l
lPracovní vztahy v podniku
la role odborů v jejich ovlivňování
ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ
11. přednáška
SLU-znacka-OPF-horizont

Tematické zaměření dnešní přednášky
l –   Význam pracovních vztahů v podniku
l –   Vztah zaměstnavatel - zaměstnanec, nadřízený –
l         podřízený, participující pracovníci
l –   Zásady vytváření zdravých pracovních vztahů
l –  Konflikty v pracovních skupinách, jejich prevence
      a možnosti řešení
l –   Odbory
l –   Kolektivní vyjednávání
l
    ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ    KPEM SU OPF

l– Význam pracovních vztahů pro personální práci
v organizaci je mimořádný.
l– Pracovní vztahy a jejich kvalita vytvářejí rámec významně ovlivňující dosahování cílů organizace
i cílů pracovních a životních jednotlivých pracovníků.
l– Korektní, harmonické, uspokojivé pracovní a mezilidské vztahy vytvářejí produktivní klima, které
má velmi příznivý vliv na individuální, kolektivní
i (celo)organizační výkon, mírů produktivity, efektivnost podnikových procesů,
l
   ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ KPEM SU OPF
VÝZNAM pracovních vztahů v podniku

l– Příznivě pracovní vztahy se odrážejí ve spokojenosti
a míře loajality pracovníků a přispívají ke slaďování individuálních zájmů a cílů s cíli a zájmy
organizace.
l– Společenské vztahy vznikající při námezdní práci (práci za mzdu) a vztahy s nimi úzce
související, které jsou upraveny právními normami, jsou označovány jako pracovněprávní vztahy.
   ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ KPEM SU OPF
Význam pracovních vztahů v podniku

l Na pracovišti, resp. při práci obecně vznikají vztahy, které je možné dle jejich charakteru
členit do několika skupin:
l I. – vztahy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem (zaměstnaneckých vztah),
l II. – vztahy mezi zaměstnancem a zaměstnaneckým sdruženími (odbory či prostřednictvím jiných
zástupců - tzv. rada zaměstnanců, zástupci pro oblast BOZP),
l III. – vztahy mezi odbory a zaměstnavatelem (kolektivní pracovní vztahy),
l
   ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ KPEM SU OPF
VZTAH zaměstnavatel  – zaměstnanec

l IV. – vztahy mezi nadřízeným a podřízeným,
l V. –  vztahy k zákazníkům a veřejnosti,
l VI. – vztahy mezi pracovními kolektivy (upravuje organizační nebo pracovní řád),
l Relativně samostatnou skupinou kolektivních vztahů jsou kolektivní vztahy, u nichž je jedním z
účastníků stát – tzv. tripartitní vztahy (tripartita).
l VII. – vztahy mezi spolupracovníky (neupravuje žádný zvláštní předpis).
l
l
   ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ KPEM SU OPF
Pracovní vztahy v podniku

lPracovní vztahy v organizaci mají svou formální a neformální stránku.
lFormální vztahy jsou upravované pravidly, platnými buď v rámci určité pracovní skupiny či v rámci
organizace (např. pracovní řád, prémiový řád aj.) nebo platnými celospolečensky - celostátně (zákon
č. 262/2006 Sb. zákoník práce; zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti; nebo Listina základních práv
a svobod apod.), či dokonce s mezinárodní působností (např. Všeobecná deklarace lidských práv aj.).
lNeformální vztahy jsou odvislé od běžné komunikace mezi pracovníky (normami a organizačními
předpisy striktně neupravované).
l
l
l
l
   ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ KPEM SU OPF
Pracovní vztahy v podniku

l– Při vytváření zdravých pracovních vztahů se uplatňují zejména tyto zásady:
l1) vedení pracovníků k tomu, aby se řídili a dodržovali platný legislativní rámec – zákony, normy;
předpisy stanovené organizací a pravidla společenského chování se spolupracovníky, zákazníky i
veřejnosti (včetně etického kodexu);
l2) dodržování zákonů, smluv, dohod a pravidel etiky, slušnosti a respektování lidských práv ze
strany zaměstnavatele a jeho vedoucích pracovníků;
l
l
l
l
l
l
l
   ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ KPEM SU OPF
ZÁSADY vytváření zdravých pracovních vztahů

l3) respektování odborů jako partnera zaměstnavatele (managementu organizace);
l4) formulování a realizace jasné, etické a transparentní politiky získávání, výběru, hodnocení,
odměňování, rozmisťování a personálního rozvoje pracovníků;
l5) vytváření, udržování příznivých pracov. podmínek, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
pracovníků;
l6) pečování o sociální rozvoj pracovníků, jejich životní podmínky, odbornou pomoc radou i činem;
l7) tvorba žádoucích mezilidských vztahů organizováním kulturních, sportovních, rekreačních a
dalších aktivit pro pracovníky a jejich rodinné příslušníky atd.
l
l
   ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ KPEM SU OPF
Další zásady vytváření zdravých pracovních vztahů

lDoprovodním jevem všech mezilidských vztahů, včetně vztahů pracovních, jsou konflikty.
lZdroje konfliktů je možno spatřovat:
l– v osobnosti a sociálním chování jedinců – mj.
v (ne)dodržování pravidel chování v rámci etického kodexu; např. (ne)dodržování zákonů a pravidel
chování u osoby se sklonem k násilí atd.),
l– v nedorozumění mezi spolupracujícími stranami – (špatná komunikace, nedostatečné vysvětlení
pracovních úkolů, povinností a pravidel, nedostatečná kvalifikace pracovníků),
l
l
   ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ KPEM SU OPF
KONFLIKTY v pracovních skupinách, jejich prevence a možnosti řešení

lDalší možné zdroje konfliktů je možno spatřovat:
l– v nedostatcích personální práce (nedostatky v získávání
a výběru pracovníků, nevhodné zařazení pracovníka na pracovní místo, nedostatky v hodnocení a
odměňování pracovníků),
l– ve stylu vedení lidí v organizaci (výskyt sklonů
k byrokracii, nedostatečně participativní styl vedení
s převažujícími direktivními prvky, nerespektování lidských práv pracovníků),
l– ve způsobu formování týmů (věnována nedostatečná pozornosti charakteristikám osobnosti členů
týmu a osobnosti vedoucího týmu),
l
l
   ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ KPEM SU OPF
Konflikty v pracovních skupinách

lDalší možné zdroje konfliktů je možno spatřovat:
l– ve změnách techniky a technologie, organizace práce a organizačních strukturách – změny se
provádějí bez ohledu na názory a postoje pracovníků, nezájem nadřízeného (zaměstnavatele) o názor a
radu,
l– v umístění pracoviště a v pracovních podmínkách (např. vzdálenost od skladů materiálu či
náhradních dílů, od útvarů zajišťujících obsluhu, od administrativních budov, podnikového
stravovacího zařízení),
l– v příčinách nacházejících se mimo organizaci (související s životními podmínkami pracovníka, s
jeho současnou životní situací, osobními a rodinnými problémy aj.).
l
l
   ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ KPEM SU OPF
Konflikty v pracovních skupinách

l– Mnohé konflikty na pracovišti a individuální problémy mohou být eliminovány či zmírněny na
základě využití poradenských služeb (např. v rámci poskytování pomoci pracovníkům ze strany
psychologa či sociálního pracovníka).
l– Jedním s efektivních nástrojů prevence a vytváření zdravých pracovních vztahů je fungující
systém vnitropodnikové komunikace v rámci vertikální (sestupné či vzestupné linii) a horizontální
komunikace; způsoby podávání (předávání) informací (informační systémy – intranet, elektronická
„nástěnka, podnikové noviny, vývěsky, oběžníky), míra otevřenosti a ochoty komunikace vedoucích
pracovníků s podřízenými aj.
   ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ KPEM SU OPF
PREVENCE a MOŽNOSTI řešení komfliktů

l Odborové organizace (odbory) – jsou sdružením zaměstnanců (pracovníků) jež hájí jejich zájmy a
chrání práva.
l – můžeme je chápat jako organizace se zvláštním postavením vůči zaměstnavatelům a zaměstnancům;
l – jestliže u zaměstnavatele působí odborová organizace (a to bez ohledu na počet členů odborové
organizace), zastupují příslušné orgány odborové organizace všechny zaměstnance podniku,
tj. i odborově neorganizované;
   ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ KPEM SU OPF
ODBORY v podnikových pracovních vztazích

l – zaměstnanec ani nemůže (a obecně nemá ani důvod) učinit právní úkon, kterým by vyloučil
skutečnost, že je v zákonem stanovených případech zastupován příslušným orgánem odborové
organizace.
lOdborové orgány:
l– vymezení příslušnosti odborových orgánů je vnitřní věcí odborové organizace.
l– podle zákona je příslušným odborovým orgánem ten orgán, který je oprávněn vystupovat v právních
vztazích jménem příslušné odborové organizace (zásadně to jsou orgány kolektivní, jen výjimečně to
mohou být jednotlivé osoby).
   ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ KPEM SU OPF
Odbory v podnikových pracovních vztazích

l – příslušné odborové orgány mohou mít sídlo i mimo zaměstnavatele, jestliže například odborová
organizace sdružuje členy od více zaměstnavatelů.
l Při výkonu oprávnění odborových orgánů jako zástupců zaměstnanců tak vznikají mezi odborovými
organizacemi a zaměstnavateli právní vztahy. Tyto vztahy se uskutečňují v následujících právních
formách:
l – Kolektivní vyjednávání a kolektivní smlouvy (KS jako produkt vyjednávání) – jedná se bezpochyby
o nejvýzna-mnější formu vzájemného vztahu sociálních partnerů (zaměstnavatele, odborové
organizace);
   ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ KPEM SU OPF
Odbory v podnikových pracovních vztazích

l – Spolurozhodování odborových orgánů o právních úkonech či jiných opatřeních zaměstnavatele.
Spolurozhodování s konkrétním zněním textu:
„v dohodě“ s odborovým orgánem; s předchozím souhlasem“; „se souhlasem“ apod;
l – Konzultace právních úkonů či jiných opatření zaměstnavatele s odborovými orgány;
l – Informování odborových orgánů zaměstnavatelem. Podstatou je sdělení údajů a případné odpovědi
na dotazy (oproti konzultačnímu vztahu jde o nižší formu kolektivního pracovního vztahu, při němž
se nevyžaduje vzájemná komunikace partnerů).
   ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ KPEM SU OPF
Odbory v podnikových pracovních vztazích

l– Kontrola činnosti zaměstnavatele odborovými orgány,
a to v oblastech:
l – dodržování pracovněprávních předpisů, vnitřních     předpisů a kolektivních smluv,
l –  nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
l– Řešení kolektivních sporů, tj. sporů mezi odborovou organizací (jejími orgány) a
zaměstnavatelem, které se týkají kolektivních (hromadných) práv, tj. takových,
z nichž nevznikají nároky či jiná práva jednotlivých zaměstnanců.
   ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ KPEM SU OPF
Odbory v podnikových pracovních vztazích

l– Rozhodování odborového orgánu s právní závaznosti pro zaměstnavatele, které může být uplatněno v
oblasti BOZP vydáním závazných pokynů k:
l – odstranění závad v provozu na strojích, zařízeních a v pracovních postupech,
l – zákazu další práce v případě bezprostředního ohrožení života nebo zdraví,
l – zákazu práce přesčas nebo práce v noci, která by ohrožovala BOZP.
l
l
   ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ KPEM SU OPF
Odbory v podnikových pracovních vztazích

lNedílnou součástí působení odborové organizace
v podniku je vyjednávání o kolektivní smlouvě.
lProces kolektivního vyjednávání upravuje zákon
č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání.
lZákon rozlišuje dva stupně kolektivních smluv, a to:
l – podnikové kolektivní smlouvy
l – kolektivní smlouvy vyššího stupně
lPodnikové kolektivní smlouvy:
l – nemohou být nikdy uzavřeny pro více než jednoho zaměstnavatele.
   ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ KPEM SU OPF
KOLEKTIVNÍ vyjednávání

l – u jednoho zaměstnavatele ale může být uzavíráno více kolektivních smluv s libovolným rozsahem
působnosti.
lKolektivní smlouvy vyššího stupně:
l – uzavírají se pro větší počet zaměstnavatelů, v praxi zejména pro jednotlivá hospodářská odvětví
či obory;
l – uzavírají je organizace (svazy) zaměstnavatelů
s příslušnými vyššími orgány odborových organizací (odborových svazů).;
l – KS vyššího stupně se vztahují jen na ty zaměstna-vatele, kteří jsou členy příslušné organizace
(svazu) zaměstnavatelů a byla pro ně tato smlouva uzavřena.
l
   ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ KPEM SU OPF
Kolektivní vyjednávání

lProces uzavírání kolektivní smlouvy je završen až jejím podpisem oprávněnými osobami. Tím se
smlouva stává platnou a závaznou (na straně odborové organizace smlouvu vždy uzavírá příslušný
kolektivní orgán, jenž ji schvaluje, přičemž podpisem pověřuje svého zástupce).
lKolektivní smlouva:
l – je uzavírána na dobu dohodnutou oběma stranami (dobu určitou či neurčitou);
l –  dává pracovním vztahům v podniku určitý řád;
l – je výrazem participace zaměstnanců a dalších pracovníků na řízení a rozhodování v organizaci.
   ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ KPEM SU OPF
Kolektivní vyjednávání

lPředmětem kolektivního vyjednávání a obsahem KS
v ČR jsou většinou zejména (obsah KS NENÍ určen právním předpisem) tyto oblasti:
l – kolektivní vztahy (např. vztahy mezi odborovými orgány a zaměstnavatelem),
l – individuální pracovní vztahy (pracovní poměr, pracovní doba, BOZP pracovníků, vzdělávání a
rozvoj pracovníků),
l – mzdová oblast (např. tarifní systém, minimální mzda, použití dodatkových mzdových forem,
čerpání zaměstna-neckých benefitů).
   ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ KPEM SU OPF
Kolektivní vyjednávání

lZávazky uvedené v KS musejí být konkrétní, termínované a kontrolovatelné.
lSoučástí kolektivního vyjednávání je i řešení kolektivních sporů týkajících se budoucí nebo platné
KS.
lJedná se o spory zejména v oblasti:
l –   uzavření, resp. změny kolektivní smlouvy,
l – plnění závazků kolektivní smlouvy, ze kterých nevznikají nároky jednotlivých zaměstnanců.
   ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ KPEM SU OPF
Kolektivní vyjednávání

lProstředky řešení kolektivních sporů:
l– Řízení před zprostředkovatelem – tj. třetí stranou, snažící se o dosažení shody v bodech KS, u
nichž nedošlo k dohodě, resp. o uzavření KS. .
lŘízení před zprostředkovatelem se považuje za neúspěšné, jestliže se smluvní strany neztotožní se
stanoviskem zprostředkovatele.
lPo neúspěšném řízení před zprostředkovatelem přichází v úvahu další procesní prostředek – řízení
před rozhodcem nebo stávka, příp. výluka.
   ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ KPEM SU OPF
Kolektivní vyjednávání

lProstředky řešení kolektivních sporů:
l– Řízení před rozhodcem – rozhodce spor rozhoduje
s právní závaznosti pro smluvní strany.
l– Stávka nebo výluka – stávka resp. výluka představují druhou alternativou k „řízení před
rozhodcem“
v případě, že se vyjednávající strany nedohodnou na uplatnění možnosti řešení sporu rozhodcem.
l – stávka = částečné nebo úplné přerušení práce ze strany zaměstnanců;
l – výluka = částečné nebo úplné zastavení práce zaměstnavatelem (jako obrana proti požadavkům
odborů).
l
   ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ KPEM SU OPF
Kolektivní vyjednávání

PE01931_
   ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ KPEM SU OPF
Děkuji vám za pozornost a
přeji příjemný zbytek dne.J