C0-HD-TOP.png C0-HD-BTM.png MEZINÁRODNÍ CESTOVNÍ RUCH C0-HD-TOP.png DEFINICE •Mezinárodní cestovní ruch (turismus) podle Palatkové (2007, s. 3) představuje pohyb účastníků cestovního ruchu mezi jednotlivými destinacemi bez toho, aniž by bylo určeno přesné geografické vymezení. •Pak se jedná o zahraniční cestovní ruch mezi více destinacemi, regiony či světadíly. •Mezinárodní cestovní ruch můžeme rozdělit na příjezdový, výjezdový a tranzitní cestovní ruch (obtížně statisticky doložitelný). C0-HD-TOP.png •Cestovní ruch představuje v současné době důležitou oblast národního hospodářství a je významnou součástí spotřeby obyvatelstva. Jde o komplexní společenský jev, který je charakterizován následujícími rysy: (Kol. autorů, 2008) •dočasnost změny místa stálého bydliště a dočasnost pobytu mimo něj, •nevýdělečný charakter cesty a pobytu (jsou obvykle realizovány ve volném čase), •vztahy mezi lidmi, jež cestovní ruch vyvolává. • C0-HD-TOP.png •Podle Gúčika (2001) je vznik novodobého cestovního ruchu spojován s obdobím prů-myslové revoluce ve vyspělých státech jako důsledkem technického, ekonomického a sociálního rozvoje. Vznik a rozvoj novodobého cestovního ruchu přitom předpokládá: •možnost svobodného pohybu lidí, •existenci primární nabídky, která je základem tvorby produktu jako předmětu spotřeby v cestovním ruchu, •takový stupeň technického, ekonomického a sociálního rozvoje, který má za ná-sledek postupné zkracování fondu pracovní doby a prodlužování fondu volného času, •takový stupeň uspokojení základních životních potřeb, kdy vzniká možnost uspokojovat i méně nezbytné potřeby, kam řadíme i cestovní ruch a výstavbu potřebných dopravních, ubytovacích, pohostinských, sportovně-rekreačních a dalších zařízení pro cestovní ruch. • C0-HD-TOP.png MŮŽEME ROZLIŠIT ČTYŘI RŮZNÉ POHLEDY NA CESTOVNÍ RUCH: •A) Turista - vyhledává rozličné duševní i fyzické zkušenosti a uspokojení. Jejich povaha bude značně ovlivňovat jeho volbu destinací a aktivit. •B) Firmy nabízející turistům zboží a služby - obchodníci a podnikatelé vidí v cestovním ruchu příležitost vydělat poskytováním zboží a služeb, které si tu-ristický ruch žádá. •C) Správa hostitelských zemí či oblastí. Politici spatřují v cestovním ruchu faktor vnášející kapitál do ekonomik pod jejich správou. Jejich přístup se odvozuje od toho, jaké příjmy mohou občané z tohoto podnikání získat. Politici rovněž berou v úvahu příjem v zahraniční měně ze zahraničního cestovního ruchu i daňové příjmy, které se platí z peněz utracených turisty, přímo i nepřímo. Vláda hostitelské země může hrát důležitou roli v tvorbě koncepce cestovního ruchu, jeho rozvoji, propagaci a realizaci. •D) Hostitelská komunita. Místní lidé obvykle považují cestovní ruch za faktor, který ovlivňuje jejich kulturu a zaměstnanost. Pro tuto skupinu jsou například důležité důsledky interakce mezi značnými počty zahraničních turistů a místními obyvateli. Tyto důsledky mohou být přínosné, či škodlivé – nebo obojí. C0-HD-TOP.png •Pro rozvoj cestovního ruchu je nezbytné splnit tři základní podmínky – •zachovat bezpečnost v dané destinaci, •vytvořit dostatečný fond volného času a •zajistit přiměřené disponibilní důchody obyvatelstva. • •Hlavním subjektem je v cestovním ruchu cestující občan. • C0-HD-TOP.png •S cílem sjednotit definici cestovního ruchu zejména z hlediska vykazování údajů, zor-ganizovala Světová organizace cestovního ruchu (WTO, World Tourism Organisation) v roce 1991 v Ottawě mezinárodní konferenci věnovanou statistice cestovního ruchu. Na základě závěru konference přijala OSN v roce 1993 definici, která se stala základem pro statistické zjišťování cestovního ruchu. •Podle Směrnice Rady 95/57/ES ze dne 23. 11. 1995 o shromažďování statistických in-formací v oblasti cestovního ruchu, str. 16/sv.1, můžeme CR definovat jako „Činnost lidí cestujících a zdržujících se mimo místo svého obvyklého prostředí po dobu nejvýše jednoho roku za účelem rekreace, obchodu nebo z jiného důvodu.“ •Mezinárodní organizace odborníků v oblasti turismu (AIEST - Ássociation Internatio-nale d'Experts Scientifiques du Tourisne ) definuje cestovní ruch jako souhrn vztahů a jevů, které vyplývají z cestování nebo pobytu osob, přičemž místo pobytu není trva-lým místem bydlení a zaměstnání. C0-HD-TOP.png MEZINÁRODNÍ CESTOVNÍ RUCH MŮŽE ROZLIŠIT NA: •a) Příjezdový cestovní ruch (též aktivní cestovní ruch – ACR, incoming): cestovní ruch do dané země realizovaný obyvateli jiných zemí, •b) Výjezdový cestovní ruch (též pasivní cestovní ruch – PCR, outgoing): cestovní ruch obyvatel dané země realizovaný cestou do jiných zemí. •Interní cestovní ruch tvoří: cestovní ruch obyvatel dané země a obyvateli jiných zemí v dané zemi. •Domácí cestovní ruch představuje: cestování a pobyty občanů mimo místo jejich obvyklého pobytu za účelem využití volného času, rekreace, poznání nebo za jiným nevýdělečným účelem, trvající ne déle než jeden rok a realizované kompletně ve vlastním státě C0-HD-TOP.png NÁRODNÍ CESTOVNÍ RUCH: •interní cestovní ruch plus výjezdový cestovní ruch. C0-HD-TOP.png •Příjezdový cestovní ruch = můžeme charakterizovat na příkladu České republiky, kdy se jedná o pohyb osob (turistů), kteří k nám přicestují ze Slovenska, Německa, Polska, Číny, USA a z dalších destinací a utrácejí zde své finanční prostředky. Jedná se o aktivní cestovní ruch. • • Tranzitní cestovní ruch = pokud využijeme zase příkladu, pak se jedná pouze o průjezd (tranzit) turistů z různých zemí přes území České republiky, jedná se o část aktivního cestovního ruchu. • • Výjezdový cestovní ruch = Jedná se o pohyb osob (turistů) z České republiky do různých regionů Evropy či světa. Češi nejčastěji míří na Slovensko nebo do Chorvatska. Zde hovoříme o pasivním cestovním ruchu, protože utrácíme své finanční prostředky v zahraničí. C0-HD-TOP.png •Cestovním ruchem se zabývá několik vědních disciplín, např. •ekonomika cestovního ruchu, •geografie, sociologie, •kulturní antropologie ap. •Jedná se o interdisciplinární jev a jeho vysvětlování pouze z pohledu jedné vědní disciplíny by bylo nedostatečné. C0-HD-TOP.png •V mezinárodním cestovním ruchu se můžeme setkat také s pojmem tzv. saldo zahraničního cestovního ruchu. Rozeznáváme aktivní, pasivní nebo vyrovnané saldo. Salda zahraničního cestovního ruchu vznikají právě v okamžiku spojeného s pohybem finančních prostředků. •V mezinárodním cestovním ruchu se můžeme také setkat s dalšími pojmy jak je např. Světový cestovní ruch, který Palatková (2007, s. 3) popisuje jako souhrn veškerého cestovního ruchu na celém světě. Zjednodušené řečeno se jedná o celkový přehled celkového příjezdového (aktivního) a výjezdového (pasivního) cestovního ruchu mezi všemi státy po celém světě. •Palatková (2007, s. 3) také blíže specifikuje pojem cestovní ruch světa, který zahrnuje domácí i zahraniční cestovní ruch všech zemí po celém světě. C0-HD-TOP.png •Turista (tourist) podle Palatkové (2013, s. 11) je definován jednak v mezinárodním, tak i v domácím cestovním ruchu. • v mezinárodním cestovním ruchu – se jedná o pohyb osob, které překročí hra- nice do jiné země, než ve které mají své obvyklé bydliště a to minimálně na 1 noc, nikoliv na dobu delší než je 1 rok a vedle toho musí být dodržena zásada, že hlavním účelem cesty není výdělečná činnost v zemi, kterou navštíví. Příkladem může být český turista, který navštíví město Gdaňsk v Polsku za účelem rekreace na 5 nocí. • v domácím cestovním ruchu – se jedná o pohyb osob, které jsou trvale usídleni v zemi, která cestuje do jiného místa odlišného od jejího běžného životního pro- středí (v téže zemi), na dobu zahrnující alespoň 1 přenocování, ale ne na dobu delší 6 měsíců, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném. Příkladem může být český turista, s trvalým bydlištěm v Moravskoslezském kraji, který navštíví Brno na 2 noci za účelem poznávání turistických atraktivit v daném městě C0-HD-TOP.png •Výletník – jedná se osobu, která navštíví destinaci na 1 den a podle Gúčika (2001), Malé(2002), Palatkové (2013) je: • v mezinárodním cestovním ruchu – se jedná o člověka, který cestuje do jiné země, než v níž má své trvalé bydliště a běžné životní prostředí na dobu kratší než 24 hodin, aniž by v navštívené zemi přenocovala, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštívené zemi. Příkladem může být český výletník, který jede za nákupy do Polska, návrat plánuje v odpoledních hodinách tentýž den. • v domácím cestovním ruchu – osoba trvale usídlená v dané zemi, která cestuje do místa odlišného od místa jejího trvalého bydliště a běžného životního pro- středí na dobu kratší 24 hodin, aniž by v navštíveném místě přenocovala, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnost v navštíveném místě dobu kratší 6 měsíců. Příkladem je celodenní výlet osoby žijící trvale v Os-travě, který si pro svou aktivitu zvolil Javorový vrch u Třince a návrat plánuje v podvečerních hodinách tentýž den. C0-HD-TOP.png •Na mezinárodní ruch můžeme nahlížet ve 3 rovinách: viz Palatková (2011, s. 12 - 13), Hamarneh (2014, s. 12 – 13) • První úroveň se vztahuje k mezinárodnímu cestovního ruchu a světové ekonomice. • Další úrovní je spojení mezinárodní cestovního ruchu a světové spotřeby. • Poslední třetí úrovní je spojení mezinárodního cestovního ruchu a vzájemného porozumění mezi lidmi po celém světě. C0-HD-TOP.png •Souhrnné ukazatele statistiky mezinárodního cestovního ruchu můžeme najít na internetových stránkách Světové organizace cestovního ruchu – UNWTO a v jejich interních materiálech. UNWTO data za jednotlivé země shromažďuje a posléze z nich vytváří časové řady, které mají význam v mezinárodním měříku pro srovnání cestovního ruchu napříč jednotlivými státy. Mezinárodní cestovní ruch můžeme v mezinárodním měřítku také na základě vybraných ukazatelů hodnotit, a to zejména v oblasti, jaký má pro jednotlivé země vliv cestovního ruchu na zaměstnanost a dalším ukazatelem je vliv cestovního ruchu na HDP. Pomocí těchto ukazatelů se zkoumá postavení cestovního ruchu jednotlivý zemí ve světové ekonomice. Jako příklad můžeme uvést mezinárodní příjezdy turistů, které vzrostly v roce 2017 o 7 % na 1 300 mil. Do Evropy dosáhly příjezdy turistů hodnoty 671 miliónů. C0-HD-TOP.png MEZINÁRODNÍ CESTOVNÍ RUCH A SVĚTOVÁ SPOTŘEBA •Podle Palatkové (2011, s. 12) je spotřeba komplexním pojmem, který zahrnuje několik rovin, kam můžeme zařadit: • sociologickou rovinu (standard života, třída, status), • psychologickou (obavy, strach z neznáma), • sociokulturní rovinu (ztráta genia loci určitého místa) C0-HD-TOP.png CESTOVNÍ RUCH PLNÍ V EKONOMICE PODLE PALATKOVÉ (2013, S. 12) ŘADU FUNKCÍ •první funkce je reprodukce pracovních sil, to znamená, při cestování si odpočineme od práce a nabereme nových sil, které pak můžeme využít v další své práci, • další funkce je zaměřena na rozvoj osobnosti člověka, protože když cestujeme, tak při tom se taky učíme, ať už používáme verbální či neverbální komunikaci, snažíme se orientovat v neznámém prostoru, či řešit nenadálé situace. To vše vede k rozvoji osobnosti člověka, • k další funkci můžeme zařadit výchovně-vzdělávací funkci, která spočívá zejména v navazování kontaktů s různými lidmi po celém světě a seznamování se s jejich odlišnou kulturou, historií a tradicí, včetně utváření si vlastních názorů na jednotlivé národy, • vědecko-informační funkce je důležitá z hlediska transferu poznatků do své země, navazování kontaktů s experty a odborníky s různých oblastí, a navazování spolupráce mezi zeměmi prostřednictvím různých projektů, • nesmíme zapomenout ani na zdravotní funkci cestovního ruchu, kdy cestovní ruch, zejména spojený s návštěvou vybraných zařízení, které spadají pod zdravotní či lázeňský cestovní ruch, nám mohou pomoci k regeneraci, obnově duševních sil, včetně uvolnění od každodenní pracovního C0-HD-TOP.png PRŮMYSL CESTOVNÍHO RUCHU A EKONOMIKA TURISMU • Průmysl cestovního ruchu můžeme definovat jako souhrn specifických služeb, procesů a produktů spjatých s aktivitami cestujících osob. Zahrnuje přímá odvětví turismu např.: • Zařízení cestovního ruchu spojená s ubytovacími kapacitami (hotely, penziony, apartmány apod.) a s konzumací jídla (restaurace, bary apod.), včetně prodeje nápojů, • služby dopravy zaměřené na turisty (letecká, autobusová, lodní, vlaková atd.), • pomocné služby, které pomáhají turistům při svých cestách (manipulace se za- vadly na letištích, dálničních, železničních konečných stanicích), • pronájem osobních dopravních prostředků (autopůjčovny), • udržovací a opravárenské služby osobních dopravních prostředků, cestovní kan- celáře a průvodcovské služby, informační kanceláře apod. Ekonomika cestovního ruchu je daleko šířeji definované pojetí cestovního ruchu jako takového a zahrnuje, jak přímá, tak i nepřímá odvětví cestovního ruchu. Řadíme zde jak průmysl cestovního ruchu, tak i další sektory, které plni funkci doplňkových služeb v oblasti cestovního ruchu. C0-HD-TOP.png VLIV CESTOVNÍHO RUCHU NA EKONOMIKU •První okruhem je statistická interpretace všech získaných dat, provedených na různých místech, kde se shromažďují účastníci cestovního ruchu. Podle Legierské (2007, s. 19) se bez kvalitních statistik v cestovním ruchu neobejdeme. Mezi statistické údaje zaměřené na cestovní ruch, můžeme zařadit údaje o kapacitě a návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení sloužících cestovnímu ruchu, včetně statistik o účastnících zahraničního cestovního ruchu, nesmíme zapomenout ani na údaje získaných z hraniční statistiky. C0-HD-TOP.png EKONOMICKOPENĚŽNÍ HODNOCENÍ •Ekonomicko-peněžní hodnocení sleduje každého, kdo se účastní cestovního ruchu a může být potencionálním zdrojem příjmů. Ekonomicko-peněžní hodnocení vlivu cestovního ruchu je základem hodnocení jednotlivých dopadů mezinárodního cestovního ruchu. V rámci této problematiky můžeme hovořit o využití tzv. magického čtyřúhelníku. C0-HD-TOP.png MAGICKÝ ČTYŘÚHELNÍK •a) hrubý domácí produkt (HDP, GDP, gross domestic product), velmi často užívaný pro stanovení výkonnosti ekonomiky a označuje peněžní vyjádření celkové hodnoty statků a služeb nově vytvořených rezidenty (domácnosti, podniky) i nerezidenty v daném období na určitém území. Výkonnost světové ekonomiky můžeme také vyjádřit pomocí další ukazatele např. (GNI-hrubý národní příjem), který je přímo závislý na objemu mezinárodního turismu. b) ukazatel nezaměstnanosti, který zkoumá vliv cestovního ruchu na zaměstnanost. c) cenové stability (inflace vyjádřená jako růst cenové hladiny v časovém období) představuje třetí bod tzv. magického čtyřúhelníku. Inflace se měří prostřednictví indexu spotřebitelských cen, který odráží meziroční procentní změnu v nákladech na průměrného spotřebitele na pořízení stanoveného koše zboží a služeb vnější ekonomická rovnováha. C0-HD-TOP.png MAGICKÝ ČTYŘÚHELNÍK •Čtvrtým ukazatelem z magického trojúhelníku je •d) vnější ekonomická rovnováha, která je vyjádřena v platební bilanci národní ekonomiky a v devizovém kurzu národní měny odrážejícím toky zaznamenané v platební bilanci. C0-HD-TOP.png INDIVIDUÁLNÍ HODNOCENÍ •pojímá účastníka turismu jako jedince s jeho potřebami odrážejícími se ve spotřebě. •Cestovní ruch spoluutváří životní styl, jehož smyslem je rozšiřování poznání, vzdělanosti, utváří morální a duchovní hodnoty a stejně tak plní několik významných funkcí, k nimž patří: •reprodukce pracovních sil (duševní a fyzické síly) •rekreačně zdravotní funkce, rozvoj osobnosti •kulturně-poznávací funkce, zdravotní funkce apod. C0-HD-TOP.png SOCIOKULTURNÍ HODNOCENÍ •věnuje vnímáním jednotlivých účastníků cestovního ruchu, jako společenské bytosti, která přichází do interakce s dalšími osobami, organizacemi poskytujících služby, a také s místní komunitou. •Zkoumá vliv turismu na sociokulturní prostředí země, jelikož při uskutečnění cestovního ruchu dochází ke střetu různých kultur, které se navzájem ovlivňují. C0-HD-TOP.png CELOSVĚTOVÉ EFEKTY CESTOVNÍHO RUCHU •Celosvětové efekty cestovního ruchu na světové hospodářství definuje Palatková (2013, s. 24 – 25) jako souhrn jednotlivých vlivů cestovního ruchu, které můžeme sledovat prostřednictvím dvou ukazatelů, mezi které patří •platební bilance a •satelitní účet cestovního ruchu. •Jedná se o problémy, které můžeme rozdělit na: • přírodně-sociální (kam můžeme zařadit i existenci environmentálních problémů), • problémy antroposociální (sociální, humanitární a kulturní – tzv. problém budoucnosti člověka) a • intersociální (jsou spojeny se zásadním střetem zájmů různých společenských a ekonomických skupin a systémů, např. problém války a míru, problém mezinárodní zadluženosti apod.). C0-HD-TOP.png DĚKUJI ZA POZORNOST •https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096911352-objektiv/222411030400213/ •https://tourdata.cz/ • •