Úvod •Přijetí eura ano či ne? •Vyvstává mnoho otázek typu: 1.Proč vůbec máme euro přijmout? 2.Pokud zavést, tak kdy? 3.Jaké má jednotná měna ekonomické výhody/nevýhody? 4.Nedojde ke zvýšení cen v ČR po zavedení eura? 5.Budeme mít stejné mzdy/platy jako v Německu nebo Rakousku? •Přijetí eura je politickým rozhodnutím, avšak rozhodují zejména ekonomické faktory v podobě teorie optimální měnové oblasti 1. • • • • csvukrs Úvod •Výhody? 1. 1.Exportéři i importéři budou mít nižší náklady, poněvadž odpadnou poplatky za konverze z eura do korun a naopak 2.Exportérům a importérům odpadne ve vztahu k eurozóně kurzové riziko a tím i náklady na zajišťovací operace 3.Jednotný měnový režim vytvoří stabilnější a tím i atraktivnější prostředí pro zahraniční investice 4.Čeští investoři získají mnohem větší prostor pro investování svých prostředků v zahraničí, aniž by se museli zajišťovat proti kurzovému rizik 5. • • • • csvukrs Úvod •Nevýhody? 1.Přesunem realizace měnové politiky na ECB přijdeme o možnost řešit měnovými nástroji – kurzem a úrokovými sazbami – dopady nejrůznějších vnitřních i vnějších šoků na českou ekonomiku. 2.Českým orgánům tak zůstanou k dispozici pouze nástroje rozpočtového charakteru a i ty bude možno používat vzhledem k nutnosti zachování rozpočtové rovnováhy pouze omezeně. 3.Česká republika se bude zřejmě muset finančně podílet na řešení řady finančních problémů vzniklých v eurozóně. 4.Vstupem do společného měnového prostoru se zvýší konkurence pro české finanční instituce, místní obchody a sektor služeb. 5.Opatření ECB nemusí mít vždy pozitivní dopad na českou ekonomiku. 6.Pro ČR může být v budoucnu nákladem i účast v Evropském stabilizačním mechanismu – ESM. Pokud by se Česká republika stala jeho členem, mohl by náš celkový závazek do roku 2025 dosáhnout až 350 mld. Kč • • • • csvukrs Teorie optimální měnové oblasti •OCA = Optimum Currency Area •zkoumá podmínky, jejichž splnění umožňuje skupině dvou či více zemí vzdát se svých národních měn a ustavit měnovou unii •Vychází z díla Roberta Mundella (1999 nositel Nobelovy ceny) •3 hospodářská a 3 politická kritéria •Hlavním problémem, který sledují, je dopad asymetrických šoků na měnovou oblast. •podle míry naplnění kritérií OCA lze usuzovat na vhodnost začlenění národní ekonomiky do integračního uskupení fungujícího s jednou měnou a s jednou měnovou politikou •Při vytváření takovéto oblasti musí převažovat pozitivní dopady nad negativními •Klíčová otázka: naplňuje eurozóna tato kritéria? • • • • • • csvukrs OCA – Mundellovo kritérium Optimální měnové oblasti jsou takové oblasti, v jejichž rámci se lidé snadno pohybují. • •=požadavek na volný pohyb osob ve smyslu pracovní síly (mobilita pracovní síly) •Je v EU toto kritérium naplněno? • • • • • • csvukrs OCA – Kennenovo kritérium Optimální měnovou oblast tvoří země, jejichž výroba a vývozy jsou široce diverzifikovány a jsou podobné struktury. • •=členské země by měly mít značně diverzifikovanou výrobu a současně podobnou strukturu výroby, aby hospodářské šoky byly buď symetrické anebo měly menší celkové následky, čímž se sníží potřeba častého přizpůsobování měnového kurzu •Naplňuje tuto podmínku EU? • • • • • • csvukrs OCA – McKinnonovo kritérium Optimální měnovou oblast tvoří země, které jsou velmi otevřené obchodu a úzce mezi sebou obchodují. • • =zkoumá, zda je měnový kurz prospěšným nástrojem při řešení asymetrických hospodářských šoků a v případě, že není, tvrdí, že není těžké se ho vzdát. •Naplňuje tuto podmínku EU? • • • • • • csvukrs OCA – politická kritéria Transferové kritérium = optimální měnovou oblast tvoří země, které se dohodly na vzájemné kompenzaci nepříznivých hospodářských šoků Kritérium jednotnosti priorit = Členské země měnové unie se musí skutečně shodovat v tom, jak se vypořádat s hospodářskými šoky. Kritérium soudržnosti = Když společná měnová politika vyvolá konflikty mezi národními zájmy, země, které tvoří měnovou oblast, musí přijmout tyto náklady ve jménu společného osudu • • • • • • csvukrs Výchozí situace •V Římských smlouvách není zmínka o jednotné měně •Spolupráce v oblasti Brettonwoodského měnového systému (vazba dolaru na zlato) •První snahy o měnovou integraci v 60.letech (např. Komise, Jean Monnet) – nepříliš úspěšné •1964 – Výbor guvernérů centrálních bank (pouze konzultativní charakter) •1970 – Wernerova zpráva (vytvoření HMU nejdříve v roce 1980) •70.léta – krach Brettonwoodského měnového systému a návrat k pružným kurzům • • • • • csvukrs Další vývoj §1979 – realizace Evropského měnového systému –EMS (ochrana proti kolísání dolaru a cíl měnové stability) §EMS se skládal: 1.Mechanismus směnných kurzů (stanovení mřížky a pohybu kurzů v určitém povoleném rozmezí) 2.Evropská měnová jednotka (ECU) – využívána jako rezervní a zúčtovací jednotka, tzv. košová měna 3.Úvěrový mechanismus – možnost vypůjčit si prostředky k devizovým intervencím • • • • • csvukrs Vznik měnové integrace •1988 – Delorsova zpráva – mimo jiné stanovení podmínek pro fungování měnové unie (úplná konvertibilita měn, neodvolatelná fixace měnových kurzů, úplná liberalizace pohybu kapitálu) •1991 – Maastrichtská smlouva a změny zakládacích smluv, které nyní obsahují pasáže věnované měnové unii + stanovení etap vytváření HMU + stanovení kritérií pro vstup (tzv. konvergenční kritéria) + vytvoření Fondu soudržnosti • • • • • • • csvukrs Kritéria vstupu = konvergenční kritéria •Konvergenční vs. Kodaňská kritéria •Sledují se tyto dvě oblasti: zadlužení (krátkodobé a dlouhodobé) vývoj měnových ukazatelů (inflace, úrok. sazby, kurz) • • • • • • • csvukrs Konvergenční kritéria •rozpočtový deficit nesmí překročit 3 % HDP. •celkový dluh nesmí překročit 60 % HDP (ale výjimky). --------------------------------------------------------------------------------------------------- ----------- •míra inflace, která je blízká míře inflace tří členských států, jež v této oblasti dosáhly nejlepších výsledků, tzn. neměla by se odchylovat v jednotlivých zemích o více jak 1,5 procentního bodu od 3 zemí s nejnižší inflací. •stabilitu v dlouhodobých nominálních úrokových sazbách, tzn. do 2 procentních bodů od průměru 3 zemí s nejnižšími mírou inflace. •členská země alespoň po dobu posledních dvou let udržovala stanovené rozpětí své měny v ERM II. • • • • • • • csvukrs Konvergenční kritéria - fiskální •rozpočtový deficit nesmí překročit 3 % HDP, ledaže by a)buď poměr podstatně a nepřetržitě klesal a dosáhl úrovně, která se blíží referenční hodnotě, b)nebo by překročení referenční hodnoty bylo pouze výjimečné a dočasné a zároveň poměr zůstal blízko k referenční hodnotě • •celkový dluh nesmí překročit 60 % HDP, ledaže a)poměr dostatečně snižuje a blíží se uspokojivým tempem k doporučované hodnotě. • • • • • • • csvukrs Struktura salda sektoru vládních institucí csvukrs Vývoj kritéria salda sektoru vládních institucí (% HDP) 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 hodnota kritéria -3,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0 -3,0 ČR -2,9 -4,0 -1,3 -1,9 -0,6 0,7 1,1 1,3 1,6 -6,4 csvukrs Vývoj kritéria salda sektoru vládních institucí (% HDP) csvukrs Vývoj kritéria dluhu sektoru vládních institucí (% HDP) 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 hodnota kritéria 60,0 60,0 60,0 60,0 60,0 60,0 60,0 60,0 60,0 60,0 ČR 41,0 44,7 45,2 42,2 40,0 36,8 34,7 33,1 32,1 39,4 csvukrs Vývoj kritéria salda sektoru vládních institucí (% HDP) csvukrs Konvergenční kritéria - monetární •míra inflace, která je blízká míře inflace tří členských států, jež v této oblasti dosáhly nejlepších výsledků, tzn. neměla by se odchylovat v jednotlivých zemích o více jak 1,5 procentního bodu od 3 zemí s nejnižší inflací. •Nejnižší míra inflace ≠ nejlepší výsledek •Co když bude v dané zemi deflace? •Tzv. mimořádné hodnoty – a) daná hodnota je výrazně nižší než v ostatních zemích a b) cenový vývoj je významně ovlivněn mimořádnými faktory (např. ekonomickým vývojem, změnou světových cen důležitých komodit) •Pokud je dosažena v nějaké zemi mimořádná hodnota, která by mohla zkreslit kritérium, potom se hodnota pro danou zemi nezapočítává • • • • • • csvukrs Kritérium cenové stability 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 průměr 3 zemí 1,6 1,6 0,3 -0,2 -0,9 -0,8 0,9 1,1 1,3 -0,5 hodnota kritéria 3,1 3,1 1,8 1,3 0,6 0,7 2,4 2,6 2,8 1,0 ČR 2,1 3,5 1,4 0,4 0,3 0,6 2,4 2,3 1,9 3,4 csvukrs Kritérium cenové stability csvukrs Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb •Požaduje stabilitu v dlouhodobých nominálních úrokových sazbách •průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba členského státu nepřekročí o více než dva procentní body úrokovou sazbu nejvýše tří členských států, které dosáhly v oblasti cenové stability nejlepších výsledků •Úrokové sazby se zjišťují na základě dlouhodobých státních dluhopisů nebo srovnatelných cenných papírů, • • • • • • csvukrs Kritérium konvergence dlouhodobých úrokových sazeb 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 průměr 3 zemí 3,3 3,1 4,4 1,8 1,8 2,1 2,8 3,4 1,7 3,6 hodnota kritéria 5,3 5,1 6,4 3,8 3,8 4,1 4,8 5,4 3,7 5,6 ČR 3,7 2,8 2,1 1,6 0,5 0,4 0,9 1,5 2,0 2,3 csvukrs Kritérium konvergence dlouhodobých úrokových sazeb csvukrs Konvergenční kritéria - monetární •členský stát alespoň po dobu posledních dvou let před šetřením dodržoval fluktuační rozpětí stanovené mechanismem směnných kurzů, aniž by byl směnný kurz vystaven silným tlakům. Zejména pak nesměl členský stát v tomto období z vlastního podnětu devalvovat dvoustranný střední kurz své měny vůči euru. •Vedle účasti v ERM II a vývoje nominálních směnných kurzů vůči euru během referenčního období se také v krátkosti posuzují ukazatele svědčící o udržitelnosti stávající úrovně kurzu (podle vývoje reálných efektivních kurzů a také běžného, kapitálového a finančního účtu platební bilance). •Hodnotí se také vývoj hrubého zahraničního dluhu a čisté investiční pozice země vůči zahraničí za delší období • • • • • • • csvukrs Kritérium účasti v mechanismu směnných kurzů csvukrs Kritérium účasti v mechanismu směnných kurzů csvukrs Vývoj v eurozóně csvukrs Vývoj v eurozóně csvukrs Vývoj v eurozóně csvukrs Vývoj HDP/ob. V PPS csvukrs Vývoj průměrné cenové hladiny csvukrs csvukrs csvukrs Landesmannův index csvukrs csvukrs csvukrs csvukrs csvukrs csvukrs csvukrs csvukrs csvukrs csvukrs csvukrs Děkuji za pozornost