Vnější ekonomické prostředí První tutoriál Doc. Mgr. Ing. Michal Tvrdoň, Ph.D. Katedra ekonomie a veřejné správy •Mikroekonomie: •zabývá se chováním dílčích ekonomických subjektů na dílčím trhu, tedy trhu určitého statku nebo trhu určitého výrobního faktoru • •Makroekonomie: •zabývá chováním ekonomiky jako celku, zkoumá souhrnné, agregátní ekonomické jevy a vzájemné vztahy mezi nimi, souhrnné ekonomické veličiny jako jsou nezaměstnanost, inflaci, národní produkt, vztah k zahraničí • • Ekonomie jako věda csvukrs Ekonomický koloběh – mikroekonomický přístup csvukrs Ekonomický koloběh – makroekonomický přístup csvukrs •Vývoj ekonomiky a jeho sledování zajímá domácnosti, firmy, stát a koneckonců i zahraničí •PROČ? •Domácnosti – mzdy, důchody, investice do infrastruktury, jistota zaměstnání •Firmy - kolik investovat, mzdy, kolik vyrábět •Stát – kurz měny (CB), daně, rozpočet •Politici – chtějí znovuzvolení •Zahraničí – EU, investice, zahraniční obchod, půjčky • • Makroekonomické souvislosti csvukrs •Výkon dané ekonomiky – produkt (HDP a HNP) •Pracovní síla (zaměstnanost a nezaměstnanost) •Cenová hladina •Pozice vůči zahraničí • • • Makroekonomiké agregáty csvukrs •Výkon ekonomiky je vyjadřován nejčastěji pomocí hrubého domácího produktu (HDP) •Na základě tohoto ukazatele jsme schopni určit aktuální výkonnost dané ekonomiky, výkonnost v čase a jsme také schopni porovnávat jednotlivé země v rámci světové ekonomiky mezi sebou. •Obdobně jako tomu je u sportovců, tak i ekonomika může mít aktuální výkonnost pod svými možnostmi nebo naopak může být její výkonnost tak vysoká, že se může začít i přehřívat, což s sebou následně zpravidla nese negativní dopady. •V dalším výkladu nás bude mimo jiné zajímat i to v jaké relaci k dlouhodobě udržitelné výkonnosti se aktuální výkonnost nachází, což bude klíčové i pro nastavení odpovídající hospodářské politiky státu (zejména fiskální a monetární politiky). • • Makroekonomiké agregáty - produkt csvukrs •Práce je primární výrobní faktor a patří ke klíčovým faktorům výkonnosti ekonomiky (jak co do kvantity, tak do kvality). •Zaměstnanost nám zpravidla ukazuje, kolik obyvatel v produktivním věku je zapojeno do pracovního procesu. •Se zaměstnaností souvisí i opačný jev, a to je nezaměstnanost, která znamená, že určitá část obyvatel v produktivním věku nepracuje (buď z vlastního rozhodnutí, nebo tzv. ne-dobrovolně čili i když by chtěli pracovat, nikdo jejich ruce ani mozky nepoptává). •trh práce je v podstatě zrcadlem fungování ekonomiky, lze na základě vývoje počtu nezaměstnaných hodnotit aktuální vývoj ekonomiky. •blíže se budeme těmto souvislostem věnovat ve speciální části věnované trhu práce. • Makroekonomiké agregáty - zaměstnanost csvukrs •Cenová hladina představuje všeobecnou úroveň cen v ekonomice (v makroekonomii se pohybujeme ne na dílčích trzích (např. banánů) ale agregátních trzích, kde sledujeme všechny ceny statků a služeb, které se navíc v čase vyvíjejí). •Cenová hladina se měří nejčastěji pomocí cenových indexů a podrobněji se budeme této veličině věnovat v samostatné kapitole. •Cenová hladina se v důsledku zdražování jednotlivých výrobků může zvyšovat, kdy v makroekonomii označujeme tento jev termínem inflace čili trvalý vzestup všeobecné cenové hladiny •Inflace je sice peněžní jev, nicméně její dopad na ekonomiku může být zásadní. • Makroekonomiké agregáty – cenová hladina csvukrs •Vnější ekonomická pozice vyjadřuje postavení dané ekonomiky ve světové ekonomice. •Současné ekonomiky nejsou uzavřené a čile se zapojují do mezinárodního obchodu, který jim může přinést celou řadů jak pozitivních dopadů, tak i negativních dopadů •V rámci světové ekonomiky můžeme s různou intenzitou sledovat toky zboží, služeb, osob a kapitálu mezi zeměmi. •Pro makroekonomy je tedy důležité nějaký způsobem zachytit postavení dané země vůči zbytku světa, což se nejčastěji stanovuje pomocí sledování účtů v rámci platební bilan-ce, jež zjednodušeně řečeno vyjadřuje mezinárodní obchod s výrobky a službami a me-zinárodní pohyb kapitálu do země a ze země. •Důležité jsou nejen toky v absolutních číslech, ale rovněž i výsledná salda jednotlivých účtů, čili jestli převažuje směr z ekonomiky nebo do ní. I této problematice se budeme později věnovat v širších souvislostech. • Makroekonomiké agregáty – vnější ekonomická pozice csvukrs Který ze vzpěračů je výkonější? V absolutních číslech je zřejmé, že větší váhu zvedne vzpěrač vpravo, což je dáno tím, že je větší, má větší objem svalů, než kolik má vzpěrač vlevo. Pokud bych ale poměřovali relativní výkon obou vzpěračů, tj. že bychom zohlednili jednak váhu, kterou zvedli, jednak ale i celkovou hmotnost vzpěrače a vzájemně je poměřili, mohli bychom dojít k závěru, že malý vzpěrač je silnější, tj. má vyšší výkon než vzpěrač velký. Stejně je tomu tak i u ekonomik. Měření výkonnosti ekonomiky http://i235.photobucket.com/albums/ee240/joelrybi/TInyWeightLifter.jpg •= součet peněžních hodnot finálních výrobků a služeb vyprodukovaných během jednoho roku výrobními faktory alokovanými v dané zemi, a to bez ohledu, kdo je jejich vlastníkem •Proč peněžní hodnota? •Podmínky pro započítání do HDP: üjen to, co je nově vyprodukováno (NE opětovný prodej) üjen finální produkce (NE polotvary) üjen to, co prošlo trhem (NE domácí práce) üjen to, co je legální (NE černý/šedý trh) • • • • Výkonnost ekonomiky – hrubý domácí produkt csvukrs •Ceny se v čase mění (zpravidla rostou), což může mít vliv na hodnotu HDP » možná zkreslení v čase a nemožnost srovnání •Nominální HDP – vypočítává se v běžných cenách, tj. cenách roku ve kterém počítáme HDP •Reálný HDP – vypočítává se ve stálých cenách, tzn. cenách očištěných od změn (např. HDP za rok 2014 v cenách roku 2005). Důležitý pro posouzení vývoje ekonomiky v čase •Deflování= očištění od inflačních jevů čili převod z nominální hodnoty na reálnou • • • Výkonnost ekonomiky – hrubý domácí produkt csvukrs Hrubý domácí produkt – srovnání zemí csvukrs •Hrubý národní produkt (HNP) •U HDP je důležité, kde jsou VF umístěny (v domácí zemi či v cizině) bez ohledu na to, kdo je vlastní. U HNP je naopak důležité, kdo tyto výrobní faktory vlastní, bez ohledu na to, kde jsou umístěny. • • • Hrubý domácí vs. národní produkt csvukrs •Výdajová metoda •Důchodová (příjmová) metoda •Odvětvová metoda • • • Hrubý domácí produkt – metody měření csvukrs •Podstata – sečteme výdaje ekonomických subjektů •HDP = C + I + G + NX •C = spotřeba domácností •I = hrubé soukromé investice •G = výdaje vlády na nákup statků a služeb •NX = čistý export (rozdíl mezi exportem a importem) • • • HDP - výdajová metoda csvukrs Rozklad HDP na příkladu české ekonomiky http://img.ihned.cz/attachment.php/60/51472060/fbD1sk3xt0vnFMTuNo7COzqV2lrpWPKi/EK46_16.gif csvukrs •Podstata – vychází z důchodů (příjmů), jež plynou ek. subjektům z vlastnictví VF a jež byly použity na tvorbu HDP •HDP = w + i + z + n + s + a +TN •w - mzdy a platy •n - renta (u zemědělců renta z půdy či pronájem nemovitosti) •i - čisté úroky •z - zisky firem •a – odpisy (amortizace) •TN - nepřímé daně •s – příjmy ze samozaměstnání • • • HDP - důchodová metoda csvukrs •Výkon ekonomiky je v čase proměnlivý a odchyluje se od dlouhodobě udržitelné úrovně •Klíčová otázka – zasahovat do ekonomiky v případě těchto vychýlení? •Když ano, tak jaké použít nástroje? •Makroekonomická stabilizační politika státu - aktivní opatření státu za účelem dosažení normativně vymezené úrovně nebo dynamiky vývoje makroekonomických veličin, které v čase fluktuují. • Jaký je „optimální” výkon ekonomiky? csvukrs •Stabilizovat ekonomiku můžeme zejména pomocí fiskální politiky čili opatřeními financovanými z veřejných rozpočtů nebo opatřeními majícími za úkol regulovat příjmy a výdaje ze systému veřejných rozpočtů. Tuto politiku má ve své gesci vláda a parlament. •S přerozdělováním nashromážděných finančních prostředků v systému veřejných financi úzce souvisí důchodová politika, která si klade za cíl přerozdělovat získané zdroje, zpravidla směrem od bohatých k chudým, nebo také od ekonomicky aktivních k ekonomicky neaktivním skupinám obyvatel a přispět tak k rovnoměrnějšímu rozložení příjmů ve společnosti. • Stabilizační hospodářská politika csvukrs •Další důležitou dílčí hospodářskou politikou je měnová politika, která se snaží ovlivňovat stabilitu cenové hladiny a stabilitu kurzu domácí měny a v konečném důsledku tak stabilizovat ekonomiku. Tato politika je ve většině tržních ekonomik v rukou centrální banky, která je i nezávislá ve výkonu této politiky na vládě, prezidentovi či parlamentu. •Regulaci pohybu zboží, služeb a kapitálu nazýváme vnější ekonomickou politikou, která v sobě zahrnuje obchodní politiku (regulaci toku zboží ze země a do země) a kurzovou politiku centrální banky. Stabilizační hospodářská politika csvukrs •Další důležitou dílčí hospodářskou politikou je měnová politika, která se snaží ovlivňovat stabilitu cenové hladiny a stabilitu kurzu domácí měny a v konečném důsledku tak stabilizovat ekonomiku. Tato politika je ve většině tržních ekonomik v rukou centrální banky, která je i nezávislá ve výkonu této politiky na vládě, prezidentovi či parlamentu. •Regulaci pohybu zboží, služeb a kapitálu nazýváme vnější ekonomickou politikou, která v sobě zahrnuje obchodní politiku (regulaci toku zboží ze země a do země) a kurzovou politiku centrální banky. Stabilizační hospodářská politika csvukrs •Pokud se nám bude v čase reálný hrubý domácí produkt zvyšovat, potom můžeme hovořit, že daná země dosahuje ekonomického růstu •Aby mohla ekonomika dosahovat ekonomického růstu, musí disponovat určitou zásobu výrobních faktorů a efektivněji je vyžívat •mezi zdroje růstu patří zejména výrobní faktory a jejich množství a kvalita: •- lidské zdroje, kam patří zejména množství práce, resp. jeho kvalita, kterou nazýváme jako lidský kapitál, tj. vzdělanostní úroveň pracovní síly. •- přírodní zdroje, kam kromě půdy řadíme i nerostné bohatství dané země nebo i klimatické podmínky v dané zemi (umožňující např. cestovní ruch, viz příklady alpských zemí nebo pro přímořskou turistiku případ Řecka) a rovněž je důležitá kvalita těchto zdrojů. •- kapitálové zdroje, kam můžeme zařadit kapitálové statky v podobě budov, strojů, zařízení a také jejich technologická úroveň určující v podstatě možnosti výroby • • Ekonomický růst csvukrs •kvantitativně založený ekonomický růst, který je zpravidla dán tím, že se intenzivněji využívají dostupné výrobní faktory (do výrobního procesu je zapojeno větší množství pracovní síly, nerostného bohatství či kapitálu). • •kvalitativně založený ekonomický růst, který je vyvolán vyšší kvalitou vstupů (do výrobního procesu se může zapojit větší množství pracovní síly s vysokoškolským vzděláním, nebo jsou používány inovované výrobní linky s vyšší produktovou, případně jsou nalezeny nová naleziště určité nerostné suroviny, jež má vyšší kvalitu, než tomu bylo doposud). V tomto případě se v podstatě posouvají produkční možnosti dané ekonomiky, tak jak již bylo vysvětleno v mikroekonomii. • • Ekonomický růst - typy csvukrs Hospodářský cyklus •Produkční možnosti ekonomiky se dají v makroekonomii vyjádřit pomocí potenciálního produktu, který by se dal charakterizovat jako nejvyšší udržitelný výkon ekonomiky za podmínek daného množství a kvality vstupů a de facto odpovídá optimálnímu (plnému) využití disponibilních zdrojů. •Jedná se o produkt při plné míře zaměstnanosti (resp. přirozené míře nezaměstnanosti, což je taková míra nezaměstnanosti, která je slučitelná s dlouhodobou rovnováhou ekonomiky) •Z dlouhodobého pohledu produkční možnosti ekonomiky neustále rostou •V reálném světě však není možné ekonomického růstu dosahovat stále a jsou období, kdy se ekonomice „nedaří“, tedy reálný produkt buď stagnuje, nebo se dokonce sníží. Skutečný (reálný) produkt může krátkodobě potenciální produkt dokonce i převýšit, což je ale dlouhodobě neudržitelné • • csvukrs Hospodářský cyklus •Toto kolísání skutečného (reálného) produktu okolo potenciálního produktu čili produkčních možností ekonomiky nazýváme jako hospodářský cyklus. •Jedná se posloupností pravidelně se opakujících fází vzestupu, poklesu nebo stagnace makroekonomické aktivity •Hospodářský cyklus se člení na tyto fáze: - Konjunktura (expanze) - Vrchol - Kontrakce - Dno • • csvukrs Hospodářský cyklus •Tlustší čára = potenciální produkt •Tenčí čára = skutečný (reálný) produkt • • csvukrs Hospodářský cyklus – externí faktory •nedostatečné informace ekonomických subjektů, •nerovnoměrné tempo využívání nových vynálezů a objevů, •změny cen základních surovin na světových trzích, •měnové krize, problémy na mezinárodních kapitálových trzích •vládní regulace ekonomiky nástroji fiskální a monetární politiky •změny vládní politiky (volební období) •politické příčiny (války, revoluce • • csvukrs Hospodářský cyklus – interní faktory •příčiny kolísání agregátní nabídky a poptávky; •snaha firem maximalizovat zisk úsporami mzdových nákladů, což vede k tomu, že úspory mezd vyvolávají zaostávání poptávky za nabídkou; •nestabilita investičních výdajů; •bohatí nebo šetrní lidé získávají příliš velké příjmy v relaci k možným investicím ve společnosti apod. • • csvukrs Hospodářský cyklus – typy dle délky •Kitchinovy cykly – krátkodobé, trvají 36-40 měsíců, jsou způsobeny výkyvy v zá-sobách a rozpracované výrobě, označují se i jako sezónní cykly. •Juglarovy cykly – střednědobé, trvají 7-10 let, jsou způsobeny investicemi do strojů a zařízení, jsou označovány i jako podnikatelské cykly. •Kondratěvovy cykly – dlouhodobé, trvají 30-60 let, jsou způsobeny změnami ve vý-robních technologiích, monetárními a politickými jevy, klimatickými změnami, ino-vacemi vyšších řádů apod. • • csvukrs Děkuji za pozornost