, ale i projektů samotné. A netěší je ani malá provázanost se zahraničními trhy a ekosystémy (především mimo Evropu). Pozitivně však hodnotí kvalitu poskytovaného mentoringu, prostor k podnikání, nabídku odborných oborových konzultací a další služby. Naprostá většina inkubátorů a akcelerátorů nevyužívá externí poradce (pokud ano, tak nejčastěji z oblasti práva). Inkubátory a akcelerátory uvádějí průměrně 15–20 aktuálně zapojených projektů s průměrnou finanční podporou ve stovkách tisíc až několika málo milionech Kč. STARTUP REPORT 2019_2020 | 127 STA_ RT _UP JAKO _ZAMĚ_STNA VATEL STARTUP JAKO ZAMĚSTNAVATEL / OBECNÁ VEŘEJNOST Preference zaměstnavatele startup je mi to jedno velká firma malý, střední podnik obecná veřejnost (n=300) Startupy mají mezi obecnou veřejností z hlediska potenciálu stát se zaměstnavatelem srovnatelnou šanci jako velká firma a malý/střední podnik. Téměř čtvrtina obecné populace by jako svého dalšího zaměstnavatele preferovala právě startup. 23 % 27 % 29 % 21 % STARTUP REPORT 2019_2020 | 129 STARTUP JAKO ZAMĚSTNAVATEL / PREFERENCE ZAMĚSTNAVATELE Když jsem před nedávnem hledal nového zaměstnavatele, věděl jsem, že chci konečně uplatnit své vzdělaní (Innovation and Entrepreneurship), hlavně tedy pracovat s metodologiemi a nástroji, které podle mě dávají smysl. Na začátku jsem si proto stanovil zhruba pět pro mě důležitých znaků, ty dále prioritizoval a u jednotlivých pracovních nabídek pak v průběhu pohovorů sledoval, jak moc je dané firmy naplňují, či ne. To mi v konečném důsledku velmi pomohlo s finálním rozhodnutím. Kdybych měl být konkrétní a nějak tyto parametry popsat, bylo by to asi takto: 1) projekty (ve smyslu jejich vize a hlavně impactu), 2) způsoby, jakými v dané společnosti pracují (užívané metodiky, nástroje atd.), a případná možnost měnit či spoluutvářet tyto procesy (tedy do jisté míry i tvůrčí svoboda bez rigidních mantinelů, možnost využít své vědomosti a potenciál), 3) lidé, kteří ve firmě pracují, 4) prostředí, respektive firemní kultura a brand, který s tím vším do velké míry souvisí, 5) a až v poslední řadě jsem pohlížel na finanční ohodnocení a benefity. Popravdě, korporáty jsem na základě předchozí zkušenosti automaticky vyřadil a porozhlížel se jen po příležitostech u startupů. Nicméně právě ona osobní zkušenost mi ukázala, že by minimálně většinu z mnou daných kritérií korporace jen těžko naplnily. Roman Vuchtrl Product Owner Applifting STARTUP REPORT 2019_2020 | 130 STARTUP JAKO ZAMĚSTNAVATEL / PREFERENCE ZAMĚSTNAVATELE Narozdíl od korporátů nebo i středně velkých firem, startupy disponují hned dvěma funkčními motivátory, na které slyší zejména mladí lidé. Prvním z nich je obrovská flexibilita. Nejde jen o to, kdy a odkud pracujete, ale také jak a co děláte. S tím se pojí další velmi důležitý motivátor, a sice možnost rychlého rozvoje. Vzhledem k tomu, že v nově vznikajících firmách často absentují zavedené procesy, je dost možné, že se zaměstnanec rychleji dostane k něčemu, na co by jinde dlouho čekal. A samozřejmě je tady také určitá míra rizika a vzrušení z něčeho nového, co tady ještě nebylo a co, pokud to v daném startupu vyjde, může znamenat obrovský úspěch. Koneckonců těch příběhů plných úspěchů je okolo nás opravdu spousta. Barbora Riedl Černíková Managing Director SHL Talent Assessment STARTUP REPORT 2019_2020 | 131 STARTUP JAKO ZAMĚSTNAVATEL / STARTUPY Rozdělení startupů podle přístupu k motivaci členů týmu 37 % 20 % 34 % 9 % 36 % 27 % 21 % 16 % Finanční motivace zůstává nejdominantnějším způsobem motivace členů týmu. Další minoritně zmíněné možnosti: speciální bonusy, prestiž práce ve firmě, očekávání budoucích výdělků, firemní kultura a další soft motivace, zajímavost práce, možnost účasti na unikátním projektu. podíl ve firmě podíl ze zisku podíl z obratu další 2017-2018 startupisté (n=105) 2019-2020 startupisté (n=150) STARTUP REPORT 2019_2020 | 132 STARTUP JAKO ZAMĚSTNAVATEL / ROZDĚLENÍ STARTUPŮ PODLE PŘÍSTUPU K MOTIVACI ČLENŮ TÝMU Dlouhodobě nejsilnější motivací zaměstnanců je určitě podíl na úspěchu firmy, a je jedno, zda se jedná o startup nebo korporátní prostředí. Úspěch si každá firma definuje jinak a záleží to také na fázi, ve které se nachází – podle toho se liší schémata motivace. Nejoblíbenější jsou stále různé formy podílu ve firmě, ať už v podobě přímého podílu, stock options či jiných smluvních závazků, které garantují budoucí výplatu kompenzace v momentě, kdy nastane plánovaná událost (např. prodej firmy či exit na burze). Velkou motivací zaměstnanců ve startupu je také možnost růstu, který má v porovnání s „klasickým“ firemním prostředím o dost výraznější dynamiku. Zjednodušeně řečeno, kariérní růst, nejen ve smyslu úrovně pozice, ale také získaných znalostí a zkušeností, může být raketový, a to mnoho lidí přitahuje. Kateřina Gábová HR expert Ex Chief HR Officer, Kiwi.com STARTUP REPORT 2019_2020 | 133 STARTUP JAKO ZAMĚSTNAVATEL / ROZDĚLENÍ STARTUPŮ PODLE PŘÍSTUPU K MOTIVACI ČLENŮ TÝMU Výrazně se to individuálně liší. Jako určité pravidlo bych uvedl, že lidé na kreativních pracovních pozicích či vyšších pracovních pozicích mají více zájem na podílu ve firmě (či opci), u opačně zaměřených osob, typicky u obchodníků, je častější a vhodnější přímá finanční motivace. Zda jsou to tržby, zisk nebo i jiné ukazatele, klidně i nefinanční, pak už není rozhodující. Jiří Hlavenka Angel investor Co-founder Kiwi.com a Czech Business Angel Association STARTUP REPORT 2019_2020 | 134 STARTUP JAKO ZAMĚSTNAVATEL / ROZDĚLENÍ STARTUPŮ PODLE PŘÍSTUPU K MOTIVACI ČLENŮ TÝMU Pokud je člověk u samého zrodu firmy a hodně jí věří, může pro něj být právě podíl ve firmě extrémně motivující. Ten, na druhou stranu, ale samozřejmě nelze dát každému zaměstnanci. Je zkrátka potřeba zamyslet se nad povahou dané pozice, daného člověka a přidat k tomu ještě hledisko vývoje startupu (čili jestli je na úplném začátku a je potřeba zaměstnance motivovat k velkému obratu, nebo jestli si už můžeme postupem času dovolit více tlačit na zisk). Je to prostě syntéza více hledisek. Barbora Riedl Černíková Managing Director, HR Expert & Consultant, I/O Psychologist SHL Talent Assessment Czech Republic STARTUP REPORT 2019_2020 | 135 STARTUP JAKO ZAMĚSTNAVATEL / ROZDĚLENÍ STARTUPŮ PODLE PŘÍSTUPU K MOTIVACI ČLENŮ TÝMU Lidé jsou velmi rozdílní, a to se týká také jejich motivace. Nastavené motivační faktory tudíž do určité míry přímo ovlivňují, koho vlastně dostanete do startupu i jak zformujete kulturu společnosti.  V jednom startupu to mám nastavené tak, že kolegové začínají na nízkých platech, jelikož jsme na začátku nějakých tržeb, ale je tam prima souvislost s růstem obratu a růstem platů – toto dává lidem úplně přímou zpětnou vazbu, jak se daří, zajišťuje to jasný fokus a pověstný tah na branku.  Dále ale máme nastaven super-bonusový fond, který se tvoří při případném prodeji startupu a který je nastaven myslím velmi velkorysým způsobem. Tato složka zas zajišťuje dlouhodobou motivaci u projektu zůstat. Nastavení konkrétního motivačního programu pro konkrétní firmy je velká alchymie – ale výsledek může být zlato. Petr Skrla Angel investor STARTUP REPORT 2019_2020 | 136 STA_ _RT UPY _A _ CSR CSR je „trendy“. Měly by startupy jako představitelé toho z podstaty nejmodernějšího podnikání pamatovat na CSR již od začátku své existence, nebo tento rozměr své činnosti řešit až ve chvíli, kdy dosáhnou určité velikosti, při vstupu na burzu či v jiných situacích? Je CSR aktuálně natolik atraktivní, že hraje roli při akvizici talentů? Jinými slovy – je sociálně odpovědná firma atraktivnější, a může tak posilování firemní kultury založené na odpovědnosti napomoci řešení jednoho z nejčastějších problémů českých startupů – nedostatku lidského kapitálu? Navazujeme na dílčí výsledek výzkumu, který říká, že je přetrvávající slabinou českého startupového ekosystému (mimo jiné) nedostatečné sdílení informací a spolupráce jednotlivých aktérů trhu. Proto v této závěrečné části reportu přinášíme výčet komentářů z úst investorů a specialistů na CSR i HR otázky – ve snaze rozpoutat diskuzi mezi různými aktéry startupového prostředí, ale v důsledku snad i se zapojením široké veřejnosti a médií. Startupy a CSR STARTUPY A CSR Téma CSR a startupy bylo jedním z nosných témat posledního výzkumného workshopu. CSR = Corporate Social Responsibility = společenská odpovědnost firem STARTUP REPORT 2019_2020 | 138 „Pojem CSR je trochu jako startup“ STARTUPY A CSR / STARTUPY A CSR CSR je určitě trendy. Zájem o životní prostředí, o společenská témata, ale i o vztahy na pracovišti (firemní kultura) a mimo něj – to vše jsou dnes velmi důležité hodnoty nejen pro mileniály, kteří budou co nevidět dominovat pracovnímu trhu. Stojí však za to si ujasnit, jakou „společenskou odpovědnost” má kdo na mysli. Pod „CSR” si lze představit bezbřehou škálu někdy i protichůdných aktivit, na jejichž společném jmenovateli by se jejich protagonisté sotva shodli. V tomto ohledu je to trochu podobné jako s pojmem startup. Proto si pro velké zjednodušení řekněme – firmy si mohou a mají uvědomit, že nemusí jen přerozdělovat svůj zisk na bohulibé aktivity. Mohou se zamyslet nad celým svým byznys modelem a inovovat ho tak, aby naplňoval claim: čím víc to pomáhá, tím víc to vydělává. CSR aktivity tak nebudou to první, co budou firmy škrtat, když se jim zrovna nevede. Společenská odpovědnost se stane přirozenou součástí jejich byznysu, jejich „DNA“. Pokud se tak stane, bude to nejen trendy, ale i moc dobře. Zároveň myslím, že je třeba dobře užívat zdravý rozum a přemýšlet o všech zelených tématech nejen v mediálních zkratkách, ale v širším kontextu. Ku příkladu aktuálně neoblíbená brčka a igelitové pytlíky, zatracovaný palmový olej... Vědí spotřebitelé, že některé opěvované náhražky nejsou pro životní prostředí a udržitelnost šetrnější? Tady je myslím velký potenciál pro firmy, které to berou vážně – aby přicházely s dobrým řešením a aby své zákazníky edukovaly. Alžběta Polzová Partner Innovation Footprint STARTUP REPORT 2019_2020 | 139 STARTUPY A CSR / JE CSR I PRO STARTUPY? Pro některé lidi je CSR tak důležitým aspektem, že má člověk skoro pocit, že jim ten hlavní business uniká. Jiní zas vnímají CSR, ale vědí, že bez zisku a úspěchu žádné CSR nebude.  Zajímavější je ale podle mě trend, kdy více a více startupů řeší sociální problémy právě jako svůj core business. To je mi sympatické. Pokud ale CSR není přirozenou součástí core businessu startupu a daný startup navíc nemá zisky (což je tak nějak z podstaty obvyklá situace), tak fakticky není, co řešit. U startupů obecně je velký problém vůbec udržet zaměření na to, co je absolutně podstatné, natož v této fázi přemýšlet nad tím, jak budu dělat CSR.  Asi to slovo “Corporate” v CSR něco napovídá… Petr Skrla Angel investor STARTUP REPORT 2019_2020 | 140 STARTUPY A CSR / JE CSR I PRO STARTUPY? CSR je z definice o korporacích, které si „kupují“ lepší PR jako odpustek za problematické aspekty svého fungování ve společnosti. Pro tento typ falešné společenské odpovědnosti není mezi startupy místo. Startupy naopak vznikají z přirozeného nadšení, snahy změnit svět k lepšímu a vydělat přitom peníze. Logicky tento typ CSR nepotřebují, protože samy často cestu ke skutečné společenské odpovědnosti ukazují – a k CSR se dostanou třeba právě při vstupu na burzu, kdy se mění ze startupu na korporaci. Jan Hladký Advokát Investor STARTUP REPORT 2019_2020 | 141 STARTUPY A CSR / JE CSR I PRO STARTUPY? Hovoříme-li o společenské odpovědnosti startupů na samém počátku jejich života, domnívám se, že jediným relevantním pohledem je dopad jejich produktu nebo služby na společnost. Pokud z povahy věci řeší společenské téma (odpady, snižování energetické náročnosti, optimalizace dopravy, zdravé stravování…) jsou společensky užiteční právě tím. V začátcích svého podnikání se startupy mohou o témata společenské odpovědnosti opírat při tvorbě svých byznys procesů. Mohou se udržitelností inspirovat při hledání své konkurenční výhody. Na tom byznysu – na tom, jaký je a co dělá – jedině na tom opravdu záleží. Nejsou to korporace, je to zpravidla pár holek a kluků v coworkingu, garáži, laborce nebo v malé dílně, kteří jsou jak uhranutí nápadem, jejž chtějí úspěšně realizovat. Na tom, jestli u toho budou třídit odpad, jezdit MHD a pít kohoutkovou vodu místo balené, cynicky řečeno, vůbec nesejde. To nemá prakticky žádný dopad. Tedy žádný dopad srovnatelný s potenciálním dopadem jejich byznysu. Pokud to má nějaký význam, tak hlavně pro ty lidi samotné – pro jejich osobní pocit, rodící se firemní kulturu, pro deklaraci jejich hodnot. Je to něco, co jim spolehlivě nahradí korporátní směrnice, etické kodexy, teambuildingy a assessment centra při přijímání nových lidí. Ale produkt nebo služba jsou stále to jediné podstatné. Teprve pokud najdou byznysové řešení, které pomáhá a vydělává zároveň, tak jsou společensky odpovědní a provozují udržitelný byznys – bez ohledu na to, jestli jezdí na kole a separují odpad do šesti různých boxů, nebo jestli je to partička, z níž všichni jezdí do práce dvoulitrovým kombíkem z druhé ruky a v pátek nejsou za stolem přes krabice od pizzy a hromady lahví od coly a plechovek energiťáků ani vidět… Ivo Jupa Partner Innovation Footprint STARTUP REPORT 2019_2020 | 142 STARTUPY A CSR / CSR A AKVIZICE TALENTŮ Domnívám se, že ano, a mohu to dosvědčit ze zkušenosti z Kiwi.com. U nových zájemců registrujeme zájem o firemní CSR – a ochotu se podílet osobně – jako jeden z nejčastějších vstupních dotazů. Jiří Hlavenka Angel investor Co-founder Kiwi.com a Czech Business Angel Association Hraje CSR nějakou roli při akvizici talentů? Je sociálně odpovědná firma atraktivnější? STARTUP REPORT 2019_2020 | 143 STARTUPY A CSR / CSR A AKVIZICE TALENTŮ Ano, sociálně odpovědná firma je stále více atraktivnější. Žijeme v době, kdy se kandidáti (a zvláště absolventi) dívají (sledují) na CSR aktivity potenciálních zaměstnavatelů, jejich přidanou hodnotu pro společnost a budoucnost celé Země. Nejmladší generace zjišťují od svých starších vrstevníků, jakou přidanou hodnotu společnost nabízí a jakým způsobem ji prosazuje (například tlak na ekologii, dopad celkové činnosti firmy). Nadneseně lze říci, že už ani nejde o „generaci Z“, ale o „generaci A++“. Zároveň ale ze zkušeností vím, že primární motivací jsou i nadále finance a benefity (sociální benefity), které každá firma i startup nabízí. Bohužel stále platí, že „peníze jsou až na prvním místě“. Jan Theodor Kozumplík Sociální podnikatel Investor STARTUP REPORT 2019_2020 | 144 STARTUPY A CSR / CSR A AKVIZICE TALENTŮ Role CSR aktivit firmy v posledních cca dvou letech nabývá na významu, a to jak z pohledu uchazečů, tak stávajících zaměstnanců. Lidé více po svých zaměstnavatelích požadují, aby převzali spoluzodpovědnost za komunitu, ve které působí, ochranu životního prostředí nebo kompenzaci následků, které firma případně na své okolí má. Určitě zatím nejsme ve fázi, kdy by tento faktor většinově rozhodoval o tom, zda uchazeč nabídku přijme, nebo zda zaměstnanec z firmy odejde. Ale pokud je pro mě osobně toto téma důležité a vidím, že firma to vnímá stejně, navíc mi dává prostor se do aktivit zapojit, je to pro mne podstatný faktor motivace – a pro firmu se to stává důležitým nástrojem, ať už z pohledu akvizice, tak retence talentů. Kateřina Gábová HR expert Ex Chief HR Officer, Kiwi.com STARTUP REPORT 2019_2020 | 145 STARTUPY A CSR / CSR A AKVIZICE TALENTŮ Nejen firmy nabírají lidi. Lidi si vybírají firmy. Postoj ke společensky odpovědnému a udržitelnému podnikání nepochybně stále více patří mezi faktory, které „táhnou”. Týká se to projektových týmů a nadšenců, které mnohdy toto téma dává dohromady při zakládání byznysu nebo vymýšlení nějaké inovace. A samozřejmě se to týká i náboru zaměstnanců – a to nejen v korporátech, ale i v menších či středních firmách. Lidem – anebo alespoň mnohým z nich – zkrátka není jedno, v jaké firmě tráví čas, kde uplatňují svůj talent, jak se firma chová dovnitř i navenek. A také jsou citliví na to, pokud firma jen tak “blafuje” a o CSR hovoří naoko. Takže – značka zaměstnavatele, který společensky odpovědným podnikáním “žije”, patří nepochybně ke konkurenčním výhodám, a to nejen při náboru. Takoví lidé přemýšlejí i o širších souvislostech své „běžné” práce. Martin Walter Partner Innovation Footprint STARTUP REPORT 2019_2020 | 146 STARTUPY A CSR / JE SOCIÁLNĚ ODPOVĚDNÁ FIRMA ATRAKTIVNĚJŠÍ PRO INVESTORY? Pokud má vlastní zaměření startupu pozitivní celospolečenský efekt a dopad, je vnímán investory vstřícněji, tedy má i vyšší šanci obdržet investici. Jiří Hlavenka Angel investor Co-founder Kiwi.com a Czech Business Angel Association Je sociálně odpovědná firma atraktivnější pro investory? STARTUP REPORT 2019_2020 | 147 STARTUPY A CSR / JE SOCIÁLNĚ ODPOVĚDNÁ FIRMA ATRAKTIVNĚJŠÍ PRO INVESTORY? Pro mne jsou CSR aktivity spojené s postupným zvyšováním vědomí celé naší společnosti. V posledních několika letech je ve společnosti patrný velký posun ve vnímání CSR aktivit. Tento trend jde zejména od mileniálů, ale rychle prorůstá do většinové společnosti. Lidé dnes chtějí vědět kde, za jakých podmínek a z jakých materiálů firma vyrábí, jak se chová ke svým zaměstnancům, dodavatelům, zákazníkům, společnosti i planetě. Firmy, které dokáží tento trend využít, chovat se v souladu s ním a dobře ho komunikovat svým zaměstnancům, zákazníkům, médiím atd., budou celkově vnímány více „sexy“ a zákazník k nim bude mít hlubší vztah. Získají tak do budoucna velmi významnou konkurenční výhodu. Firmy si však musí dát pozor, aby to, co hlásají navenek, bylo v souladu s tím, jak se opravdu chovají uvnitř – zákazníci na to budou více a více citliví a internet jim dává velkou sílu zjistit, jak se věci opravdu mají. Nesoulad mezi prezentací firmy a jejím skutečným chováním může dnes firmu velmi rychle mediálně zlikvidovat! Vidím, že se také postupně začíná měnit mindset investorů. Opouští paradigma zaměřené čistě na maximalizaci zisku (často bez ohledu na dopady) a začínají více a více zvažovat, jaký bude mít jejich investice celkový dopad na společnost a planetu. Peníze jsou hnací silou transformace. Věřím, že je budeme vynakládat více a více vědomě v souladu s dlouhodobou udržitelností a vyšším smyslem toho, co jimi podporujeme. Martin Rozhoň Zakladatel e-commerce skupiny VIVANTIS Angel investor STARTUP REPORT 2019_2020 | 148 STARTUPY A CSR / JE SOCIÁLNĚ ODPOVĚDNÁ FIRMA ATRAKTIVNĚJŠÍ PRO INVESTORY? Korporáty za sebou zanechávají nepochybně velkou „stopu“. Jejímu řešení ale mohou věnovat know how a zdroje – lidské i investiční. Mohou měřit a vyhodnocovat. Téma propisují do složitých struktur a rozhodovacích procesů – a jak to tak bývá, kromě nesporných přínosů to bývá i brzdou, pokud jde o inovativnost a pružnost. Menší podniky včetně startupů nemají zaměstnance ani investice nazbyt, zároveň ale ani složité procesy. Mohou se domnívat, že řízení společensky odpovědného podnikání je „jen pro velké“, a jistě, na samém počátku je stopa malé vývojářské firmy skutečně nepoměrně menší než ekologický přínos produktu, který vyvíjí (například řešení, jež například cestou optimalizace dopravy uspoří významné množství emisí). S růstem byznysu však vlastní stopa samotné vývojářské firmy roste, natož stopa výrobního podniku, který nabízí např. výrobky z nových materiálů nahrazujících plasty. Zahrnuje lidi, suroviny, výrobu, logistiku – všechny oblasti. A týká se i dodavatelů tohoto výrobce. Majitelé sice upírají veškerou pozornost na to, aby zajistili rozvoj výroby, nabrali a udrželi si správné lidi, získali nové trhy – a budou oprávněně pyšní na to, kolik nahradili plastů. Současně se však bude stále častěji objevovat i otázka, na kterou budou chtít znát odpověď jejich zákazníci, zaměstnanci, ale také investoři. Jak se vy sami stavíte k vlastní ekologické a sociální udržitelnosti? K jejímu řízení, měření? Klient si například zadá vyhodnocení životního cyklu výrobku – a pro tuto analýzu bude požadovat odpovědi. Ve chvíli, kdy je startup zralý na prodej či bude uvažovat o získání prostředků na kapitálovém trhu, pak sledování vybraných parametrů a pravidelný reporting podle seriózní metodiky bude nezbytností. Martin Walter Partner Innovation Footprint STARTUP REPORT 2019_2020 | 149 STARTUPY A CSR / STARTUPY A CSR V PRAXI CSR považuji za něco samozřejmého, co by mělo být nedílnou součástí každé firmy. Zásilkovna dlouhodobě podporuje projekty, které se zaměřují na nemocné děti a rodiny, které potřebují pomoc v životně složitých situacích. Zmínila bych například Nadační fond Zdeňky Žádníkové, charitativní organizaci DEBRA nebo Nadaci rozvoje občanské společnosti Pomozte dětem. V loňském roce jsme náš rozpočet na oblast CSR ve srovnání s rokem minulým zdvojnásobili a v dalších letech budeme tyto aktivity dále podporovat a rozšiřovat. Aktuálně zakládáme Nadaci Simony Kijonkové, která se bude zaměřovat také na podporu potřebných dětí, žen samoživitelek a bude propojovat technologie s těmi, kteří si nemohou pomoci sami. Cílem je podpořit konkrétní příběhy a neziskové organizace, které nemají takový dosah a nedokážou si financování zajistit sami. Simona Kijonková Zakladatelka a spolumajitelka Zásilkovny CEO holdingu Packeta Startupy a CSR v praxi STARTUP REPORT 2019_2020 | 150 DO _ PADY _COV_ ID-19 _NA_STARTUP_ OVÝ_SV_ĚT „Koronaprůzkum“ české startupové scény DOPADY COVID-19 NA STARTUPOVÝ SVĚT V reakci na lokální i světové události spojené s pandemií koronaviru COVID-19 jsme se rozhodli pomoci předvídat jejich dopady na českou startupovou scénu. Ve spolupráci s platformou StartupBox a deníkem E15 jsme tedy v doslova karanténních podmínkách uvedli krátký separátní výzkumný dotazník směrovaný na přední české investory z řad angel, VC i PE s cílem přiblížit startupům investorský pohled na tuto krizovou situaci. Mezi 20. – 30. březnem se do „koronaprůzkumu“ zapojilo 31 investorů. Jeho výsledky prezentujeme v této bonusové kapitole. K dotvoření celistvějšího obrazu jsme dále oslovili i desítku startupů, jejichž subjektivní vyjádření k situaci zde také nechybí. Věříme, že startupový ekosystém koronavirová krize nezlomí, ba naopak – možná přispěje k jeho ozdravení a oborové transformaci, a že se českým inovátorům podaří v nelehké době nalézt mezi překážkami i mnohé nové příležitosti. Touto částí studie se tomu snažíme napomoci – a děkujeme všem, kteří k tomuto úsilí přispěli a dále přispívají. 10startupů 20angel investoři8private equity 3venture capital STARTUP REPORT 2019_2020 | 152 Ovlivní koronavirová situace investice do startupů? DOPADY COVID-19 NA STARTUPOVÝ SVĚT / INVESTOŘI investoři, (n=31) 6,5 % 84 % 9,5 % ano, v dlouhodobém horizontu dojde k omezení investic investic neubude, ale v dlouhodobém horizontu dojde ke změně toku peněz ne, v dlouhodobém horizontu investice neutrpí Valná většina investorů se shoduje, že ano, ale jen v krátkodobém horizontu. Mnozí předvídají dočasné „zmrazení“ trhu, vyčkávání investorů s dalšími investicemi, větší rozvahu a privilegování aktuálně atraktivních a z krize prosperujících oborů (biotech, online aj.). Většina respondentů se ale také shoduje, že v dlouhodobém horizontu nepůjde o zničující dopady pro celý ekosystém. Investoři předvídají transformaci trhu směrem k nezasaženým oblastem či o to kvalitnější a životaschopnější projekty z oblastí, které následky krize trpí. „Investoři budou držet hotovost a vyčkávat, jak se situace vyvine. Budou finančně podporovat již zainvestované startupy ať už z hlediska přežití nebo využití příležitostí, které současná situace nabízí.“ „Situace ovlivní mé finance, ale neovlivní zájem hledat, pomáhat s rozvojem a financovat startupy.“ „Krátkodobě pokles, střednědobě a dlouhodobě to prospěje. Budou se hledat nové cesty a řešení.“ „V dlouhodobém horizontu minimálně. Problém bude s fundraisingem a exity v krátkém horizontu. Valuace se sníží.“ STARTUP REPORT 2019_2020 | 153 Startupy kterých vývojových fází a oborů budou nejvíce strádat? DOPADY COVID-19 NA STARTUPOVÝ SVĚT / INVESTOŘI Investoři se shodují, že nejvíce utrpí společnosti spojené s cestováním, pohostinstvím, pořádáním událostí a zbytné produkty či ryze offline služby. Nezapomínají ale i na tradiční byznysy typu automotive. Velké množství investorů dokonce říká, že následky recese postihnou v důsledku téměř všechny obory. Valná většina investorů předvídá, že situace zasáhne především startupy v počátečních fázích. Někteří ale oponují slovy, že startupy v počátečních fázích jsou flexibilnější a mají větší možnost „změnit plány“. Jiní pak pamatují i na starší projekty – možné snížení valuací a zkomplikování exitů. „Podnikatelé obecně zjistili, že není dobré nemít finanční rezervy dostatečného objemu, a proto to může ublížit i startupům ve fázi nedostatku cash plus, pokud se pohybují například ve službách.“ „Ovlivní to startupy všech fází, hlavně ale ty na začátku své existence.“ „Startupy v oblasti bezpečnostní a krizové komunikace budou zajímavé. Ostatní čeká útlum.“ „Dle mě nejvíce utrpí HR projekty.“ „Utrpí většina oborů, zvlášť projekty v počátečních fázích.“ „Všechny, zejména ty s pomalou návratností.“ STARTUP REPORT 2019_2020 | 154 Startupy kterých vývojových fází a oborů budou ze situace nejvíce profitovat? DOPADY COVID-19 NA STARTUPOVÝ SVĚT / INVESTOŘI Mezi oblastmi, které z nastalé situace zatím spíše těží a zaznamenávají rychlý rozvoj, zaznívá nejčastěji e-commerce, online nástroje pro práci či výuku na dálku, zdravotnictví a výzkum (medtech, biochemie, virologie), nanotechnologie, gaming a IT sektor obecně – včetně technologií VR a AI, SaaS, cybersecurity či data analýz. Většina investorů má za to, že startupům, které spadají do těchto segmentů, se bude dařit dosahovat na investice i v krátkodobém horizontu, a to ať už jsou v jakékoli fázi vývoje. „IT sektor – ten se projeví nejvíce ve všem. Očekávám ale i transformační proudy a nápady v nejvíc postižených oblastech – cestovní ruch, pohostinství.“ „Zdravotnictví, automatizace, AI, datové analýzy, cybersecurity – ty všechny mohou pomoci a budou v hledáčku investorů, v jakékoli fázi.“ „Pomůže to online službám, digitalizaci a zdravotnictví.“ „Startupy v oblasti bezpečnostní a krizové komunikace budou zajímavé. Ostatní čeká útlum.“ „Pomůže to e-commerce, vývoji a výzkumu.“ STARTUP REPORT 2019_2020 | 155 Jsou investoři připraveni investovat do startupů i v případě krize? DOPADY COVID-19 NA STARTUPOVÝ SVĚT / INVESTOŘI investoři, (n=31) 93,5 % 6,5 % ano ne „Zaměřujeme se na early stage s horizontem více než 5 let. Dlouhodobou investici krize nezastaví.“ „Krize je jen jiné jméno pro příležitost.“ „Pokud bude precizně a reálně připraven byznysplán a bude zaručena dostatečná spoluúčast majitelů startupu.“ „I v době krize vznikají skvělé nápady.“ „Když bude projekt dávat smysl, není důvod neinvestovat.“ Investoři téměř jednohlasně deklarují, že budou ochotni investovat do startupů i v době případné ekonomické krize, vidí v ní totiž příležitost. Většinou však připouští, že budou při investicích obezřetnější, budou si více vybírat. STARTUP REPORT 2019_2020 | 156 Toplines DOPADY COVID-19 NA STARTUPOVÝ SVĚT / INVESTOŘI krátkodobě může být omezen či pozastaven proces některých akvizičních operací a investic část startupů skončí, stejně tak tomu ale bude i u zaběhlých firem, které nemají dostatečnou finanční rezervu a nezvládnou se včas přizpůsobit pro startupy je to šance, protože jsou adaptabilnější (dá se očekávat, že dojde ke změně spotřebitelského chování i v delším časovém horizontu) střednědobě bude patrná poněkud zvýšená opatrnost investorů, nicméně valná většina investorů deklaruje, že s investicemi do startupů nepřestanou ani v době případné ekonomické krize přetavit aktuální dění v příležitost půjde nejsnáze startupům navázaným na e-commerce, doručovací služby, nástroje pro práci či vzdělávání na dálku, herní průmysl, společnosti vyvíjející software a IT sektor obecně, biotechnologie, nanotechnologie trh práce bude osvěžen o volné lidi z nepřeživších projektů investoři budou podporovat již zainvestované startupy (z hlediska přežití i využití příležitostí) větší důraz bude kladen na ověření poptávky a kvalitu a kreativitu business modelu startupů žádajících o investici skvělý produkt, kvalitní tým, smysluplnost nápadu, přidaná hodnota, užitečnost pro klienta a potenciál trhu – to investoři rádi podpoří vždy investoři odhadují, že situace dopadne nejtvrději na projekty napojené na sektor cestovního ruchu a pohostinství, ale i automotive a retail STARTUP REPORT 2019_2020 | 157 DOPADY COVID-19 NA STARTUPOVÝ SVĚT / STARTUPY „Je to rozhodně příležitost.“ Vývoj SW „Vnímáme situaci jako obrovskou příležitost pro náš business.“ HR / Recruitment „Výrazně ovlivní vše kolem nás.“ Dodavatel platformy pro prodej autodílů online „Vidíme v tom příležitost pro zaměření se na podstatu našeho podnikání. Náš projekt dává ještě větší smysl, protože se zaměřuje na profesionály z kreativních oborů, kteří jsou nouzovým stavem nejvíce omezeni. Věnujeme nyní veškeré zdroje a energii, abychom projekt představili co nejširšímu publiku.“ Platforma pro profesionální kreativce „Náš současný business je zamrzlý minimálně na půl roku na 100 % a cca na 70 % na další půl rok, proto hledáme nový trh pro náš produkt, zjišťujeme poptávku a měníme business model. Je možné, že se nám to ale nepovede a během pár měsíců skončíme.“ Cestovní ruch „Náš obor nepatří mezi nezbytné potřeby. Vybavení pro akční kamery, které navíc předpokládá, že budou lidé cestovat, zřejmě v této době ztratí zákazníky.“ Plovoucí, víceúčelové stativy pro akční kamery „Prozatím jako příležitost.“ Zpracování satelitních dat „Špatně. Někteří klienti nám nezaplatili faktury a hodně dalších zrušilo nebo odsunulo zakázky, což pro nás pravděpodobně bude zničující.“ Vývoj IT aplikací „Jako komplikaci s nutností okamžité adaptace. Jestli nás to ovlivní pouze negativně, nemůžeme prozatím hodnotit.“ Automobilový průmysl Jak startupy vnímají vliv „koronavirové situace“ na svůj současný a budoucí business? STARTUP REPORT 2019_2020 | 158 Jaký je názor startupů na obsah investorských „Toplines“ této kapitoly? DOPADY COVID-19 NA STARTUPOVÝ SVĚT / STARTUPY „Nejsem ekonom, ale očekávám fatálnější dopad na ekonomiku.“ Plovoucí, víceúčelové stativy pro akční kamery „Vnímáme situaci jako obrovskou příležitost pro„Aktuálně jsou všichni vystresovaní a spíše většinu nových věci pozastavují.“ Vývoj IT aplikací „S obsahem naprosto souhlasím. Pročistí se trh a ten, kdo bude chtít uspět, bude muset mít velmi dobře validovanou poptávku.“ Cestovní ruch „Souhlasím s tím, že startupy budou po krizi mnohem flexibilnější než zaběhlé firmy. Krize přináší řadě startupů nové příležitosti. V čem vidím osobně u startupů problém? Nejsou připraveni na velké shifty v produktech, službách, zaměření, škálování atd. z pohledu manažerského. Myslím, že pokud angel investoři budou mít po krizi chuť investovat do nových projektů, budou určitě mnohem pečlivější a obezřetnější právě s ohledem na potenciální krizové scénáře.“ Platforma pro profesionální kreativce „Absolutní souhlas. Přezbrojujeme a jdeme do toho naplno.“ HR / Recruitment „Obecně je změna situace na trhu vždy novou příležitostí.“ Dodavatel platformy pro prodej autodílů online „Dává to smysl, ale je to predikce jako každá jiná a nejde se na to spoléhat. Je potřeba důvěřovat zejména sobě a vlastnímu týmu.“ Vývoj SW „S obsahem víceméně souhlasím, je nutné se umět přizpůsobit době a požadavkům trhu.“ Automobilový průmysl STARTUP REPORT 2019_2020 | 159 ZÁ_ VĚR Závěr ZÁVĚR České startupové prostředí mírně „vyrostlo“ – a to nejen průměrným stářím projektů, ale i existencí mnohem většího počtu položek v rámci celé startupové sítě. Na startupy je namířena nejen pozornost, ale i prostředky státních institucí a komerční scény, což má značný vliv na rozšíření báze startupů do celé ČR (i mimo hranice Prahy). Do regionů se totiž postupně napřahují i akcelerátory a inkubátory, které v letošním roce významně posílily svou roli, a roste obecná obeznámenost s touto možností rozvoje podnikaní. Činnost akcelerátorů pomáhá v postupné edukaci startupistů směrem k praktickým stránkám podnikání, a usměrňuje tak pozornost founderů, kteří je mají – přes své zaujetí nápadem – občas tendenci opomíjet. Navíc platí, že ti, jenž akcelerátory využili, jsou s touto zkušeností spokojeni. Tato forma podpory je tedy i do budoucna žádoucí. I činnost akcelerátorů totiž pomáhá v postupné edukaci startupistů směrem k praktickým stránkám podnikání, a pomáhají tak usměrňovat pozornost founderů, kteří je mají – přes své zaujetí nápadem – občas tendenci opomíjet. „Startup“ je stále více ustálenější, všeobecně známější pojem. A i startupy samotné jsou – v porovnání s výsledky z prvního ročníku výzkumu – dnes o maličko stabilnější, plánují v o trochu delším horizontu, jsou nepatrně starší co do věku zakladatelů, tak i průměrné délky existence firmy. Navíc se lépe orientují ve startupovém ekosystému, což se projevuje širší znalostí (a v konečném důsledku i využíváním) různých typů podpor či faktem, že si čím dál častěji chodí pro investice mimo „svůj okruh lidí“. Trh se posunul, ale klíčové problémy zůstávají. Startupy stále řeší zejména byrokracii, nedostatek kvalifikované lidské síly a (pro někoho možná překvapivě) i dostupnost rizikového kapitálu. Chybí správně uchopené finanční plánování, kvalitní byznys plán, prověření poptávky a konkurence, globální ambice a sebevědomí projektů. Z médií nabýváme dojmu, že u nás dokázaly uspět jen všeho všudy „tři“ startupy se zvládnutým, respektive zafinancovaným PR, o jiných projektech se širší veřejnost dozvídá jen sporadicky. Před jakými výzvami stojíme, jsme se ostatně již pokusili shrnout v 10 podnětech pro zlepšení českého startupového prostředí. Na závěr chceme ale především připomenout, že v Česku zatím disponujeme stále velmi mladým trhem, který ušel za poslední roky kus cesty směrem k větší stabilitě, systematičnosti a strategičnosti, a to díky spojení všech, kteří v této dynamické části podnikání dokázali rozpoznat potenciál. Jsme moc rádi, že takových lidí a institucí postupně přibývá, a i proto nás neopouští lehký optimismus. Věříme, že i letošní Startup Report přispěje k další edukaci a odborné i veřejné diskuzi. Budeme rádi, pokud tento cíl také podpoříte – například sdílením studie s hashtagy #SUPR a #StartupReport. Dáte nám tak mimo jiné zprávu, že má smysl jít do toho zase znovu – i v příštím roce. ZÁVĚR / TOP 10 Přítomnost rizikového kapitálu v počátečních fázích vývoje startupů Dostupné poradenství a podpora týkající se zahraniční expanze Digitalizace státní správy a méně byrokracie Větší spolupráce mezi startupy a jednotlivými subjekty startupového světa Posílení zapojení škol do vedení mladé generace k podnikání Lepší podchycení kvalitních nápadů (aktivita akcelerátorů, spolupráce se školami a spin-offy aj.) Další rozšiřování ekosystému mimo Prahu, lokální podpora Častější PR a medializace širšího počtu úspěšných startupů, včetně fuckup stories Finanční zodpovědnost startupů nejen pod tlakem a dohledem partnerů/ investorů Externí ověření poptávky, očekávání a požadavků koncových zákazníků, práce startupu se zpětnou vazbou 10 podnětů pro zlepšení českého startupového prostředí všechny cílové skupiny (n=550) _REA LI_ ZAČ_NÍ TÝ_ _M Realizační tým Daniel Šenkýř Zakladatel a CEO Keiretsu Forum CEE Tereza Zyklová Executive coordinator Keiretsu Forum CEE editorka reportu Martin Boček, Marketingový expert founder, Agentura Boček vedoucí výzkumu STARTUP REPORT 2019_2020 | 164 Děkujeme všem, kteří se podíleli na realizaci projektu Startup Report 2019_2020 či projekt jakkoliv podporovali. Náš dík patří také všem, kteří si studii pročetli a vznesli k ní dotazy, náměty či připomínky. Veškeré otázky a komentáře prosím směřujte na: info@keiretsuforum.eu Zeptejte se třeba na možnost prezentace výsledků studie i ve vaší firmě. Nebo rovnou zjistěte, jak se stát partnery příštího ročníku 2021_2022! Keiretsu Forum Prague SE Malá Štupartská 634/7 110 00 Praha 1 © Keiretsu Forum Prague SE 2020. Grafický design: Martin Kafes33 Hirth